5 Mojžíšova 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Tato jsou ustanovení a soudové, kterýchž ostříhati budete, činíce je v zemi, kterouž Hospodin Bůh otců tvých dá tobě, abys dědičně vládl jí po všecky dny, v nichž živi budete na zemi.
1“Ko eni ʻae ngaahi tuʻutuʻuni mo e ngaahi fakamaau, ʻaia ke mou tokanga ki ai ʻo fai ʻi he fonua, ʻaia ʻoku foaki kiate koe ke maʻu ia ʻe Sihova ko e ʻOtua ʻa hoʻomou ngaahi tamai, ʻi he ʻaho kotoa pē ʻoku mou moʻui ʻi he funga ʻo māmani.
2Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, (kteréž vy dědičně opanujete), bohům svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem ratolestným.
2Ke mou fakaʻauha ʻaupito ʻae potu kotoa pē, ʻaia naʻe tauhi ʻi ai honau ngaahi ʻotua ʻe he ngaahi puleʻanga te mou ikuna, ʻi he ngaahi moʻunga, pea ki he ngaahi tafungofunga, pea ʻi he lolo ʻakau mata kotoa pē:
3Oltáře jejich zbořte, a obrazy jejich ztlucte, háje také jejich ohněm spalte a rytiny bohů jejich stroskotejte, a vyhlaďte jméno jejich z místa toho.
3Pea ke mou holoki hifo honau ngaahi feilaulauʻanga, pea fesiʻi honau ngaahi pou, pea tutu honau ngaahi vaotapu ʻaki ʻae afi; pea ke mou tā hifo honau ngaahi meʻa fakatātā ki honau ngaahi ʻotua, pea fakaʻauha honau ngaahi hingoa mei he potu ko ia.
4Neučiníte tak Hospodinu Bohu svému,
4ʻE ʻikai te mou fai pehē kia Sihova ko homou ʻOtua.
5Ale kteréž by místo vyvolil Hospodin Bůh váš ze všech pokolení vašich, aby položil jméno své tu, a bydlil na něm, hledati ho, a tam choditi budete.
5Ka ko e potu ko ia ʻaia ʻe fili ʻe Sihova ko homou ʻOtua mei homou ngaahi faʻahinga kotoa pē ke ʻai ki ai hono huafa, ʻio, ke mou kumi ki hono ʻafioʻanga, pea ke mou hoko atu ki ai:
6Tam také přinášeti budete zápaly své a oběti i desátky své, oběti rukou svých i sliby své, dobrovolné oběti své, i prvorozené z skotů a bravů svých,
6Pea te mou fetuku ki ai ʻa hoʻomou ngaahi feilaulau tutu, mo hoʻomou ngaahi feilaulau, mo hoʻomou tukuhau, mo e feilaulau hiki hake ʻa homou nima, mo hoʻomou ngaahi fuakava, mo hoʻomou meʻa ʻatu ʻi he loto ʻofa, mo e ʻuluaki fānau ʻa hoʻomou fanga manu lalahi mo hoʻomou fanga manu siʻi.
7A jísti budete tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budete v každé věci, k níž přičiníte ruky své, vy i domové vaši, v nichž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj.
7Pea ke mou kai ʻi ai ʻi he ʻao ʻo Sihova ko homou ʻOtua, pea mou fiefia ʻi he meʻa kotoa pē ʻoku mou mafao atu homou nima ki ai, ʻakimoutolu mo homou kau nofoʻanga, ʻaia kuo tāpuaki ʻaki koe ʻe Sihova ko ho ʻOtua.
8Nebudete dělati tak, jakž my nyní zde činíme, jeden každý což se mu dobrého vidí.
8ʻE ʻikai te mou fai ʻo fakatatau ki he meʻa kotoa pē ʻoku tau fai ʻi heni he ʻaho ni, ʻae tangata kotoa pē ʻaia ʻoku totonu ʻi hono ʻao ʻoʻona.
9Nebo až dosavad nepřišli jste k odpočinutí a dědictví, kteréž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.
9He ʻoku teʻeki ai hoko ʻakimoutolu ki he mālōlōʻanga, pea ki he tofiʻa, ʻaia ʻoku foaki ʻe Sihova ko homou ʻOtua kiate kimoutolu.
10Ale když přejdouce Jordán, bydliti budete v zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám, abys jí vládl právem dědičným, a odpočinutí dá vám ode všech vůkol nepřátel vašich, a bydliti budete bezpečně:
10Ka ʻi hoʻomou ʻalu atu ki he kauvai ʻe taha ʻo Sioatani, pea nofo ʻi he fonua ʻaia ʻoku foaki ʻe Sihova ko homou ʻOtua ke mou maʻu, pea ʻi heʻene tuku kiate kimoutolu ʻae mālōlō mei homou ngaahi fili kotoa pē ʻoku takatakai ʻiate kimoutolu, koeʻuhi ke mou nofo fiemālie pē;
11Tedy k místu tomu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh váš, aby tam přebývalo jméno jeho, přinášeti budete všecky věci, kteréž já přikazuji vám, zápaly své, oběti své a desátky své, a oběti rukou svých a všecko, což předního jest v slibích vašich, kteréž byste činili Hospodinu.
11ʻE toki ʻi ai ha potu ʻaia ʻe fili ʻe Sihova ko ho ʻOtua ke pule ke nofo ki ai hono huafa; te mou fetuku ki ai ʻaia kotoa pē ʻoku ou fekau kiate kimoutolu, ko hoʻomou ngaahi feilaulau tutu, mo hoʻomou ngaahi feilaulau, ʻa hoʻomou ngaahi tukuhau, mo e feilaulau hiki hake ʻa homou nima, mo hoʻomou ngaahi fuakava ʻaia ʻoku mou fuakava ai kia Sihova:
12A veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým, vy i synové vaši i dcery vaše, služebníci vaši i děvky vaše, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, nebo nemají dílu a dědictví s vámi.
12Pea te mou fiefia ʻi he ʻao ʻo Sihova ko homou ʻOtua, ʻakimoutolu mo homou ngaahi foha, mo homou ngaahi ʻofefine, mo hoʻomou kau tamaioʻeiki, mo homou kau nofoʻanga, pea mo e kau Livai ʻaia ʻoku ʻi homou ngaahi lotoʻā; he koeʻuhi ʻoku ʻikai hano tufakanga pe tofiʻa ʻiate kimoutolu.
13Vystříhej se, abys neobětoval zápalných obětí svých na žádném místě, kteréž bys sobě obhlédl.
13Vakai lelei kiate koe ke ʻoua naʻa ke ʻatu hoʻo feilaulau tutu ʻi he potu kotoa pē ʻoku ke mamata ki ai.
14Ale na tom místě, kteréž by vyvolil Hospodin v jednom z pokolení tvých, tam obětovati budeš zápaly své, a tam učiníš všecko, což já přikazuji tobě.
14Ka ko e potu ko ia ʻaia ʻe fili ʻe Sihova ʻi homou faʻahinga ʻe taha, ke ke ʻatu ʻi ai ʻa hoʻo ngaahi feilaulau tutu, pea ke fai ʻi ai ʻaia kotoa pē ʻoku ou fekau kiate koe.
15A však jestliže by se kdy zalíbilo duši tvé, zabiješ sobě, a jísti budeš maso vedlé požehnání Hospodina Boha svého, kteréž by dal tobě ve všech městech tvých; nečistý i čistý jísti je bude, jako srnu i jelena.
15Ka neongo ia te ke tāmateʻi mo kai kakano ʻi ho ngaahi matapā kotoa pē, ʻaia kotoa pē ʻoku ke holi ki ai, ʻo fakatatau ki he tāpuaki ʻa Sihova ko ho ʻOtua ʻaia kuo ne tuku kiate koe; ko e taʻemaʻa mo e maʻa kenau ʻai mei ai, ʻi he ʻanitelope mo haʻate.
16Krve toliko jísti nebudete, na zemi vycedíte ji jako vodu.
16Kaeʻoua ʻaupito naʻa mou kai ʻae toto; ka mou lilingi ia ki he kelekele ʻo hangē ko e vai.
17Nebudeš moci jísti v městě svém desátků obilí svého, vína a oleje svého, i prvorozených skotů a bravů svých, i všeho, k čemuž se slibem zavážeš, dobrovolných obětí svých a obětí rukou svých.
17¶ “ʻE ʻikai ngofua ke ke kai ʻi ho lotoʻā hono hongofulu ʻoe vahe ʻo hoʻo uite, pe ʻo hoʻo uaine, pe ʻo hoʻo lolo, pe ko e ʻuluaki ʻuhiki ʻo hoʻo fanga manu lalahi pe ko e fanga manu siʻi, pe ko ha meʻa ʻi hoʻo fuakava ʻaia kuo ke fuakava ki ai, pe ko hoʻo feilaulau loto lelei, pe ko e feilaulau hiki hake ʻa ho nima:
18Ale před Hospodinem Bohem svým jísti je budeš na místě, kteréž vyvolil Hospodin Bůh tvůj, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj a děvka tvá, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, a veseliti se budeš před Hospodinem Bohem svým ve všech věcech, k nimž bys přičinil ruky své.
18Ka te ke kai ia ʻi he ʻao ʻo Sihova ko ho ʻOtua ʻi he potu ʻaia ʻoku fili ʻe Sihova ko ho ʻOtua, ʻe koe, mo ho foha, mo ho ʻofefine, mo hoʻo tamaioʻeiki, mo hoʻo kaunanga, mo e Livai ʻaia ʻoku ʻi ho lotoʻā: pea te ke fiefia koe ʻi he ʻao ʻo Sihova ko ho ʻOtua ʻi he ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku ke ʻai ho nima ki ai.
19Vystříhejž se, abys neopouštěl Levítů v zemi své po všecky dny své.
19Ke ke vakai kiate koe ke ʻoua naʻa ke liʻaki ʻae kau Livai ʻi he ngaahi ʻaho kotoa pē ʻoku ke moʻui ai ʻi he māmani.
20Když rozšíří Hospodin Bůh tvůj pomezí tvé, jakož mluvil tobě, a řekl bys sám v sobě: Budu jísti maso, proto že žádá duše tvá jísti maso, vedlé vší líbosti své jísti budeš maso.
20¶ “ʻOka fakalahi ʻe Sihova ko ho ʻOtua ʻa ho fonua, ʻo hangē ko ia kuo ne talaʻofa kiate koe, pea ke lau, ʻo pehē, Te u kai kakano, ko e meʻa ʻi hoʻo holi ke kai kakano; ʻe lelei pe hoʻo kai kakano, ʻaia ʻoku ke holi ki ai.
21Jestliže by daleko bylo od tebe místo, kteréž vyvolí Hospodin Bůh tvůj, aby přebývalo tam jméno jeho, zabiješ hovado z skotů neb bravů svých, kteréž by dal Hospodin tobě, jakžť jsem přikázal tobě, a jísti budeš v městě svém, vedlé vší líbosti duše své.
21Kapau ʻoku mamaʻo ʻiate koe ʻae potu ʻaia kuo fili ʻe Sihova ko ho ʻOtua ke ʻai ki ai hono huafa, te ke toki tāmateʻi mei hoʻo fanga manu lalahi, pea mo hoʻo fanga manu siʻi, ʻaia kuo tuku kiate koe ʻe Sihova, ʻo hangē ko ia kuo u fekau kiate koe, pea te ke kai ʻi ho ngaahi matapā ʻaia kotoa pē ʻoku ke holi ki ai.
22Jakž se jídá srna a jelen, tak je jísti budeš; nečistý i čistý bude je jísti.
22ʻO hangē ko e kai ʻae ʻanitelope mo e haʻate, ʻe pehē pe hoʻo kai ʻena: ʻe fakatou kai ʻae taʻemaʻa mo e maʻa mei ai.
23Toliko buď stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti duše s masem jejím.
23Ka ke vakai ke ʻoua ʻaupito naʻa ke kai toto: he ko e toto ko e moʻui; pea ʻoku ʻikai ngofua haʻo kai ʻae moʻuiʻanga fakataha mo e kanomate.
24Nejeziž jí, ale na zem ji vyceď jako vodu.
24ʻOua naʻa ke kai ia, ka ke lilingi ia ki he kelekele ʻo hangē ko e vai.
25Nebudeš jísti jí, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě, když bys činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma.
25ʻOua naʻa ke kai ia; koeʻuhi ke hoko ai ʻae lelei kiate koe, pea ki hoʻo fānau kimui ʻiate koe, ʻoka ke ka fai ʻaia ʻoku totonu ʻi he ʻao ʻo Sihova.
26Ale posvěcené věci své, kteréž bys měl, a což bys slíbil, vezmeš, a doneseš na místo, kteréž vyvolí Hospodin,
26Ka ko hoʻo ngaahi meʻa māʻoniʻoni ʻaia ʻoku ke maʻu, mo hoʻo meʻa kuo ke fuakava ʻaki, ke ke toʻo ʻo ʻave ia ki he potu ʻaia kuo fili ʻe Sihova:
27A obětovati budeš oběti své zápalné, maso a krev, na oltář Hospodina Boha svého; ale krev jiných obětí tvých vylita bude na oltář Hospodina Boha tvého, maso pak jísti budeš.
27Pea ke ʻatu hoʻo ngaahi feilaulau tutu, ko e kakano mo hono toto, ki he feilaulauʻanga ʻo Sihova ko ho ʻOtua: pea ko e toto ʻo hoʻo ngaahi feilaulau ʻe lilingi ia ki he funga ʻoe feilaulauʻanga ʻo Sihova ko ho ʻOtua, pea te ke kai ʻe koe hono kakano.
28Ostříhej a poslouchej všech slov těchto, kteráž já přikazuji tobě, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě až na věky, když bys činil, což dobrého a pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.
28Ke ke vakai mo tokanga ki he ngaahi lea ni ʻaia ʻoku ou fekau kiate koe, Koeʻuhi ke hoko ai ʻae lelei kiate koe, pea ki hoʻo ngaahi fānau kimui ʻiate koe ʻo taʻengata, ʻoka ke ka fai ʻaia ʻoku lelei mo totonu ʻi he ʻao ʻo Sihova ko ho ʻOtua.
29Když by pak vyplénil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé národy ty, k nimž ty tudíž vejdeš, abys dědičně vládl jimi, a dědičně je opanoval, a bydlil v zemi jejich,
29¶ “ʻOka motuhi mei ho ʻao ʻe Sihova ko ho ʻOtua ʻae ngaahi puleʻanga, ʻaia ʻoku ke ʻalu ki ai ke maʻu ʻakinautolu, pea kuo ke hoko ʻo fetongi ʻakinautolu, ʻo nofo ʻi honau fonua;
30Vystříhej se, abys neuvázl v osídle, jda za nimi, když by již vyhlazeni byli od tváři tvé. Nevyptávej se na bohy jejich, říkaje: Jak jsou sloužili národové ti bohům svým, tak i já učiním.
30Ke ke vakai kiate koe telia naʻa kākāʻia koe ʻi hoʻo angimui kiate kinautolu, ʻoka hili hono fakaʻauha ʻakinautolu mei ho ʻao, pea ʻoua naʻa ke fehuʻi koe ki honau ngaahi ʻotua, ʻo pehē, naʻe fēfē hono tauhi ʻe he ngaahi puleʻanga ni ki honau ngaahi ʻotua? He ʻe pehē pē ʻeku fai.
31Neučiníš tak Hospodinu Bohu svému, nebo všecko, což v ohavnosti má Hospodin, a čehož nenávidí, činili bohům svým; také i syny své a dcery své ohněm pálili ke cti bohům svým.
31ʻOua naʻa ke fai pehē kia Sihova ko ho ʻOtua: he ko e meʻa kovi kotoa pē kia Sihova, ʻaia ʻoku fehiʻa ia ki ai, kuo ʻosi ʻenau fai ki honau ngaahi ʻotua; he ko honau ngaahi foha mo honau ngaahi ʻofefine kuo nau tutu ʻi he afi ki honau ngaahi ʻotua.
32Cožkoli já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete.
32“Ko e meʻa kotoa pē ʻoku ou fekau kiate kimoutolu, mou tokanga ki ai ʻo fai, ʻoua naʻa ke fakalahi ia, pē fakasiʻisiʻi ki ai.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.