Soudců 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Nebo odšed Abimelech syn Jerobálův do Sichem k bratřím matky své, mluvil k nim i ke vší čeledi domu otce matky své, řka:
1Jerub-Baal capa Abimelek loe Shekem ah kaom amno ih thangqoinawk hoi amno ih acaengnawk khaeah caeh moe,
2Mluvte, prosím, ke všechněm mužům Sichemským: Co jest lépe vám, to-li, aby panovalo nad vámi sedmdesáte mužů, totiž všickni synové Jerobálovi, čili aby panoval nad vámi muž jeden? Pamatujte pak, že jsem já kost vaše a tělo vaše.
2Shekem ih kaminawk boih khaeah, Nangcae to Jerub-Baal ih capa quisarihtonawk mah ukhaih maw hoih kue, to ai boeh loe kami maeto mah ukhaih? kai loe nangcae ih ahuh hoi angan ah ni ka oh, tiah panoek oh, tiah thuih pae hanah tahmenhaih a hnik.
3Tedy mluvili bratří matky jeho o něm ke všechněm mužům Sichemským všecka slova tato, a naklonilo se srdce jejich k Abimelechovi, nebo řekli: Bratr náš jest.
3To tiah a thuih pae ih loknawk to amno ih tangqoinawk mah Shekem vangpui ah kaom kaminawk boih khaeah thuih pae o naah, Abimelek loe kaicae ih amnawk ni, tiah a thuih o pongah, anih to abomh han koeh o.
4I dali jemu sedmdesáte lotů stříbra z domu Bále Berit, na něž sobě najal Abimelech služebníky, povaleče a tuláky, aby chodili za ním.
4To pongah nihcae mah Baal-Berith tempul ih phoisa shekel quisarihto anih hanah paek o; Abimelek mah to ih phoisa hoiah zithaih tawn ai misahoih kaminawk to tlai moe, angmah hnukah bangsak.
5A přišed do domu otce svého do Ofra, zmordoval bratří své, syny Jerobálovy, sedmdesáte mužů, na jednom kameni; toliko zůstal Jotam syn Jerobálův nejmladší, nebo se byl skryl.
5Anih loe Ophrah ah kaom ampa im ah caeh moe, angmah ih nawkamyanawk Jerub-Baal capa quisarihtonawk to lungsong maeto nuiah hum boih; toe Jerub-Baal capa asoi koek, Jotham loe anghawk ving pongah a loih.
6Tedy shromáždili se všickni muži Sichemští i všecken dům Mello, i šli, a ustanovili sobě Abimelecha za krále na rovinách u sloupu, kterýž jest u Sichem.
6To naah Shekem ah kaom kaminawk hoi Millo imthung takohnawk loe, Shekem ih thing ohhaih ahmuen ah nawnto amkhueng o moe, Abimelek to siangpahrang ah suek o.
7To když pověděli Jotamovi, odejda, postavil se na vrchu hory Garizim, a pozdvihna hlasu svého, volal, a řekl jim: Poslyšte mne muži Sichemští, a uslyš vás Bůh.
7To lok to Jotham khae thuih pae o naah, Gerizim mae nuiah dawh moe, nihcae khaeah, hae tiah a hang thuih; Shekem acaengnawk, Sithaw mah nangcae ih lok tahngai hanah, ka lok hae tahngai oh.
8Sešlo se některého času dříví, aby pomazalo nad sebou krále. I řekli olivě: Kraluj nad námi.
8Nito naah thingnawk loe angmacae ukkung siangpahrang to suek moe, situi bawh hanah a caeh o; nihcae mah olive thing khaeah, Kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
9Jimžto odpověděla oliva: Zdali já, opustě svou tučnost, kterouž ctěn bývá Bůh i lidé, půjdu, abych byla postavena nad stromy?
9Toe olive thing mah, nihcae khaeah, Sithaw hoi kami mah pakoeh ih ka thawkhaih to caehtaak moe, thing nuiah kam zam han maw? tiah a naa.
10I řeklo dříví fíku: Poď ty a kraluj nad námi.
10To pacoengah thingnawk mah thaiduet thing khaeah, Angzoh loe kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
11Jimž odpověděl fík: Zdali já, opustě sladkost svou a ovoce své výborné, půjdu, abych postaven byl nad stromy?
11Toe thaiduet thing mah nihcae khaeah, Ka luephaih hoi kahoih kaimah ih thingthai hae ka caehtaak moe, thingnawk to ka khuk han maw? tiah naa let bae.
12Řeklo opět dříví vinnému kořenu: Poď ty a kraluj nad námi.
12Thingnawk mah misurkung khaeah, Angzoh loe, kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
13Jimž odpověděl vinný kořen: Zdali já, opustě své víno, kteréž obveseluje Boha i lidi, půjdu, abych postaven byl nad stromy?
13Toe misurkung mah nihcae khaeah, Sithaw hoi kami nawmsakhaih kaimah ih misurtui hae ka caehtaak moe, thingnawk to ka khuk han maw? tiah a naa.
14Naposledy řeklo všecko dříví bodláku: Poď ale ty a kraluj nad námi.
14Thingnawk boih mah soekhringkung khaeah, Angzoh loe, kaicae hae na uk ah, tiah a naa o.
15I odpověděl bodlák dříví: Jestliže v pravdě béřete vy mne sobě za krále, poďte, odpočívejte pod stínem mým; pakli nic, vyjdi oheň z bodláku a spal cedry Libánské.
15To naah soekhringkung mah thingnawk khaeah, Kai hae nangcae nuiah siangpahrang ah nang suek o moe, situi bawh han na koeh o tangtang nahaeloe, angzo oh loe, kai ih tahlip ah abuep oh; to tih ai nahaeloe soekhringkung thung hoiah hmai to tacawt ueloe, Lebanon ih sidar thingnawk to kangh tih, tiah a naa.
16Tak i nyní, jestliže jste právě a upřímě učinili, ustavivše Abimelecha za krále, a jestliže jste dobře učinili Jerobálovi a domu jeho, a jestliže podlé dobrodiní rukou jeho odplatili jste se jemu;
16To pongah vaihi nangcae mah, Palungthin tang hoiah Abimelek to siangpahrang ah na suek o moe, Jerub-Baal hoi a imthung takoh nuiah kahoih hmuen to na sak o boeh maw, a hnuk han koi hmuen to a nuiah na sak pae o maw?
17(Nebo otec můj bojoval za vás a opovážil se života svého, aby vás vysvobodil z ruky Madianských,
17(Kam pa mah nangcae han misatuk pae, a hinghaih paek moe, nangcae to Midian kaminawk ban thung hoiah ang pahlong o boeh.
18Vy pak teď povstali jste proti domu otce mého, a zmordovali jste syny jeho, sedmdesáte mužů na jednom kameni, a ustanovili jste krále Abimelecha, syna děvky jeho, nad muži Sichemskými, proto že bratr váš jest);
18Toe vaihniah kam pa ih imthung takoh ah misa nang thawk o moe, lungsong maeto nuiah a capa quisarihto na hum pae o boih; a tamna nongpata ih capa Abimelek loe, nangmacae ih amnawk ah oh pongah, Shekem acaengnawk boih ukkung siangpahrang ah na suek o;)
19Jestliže, řku, právě a upřímě udělali jste Jerobálovi i domu jeho dne tohoto, veselte se z Abimelecha, a on také nechť se veselí z vás;
19vaihniah palungthin tang hoiah Jerub-Baal hoi a imthung takoh nuiah kahoih hmuen to na sak o nahaeloe, Abimelek to nangcae anghoehaih ah om nasoe, nangcae doeh a nuiah anghoe o toeng ah:
20Pakli nic, nechť vyjde oheň z Abimelecha a sžíře muže Sichemské i dům Mello, nechť vyjde také oheň od mužů Sichemských a z domu Mello a sžíře Abimelecha.
20toe nang hoe o ai nahaeloe, Abimelek khae hoi hmai to tacawt nasoe loe, nangcae Shekem vangpui ah kaom kaminawk hoi Millo imthung takohnawk boih to paduek nasoe; Shekem ih kaminawk hoi Millo imthung takoh khae hoiah hmai to tacawt nasoe loe, Abimelek to kangh nasoe, tiah a naa.
21Tedy utekl Jotam, a utíkaje, odšel do Beera, a zůstal tam, boje se Abimelecha bratra svého.
21To pacoengah Jotham loe amya Abimelek to zit pongah, cawnh moe, Beer vangpui ah oh.
22I panoval Abimelech nad Izraelem tři léta.
22Abimelek mah Israel kaminawk to saning thumto uk,
23Poslal pak Bůh ducha zlého mezi Abimelecha a mezi muže Sichemské, a zpronevěřili se muži Sichemští Abimelechovi,
23Sithaw mah Abimelek hoi Shekem kaminawk khaeah kasae muithla to patoeh pae; to naah Shekem ih kaminawk mah Abimelek nuiah oep om ai ah khosak pae o.
24Aby pomštěna byla křivda sedmdesáti synů Jerobálových, a aby krev jejich přišla na Abimelecha bratra jejich, kterýž zmordoval je, a na muže Sichemské, kteříž posilnili rukou jeho, aby zmordoval bratří své.
24Jerub-Baal ih capa quisarihtonawk nuiah sak ih sethaih to nihcae humkung angmacae ih amnawk Abimelek nuiah krah tih; angmah ih nawkamyanawk hum hanah bomkung Shekem vangpui kaminawk nuiah doeh krah tih.
25Nebo učinili muži Sichemští jemu zálohy na vrších hor, a loupili všecky chodíci mimo ně tou cestou; kterážto věc povědína jest Abimelechovi.
25Shekem vangpui ih kaminawk loe Abimelek angang hanah mae nuiah caeh o; to ah caeh kaminawk boih ih hmuenmaenawk to lomh pae o; to lok to Abimelek khaeah thuih pae o.
26Syn pak Ebedův Gál, jda s bratřími svými, přišel do Sichem, i těšili se z něho muži Sichemští.
26Ebed capa Gaal loe angmah ih nawkamyanawk hoi nawnto Shekem ah khosak han angpoeng o; anih loe to vangpui kaminawk mah oep ih kami ah oh.
27A vyšedše na pole, sbírali víno své a tlačili i veselili se; a všedše do chrámu bohů svých, jedli a pili, a zlořečili Abimelechovi.
27Nihcae loe lawk ah caeh o, misurthaih to pakhrik o moe, khok hoiah atit o; tempul thungah caeh o moe, kanawm ah poih to sak o; a caak a naek o moe, Abimelek to tangoeng o.
28Řekl pak Gál syn Ebedův: Kdo jest Abimelech? A jaké jest Sichem, abychom sloužili jemu? Zdaliž není syn Jerobálův, a Zebul úředník jeho? Služte raději mužům Emora, otce Sichemova; nebo proč my máme sloužiti tomuto?
28To naah Ebed capa Gaal mah, Abimelek loe mi aa, Shekem loe mi aa, Tipongah aicae mah anih ih toksak pae han angaih loe? Anih loe Jerub-Baal capa na ai maw? Zebul loe anih ih toksah kami ah na ai maw oh? Shekem ampa, Hamor ih tok to sah pae oh; tih hanah Abimelek ih tok a sak o han loe?
29Ale ó kdyby tento lid byl v ruce mé, abych shladil Abimelecha! I řekl Abimelechovi: Sbeř sobě vojsko, a vyjdi.
29Sithaw rang hoiah hae kaminawk hae ka ban thungah om o na haeloe, Abimelek to ka takhoe ving han; Abimelek khaeah, Nang mah ih misatuh kaminawk boih na kawk cadoeh, kaicae mah kang pazawk o han vop, tiah ka naa han, tiah a thuih.
30Uslyšav pak Zebul, úředník města toho, slova Gále syna Ebedova, rozhněval se náramně.
30Ebed capa Gaal ih lok to, vangpui ukkung Zebul mah thaih naah, paroeai palungphui.
31I poslal posly k Abimelechovi tajně, řka: Hle, Gál syn Ebedův i bratří jeho přišli do Sichem, a hle, bojovati budou s městem proti tobě.
31To naah anih mah tamqumta hoi Abimelek khaeah laicaehnawk to patoeh, Ebed capa Gaal hoi anih ih nawkamyanawk loe Shekem vangpui ah khosak han angpoeng o tih; khenah, nihcae loe nang to tuk hanah vangpui thungah toksak o.
32Protož nyní vstana nočně, ty i lid, kterýž jest s tebou, zdělej zálohy v poli.
32To pongah aqum ah nangmah ih kaminawk hoi nawnto angzoh loe, nihcae to lawk ah angang oh;
33A ráno, když bude slunce vycházeti, vstana, udeříš na město, a když on i lid, kterýž jest s ním, vyjde proti tobě, učiníš jemu to, což se naskytne ruce tvé.
33akhawn bang khawnthaw ni tacawt naah, vangpui to tuh oh; Gaal hoi anih ih kaminawk nang tuk hanah angzoh o naah, na ban mah sak koeh ih baktih toengah sah oh, tiah a naa.
34A protož vstal Abimelech i všecken lid, kterýž s ním byl v noci, a učinili zálohy u Sichem na čtyřech místech.
34To pongah Abimelek hoi anih ih misatuh kaminawk boih angthawk o, khoving ah caeh o moe, abu palito ampraek o pacoengah, Shekem vangpui to a toep o.
35I vyšel Gál syn Ebedův, a postavil se v bráně města; vyvstal pak Abimelech i lid, kterýž s ním byl, z záloh.
35Abimelek hoi anih ih misatuh kaminawk loe anghawkhaih ahmuen hoiah angzoh o naah, Ebed capa Gaal loe tasa bangah caeh moe, khongkha taengah angdoet.
36A uzřev Gál ten lid, řekl Zebulovi: Hle, lid sstupuje s vrchu hor. Jemuž odpověděl Zebul: Stín hor vidíš, jako nějaké lidi.
36Gaal mah nihcae to hnuk naah, Zebul khaeah, Khenah, mae nui hoiah kaminawk angzoh o, tiah a naa. Zebul mah anih khaeah, Mae ih tahlip to kami baktiah na hnuk moeng kalang mue, tiah a naa.
37Tedy opět promluvil Gál, řka: Hle, lid sstupuje s vrchu, nebo houf jeden táhne cestou rovin Monenim.
37Toe Gaal mah, khenah, lawk aum hoiah kaminawk to angzoh o tathuk, kalah kami abu loe Meonenim thing ohhaih ahmuen bang hoiah angzoh o, tiah a naa.
38Řekl pak jemu Zebul: Kde jsou nyní ústa tvá, jimižs mluvil: Kdo jest Abimelech, abychom sloužili jemu? Zdaliž toto není lid ten, kterýmž jsi pohrdal? Vytáhniž nyní, a bojuj proti němu.
38To naah Zebul mah anih khaeah, Abimelek loe kawbaktih kami ah maw oh moe, anih ih tok ka sak pae o han loe? tiah na thuih ih pakha loe vaihi naah maw oh? Nihcae loe na khet patoek ih kaminawk na ai maw? Caeh loe nihcae to tuh ah, tiah a naa.
39I vytáhl Gál před lidmi Sichemskými, a bojoval proti Abimelechovi.
39To pongah Gaal mah vangpui thung ih kaminawk to kok moe, Abimelek to tuk.
40Ale Abimelech honil ho utíkajícího před tváří svou, a padlo raněných mnoho až k bráně.
40Abimelek mah Gaal to patom naah, anih loe cawnh ving; vangpui thungah akunhaih khongkha khoek to, kami paroeai ahmaa caak o moe, duek o.
41Zůstal pak Abimelech v Aruma, a Zebul vyhnal Gále i bratří jeho, aby nezůstávali v Sichem.
41Abimelek loe Arumah ah khosak; Zebul mah Gaal hoi anih ih nawkamyanawk to Shekem vangpui hoiah haek boih.
42Nazejtří pak vytáhl lid do pole, i oznámeno jest to Abimelechovi.
42Khawnbangah Shekem vangpui ih kaminawk loe lawk ah caeh o, to lok to Abimelek khaeah thuih pae o.
43Tedy on pojal lid svůj, a rozdělil jej na tři houfy, zdělav zálohy v polích, a vida, an lid vychází z města, vyskočil na ně a zbil je.
43To pongah anih mah angmah ih kaminawk to kawk moe, abu thumto ah tapraek pacoengah, lawk ah kami to angangsak; khenah, vangpui thung hoiah kami angzoh o naah, anih loe nihcae tuk hanah angthawk moe, a tuk.
44Nebo Abimelech a houf, kterýž byl s ním, udeřili na ně a postavili se u brány města, druzí pak dva houfové obořili se na všecky ty, kteříž byli v poli, a zbili je.
44Abimelek hoi a taengah kaom misatuh kaminawk loe, vangpui khongkha thungah cawnh o moe, angang o; kalah misatuh abu hnetto loe lawk ah caeh o moe, kaminawk to patom o pacoengah, hum o.
45Abimelech pak dobýval města celý ten den, až ho i dobyl, a lid, kterýž v něm byl, pobil, a zbořiv město, posál je solí.
45To na ni athun qui Abimelek mah vangpui to tuk moe, a lak; athung ah kaom kaminawk to hum moe, vangpui to paro pacoengah, a nuiah paloi to a phuih.
46Uslyševše pak všickni muži věže Sichemské, vešli do hradu svého, chrámu boha Berit.
46To lok to Shekem imsang ah kaom kaminawk mah thaih o naah, sithaw Berith tempul thungah akun o.
47A oznámeno jest Abimelechovi, že se tam shromáždili všickni muži věže Sichemské.
47Shekem vangpui ih kaom kaminawk boih loe to ahmuen ah amkhueng o, tiah Abimelek khaeah thuih pae o.
48Tedy vstoupil Abimelech na horu Salmon, on i všecken lid, kterýž byl s ním, a nabrav seker s sebou, nasekal ratolestí s stromů, kterýchž nabral a vložil na rameno své. I řekl lidu, kterýž byl s ním: Což jste viděli, že jsem učinil, spěšně učiňte tak jako já.
48Abimelek mah angmah hoi angmah ih kaminawk boih to Zalmon mae ah dawh haih; anih mah caka to lak moe, thing tanghang to pakhruk pacoengah, palaeng ah aput; a taengah kaom kaminawk khaeah, Nang hnuk o ih ka sak ih hmuen baktih toengah, karangah sah oh, tiah a naa.
49I uťal sobě jeden každý ze všeho lidu ratolest, a jdouce za Abimelechem, skladli je u hradu, a zapálili jimi hrad. I zemřeli tam všickni muži věže Sichemské téměř tisíc mužů a žen.
49To pongah kaminawk boih mah thing tanghang to pakruk o moe, Abimelek hnukah bang o; thingnawk to akhaw thungah hnawt o moe, akhaw to hmai hoiah thlaek o; to naah Shekem imsang thungah kaom kaminawk, nongpa nongpata kami sangto duek o.
50Odšel pak Abimelech do Tébes, a položil se u Tébes, i dobyl ho.
50To pacoengah Abimelek to Thebez vangpui ah caeh, to vangpui to tuk moe, a lak.
51Byla pak věže pevná u prostřed města, a utekli tam všickni muži i ženy, i všickni přední města toho, a zavřeli po sobě, vstoupivše na vrch věže.
51Toe vangpui thungah kacak parai imsang maeto oh; vangpui thungah kaom kaminawk hoi nongpa nongpatanawk loe to imsang ah cawnh o boih; thok to khah o moe, imsang imphu ah a dawh o.
52Tehdy přišed Abimelech až k věži, dobýval jí, a přistoupil až ke dveřím věže, aby je zapálil ohněm.
52Abimelek loe to imsang ah caeh moe, a tuk; toe imsang to hmai hoi qoeng hanah tha pathok moe, akunhaih khongkha khoek to a phak.
53V tom žena nějaká svrhla kus žernovu na hlavu Abimelechovu, a prorazila hlavu jeho.
53To naah nongpata maeto mah imphu hoiah Abimelek ih lu nuiah thlung pakhrak thuih moe, a lu to koih phaeng.
54A on rychle zavolav mládence, kterýž nosil zbroj jeho, řekl jemu: Vytrhni meč svůj a zabí mne, aby potom nepravili o mně: Žena zabila ho. I probodl jej služebník jeho, a umřel.
54To naah angmah ih hmuenmae phawkung to karangah kawk moe, anih khaeah, Nongpata maeto mah hum, tiah minawk mah thuih o han ai ah, na sumsen to aphongh loe, na hum ah, tiah a naa. To pongah a tamna mah anih to thunh moe, duek.
55Uzřevše pak synové Izraelští, že by umřel Abimelech, odešli jeden každý k místu svému.
55Abimelek duek boeh, tiah Israel kaminawk mah hnuk o naah, kami boih angmacae im ah amlaem o.
56A tak odměnil Bůh zlým Abimelechovi za nešlechetnost, kterouž páchal proti otci svému, zmordovav sedmdesáte bratří svých.
56Abimelek mah angmah ih nawkamya quisarihto hum moe, ampa nuiah sak ih zaehaih to Sithaw mah pathok let.
57Tolikéž i všecku nešlechetnost mužů Sichemských vrátil Bůh na hlavu jejich, a přišlo na ně zlořečení Jotama syna Jerobálova.
57Shekem vangpui ih kaminawk boih mah sak o ih kasae hmuennawk to angmacae lu nuiah Sithaw mah kraksak let; Jerub-Baal capa Jotham ih tangoenghaih to nihcae nuiah phak.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.