Soudců 19
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Stalo se také toho času, když krále nebylo v Izraeli, že muž nějaký Levíta, jsa pohostinu při straně hory Efraimské, pojal sobě ženu ženinu z Betléma Judova.
1To naah Israel kaminawk loe siangpahrang tawn o ai vop; Ephraim mae taengah kaom, Levi kami maeto mah Judah prae Bethlehem vangpui ih nongpata maeto to zula ah lak.
2Kterážto ženina smilnila u něho. I odešla od něho do domu otce svého do Betléma Judova, a byla tam plné čtyři měsíce.
2Toe anih ih zula loe sava nuiah oep om ai, tangyat a zawh, nongpata loe a sava to caehtaak ving moe, Judah prae Bethlehem vangpui ah kaom ampa khaeah oh; ampa im ah khrah palito thung oh.
3Vstav pak muž její, šel za ní, aby namluvě ji, zase ji přivedl, maje s sebou mládence svého a dva osly. Tedy ona uvedla jej do domu otce svého. Kteréhož když uzřel otec té děvky, zradoval se z příchodu jeho.
3A sava loe angmah ih zula to pathloep moe, hoih let hanah a caeh; laa hrang hnetto hoiah a tamna maeto a caeh haih; nongpata mah a sava to ampa imthung ah akun haih, ampa mah anih to hnuk naah, paroeai kawnh.
4I zdržel jej tchán jeho, otec té děvky, tak že pozůstal u něho za tři dni. Tu také jídali i píjeli i nocovali.
4Nongpata ampa, amsae mah anih to cam raeh khae, tiah a naa pongah anih loe to ah ni thumto thung cam; anih loe to ah naekcaak moe, a iih.
5Dne pak čtvrtého, když tím raněji vstali, vstal i on, aby odšel. Tedy řekl otec té děvky k zeti svému: Posilni se kouskem chleba, a potom půjdete.
5Ni palito oh pacoengah anih loe angmah ih avang ah amlaem hanah, khawnthaw ah angthawk, toe nongpata ampa mah a mawkca khaeah, khawnbang buhcaak pacoengah caeh hoih, tiah a naa.
6Sedli tedy a pojedli oba spolu, a napili se. Potom řekl otec děvky k muži: Posediž medle, nýbrž pobuď přes noc, a buď mysli veselé.
6To pongah nihnik loe nawnto anghnut hoi moe, buh to a caak hoi; to naah nongpata ampa mah, Poeknawm ah om hoih loe, vaiduem doeh cam hoi raeh khae, tiah a naa.
7Když pak vstal ten muž, chtěje předce jíti, mocí jej zdržel test jeho. A tak se vrátil a zůstal tu přes noc.
7A mawkca loe caeh han angthawk tahang boeh, to naah amsae mah anih to kaang pae khruek pongah, a cam let.
8Potom dne pátého vstal tím raněji, aby se bral. I řekl otec té děvky: Posilň se, prosím. I prodlili, až se den nachýlil, nebo jedli oba.
8Ni pangato naah anih loe im ah amlaem han khawnbang khawnthaw ah angthawk; to naah tangla ih ampa mah, Poeknawm ah om hoi raeh, tiah a naa. To pongah athun karoek to a oh hoi let moe, nawnto buh to a caak hoi.
9Tedy vstal muž ten, aby šel, on i ženina jeho i mládenec jeho. I řekl mu tchán jeho, otec děvky: Aj, již se den nachýlil k večerou, medle zůstaňte přes noc; aj, dokonává se den, pobuď přes noc zde, a buď mysli veselé, a zítra tím raněji vypravíte se na cestu svou, a půjdeš k příbytku svému.
9To pacoengah Levi kami loe caeh hanah a zula hoi a tamna maeto kawk moe, angthawk tahang; to naah tangla ampa, amsae mah anih khaeah, Khenah, niduem tom boeh; vaihni loe cam hoi let raeh, niduem tom boeh; cam hoi raeh, poeknawm ai ah om hoi hmah; khawnbang khawnthaw ah angthawk hoih loe, nangmah ih avang ah amlaem hoih, tiah a naa.
10On pak nechtěl zůstati přes noc, ale vstav, odšel, a přišel proti Jebus, jenž jest Jeruzalém, a s ním dva oslové s břemeny i ženina jeho.
10Toe a mawkca loe to naduem to cam han koeh ai boeh pongah, angthawk moe, laa hrang hnetto pongah hmuenmae phawhsak pacoengah, a zula hoi nawnto Jebus, tiah kawk ih Jerusalem vangpui ah caeh.
11Když pak byli blízko Jebus, a den se velmi nachýlil, řekl mládenec pánu svému: Poď, prosím, obraťme se do města toho Jebuzejského, abychom v něm přenocovali.
11Jebus vangpui a phak hoi tom naah loe, niduem tom boeh; a tamna mah angmah ih angraeng khaeah, Angzo ah, hae Jebus kaminawk ih vangpui thungah akun si loe, iip si, tiah a naa.
12Jemuž odpověděl pán jeho: Neobrátíme se do města cizozemců, kteréž není synů Izraelských, ale půjdeme až do Gabaa.
12Angmah ih angraeng mah anih khaeah, Israel kami na ai; acaeng kalah kaminawk ih vangpui thungah loe akun han om ai; Gibeah vangpui karoek to caeh si, tiah a naa.
13Řekl ještě mládenci svému: Poď, abychom přišli k některému z těch míst, a zůstali přes noc v Gabaa aneb v Ráma.
13Anih mah a tamna khaeah, Angzo ah; Gibeah maw, to ai boeh loe Ramah vangpui maw, phak thai hanah tha pathok si, to ih vangpui maeto thungah iip si, tiah a naa.
14Pomíjejíce tedy, odešli, a zapadlo jim slunce blízko Gabaa, kteréž jest Beniaminských.
14To pongah caeh o poe; niduem naah loe Benjamin prae Gibeah vangpui to a phak o.
15I obrátili se tam, aby vejdouce, zůstali přes noc v Gabaa. A když tam všel, posadil se na ulici města, proto že nebyl, kdo by je přijal do domu a dal jim nocleh.
15To Gibeah vangpui thungah caeh o moe, to ah iih han amsak o, toe mi mah doeh nihcae to im ah toemsak ai pongah, lampui taengah anghnut o sut.
16A aj, muž starý vracoval se od práce své s pole u večer, kterýž také byl s hory Efraimovy, a bydlil pohostinu v Gabaa; ale lidé místa toho byli synové Jemini.
16Khenah, duembang phak naah loe Ephraim mae ah kaom mitong maeto, lawk hoiah angzoh; anih doeh Gibeah vangpui ah caeh toeng; Benjamin acaengnawk loe to vangpui thungah oh o.
17A když pozdvihl očí svých, uzřel muže toho pocestného na ulici města. I řekl jemu ten stařec: Kam se béřeš, a odkud jdeš?
17Anih mah doeng tahang naah, vangpui lampui taengah kaom angvinnawk to a hnuk; to naah mitong mah, Naa ah maw na caeh o han? Naa hoiah maw nang zoh o loe? tiah a naa.
18Jemuž odpověděl: Jdeme z Betléma Judova až k stranám hory Efraimovy, odkudž jsem; nebo jsem byl odšel do Betléma Judova. Jduť pak do domu Hospodinova, a není žádného, kdo by mne přijal do domu;
18To kami mah mitong khaeah, Kaicae loe Judah prae Bethlehem vangpui hoiah Ephraim mae ah ka caeh o; kai loe Ephraim mae ah kaom kami ni; Judah prae Bethlehem ah ka caeh moe, Angraeng im ah caeh hanah kam sak; mi mah doeh im ah na toemsak ai vop.
19Ješto mám i slámu a obrok pro osly své, tolikéž i chléb, ano i víno pro sebe a děvku tvou, a mládence, kterýž jest s služebníkem tvým, tak že v ničemž nemáme nedostatku.
19Kaimah ih laa hrang raawkcak hoi caphaeh doeh ka tawnh, kaimah hoi na tamna nongpata hoi ka hoih ih thendoeng caak hanah takaw hoi misurtui doeh ka tawnh; tidoeh angai ai, tiah a naa.
20I řekl muž ten starý: Měj ty pokoj. Èehoť se koli nedostává, nechť já to opatřím, ty toliko na ulici nezůstávej přes noc.
20To mitong mah, Nangcae khaeah monghaih om nasoe, nang toeng o ih hmuennawk doeh kang paek o han hmang; lampui taengah om o hmah, tiah a naa.
21Tedy uvedl jej do domu svého, a obrok dal oslům; potom umyvše nohy své, jedli a pili.
21To pongah mitong mah anih to angmah ih im ah caeh haih moe, laa hrang doeh rawkcak a paek; nihcae loe khok ban amsaeh o, buhcaak o moe, a naek o.
22A když očerstvili srdce své, aj, muži města toho, muži nešlechetní, obklíčivše dům, tloukli na dvéře a mluvili tomu muži starci, hospodáři domu, řkouce: Vyveď muže toho, kterýž všel do domu tvého, abychom ho poznali.
22Poeknawm ah oh o naah, avang thung ih kahoih ai thoemto kaminawk loe to mitong ih im to takui o; thok to boh pae o moe, im tawnkung mitong khaeah, na im ah katoem kami to ka zae o haih hanah, hae ah na hoiah, tiah a hang o thuih.
23K nimžto vyšed muž ten, hospodář domu, řekl jim: Nikoli, bratří moji, nečiňte, prosím, zlého, poněvadž všel ten muž do domu mého, neprovoďte nešlechetnosti té.
23Im tawnkung mitong loe tasa bangah caeh moe, nihcae khaeah, Nawkamyanawk, to tih na ai ni; kahoih ai hmuen to sah o hmah; kai im ah katoem hae kami nuiah hae batktih amthuhaih hmuen to sah o hmah.
24Aj, dceru svou, kteráž pannou jest, a ženinu jeho, ty hned vyvedu, i ponížíte jich, aneb učiníte jim, což se vám za dobré vidí; jen muži tomu nečiňte věci té hanebné.
24Khenah, Ka canu tangla hoi anih ih zula loe hae ah oh; nihnik to nangcae khaeah kang hoih han, hoih, tiah na poek o ih baktih toengah sah oh, toe hae kami nuiah loe azat thok hmuen to sah o hmah, tiah a naa.
25Ale nechtěli ho uposlechnouti muži ti. Pojav tedy muž ten ženinu svou, vyvedl ji k nim ven, i poznali ji, a zle jí požívali přes celou noc až do jitra; potom pustili ji, když počínalo zasvitávati.
25To kaminawk mah tahngai pae o ai pongah, Levi kami mah a zula to nihcae khaeah tasa bangah pathok pae; to kaminawk mah to nongpata to aqum puek koeh thaithue sak o moe, zae o haih pacoengah, khawnbang khodai naah im ah patoeh o.
26V svitání pak přišla žena ta, a padši, ležela u dveří domu toho muže, kdež byl pán její, až se rozednilo.
26Nongpata loe khodai naah angmah angraeng ohhaih im ah angzoh let, khodai khoek to thok taengah angsong sut.
27Když pak vstal pán její ráno, otevřev dvéře domu, vycházel, aby se bral dále cestou svou. A aj, žena ta, ženina jeho, ležela u dveří domu, a ruce její byly na prahu.
27Angmah ih angraeng loe kholong caeh hanah, khawnbang khawnthaw ah angthawk moe, thok paong naah, thok nuiah ban koeng moe, amtim sut a zula to a hnuk.
28Jížto řekl: Vstaň, a poďme. A nic neodpověděla. Vzav tedy ji na osla, a vstav muž ten, odšel k místu svému.
28A sava mah anih khaeah, Angthawk ah, caeh si boeh, tiah a naa. Toe anih mah lok pathim pae ai; to naah a sava mah anih to laa hrang nuiah thueng tahang moe, angmah ohhaih ahmuen ah caeh haih.
29Když pak přišel do domu svého, vzal meč, a pochytiv ženinu svou, rozsekal ji s kostmi jejími na dvanácte kusů, a rozeslal ji po všech končinách Izraelských.
29Im phak naah anih mah haikaek to lak moe, a zula to aboengh hatlai hnetto ah takroek pacoengah, Israel kaminawk ohhaih ahmuen boih ah a pat.
30A bylo, že kdožkoli uzřel, pravil: Nikdy se nestalo ani vidíno bylo co podobného od toho času, jakž vyšli synové Izraelští z země Egyptské, až do tohoto dne. Posuďte toho pilně, poraďte se a promluvte o to.
30To hmuen hnu kaminawk boih mah, Israel kaminawk Izip prae thung hoi angzoh nathuem hoi kamtong vaihni ni khoek to, hae baktih hmuen hae mi mah doeh sah vai ai, hnu doeh hnu o vai ai vop; poek o noek ah loe, poekhaih thui o noek ah, tiah a thuih o.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.