4 Mojžíšova 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéři šli, bojoval s ním, a zajal jich množství.
1Prae aloih bang kaom, Kanaan siangpahrang Arad mah, Israel kaminawk loe Atharim loklam bang hoiah angzo o tih, tiah a thaih naah, Israel kaminawk to a tuk moe, thoemto Israel kaminawk to a naeh.
2Tedy Izrael učinil slib Hospodinu, řka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím města jejich.
2To naah Israel mah Angraeng khaeah, Hae kaminawk hae ka ban ah nang paek nahaeloe, nihcae ih vangpuinawk to ka phraek pae boih han, tiah lokkamhaih sak.
3I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i města jejich, a nazval jméno toho místa Horma.
3To naah Israel lawkthuihaih to Angraeng mah tahngaih pae moe, Kanaan kaminawk to nihcae ban ah a paek; nihcae hoi nihcae ih vangpuinawk to Israel kaminawk mah phraek pae o boih; to pongah to ahmuen to Hormah, tiah kawk o.
4Potom hnuli se s hory Hor cestou k moři Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na cestě.
4Hor mae hoi tacawt o moe, tuipui kathim bangah caehhaih loklam hoiah, Edom prae takui hanah a caeh o naah, loklam to set pongah kaminawk palungboeng o.
5A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemřeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento ničemný sobě již zošklivila.
5To naah kaminawk mah Sithaw hoi Mosi khaeah, Tipongah kaicae praezaek ah dueksak hanah Izip prae hoiah nang tacawt haih loe? Caak han takaw doeh om ai, tui doeh om ai; kakhraem ai hae takaw doeh ka panuet o boeh, tiah laisaep o thuih.
6Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteříž jej štípali, tak že množství lidu zemřelo z Izraele.
6To naah Angraeng mah kasoetui thacak pahuinawk to kaminawk khaeah patoeh, pahui mah kaminawk to patuk pongah, Israel kaminawk loe paroeai duek o.
7Tedy přišel lid k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modl se Hospodinu, ať odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid.
7To pongah kaminawk loe Mosi khaeah angzoh o moe, Angraeng hoi nang kang laisaep o thuih pongah ka zae o boeh; Angraeng mah pahuinawk hae kaicae khae hoiah lak let hanah, lawk na thui paeh, tiah a naa o. To pongah Mosi mah kaminawk hanah lawkthuih pae.
8I řekl Hospodin Mojžíšovi: Udělej sobě hada podobného těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušťknutý, když pohledí na něj, živ bude.
8Angraeng mah Mosi khaeah, Kasoetui thacak pahui maeto sah ah loe, cungkui tadong ah bang ah; pahui mah patuk ih kami boih mah, pahui to khet naah, hing o tih, tiah a naa.
9I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.
9To pongah Mosi mah sum kamling hoiah pahui to sak moe, cungkui pongah a bangh; pahui mah patuk ih kami mah, sum kamling hoiah sak ih pahui to khet naah a hing.
10Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot.
10Israel kaminawk loe hmabang caeh o poe moe, Oboth ah anghak o.
11Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.
11Oboth hoi amsak o let moe, ni angyae bang ih Moab pha ai naah kaom, Iye-Abarim ahmuen ah atai o.
12Odtud brali se, a položili se v údolí Záred.
12To ahmuen hoiah amsak o let bae moe, Zered azawn ah anghak o.
13Opět hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z končin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými.
13To ahmuen hoiah amsak o moe, Amor kaminawk ohhaih prae taeng ih praezaek ah kaom, Arnon vapui taeng ih ahmuen maeto bangah anghak o; Arnon vapui loe Moab hoi Amor prae salakah oh.
14Protož praví se v knize bojů Hospodinových, že proti Vahebovi u vichřici bojoval, a proti potokům Arnon.
14To pongah, Tuipui kathim hoi Arnon vacongnawk ah a sak ih hmuen kawng loe Angraeng ih misatukhaih cabu thungah oh,
15Nebo tok těch potoků, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského.
15Ar prae ah longh tathuk moe, Moab prae ramri taengah kaom vacong tui ah oh, tiah thuih ih lok to oh.
16A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o němž byl řekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažď lid, a dám jim vodu.
16Arnon vapui hoi Beer tuipuek ah caeh o moe, to ih tuipuek ahmuen ah Angraeng mah Mosi khaeah, Kaminawk to nawnto amkhuengsak ah, nihcae to tui ka paek han, tiah a naa.
17Tedy zpíval lid Izraelský písničku tuto: Vystupiž studnice, prozpěvujte o ní;
17To naah Israel kaminawk mah hae laa hae sak o; Aw tuipuek nang, tacawt tahang ah; tacawt tahang hanah laa to sah o boih ah;
18Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali přední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z pouště pak brali se do Matana,
18ukhaih kaalok sahkung mah thuih ih lok baktih toengah, Angraeng ih caanawk mah tuipuek to takaeh o moe, kami zaehoikungnawk mah doeh angmacae ih cunghet hoiah tuipuek to takaeh o boeh, tiah laa to sak o. To praezaek ahmuen hoiah Mattanah ah a caeh o;
19A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot,
19Mattanah ahmuen hoiah Nahaliel ah, Nahaliel hoiah Bamoth ah,
20A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti.
20Bamoth hoiah Moab prae thung ih azawn ah caeh o moe, Jeshimon vangpui danhaih Pisgah maesom nuiah a caeh o.
21Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka:
21Israel kaminawk mah Amor siangpahrang Sihon khaeah laicaehnawk to patoeh moe,
22Nechť jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou půjdeme, dokavadž nepřejdeme pomezí tvého.
22na prae thung hoiah na caehsak raeh; na lawk thungah maw, to tih ai boeh loe na misur takha thungah maw, ka caeh o mak ai; na tuipuek thung ih tui doeh ka nae o mak ai; na prae ka poeng o ai karoek to, Siangpahrang ih Manglaih Lampui hoiah ni ka caeh o han, tiah thuih pae o.
23I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svůj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušť, a přitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi.
23Toe Sihon mah Israel kaminawk to a prae thung hoiah caehsak ai; anih mah angmah ih misatuh kaminawk to kok boih moe, Israel kaminawk tuk hanah praezaek ah a caeh; Jahaz ahmuen ah caeh moe, Israel kaminawk to a tuk.
24I porazil jej lid Izraelský mečem, a vzal v dědictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do země synů Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských.
24Toe Israel kaminawk mah anih to sumsen hoiah takroek o moe, anih ih prae to Arnon hoi Jabbok karoek to, Ammon kaminawk ohhaih ahmuen karoek to lak pae o; Ammon kaminawk ih ramri loe kacak ah pakaa o.
25Tedy vzal Izrael všecka ta města, a přebýval ve všech městech Amorejských, v Ezebon a ve všech městečkách jeho.
25Israel kaminawk mah Amor kaminawk ih vangpuinawk to lak o boih moe, Heshbon hoi a taengah kaom avangnawk doeh a lak pae o boih.
26Nebo Ezebon bylo město Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon.
26Heshbon loe Armor kaminawk ih siangpahrang, Sihon ohhaih vangpui ah oh; anih mah hmaloe ah kaom Moab siangpahrang to tuk moe, anih khae hoiah a prae to Arnon vapui khoek to a lak pae.
27Protož říkávali v přísloví: Poďte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzděláno město Seonovo.
27To pongah palungha lokthui kaminawk mah, Heshbon vangpui ah angzo oh, Sihon ih vangpui hae sah o si;
28Nebo oheň vyšel z Ezebon, a plamen z města Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon.
28Sihon siangpahrang ohhaih, Heshbon hoiah hmai to tacawt moe, Moab prae thungah kaom Ar vangpui hoi Arnon vapui taengah kaom, maesang ukkung siangpahrangnawk to kangh boih boeh.
29Běda tobě Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi.
29Aw Moab prae, khosak na bingh! Aw Khemosh kaminawk, nam ro o boih boeh! Kacawn a capa to misa mah naeh boeh moe, a canunawk to Amor kaminawk ih siangpahrang Sihon khaeah misong ah caehsak boeh.
30A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba.
30Kaicae mah Amor kaminawk to ka tuk o pongah, Heshbon prae loe Dibon vangpui khoek to amro boih boeh; Medeba taengah kaom, Nophah vangpui khoek to nihcae to kam ro o sak boih boeh, tiah a thuih o.
31A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské.
31To pongah Israel kaminawk loe Amor kaminawk ih prae thungah khosak o.
32Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s městečky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteříž tam bydlili.
32Mosi mah Jaazer vangpui to khet hanah kaminawk to patoeh moe, a taengah kaom vangtanawk to a lak o, to ah kaom Amor kaminawk doeh a haek o.
33Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei.
33To pacoengah nihcae loe amlaem o moe, Bashan bang caehhaih loklam bangah caeh o tahang; to naah Bashan siangpahrang Og mah, angmah ih misatuh kaminawk boih hoiah Edrei ahmuen ah nihcae to tuk hanah a caeh o.
34Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jakož jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.
34To naah Angraeng mah Mosi khaeah, Anih to zii hmah; anih doeh, anih ih misatuh kaminawk boih hoi anih ih prae doeh, na ban ah kang paek boeh; to pongah Heshbon ah kaom, Amor kaminawk ih siangpahrang Sihon nuiah na sak ih hmuen baktih toengah, anih nuiah doeh sah ah, tiah a naa.
35I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po něm nezůstal, a uvázali se dědičně v zemi jeho.
35To pongah anih to, a capanawk hoi a misatuh kaminawk boih hoiah nawnto, maeto doeh kahing ah loisak ai ah a hum bit; to pacoengah anih ih prae to lak pae o.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.