Ester 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Potom dvanáctého měsíce, (jenž jest měsíc Adar), třináctého dne téhož měsíce, když přišel čas poručení královského a výpovědi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli nepřátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad těmi, kteříž je v nenávisti měli.
1Pea ʻi hono hongofulu mā ua ʻoe māhina, ʻaia ko e māhina ko ʻAtali ʻi hono hongofulu mā tolu ʻoe ʻaho ʻi ai, ʻi he hoko ʻo ofi ʻae fekau mo e tuʻutuʻuni ʻae tuʻi ke fakatonutonu, ʻi he ʻaho ko ia naʻe ʻamanaki ai ʻe he ngaahi fili ʻoe Siu ke nau maʻu ʻae mālohi kiate kinautolu, (ka naʻe liliu kehe ia, koeʻuhi naʻe hoko ʻo pule ʻae kakai Siu kiate kinautolu naʻe fehiʻa kiate kinautolu:)
2Nebo se byli shromáždili Židé v městech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteříž hledali jejich zlého. A žádný před nimi neostál, nebo připadl strach jejich na všecky národy.
2Naʻe kātoa fakataha ʻakinautolu ʻe he kakai Siu ʻi honau ngaahi kolo ʻi he ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻoe tuʻi ko ʻAhasivelo, ke puke ʻakinautolu ʻoku kumi ke fai kovi kiate kinautolu: pea naʻe ʻikai ha tangata naʻe faʻa talia ʻakinautolu: he naʻe tō ʻae manavahē kiate kinautolu ʻi he kakai kotoa pē.
3A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti měli Židy; nebo strach Mardocheův na ně připadl.
3Pea naʻe tokoni ki he kakai Siu ʻae ngaahi tuʻi ʻoe ngaahi puleʻanga, mo e kau matāpule, mo e kau tokoni, mo e kau matāpule ʻae tuʻi; he naʻe tō kiate kinautolu ʻae manavahē kia Motekiai.
4Byl zajisté Mardocheus veliký v domě královském, a rozcházela se pověst o něm po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl.
4He naʻe hoko ʻo lahi ʻa Motekiai ʻi he fale ʻoe tuʻi, pea naʻe ongo atu ki he ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻa ʻene ongolelei: he ko e tangata ni ko Motekiai naʻe fakaʻaʻau ai pe ia ke hakeakiʻi.
5A tak zbili Židé všecky nepřátely své, mečem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce je, a nakládajíce s těmi, kteříž je v nenávisti měli, podlé líbosti své.
5Pea naʻe taaʻi pehē pē ʻe he kakai Siu honau ngaahi fili kotoa pē ʻaki ʻae tā ʻoe heletā, mo e tāmateʻi, mo e fakaʻauha, ʻonau fai ʻenau faʻiteliha kiate kinautolu naʻe fehiʻa kiate kinautolu.
6Ano i v Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů.
6Pea naʻe tāmateʻi ʻo fakaʻauha ʻe he kakai Siu ʻae kau tangata ʻe toko nimangeau ʻi Susani ko e kolo fakaʻeiki.
7A Parsandata, Dalfona i Aspata,
7Pea naʻe tāmateʻi ʻa Pasanitata, mo Talifoni, mo ʻAsipata.
8A Porata, Adalia i Aridata,
8Mo Polate, mo ʻAtalia, mo ʻAlitata,
9I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata,
9Mo Pamasita, mo ʻAlisai, mo ʻAlitai, mo Vasisata,
10Deset synů Amana syna Hammedatova, nepřítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
10Ko e foha ʻe hongofulu ʻo Hamani ko e foha ʻo Hamitata, ko e fili ʻoe kakai Siu, naʻa nau tāmateʻi: ka naʻe ʻikai te nau ala honau nima ki he koloa vete.
11Dne toho, když se donesl krále počet zmordovaných v Susan městě královském,
11Naʻe ʻomi ʻi he ʻaho ko ia ki he ʻao ʻoe tuʻi hono lau ʻokinautolu naʻe tāmateʻi ʻi Susani ko e kolo fakaʻeiki.
12Řekl král Esteře královně: V Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů, a deset synů Amanových. Co pak učinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká jest žádost tvá? A dánoť bude. Aneb která prosba tvá ještě? A staneť se.
12¶ Pea naʻe pehē ʻe he tuʻi kia Eseta ko e tuʻi fefine, “Kuo tāmateʻi mo fakaʻauha ʻe he kakai Siu ʻae kau tangata ʻe toko nimangeau ʻi Susani ko e kolo, mo e foha ʻe hongofulu ʻo Hamani; ko e hā kuo nau fai ʻi he ngaahi toenga puleʻanga ʻoe tuʻi? Pea ko eni, ko e hā haʻo kole? Pea ʻe tuku ia kiate koe: pe ko e hā haʻo tala ʻoku toe? Pea ʻe fai ia.”
13Odpověděla Ester: jestliže se králi za dobré vidí, nechť jest dopuštěno ještě zítra Židům, kteříž jsou v Susan, učiniti podlé výpovědi dnešní, a deset synů Amanových zvěšeti na šibenici.
13Pea pehē ai ʻe Eseta, “Kapau ʻoku lelei ki he tuʻi, tuku ke ngofua ki he kakai Siu ʻaia ʻoku ʻi Susani ke nau fai ʻapongipongi ʻo hangē ko e tuʻutuʻuni ʻoe ʻaho ni, pea tuku ke tautau ʻae foha ʻe hongofulu ʻo Hamani ki he tautauʻanga.”
14I přikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena jest výpověd v Susan, a tak deset synů Amanových zvěšeli.
14Pea naʻe fekau ʻe he tuʻi ke fai ia pea naʻe fai ʻae fono ʻi Susani; pea naʻa nau tautau ʻae foha ʻe hongofulu ʻo Hamani.
15A shromáždivše se Židé, kteříž byli v Susan, také i čtrnáctého dne měsíce Adar, zmordovali v Susan tři sta mužů. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
15He naʻe fakataha ʻae kakai Siu naʻe ʻi Susani ʻi hono hongofulu mā fā ʻoe ʻaho ʻoe māhina ko ʻAtali, ʻonau tāmateʻi ʻae kau tangata ʻe toko tolungeau ʻi Susani; ka naʻe ʻikai te nau ala ki he vete.
16Jiní také Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jenž je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
16Ka ko e ngaahi Siu niʻihi naʻe ʻi he ngaahi puleʻanga ʻoe tuʻi naʻa nau fakakātoa fakataha ʻakinautolu, ʻonau tuʻu tali tau koeʻuhi ko ʻenau moʻui, pea naʻa nau maʻu ʻae mālōlō mei honau ngaahi fili, pea tāmateʻi ʻi honau ngaahi fili ko e toko fitu mano mo e toko nima afe, ka naʻe ʻikai te nau ala ki he vete,
17Stalo se to dne třináctého měsíce Adar. I odpočinuli čtrnáctého dne téhož měsíce, a učinili sobě v ten den hody a veselé.
17ʻI hono hongofulu mā tolu ʻoe ʻaho ʻoe māhina ko ʻAtali: pea ʻi hono hongofulu mā fā ʻoe ʻaho ʻoe māhina ko ia naʻa nau mālōlō, ʻonau ngaohi ia ko e ʻaho kātoanga kai mo fakafiefia:
18Ale Židé, kteříž byli v Susan, shromáždili se třináctého dne téhož měsíce a též čtrnáctého, a odpočinuli patnáctého, a učinili sobě na ten den hody a veselé.
18Ka ko e kakai Siu naʻe ʻi Susani naʻa nau fakakātoa fakataha ʻakinautolu ʻi hono hongofulu mā tolu, pea ʻi hono hongofulu mā fā, pea ʻi hono hongofulu mā nima naʻa nau mālōlō, ʻo ngaohi ia ko e ʻaho kātoanga kai mo fakafiefia.
19Protož Židé, kteříž bydlí ve vsech a v městečkách nehrazených, světí den čtrnáctý měsíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vůli, a posílajíce částky pokrmů jedni druhým.
19Ko ia ko e kakai Siu ʻoe ngaahi potu kakai, ʻaia naʻe nofo ʻi he ngaahi kolo taʻehanoʻā, naʻa nau ngaohi hono hongofulu mā fā ʻoe ʻaho ʻoe māhina, ko ʻAtali, ko e ʻaho fiefia mo kātoanga kai, mo e ʻaho lelei, ke feʻaveʻaki pē ʻae ngaahi ʻinasi kiate kinautolu.
20Nebo rozepsal Mardocheus ty věci, a rozeslal listy ke všem Židům, kteříž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým,
20¶ Pea naʻe tohi ʻe Motekiai ʻae ngaahi meʻa ni, ʻo ne fekau ʻae ngaahi tohi ki he kakai Siu kotoa pē naʻe ʻi he ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻoe tuʻi ko ʻAhasivelo, ʻae ofi mo e mamaʻo,
21Ustavuje jim, aby slavili den čtrnáctý měsíce Adar, a den patnáctý téhož měsíce každého roku,
21Ke fakatuʻumaʻu ʻae meʻa ni ʻiate kinautolu, koeʻuhi ke nau tauhi maʻu hono hongofulu ma fā ʻoe ʻaho ʻoe māhina ko ʻAtali, mo hono hongofulu ma nima ʻoe ʻaho, ʻi he taʻu kotoa pē,
22Podlé dnů těch, v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých, a měsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vůli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce částky pokrmů jeden druhému, i dary chudým.
22ʻAia ko e ngaahi ʻaho naʻe mālōlō ai ʻae kakai Siu mei honau ngaahi fili, mo e māhina naʻe foki ai ʻae mamahi meiate kinautolu ki he fiefia, pea mei he tangi ki he ʻaho lelei: koeʻuhi ke nau ngaohi ia ko e ongo ʻaho kātoanga kai mo fakafiefia, mo e feʻaveʻaki ʻoe ngaahi meʻa kiate kinautolu, mo e ngaahi meʻa foaki ki he masiva.
23I přijali to všickni Židé, že budou činiti to, což začali, a což jim psal Mardocheus:
23Pea naʻe alea ʻae kakai Siu ke fai pe ʻo hangē ko ia kuo nau kamata, pea hangē ko ia naʻe tohi ʻe Motekiai kiate kinautolu;
24Jak Aman syn Hammedatův Agagský, protivník všech Židů, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setření a zahlazení jejich.
24Ko e meʻa ʻia Hamani ko e foha ʻo Hamitata, ko e tangata Ekaki, ko e fili ʻoe kakai Siu kotoa pē, ʻaia naʻa ne filioʻi kovi ki he kakai Siu ke fakaʻauha ʻakinautolu, mo ne fai ʻae “Puli,” ʻaia ko e talotalo, ke tāmateʻi ʻakinautolu, mo fakaʻauha ʻakinautolu;
25Ale jak ona vešla před oblíčej krále, poručil král v listech, aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židům, na hlavu jeho, a aby ho oběsili i syny jeho na šibenici.
25Ka ʻi he haʻu ʻa Eseta ki he ʻao ʻoe tuʻi, naʻa ne fekau ʻi he ngaahi tohi, koeʻuhi ko ʻene filioʻi angakovi, ʻaia naʻa ne fakatupu ki he kakai Siu, ke foki mai ia ki hono ʻulu ʻoʻona, pea ke tautau ia mo hono ngaahi foha ki he tautauʻanga.
26I nazvali ty dny Purim, totiž losů, od jména toho pur. A tak z příčiny všech slov listu toho, a což viděli při tom, i což přišlo k nim,
26Ko ia naʻa nau ui ai ʻae ʻaho ko ia, ko Pulimi ko e hingoa mei he lea ko Puli. Ko ia ko e meʻa ʻi he ngaahi lea kotoa pē ʻoe tohi ni, pea mo ia naʻa nau mamata ki ai, ʻaia ʻoku kau ki he meʻa ni, pea mo ia naʻe hoko kiate kinautolu,
27Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své, i na všecky připojené k sobě, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé určitého času jejich každého roku.
27Naʻe tuʻutuʻuni ʻe he kakai Siu, pea fakahoko kiate kinautolu, pea ki honau hako, pea kiate kinautolu naʻe fakahoko ʻakinautolu kiate kinautolu, pea ke ʻoua naʻa ngata, kenau tauhi ʻae ongo ʻaho ni ʻo fakatatau ki heʻena tohi, pea fakatatau ki hono kuonga kuo tuʻutuʻuni ʻi he taʻu kotoa pē:
28A že ti dnové budou pamětní a slavní v každém věku, rodině, krajině a městě; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů, a památka jejich nepřestane u potomků jejich.
28Pea koeʻuhi ke manatuʻi mo tauhi ʻae ongo ʻaho ni, ʻi he toʻutangata kotoa pē tuku fakaholo, ʻi he faʻahinga kotoa pē, ʻi he puleʻanga kotoa pē, pea ʻi he kolo kotoa pē: pea ko e ongo ʻaho ʻoe Pulimi ke ʻoua naʻa ngata mei he kakai Siu, pea ʻoua naʻa mole ʻae manatu ki ai mei honau hako.
29Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro větší upevnění psání z strany dnů Purim po druhé.
29Pea naʻe tohi ai ʻe Eseta ko e tuʻi fefine, ko e ʻofefine ʻo ʻApieli, mo Motekiai ko e Siu, ʻi he mālohi lahi, ke fakatuʻumaʻu hono ua ʻoe tohi ʻo Pulimi.
30A on rozeslal to psání ke všem Židům, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení,
30Pea naʻa ne fekau ʻae ngaahi tohi mo e ngaahi lea ʻae melino mo e moʻoni, ki he kakai Siu kotoa pē, ki he ngaahi vāhenga fonua ʻe teau mā uofulu mā fitu ʻoe puleʻanga ʻo ʻAhasivelo,
31Aby tuze drželi dny ty Purim v určité časy jich, jakž je nařídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž to přijali na sebe a na símě své, na pamět postů a křiku jejich.
31Ke fakamoʻoni ki he ongo ʻaho ʻoe Pulimi ʻi hona kuonga, ʻo hangē ko e tuʻutuʻuni naʻe fekau ʻe Motekiai ko e Siu mo Eseta ko e tuʻi fefine, pea hangē ko ʻena tuʻutuʻuni moʻo kinaua pea maʻa honau hako, ko e meʻa ʻoe ʻaukai mo ʻenau tangi.
32A tak výpověd Estery potvrdila ustanovení dnů Purim, což zapsáno jest v knize této.
32Pea ko e fono ʻa Eseta naʻe fakapapau ki he ngaahi meʻa ʻoe Pulimi; pea naʻe tohi ia ʻi he tohi.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.