Jóel 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest,
1Ifi ʻae meʻalea ʻi Saione, pea fanongonongo ʻae ilifia ʻi hoku moʻunga tapu: ke tetetete ʻae kakai kotoa pē ʻoe fonua, koeʻuhi ʻoku hoko ʻae ʻaho ʻo Sihova, he ʻoku ofi ia;
2Den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, jako záře jitřní rozprostřená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od věků, aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů.
2Ko e ʻaho ʻoe fakapoʻuli, pea mo e fakapoʻupoʻuli, ko e ʻaho ʻaoʻaofia, pea mo e poʻuli matolu: hangē ko e pongipongi kuo mafola ʻi he funga moʻunga, ʻoku hau pehē ʻae kakai lahi mo mālohi; naʻe ʻikai pehē ʻi muʻa, pea ʻe ʻikai toe hangē ko ia ʻamui, ʻo aʻu ki he ngaahi taʻu ʻoe ngaahi toʻutangata lahi.
3Před tváří jeho oheň zžírati bude, a za ním plamen plápolati; před ním země tato jako zahrada Eden, ale po něm bude poušť přehrozná, a aniž bude, což by ušlo před ním.
3ʻOku kai ʻe he afi ʻi honau ʻao; pea ʻoku vela ʻae ulo afi ʻi honau tuʻa: ko e fonua ʻoku hangē ko e ngoue ko Iteni ʻi honau ʻao, pea ki mui ʻiate kinautolu ʻoku hangē ko e toafa kuo lala; ʻio, pea ʻe ʻikai hao ha meʻa meiate kinautolu.
4Způsob jeho bude jako způsob koní, a jako jízdní, tak poběhnou.
4ʻOku nau hā mai hangē ko e hā mai ʻae fanga hoosi; pea hangē ko e kau tangata heka hoosi, ʻe pehē ʻenau lele.
5Jako s hřmotem vozů po vrších hor skákati budou, jako hluk plamene ohně zžírajícího strniště, jako lid silný zšikovaný k bitvě.
5Hangē ko e ʻaulolongo ʻoe ngaahi saliote ʻi he funga moʻunga, ʻe pehē ʻenau hopohopo, ʻo hangē ko e mumuhu ʻoe ulo afi ʻi heʻene kai ʻae mohuku mōmoa, ʻo hangē ko e kakai mālohi kuo fakataha ki he tau.
6Tváři jeho děsiti se budou lidé, všecky tváře zčernají jako hrnec.
6ʻE mamahi lahi ʻae kakai ʻi honau ʻao: ʻe peko ʻae mata kotoa pē.
7Jako rekové poběhnou, jako muži váleční vstoupí na zed, a jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí z stezek svých.
7Te nau lele hangē ko e kau tangata mālohi; te nau kaka ʻi he ʻā, hangē ko e kau tangata tau; pea te nau laka taki taha ʻi hono hala, ka ʻe ʻikai ha taha te ne veuki ʻae fakaʻotu:
8Jeden druhého nebude tlačiti, každý silnicí svou půjde, a byť i na meč upadli, nebudou raněni.
8Pea ʻe ʻikai te nau feteketekeʻi ʻae taha ki he taha; ka te nau taki taha ʻalu ʻi hono hala: pea ka nau ka tō ki he heletā, ʻe ʻikai te nau lavea.
9Po městě těkati budou, po zdech běhati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zloděj.
9Te nau lele fano pe ʻi he kolo; te nau lele ʻi he fukahi ʻā, te nau kaka ki he tuʻa fale; te nau hū ʻi he ngaahi matapā sioʻata, hangē ko e kaihaʻa.
10Před tváří jeho třásti se bude země, pohnou se nebesa, slunce i měsíc se zatmí, a hvězdy potratí blesk svůj.
10ʻE tetetete ʻae fonua ʻi honau ʻao; pea ʻe ngalulululu ʻae langi: ʻe poʻuli ʻae laʻā mo e māhina, pea ʻe taʻofi ʻenau ulo ʻe he ngaahi fetuʻu:
11Hospodin pak sám vydá hlas svůj před vojskem svým, proto že velmi veliký bude tábor jeho, proto že silný ten, kdož vykoná slovo jeho. (Nebo veliký bude den Hospodinův a hrozný náramně), i kdož jej bude moci snésti?
11Pea ʻe fakaongo hono leʻo ʻe Sihova ki heʻene kautau: he ʻoku lahi ʻae fakataha ʻo ʻene kautau: pea ʻoku mālohi ia ʻoku fai ki heʻene folofola: koeʻuhi ko e ʻaho ʻo Sihova ʻoku lahi mo fakamanavahē; pea ko hai te ne faʻa tuʻu ai?
12A protož ještě nyní dí Hospodin: Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým, a to s postem a s pláčem i s kvílením.
12ʻOku pehē ʻe Sihova, “Pea ko eni foki, mou tafoki kiate au ʻaki homou loto kotoa, pea ʻi he ʻaukai, pea ʻi he tangi, mo e tangilāulau:”
13A roztrhněte srdce vaše, a ne roucha vaše, a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu; neboť jest on milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituje zlého.
13Pea mou haehae homou loto, kae ʻikai ko homou kofu pe, pea tafoki kia Sihova, ko homou ʻOtua: he ʻoku ne angalelei mo ʻaloʻofa, ʻo tuotuai ki he houhau, pea ʻoku ne angaʻofa lahi, pea ʻoku ne fakatomala ʻi he kovi.
14Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nezůstaví-li po něm požehnání, oběti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu.
14ʻE ʻilo ʻe hai? Pe te ne tafoki mo fakatomala, pea tuku mai ki mui ha tāpuaki ʻiate ia; ʻio, ha feilaulau meʻakai, pea mo e feilaulau meʻainu kia Sihova ko homou ʻOtua?
15Trubte trubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění.
15Ifi ʻae meʻalea ʻi Saione, tuʻutuʻuni ha ʻaukai, ui ʻae fakataha mamafa:
16Shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké i ty, jenž prsí požívají; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své.
16Tānaki ʻae kakai, fakatapui ʻae fakataha, fakakātoa mai ʻae kau mātuʻa, tānaki ʻae fānau, pea mo kinautolu ʻoku kei huhu: ke ʻalu ʻae tangata taʻane mei hono fale teuteu, pea mo e taʻahine mei hono loki.
17Kněží, služebníci Hospodinovi, ať plačí mezi síňcí a oltářem, a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění, tak aby nad nimi panovati měli pohané. Proč mají říkati mezi národy: Kde jest Bůh jejich?
17Tuku ke tangi ʻae kau taulaʻeiki, ʻae kau faifekau ʻa Sihova, ʻi he vahaʻa ʻoe fale hala mo e feilaulauʻanga, pea ke nau lea pehē, “ʻE Sihova, fakamoʻui hoʻo kakai, pea ʻoua naʻa ke tuku ho tofiʻa ki he manuki, ke puleʻi ʻakinautolu ʻe he hiteni: koeʻumaʻā ʻenau pehē ʻi he lotolotonga ʻo hoʻo kakai, ‘ʻOku ʻi fē honau ʻOtua?’”
18I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.
18Pea ʻe toki fuaʻa ʻa Sihova ki hono fonua, pea ʻofa mamahi ki hono kakai.
19A ohlásí se Hospodin, a řekne lidu svému: Aj, já pošli vám obilé, mest a olej, i budete jím nasyceni, aniž vás vydám více v pohanění mezi pohany.
19ʻIo, ko Sihova te ne tali, pea pehē ki hono kakai, “Vakai, te u ʻatu kiate kimoutolu ʻae koane, mo e uaine, mo e lolo, pea te mou mākona ai: pea ʻe ʻikai te u toe tuku ʻakimoutolu ke manukiʻi ʻe he hiteni:
20Nebo půlnoční vojsko vzdálím od vás, a zaženu je do země vyprahlé a pusté, přední houf jeho k moři východnímu, konec pak jeho k moři nejdalšímu; i vzejde z něho smrad a puch, jakžkoli sobě mocně počíná.
20Ka te u ʻave ke mamaʻo ʻiate kimoutolu ʻae tau mei he tokelau, pea te u kapusi ʻakinautolu ki ha fonua kākā mo lala, ʻoku hanga hono mata ki he tahi hahake, pea mo hono tuʻa ki he tahi mamaʻo atu ʻaupito, pea ʻe ʻalu hake hono namukū, pea ʻe ʻalu hake hono ʻeho ʻo ia,” Koeʻuhi kuo ne fai ʻae ngaahi meʻa lahi.
21Neboj se země, plésej a vesel se; neboť mocně dělati bude Hospodin dílo své.
21“ʻE fonua, ʻoua naʻa manavahē; fiefia pea nekeneka: koeʻuhi ʻe fai ʻe Sihova ʻae meʻa lahi.
22Nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.
22ʻOua naʻa manavahē, ʻe fanga manu ʻoe vao! He ʻoku tupu ʻae mohuku ʻi he toafa, pea ʻoku fua ʻae ʻakau, ko e ʻakau ko e fiki mo e vaine, ʻoku tuku mai hona mālohi.
23I vy, synové Sionští, plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem; nebo vám dá déšť příhodný, a sešle vám déšť hojný, podzimní i jarní, v čas.
23“Pea mou fiemālie, ʻe fānau ʻa Saione, pea fiefia ʻia Sihova, ko homou ʻOtua: koeʻuhi kuo ne foaki kiate kimoutolu fakalelelelei ʻae ʻuha muʻa, pea te ne tuku ke tō kiate kimoutolu ʻae ʻuha, ko e ʻuha muʻa, mo e ʻuha mui, ʻi he ʻuluaki māhina.
24I budou naplněny stodoly obilím, a oplývati budou presové mstem a olejem.
24Pea ʻe fonu ʻi he uite ʻae ngaahi hahaʻanga, pea ʻe pito mahuohua ʻae ngaahi tataʻoʻanga ʻi he uaine mo e lolo.
25A tak nahradím vám léta, kteráž sežraly kobylky, brouci, chroustové a housenky, vojsko mé veliké, kteréž jsem posílal na vás.
25Pea te u toe ʻomi kiate kimoutolu ʻae ngaahi taʻu ne kai ʻe he heʻe mo e ʻunufe maumau, mo e ʻunufe, mo e ʻunufe fulufulu, ko ʻeku kau tau lahi naʻaku fekau kiate kimoutolu.
26Budete zajisté míti co jísti, a nasyceni jsouce, chváliti budete jméno Hospodina Boha svého, kterýž učinil s vámi divné věci, aniž zahanben bude lid můj na věky.
26Pea te mou kai ʻi he mahu, pea te mou mākona ai, pea fakamālō ki he huafa ʻo Sihova ko homou ʻOtua, ʻaia kuo ne fai fakaofo kiate kimoutolu: pea ʻe ʻikai toe mā ʻa hoku kakai ʻo lauikuonga.
27A poznáte, že já jsem u prostřed Izraele, a že já Hospodin jsem Bohem vaším, a že není žádného jiného; neboť nebude zahanben lid můj na věky.
27Pea te mou ʻilo ʻoku ou ʻi he haʻohaʻonga ʻo ʻIsileli, pea ko Sihova au ko homou ʻOtua, kae ʻikai ha taha kehe: pea ʻe ʻikai toe mā ʻa hoku kakai ʻo lauikuonga.
28I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou.
28“Pea ʻe hoko ʻamui, te u huaʻi hoku Laumālie ki he kakai kotoa pē; pea ʻe kikite homou ngaahi foha mo homou ngaahi ʻofefine, pea ʻe misi ʻe hoʻo kau mātuʻa ʻae ngaahi misi, pea ʻe mamata ʻae ngaahi meʻa hā mai ʻe hoʻo kau talavou:
29Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého,
29Pea ki he kau tamaioʻeiki mo e kau kaunanga, te u huaʻi foki hoku Laumālie ʻi he ngaahi ʻaho ko ia.
30A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.
30Pea te u fakahā ʻae ngaahi meʻa fakaofo ʻi he langi, pea ʻi māmani, ko e toto, mo e afi, mo e ʻahu ʻoe afi.
31Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný,
31Pea ʻe liliu ʻae laʻā ʻo poʻuli, mo e māhina ke toto ʻi he teʻeki hoko ʻae ʻaho lahi, pea fakamanavahē ʻo Sihova.
32A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.
32Pea ʻe pehē, ko ia ʻe ui ki he huafa ʻo Sihova ʻe fakamoʻui ia: koeʻuhi ʻe ai ʻae fakamoʻui ʻi he moʻunga ko Saione, pea ʻi Selūsalema, ʻo hangē ko e folofola ʻa Sihova, pea ʻi he toenga ʻe uiuiʻi ʻe Sihova.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.