Ésaïe 24
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Voici, l’Éternel dévaste le pays et le rend désert, Il en bouleverse la face et en disperse les habitants.
1Aj, Hospodin vyprázdní zemi, a pustou učiní; promění zajisté způsob její, a rozptýlí obyvatele její.
2Et il en est du sacrificateur comme du peuple, Du maître comme du serviteur, De la maîtresse comme de la servante, Du vendeur comme de l’acheteur, Du prêteur comme de l’emprunteur, Du créancier comme du débiteur.
2I budeť jakož lid tak kníže, jakož služebník tak pán jeho, jakož děvka tak paní její, jakož kupující tak prodávající, jakož půjčující tak vypůjčující, jakož lichevník tak ten, jenž lichvu dává.
3Le pays est dévasté, livré au pillage; Car l’Éternel l’a décrété.
3Náramně vyprázděna bude země, a velice zloupena; nebo Hospodin mluvil slovo toto.
4Le pays est triste, épuisé; Les habitants sont abattus, languissants; Les chefs du peuple sont sans force.
4Kvíliti bude a padne země, zemdlí a padne okršlek země, zemdlejí vysocí národové zemští,
5Le pays était profané par ses habitants; Car ils transgressaient les lois, violaient les ordonnances, Ils rompaient l’alliance éternelle.
5Proto že i ta země poškvrněna jest pod obyvateli svými; nebo přestoupili zákony, změnili ustanovení, zrušili smlouvu věčnou.
6C’est pourquoi la malédiction dévore le pays, Et ses habitants portent la peine de leurs crimes; C’est pourquoi les habitants du pays sont consumés, Et il n’en reste qu’un petit nombre.
6Protož prokletí zžíře zemi, a vypléněni budou obyvatelé její; protož hořeti budou obyvatelé země, a pozůstane lidí maličko.
7Le moût est triste, la vigne est flétrie; Tous ceux qui avaient le cœur joyeux soupirent.
7Žalostiti bude mest, usvadne vinný kmen, úpěti budou všickni veselého srdce.
8La joie des tambourins a cessé, La gaîté bruyante a pris fin, La joie de la harpe a cessé.
8Odpočine radost bubnů, přestane hluk veselících se, utichne veselí harfy.
9On ne boit plus de vin en chantant; Les liqueurs fortes sont amères au buveur.
9Nebudou píti vína s prozpěvováním, zhořkne opojný nápoj pitelům jeho.
10La ville déserte est en ruines; Toutes les maisons sont fermées, on n’y entre plus.
10Potříno bude město marnosti; zavřín bude každý dům, aby do něho nechodili.
11On crie dans les rues, parce que le vin manque; Toute réjouissance a disparu, L’allégresse est bannie du pays.
11Naříkání bude na ulicích pro víno, zatemněno bude všeliké veselí, odstěhuje se radost země.
12La dévastation est restée dans la ville, Et les portes abattues sont en ruines.
12Zůstane v městě poušť, i brány zbořeny budou.
13Car il en est dans le pays, au milieu des peuples, Comme quand on secoue l’olivier, Comme quand on grappille après la vendange.
13Nebo tak bude u prostřed země, u prostřed národů, jako očesání olivy, jako paběrkování, když se dokoná vinobraní.
14Ils élèvent leur voix, ils poussent des cris d’allégresse; Des bords de la mer, ils célèbrent la majesté de l’Éternel.
14Tiť pozdvihnou hlasu svého, prozpěvovati budou v důstojnosti Hospodinově, prokřikovati budou i při moři.
15Glorifiez donc l’Éternel dans les lieux où brille la lumière, Le nom de l’Éternel, Dieu d’Israël, dans les îles de la mer!
15Protož v údolích oslavujte Hospodina, na ostrovích mořských jméno Hospodina Boha Izraelského.
16De l’extrémité de la terre nous entendons chanter: Gloire au juste! Mais moi je dis: Je suis perdu! Je suis perdu! Malheur à moi! Les pillards pillent, et les pillards s’acharnent au pillage.
16Od končin země slyšíme písničky o slávě spravedlivého. Ale já řekl jsem: Zchuravěl jsem, zchuravěl jsem. Ach, na mé hoře, že nešlechetní nešlechetnost provodí, nešlechetnost, pravím, že tak nestydatě páší.
17La terreur, la fosse, et le filet, Sont sur toi, habitant du pays!
17Hrůza a jáma a osídlo tě očekává, ó obyvateli země.
18Celui qui fuit devant les cris de terreur tombe dans la fosse, Et celui qui remonte de la fosse se prend au filet; Car les écluses d’en haut s’ouvrent, Et les fondements de la terre sont ébranlés.
18I stane se, že kdož uteče před pověstí strachu, upadne do jámy, a kdož vyleze z jámy, v osídle uvázne; nebo průduchové s výsosti otevříni budou, a zatřesou se základové země.
19La terre est déchirée, La terre se brise, La terre chancelle.
19Velmi se rozstoupí země, velice se rozpadne země, náramně pohybovati se bude země.
20La terre chancelle comme un homme ivre, Elle vacille comme une cabane; Son péché pèse sur elle, Elle tombe, et ne se relève plus.
20Motaje, motati se bude země jako opilý, a přenešena bude jako chaloupka; nebo těžce na ni dolehne nepravost její, i padne tak, že nepovstane více.
21En ce temps-là, l’Éternel châtiera dans le ciel l’armée d’en haut, Et sur la terre les rois de la terre.
21I stane se v ten den, navštíví Hospodin vojsko vysoké na výsosti, též i krále zemské na zemi.
22Ils seront assemblés captifs dans une prison, Ils seront enfermés dans des cachots, Et, après un grand nombre de jours, ils seront châtiés.
22Kteřížto shromážděni budou, tak jako shromažďováni bývají vězňové do žaláře, a zavříni budou u vězení; po mnohých, pravím, dnech navštíveni budou.
23La lune sera couverte de honte, Et le soleil de confusion; Car l’Éternel des armées régnera Sur la montagne de Sion et à Jérusalem, Resplendissant de gloire en présence de ses anciens.
23I zahanbí se měsíc, a zastydí slunce, když kralovati bude Hospodin zástupů na hoře Sion, a v Jeruzalémě, a před starci svými slavně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.