Soudců 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1Jefte pak Galádský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte.
1Giladi Jephthah khaw tatthai hlangrhalh la om tih anih te pumyoi nu kah a ca ni. Jephthah he Gilead loh a sak.
2Ale i manželka Galádova naplodila mu synů, a když dorostli synové manželky té, vyhnali Jefte. Nebo řekli jemu: Nebudeš děditi v domě otce našeho, nebo jsi postranní ženy syn.
2Gilead te a yuu loh a ca tongpa rhoek a sak pah dae a yuu kah a ca la rhoeng uh hang. Te dongah Jephthah te a haek uh tih, “Nang he manu a tloe ca la na om dongah a pa im khuikah he na pang mahpawh,” a ti na uh.
3Protož utekl Jefte od tváři bratří svých, a bydlil v zemi Tob; a sběhli se k Jefte lidé povaleči, a vycházeli s ním.
3Te dongah Jephthah loh a manuca rhoek kah mikhmuh lamloh yong tih Tob khohmuen ah kho a sak. Te vaengah hlang hoeng rhoek loh Jephthah taengah poep uh tih anih taengah pongpa uh.
4Stalo se pak po těch dnech, že bojovali Ammonitští proti Izraelským.
4Te dongah khohnin a pha lamkah long tah Ammon ca rhoek loh Israel te a vathoh thil uh.
5A když počali bojovati Ammonitští proti nim, odešli starší Galádští, aby zase přivedli Jefte z země Tob.
5Ammon ca rhoek loh Israel a vathoh thil vaengah tah Gilead kah a hamca rhoek te Tob kho lamkah Jephthah te loh hamla cet uh.
6I řekli k Jefte: Poď a buď vůdce náš, abychom bojovali proti Ammonitským.
6Te vaengah Jephthah te, “Halo lamtah kaimih taengah rhalboei la om laeh, te daengah ni Ammon ca rhoek te m'vathoh thil thai pueng eh,” a ti uh.
7Odpověděl Jefte starším Galádským: Zdaliž jste vy mne neměli v nenávisti, a nevyhnali jste mne z domu otce mého? Pročež tedy nyní přišli jste ke mně, když ssouženi jste?
7Tedae Gilead kah a hamca rhoek te Jephthah loh, “Nangmih moenih a? Kai nan hmuhuet uh tih a pa im lamkah kai na haek uh te. Tahae ah nang taengkah puen na cak vaengah tah kai taengla balae nan loh uh,” a ti nah.
8I řekli starší Galádští k Jefte: Proto jsme se nyní navrátili k tobě, abys šel s námi a bojoval proti Ammonitským, a byl nám všechněm obyvatelům Galádským za vůdce.
8Tedae Gilead kah a hamca rhoek loh Jephthah te, “Te cakhaw nang taengla ka mael uh coeng dongah kaimih taengah pongpa lamtah Ammon ca rhoek vathoh thil laeh. Te phoeiah Gilead khosa boeih soah kaimih kah a lu la na om mako,” a ti na uh.
9Tedy odpověděl Jefte starším Galádským: Poněvadž mne zase uvodíte, abych bojoval proti Ammonitským, když by mi je dal Hospodin v moc, budu-li vám za vůdce?
9Te dongah Gilead kah a hamca rhoek te Jephthah loh, “Ammon ca rhoek vathoh thil ham kai taengla na mael uh coeng tih amih te ni BOEIPA loh kai mikhmuh ah m'paek mak atah kai khaw nangmih taengah a lu la ka om bitni,” a ti nah.
10I řekli starší Galádští k Jefte: Hospodin bude svědkem mezi námi, jestliže neučiníme vedlé slova tvého.
10Tedae Jephthah taengah Gilead kah a hamca rhoek loh, “Na ol bangla ka saii uh pawt atah ol aka ya la mamih laklo ah BOEIPA om ta,” a ti uh.
11A tak šel Jefte s staršími Galádskými, a představil jej sobě lid za vůdci a kníže, a mluvil Jefte všecka slova svá před Hospodinem v Masfa.
11Te daengah Jephthah loh Gilead kah a hamca rhoek neh cet hmaih tih anih te amamih sokah a lu lam khaw, rhalboei lam khaw pilnam loh a khueh. Te dongah Mizpah kah BOEIPA mikhmuh ah Jephthah loh a ol te boeih a thui.
12Potom poslal Jefte posly k králi Ammonitskému s tímto poručením: Co máš ke mně, že jsi vytáhl na mne, abys bojoval proti zemi mé?
12Jephthah loh Ammon ca rhoek kah manghai taengah puencawn a tueih tih, “Kai neh nangmih balae benbo benpang tih ka khohmuen vathoh thil ham kai taengla na pawk uh,” a ti nah.
13I odpověděl král Ammonitský poslům Jefte: Že vzal Izrael zemi mou, když vyšel z Egypta, od Arnon až k Jaboku a až k Jordánu; protož nyní vrať mi ji pokojně.
13Jephthah kah puencawn rhoek taengah Ammon ca rhoek kah manghai loh, “Egypt lamkah, Arnon lamkah halo vaengah ka khohmuen he Israel loh Jabbok neh Jordan duela a loh. Te dongah te te rhoepnah neh ham bal laeh saeh,” a ti nah.
14Opět pak poslal Jefte posly k králi Ammonitskému,
14Tedae Jephthah loh koep a khoep tih Ammon ca rhoek kah manghai taengah puencawn a tueih.
15A řekl jemu: Takto praví Jefte: Nevzalť Izrael země Moábské, ani země synů Ammonových.
15Te vaengah anih te Jephthah loh a uen tih, “Moab khohmuen neh Ammon ca rhoek kah khohmuen te Israel loh a loh moenih.
16Ale když vyšli z Egypta, šel Izrael přes poušť až k moři Rudému, a přišel do Kádes.
16Egypt lamkah halo vaengah Israel he khosoek longah carhaek li la cet tih Kadesh la pawk.
17Odkudž poslal Izrael posly k králi Edomskému, řka: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou. A nechtěl ho slyšeti král Edomský. Poslal také k králi Moábskému, a nechtěl povoliti. A tak zůstal Izrael v Kádes.
17Te dongah Israel loh Edom manghai taengah puencawn a tueih tih, 'Na khohmuen ah ng'kat sak mai,’ a ti nah. Tedae Edom manghai loh a hnatun pawt dongah Moab manghai taengah khaw a tueih dae a huem pah pawt dongah Israel tah Kadesh ah kho a sak.
18Potom když šel přes poušť, obcházel zemi Edomskou a zemi Moábskou, a přišed od východu slunce zemi Moábské, položil se před Arnon, a nevešli na pomezí Moábské; nebo Arnon jest meze Moábských.
18Te dongah khosoek long cet tih Edom kho neh Moab kho te a hil daengah Moab kho kah khocuk la pawk. Arnon rhalvang ah rhaeh uh coeng dae Moab khorhi te Arnon la a om coeng dongah Moab khorhi ah kun uh voelpawh.
19Protož poslal Izrael posly k Seonovi králi Amorejskému, to jest, k králi Ezebon, a řekl jemu Izrael: Prosím, nechť projdu skrze zemi tvou až k místu svému.
19Te phoeiah Israel loh Amori manghai neh Heshbon manghai Sihon taengah khaw puencawn rhoek te a tueih tih anih te Israel loh, “Nang khohmuen longah kamah hmuen te ka paan mai eh?,” a ti nah.
20Ale Seon nedověřoval Izraelovi, aby přejíti měl pomezí jeho. Protož shromáždil Seon všecken lid svůj, a položili se v Jasa, a bojoval proti Izraelovi.
20Tedae Israel loh a khorhi longah a kat ham te Sihon loh a tangnah pawt dongah Sihon loh a pilnam te boeih a hueh. Te phoeiah Jahaz ah rhaeh uh tih Israel te a vathoh thil.
21I dal Hospodin Bůh Izraelský Seona i všecken lid jeho v ruku Izraelských, a porazili je. I opanoval dědičně Izrael všecku zemi Amorejského, té země obyvatele.
21Te vaengah Israel Pathen, BOEIPA loh Sihon neh a pilnam boeih te Israel kut ah a paek. Te dongah amih te Israel loh a tloek tih Amori khohmuen neh khohmuen kah khosa hlang te boeih a pang.
22A tak opanovali všecko pomezí Amorejského od Arnon až k Jaboku a od pouště až k Jordánu.
22Te dongah Amori khorhi te Arnon lamloh Jabbok due, khosoek lamloh Jordan duela boeih a pang uh.
23Když tedy Hospodin Bůh Izraelský vyhladil Amorejského od tváři lidu svého Izraelského, proč ty chceš panovati nad ním?
23Israel Pathen BOEIPA loh a pilnam Israel mikhmuh ah Amori a haek coeng dongah anih te nang loh na haek aya?
24Zdaliž tím, což tobě dal Chámos bůh tvůj k vládařství, vládnouti nemáš? Takž, kterékoli vyhladil Hospodin Bůh náš od tváři naší, jejich dědictvím my vládneme.
24Na pathen Khemosh loh nang m'pang sak te na pang mahpawt a? BOEIPA ka Pathen loh kaimih mikhmuh ah m'paek boeih te tah ka pang uh van ni ta.
25K tomu pak, zdali jsi ty čím lepší Baláka syna Seforova, krále Moábského? Zdali se kdy vadil s Izraelem? Zdali kdy bojoval proti nim?
25Nang tah Moab manghai Zippor capa Balak lakah na hoeikhang khaw na hoeikhang coeng a? Israel te na ho na ho tih vathoh khaw na vathoh thil.
26Ješto již bydlí Izrael v Ezebon a ve vsech jeho, i v Aroer, a ve vsech jeho, i ve všech městech, kteráž jsou při pomezí Arnon, za tři sta let. Proč jste jí neodjali v tak dlouhém času?
26Israel loh Heshbon neh a khobuel ah khaw, Aroer neh a khobuel ah khaw, Arnon tuikaeng kah khopuei boeih ah khaw, kum ya thum kho ana sak uh coeng. Te vaeng tue ah balae tih na lat uh pawh?
27Protož ne já provinil jsem proti tobě, ale ty mně zle činíš, bojuje proti mně. Nechť soudí Hospodin soudce dnes mezi syny Izraelskými a mezi syny Ammonovými.
27Te dongah kai he nang taengah ka tholh moenih. Nang long ni kai vathoh thil ham kai taengah boethae na saii. Laitloek tue vaengah tah Israel ca rhoek laklo neh Ammon ca rhoek laklo ah BOEIPA loh laitloek nawn saeh,” a ti nah.
28Král pak Ammonitský neuposlechl slov Jefte, kteráž vzkázal jemu.
28Tedae Jephthah loh a taengla a tah olka te Ammon ca rhoek kah manghai loh hnatun pawh.
29V tom nadšen byl Jefte duchem Hospodinovým, i táhl skrze Galád a Manasse, prošel i Masfa v Galád, a z Masfy v Galád táhl proti Ammonitským.
29Te vaengah BOEIPA Mueihla te Jephthah dongah om. Te dongah Gilead neh Manasseh te a poeng tih Gilead Mizpeh a poeng. Gilead Mizpeh lamloh Ammon ca rhoek pataeng a khal bal pueng.
30(Učinil pak Jefte slib Hospodinu, a řekl: Jestliže jistotně dáš mi Ammonitské v ruku mou:
30Te dongah Jephthah loh BOEIPA taengah olcaeng neh a caeng tih, “Ammon ca rhoek te ka kut ah nan paek la nan paek atah,
31I stane se, že což by koli vyšlo ze dveří domu mého mně vstříc, když se vrátím v pokoji od Ammonitských, bude Hospodinovo, abych to obětoval v obět zápalnou.)
31Ammon ca rhoek taeng lamloh sading la ka bal vaengah kai doe ham ka im thohkhaih lamkah ha moe tih aka pawk te BOEIPA ham om saeh lamtah hmueihhlutnah la ka tloeng eh?,” a ti nah.
32Přitáhl tedy Jefte na Ammonitské, aby bojoval proti nim, a dal je Hospodin v ruku jeho.
32Te dongah Ammon ca rhoek te vathoh thil ham Jephthah a caeh vaengah Ammon te BOEIPA loh Jephthah kut ah a paek.
33I pobil je od Aroer, až kudy se jde do Mennit, dvadceti měst, a až do Abel vinic porážkou velikou velmi; a sníženi jsou Ammonitští před syny Izraelskými.
33Te dongah Aroer lamloh Minnith na kun phai kah khopuei pakul neh Abelkeramim duela a tloek. Te dongah Ammon ca rhoek te Israel ca rhoek kah mikhmuh ah hmasoe len neh muep kunyun uh.
34Když se pak navracoval Jefte do Masfa k domu svému, aj, dcera jeho vyšla jemu vstříc s bubny a s houfem plésajících; kterouž měl toliko jedinou, aniž měl kterého syna aneb jiné dcery.
34Jephthah te Mizpah kah amah im la a mael vaengah anih doe ham a canu mai loh kamrhing neh lamnah neh tarha ha thoeng pah. Anih bueng oingaih cangloeng tih a ca tongpa huta khaw a taengah om pawh.
35Stalo se pak, že když uzřel ji, roztrhl roucha svá a řekl: Ach, dcero má, velices mne ponížila; nebo jsi z těch, jenž mne kormoutí, poněvadž jsem tak řekl Hospodinu, aniž budu moci odvolati toho.
35A hmuh vaengah a himbai te a phen tih, “Ya-oe, ka canu, nang loh kai nan det nan det tih nang ngawn tah kai lawn lam ni na om coeng. Tedae kai loh BOEIPA taengah ka ka ka ang coeng dongah hnukpoh ham tah ka coeng voel moenih,” a ti nah.
36Jemuž ona odpověděla: Můj otče, jestliže jsi tak řekl Hospodinu, učiň mi podlé toho, jakžs mluvil; kdyžť jen dal Hospodin pomstu nad nepřátely tvými, Ammonitskými.
36Tedae anih te, “A pa, BOEIPA taengah na ka na ang atah na ka lamkah aka thoeng bangla kai taengah saii mai. Na thunkha so, Ammon ca rhoek soah tawnlohnah khaw BOEIPA loh nang ham a saii coeng,” a ti nah.
37Řekla také otci svému: Nechť toliko toto obdržím: Odpusť mne na dva měsíce, ať jdu a vejdu na hory a opláči panenství svého, já i družičky mé.
37Te phoeiah a napa te, “He ol he kai ham hang rhoi mai. Hla nit khuiah a hoenghoep ah ka pongpa dae eh, tlang ah ka dong si lamtah ka cuemnah he kamah neh ka tanu rhoek loh ka rhah uh dae eh,” a ti nah.
38Kterýž řekl: Jdi. I propustil ji na dva měsíce. Odešla tedy ona i družičky její, a plakala panenství svého na horách.
38“Cet,” a ti nah tih hla nit khuiah a tueih. Te dongah a canu te a tanu rhoek neh cet uh tih a cuemnah tlang ah a rhah thil.
39A při dokonání dvou měsíců navrátila se k otci svému, a vykonal při ní slib svůj, kterýž byl učinil. Ona pak nepoznala muže. I byl ten obyčej v Izraeli,
39Hla nit a thok vaengah a napa taengla bal tih a olcaeng neh a caeng tangtae te a canu taengah a saii pah. Te dongah anih loh tongpa a ming pawt te Israel khuiah oltlueh pakhat la a om pah.
40Že každého roku scházívaly se dcery Izraelské, aby plakaly nad dcerou Jefte Galádského za čtyři dni v roce.
40Te khohnin lamlong tah Israel nu rhoek te kum khat ah cet uh tih hnin li khui Giladi Jephthah canu te a thoelh uh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.