Soudců 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
1Pea naʻe fuakava ʻae kau tangata ʻIsileli ʻi Misipa, ʻo pehē, “ʻOua naʻa ai ha tokotaha ʻiate kitautolu ʻe ʻatu hono ʻofefine kia Penisimani kenau mali.”
2Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
2Pea naʻe haʻu ʻae kakai ki he fale ʻoe ʻOtua, pea nofo ʻi ai ʻo aʻu ki he efiafi, pea naʻe hiki honau leʻo, ʻo tangi mamahi;
3A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
3Pea naʻa nau pehē, “ʻE Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ko e hā kuo hoko ai ʻae meʻa ni ʻi ʻIsileli, koeʻuhi ke mole ai he ʻaho ni ha faʻahinga ʻi ʻIsileli?”
4Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
4Pea naʻe hoko ʻo pehē ʻi he pongipongi hake, naʻe tuʻu ai ʻae kakai, pea fokotuʻu ʻi ai ʻae feilaulauʻanga, pea naʻe ʻatu ai ʻae ngaahi feilaulau tutu mo e ngaahi feilaulau fakalelei.
5Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
5Pea pehē ʻe he fānau ʻa ʻIsileli, “Ko hai ia ʻi he ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli naʻe ʻikai ʻalu hake mo e fakataha lahi kia Sihova? He naʻa nau fai ʻae fuakava lahi koeʻuhi ko ia naʻe ʻikai ʻalu hake kia Sihova ki Misipa, ʻo pehē, ‘Ko e moʻoni ʻe tāmateʻi ia.’”
6Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
6Pea naʻe fakatomala ʻe he fānau ʻa ʻIsileli koeʻuhi ko Penisimani ko honau tokoua, ʻonau pehē, “Kuo motuhi ha faʻahinga ʻe taha mei ʻIsileli he ʻaho ni.
7Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
7Ko e hā te tau fai koeʻuhi ke maʻu honau uaifi ʻekinautolu ʻoku toe, he kuo tau fuakava ʻia Sihova ʻe ʻikai te tau foaki kenau mali mo hotau ngaahi ʻofefine?”
8Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
8¶ Pea naʻa nau pehē, “Ko hai ha tokotaha ʻoe faʻahinga ʻo ʻIsileli naʻe ʻikai ʻalu hake ki Misipa kia Sihova?” Pea vakai, naʻe ʻikai haʻu ha tokotaha ki he ʻapitanga mei Sepesi-Kiliati ki he fakataha lahi.
9Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
9He naʻe lau ʻae kakai, pea vakai, naʻe ʻikai ʻi ai ha taha mei he kakai ʻo Sepesi-Kiliati.
10Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
10Pea naʻe fekau ki ai ʻe he fakataha lahi ʻae kau tangata ʻe tokotaha mano naʻe mālohi lahi, pea naʻe fekau pehē kiate kinautolu, “ʻAlu, ʻo taaʻi ʻae kakai ʻo Sepesi-Kiliati ʻaki ʻae mata ʻoe heletā, ʻae kau fefine mo e fānau.”
11Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
11Pea ko e meʻa ni ke mou fai, Te mou fakaʻauha ʻaupito ʻae tangata kotoa pē, mo e fefine kotoa pē kuo mohe mo e tangata.
12Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
12Pea naʻa nau ʻilo ʻi he kakai ʻo Sepesi-Kiliati ʻae kau taʻahine tāupoʻou ʻe toko fāngeau, naʻe ʻikai tenau ʻilo ʻae tangata ʻi he mohe mo e tangata: pea naʻa nau ʻomi ʻakinautolu ki he ʻapitanga ki Sailo, ʻaia ʻoku ʻi he fonua ko Kēnani.
13Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
13Pea naʻe ʻave ʻae lea mei he fakataha lahi ki he fānau ʻa Penisimani, naʻe nofo ʻi he maka ko Limoni, pea ko e lea fakamelino ia kiate kinautolu.
14Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
14Pea naʻe toe haʻu ʻa Penisimani he kuonga ko ia; pea naʻa nau ʻatu honau ngaahi uaifi ʻaia kuo nau fakamoʻui ʻi he kau fefine ʻo Sepesi-Kiliati: ka naʻe ʻikai tenau totofu.
15Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
15Pea naʻe fakatomala ʻae kakai ʻia Penisimani, koeʻuhi kuo fai ʻe Sihova ha tautea ʻi he ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli.
16Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
16¶ Pea naʻe toki pehē ʻe he kau mātuʻa ʻoe fakataha, “Ko e hā ha meʻa te tau fai koeʻuhi ke maʻu uaifi ʻakinautolu ʻoku toe, koeʻuhi kuo ʻauha ʻae kau fefine meia Penisimani?
17Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
17Pea naʻa nau pehē, Ke ʻai ha tofiʻa moʻonautolu kuo hao ʻia Penisimani, koeʻuhi ke ʻoua naʻa ʻauha ha faʻahinga ʻe taha ʻi ʻIsileli.
18My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
18Ka ʻoku moʻoni ʻoku ʻikai ngofua ke tau ʻatu honau uaifi ʻi hotau ngaahi ʻofefine: he kuo fuakava ʻae fānau ʻa ʻIsileli, ʻo pehē, Ke malaʻia ia ʻaia ʻoku ne foaki ha uaifi kia Penisimani.”
19Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
19Pea naʻa nau pehē, “Vakai, ʻoku ai ʻae kātoanga maʻa Sihova ʻoku fai ʻi he taʻu kotoa pē ʻi Sailo,” ʻi he potu fakatokelau ʻo Peteli, ʻi he potu hahake ʻi he hala lahi ʻoku ʻalu hake mei Peteli ki Sikemi, pea ʻi he potu tonga ʻo Lepona.
20Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
20Ko ia naʻa nau fekau ai ki he fānau ʻa Penisimani, ʻo pehē, “ʻAlu ʻo toitoi, tatali ʻi he ngaahi ngoue vaine;
21A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
21Pea sio, pea vakai, kapau ʻoku haʻu ʻae ngaahi ʻofefine ʻo Sailo ke meʻe ʻi he ngaahi meʻe, mou haʻu ai mei he ngaahi ngoue vaine, ʻo puke ke taki taha homou uaifi ʻi he ngaahi ʻofefine ʻo Sailo, pea mou ʻalu ki he fonua ʻo Penisimani.
22Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
22‘Pea ka haʻu ʻenau ngaahi tamai, pe ko honau ngaahi tuongaʻane ke ʻeke ia kiate kimautolu, te mau pehē kiate kinautolu, Mou fai ʻofa kiate kinautolu koeʻuhi ko kimautolu: koeʻuhi naʻe ʻikai te mau fakatoe kiate kinautolu taki taha hono uaifi ʻi he tau: pea naʻe ʻikai te mou foaki ʻakinautolu ʻi he kuonga ni, ke mou halaia ai.’”
23Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
23Pea naʻe fai pehē ʻe he fānau ʻa Penisimani, ʻo fili honau uaifi ʻo fakatatau ki honau lau, meiate kinautolu naʻe meʻe, ʻakinautolu naʻa nau puke: pea naʻa nau ʻalu ʻo toe hoko ki honau tofiʻa, ʻo toe teuteu ʻenau ngaahi kolo, pea nofo ki ai.
24A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
24Pea naʻe ʻalu mei ai ʻae fānau ʻa ʻIsileli ʻi he kuonga ko ia, ʻae tangata taki taha ki hono faʻahinga pea ki hono kāinga, pea naʻe ʻalu mei ai ʻae tangata taki taha ki hono tofiʻa.
25Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.
25ʻI he ngaahi ʻaho ko ia naʻe ʻikai ha tuʻi ʻi ʻIsileli: ka naʻe fai ʻe he tangata kotoa pē ʻaia naʻe lelei ʻi hono mata ʻoʻona.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.