Ezechiel 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí:
1Saning takawtto, khrah hato haih, ni hato naah Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
2Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne.
2kami capa, vaihni hae ani hoi akhrah hae tarik ah; Babylon siangpahrang mah hae na ni hoi kamtong Jerusalem vangpui to takui boeh.
3A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.
3Laisaep thaih imthung takoh ah patahhaih lok hoiah thui paeh, nihcae khaeah, Angraeng Sithaw mah, Laom to khoeng ah loe a thungah tui to lawn ah:
4A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi napln jej.
4ngan kahoih, aphaih hoi palaeng moinawk to la ah loe a thungah suem ah; kahoih ahuh to kakoi ah hnawt ah.
5Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm.
5Kahoih koek tuu moi to la ah, ahuhnawk to laom tlim ah pacaeng ah, ahuhnawk loe amtet nasoe, tiah thuih paeh, tiah ang naa.
6Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.
6Angraeng Sithaw mah, Athii kalongsak vangpui, nang loe khosak bing boeh! Moi to maeto pacoeng maeto thoe ah, nang loe sum aek mah caak ih athung bang ciim thai ai laom baktiah ni na oh boeh; taham khethaih phoisa to na nuiah amtim hmah nasoe.
7Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl.
7Vangpui thungah anih mah athii to longsak, anih loe maiphu hoi aphum hanah athii to long ah krai ai, athii to kamtueng phaeng thlung nuiah ni a kraih;
8I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta.
8palungphui hoiah lu ka lak han; athii to aphum han ai ah, anih mah palongh ih athii to kamtueng phaeng thlung nuiah ka suek boeh, tiah thuih.
9Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň,
9To pongah Angraeng Sithaw mah, Athii palong vangpui loe khosak bing! Kalen parai hmai to tik hanah thing to ka tapop han.
10Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou.
10Thing to tapop ah loe hmaitik ah, hmuihoih thuh ah loe, moi to patet ah, ahuhnawk loe hmai amngaeh o nasoe.
11A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho.
11To pacoengah tidoeh kaom ai laom akok to kamngaeh hmai nuiah khoeng ah, hmai mah laom to amngaeh sak tih, to tiah ni laom thung ih kakhoem tui to amkaw ueloe, sum aek to hmai mah kangh boih tih.
12Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho.
12Tha na pathok khing cadoeh azom pui ni, kakhoem to krah thai mak ai, hmai mah doeh cingsak thai mak ai.
13V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe.
13Jerusalem, nang loe zaehaih hoi amhnoghaih hoiah na koi, kang pasaeh khing boeh, toe na ciim thai ai pongah, na nuiah palung ka phuihaih pha ai karoek to nam hnonghaih to na ciim thai mak ai, tiah thuih.
14Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin.
14Kai, Angraeng mah thuih boeh; Kai loe ka thuih ih lok baktih toengah ka sak han, atue mah phak boeh; hnuk kang nawn let mak ai, ka paquem mak ai ueloe, dawnpakhuemhaih doeh ka tawn mak ai; na khok takanhaih hoi na sak ih hmuennawk baktih toengah, lok kang caek o han, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
15Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
15Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
16Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé.
16kami capa, khenah, mik na cop koek ih kami to kang lak pae ving han boeh; toe palungsae hmah loe, qah hmah, mikkhraetui doeh longsak hmah.
17Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez.
17Pauep ah, kadueh kami to qah haih hmah, lumuek to angmuek ah loe, khokpanai to abuen ah, pahni to khuk hmah, palungsae kami ih takaw to caa hmah, tiah ang naa.
18Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo.
18To pongah akhawn bangah kaminawk khaeah lok to ka thuih, duembang ah loe ka zu to duek ving; thuih ih lok baktih toengah akhawn bangah ka sak.
19I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš?
19To naah kaminawk mah, Hae tiah na sak ih hmuennawk mah kai hnuksak han koi timaw oh, nang thui mak ai maw? tiah ang naa o.
20Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí:
20To pongah nihcae khaeah, Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
21Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou.
21Israel imthung takoh khaeah, Angraeng Sithaw mah, Khenah, Kaimah ih hmuenciim, kahoih koek nangcae thacakhaih, na khet koeh o ih ahmuen, na paawt o duek ih hmuennawk to kam hnongsak han; na caeh o taak ih na capanawk hoi na canunawk loe sumsen hoiah dueh o tih.
22I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete.
22Ka sak ih baktih toengah na sah o toeng tih; pahni tamuep o hmah loe, palungsae kaminawk ih buh doeh caa o hmah.
23A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým.
23Lumuek to angmuek oh loe, khokpanai to abuen oh; palungsae o hmah loe, qah o hmah; toe na zae o haih pongah ngan na zaek o ueloe, maeto hoi maeto na qah o haih tih.
24Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.
24Ezekiel loe nangcae han angmathaih ah om tih; a sak ih hmuennawk baktih toengah na sah o toeng tih; hae hmuen phak naah, Kai loe Angraeng Sithaw ni, tito na panoek o tih, tiah thuih.
25Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich,
25Nang, kami capa, nihcae thacakhaih, anghoe o haih hoi lensawkhaih, a khet koeh o ih hmuen, a koeh o ih hmuennawk, a capanawk hoi a canunawk to ka lak pae han.
26Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu?
26To na niah kaloih kami to nang khaeah angzo ueloe, kangcoeng hmuen tamthang to na thui tih.
27V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.
27Kaloih kami hnuk na niah na pakha to among tih, lok na pae hoi tih, lok na aa mak ai boeh; nang loe nihcae han angmathaih ah om tih; to naah nihcae mah Kai loe Angraeng ni, tito panoek o tih, tiah ang naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.