3 Mojžíšova 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
1Then the LORD said to Moses,
2Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
2“Command the Israelites to bring you pure oil of pressed olives for the light, to keep the lamps burning continually.
3Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
3Outside the veil of the Testimony in the Tent of Meeting, Aaron is to tend the lamps continually before the LORD from evening until morning. This is to be a permanent statute for the generations to come.
4Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
4He shall tend the lamps on the pure gold lampstand before the LORD continually.
5A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
5You are also to take fine flour and bake twelve loaves, using two-tenths of an ephah for each loaf,
6A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
6and set them in two rows—six per row—on the table of pure gold before the LORD.
7Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
7And you are to place pure frankincense near each row, so that it may serve as a memorial portion for the bread, an offering made by fire to the LORD.
8Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
8Every Sabbath day the bread is to be set out before the LORD on behalf of the Israelites as a permanent covenant.
9I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
9It belongs to Aaron and his sons, who are to eat it in a holy place; for it is to him a most holy part of the offerings made by fire to the LORD—his portion forever.”
10Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
10Now the son of an Israelite mother and an Egyptian father went out among the Israelites, and a fight broke out in the camp between him and an Israelite.
11I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
11The son of the Israelite woman blasphemed the Name with a curse. So they brought him to Moses. (His mother’s name was Shelomith daughter of Dibri, of the tribe of Dan.)
12A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
12They placed him in custody until the will of the LORD should be made clear to them.
13Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
13Then the LORD said to Moses,
14Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
14“Take the blasphemer outside the camp, and have all who heard him lay their hands on his head; then have the whole assembly stone him.
15Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
15And you are to tell the Israelites, ‘If anyone curses his God, he shall bear the consequences of his sin.
16Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
16Whoever blasphemes the name of the LORD must surely be put to death; the whole assembly must surely stone him, whether he is a foreign resident or native; if he blasphemes the Name, he must be put to death.
17Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
17And if a man takes the life of anyone else, he must surely be put to death.
18Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
18Whoever kills an animal must make restitution—life for life.
19Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
19If anyone injures his neighbor, whatever he has done must be done to him:
20Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
20fracture for fracture, eye for eye, tooth for tooth. Just as he injured the other person, the same must be inflicted on him.
21Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
21Whoever kills an animal must make restitution, but whoever kills a man must be put to death.
22Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
22You are to have the same standard of law for the foreign resident and the native; for I am the LORD your God.’”
23Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
23Then Moses spoke to the Israelites, and they took the blasphemer outside the camp and stoned him. So the Israelites did as the LORD had commanded Moses.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.