Daniel 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění.
1ʻI hono tolu ʻoe taʻu ʻo Kolesi ko e tuʻi ʻo Peasia, naʻe ai ha meʻa naʻe fakahā kia Taniela, ʻaia naʻe hingoa ko Pelitisasa; pea naʻe moʻoni ʻae meʻa, ka naʻe fuoloa ʻae kuonga naʻe tuʻutuʻuni ki ai, pea naʻa ne poto ʻi he meʻa, pea naʻe ʻiate ia ʻae ʻiloʻi ʻoe meʻa hā mai.
2V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů.
2ʻI he ngaahi ʻaho ko ia, ko au Taniela ne u mamahi ʻi he uike kātoa ʻe tolu.
3Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů.
3Naʻe ʻikai te u kai ʻae mā melie, pea naʻe ʻikai ʻi hoku ngutu ʻae kanomate pe ha uaine, pea naʻe ʻikai siʻi te u takai au, kaeʻoua ke kakato ʻae uike ʻe tolu.
4Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel.
4Pea ʻi hono uofulu ma fā ʻoe ʻaho ʻoe ʻuluaki māhina, ʻi heʻeku nofo ʻi he veʻe vaitafe lahi, ʻaia ʻoku ui ko Hitikeli;
5Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz.
5Ne u hanga hake ai hoku mata ʻo sio, pea vakai, ko e tangata naʻe kofuʻaki ʻae tupenu lelei, pea naʻe noʻo hono noʻotanga vala ʻaki ʻae koula lelei ʻo ʻUfasi:
6Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství.
6Ko hono sino foki naʻe hangē ko e pelili, pea ko hono mata naʻe hangē ko e ʻuhila, pea mo hono ongo mata naʻe hangē ko e ongo maama afi, pea ko hono nima mo hono vaʻe, naʻe ulo ʻo tatau mo e palasa kuo fakangingila, pea ko hono leʻo ʻi heʻene lea, naʻe hangē ko e leʻo ʻoe tokolahi.
7Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli.
7Pea ko au Taniela ne u mamata tokotaha pe ki he meʻa hā mai: he ko e kau tangata naʻe ʻi ai mo au naʻe ʻikai te nau mamata ki he meʻa hā mai; ka naʻe hoko ʻae manavahē lahi kiate kinautolu, ko ia naʻa nau hola ke fakafufū ʻakinautolu.
8Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly.
8Ko ia naʻe tuku tokotaha pe au, pea ne u mamata ki he meʻa lahi ni naʻe hā mai, pea naʻe ʻikai toe ha mālohi siʻi ʻiate au: he naʻe liliu ʻiate au ʻa ʻeku matamatalelei ʻo fakalielia, pea naʻe ʻikai te u kei maʻu ha mālohi.
9Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi.
9Ka naʻaku fanongo pe ki he leʻo ʻo ʻene ngaahi lea: pea ʻi heʻeku fanongo ki he leʻo ʻo ʻene ngaahi lea, naʻe lolotonga ia ʻae mohe maʻu ʻa hoku mata, ʻo fakafoʻohifo hoku mata ki he kelekele.
10V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých.
10¶ Pea vakai, naʻe ala mai ha nima kiate au, mo ne fokotuʻu au ki hoku ongo tui mo hoku ʻaofi nima.
11I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se.
11Pea ne pehē mai kiate au, “ʻE Taniela, ko e tangata ʻofeina lahi, ke ke ʻilo ʻae ngaahi lea ʻaia ʻoku ou lea ʻaki kiate koe, pea ke tuʻu tonu: he kuo toki fekau au kiate koe.” Pea hili ʻene lea ʻaki ʻae lea ni kiate au, ne u tuʻu tetetete pe.
12Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých.
12Pea ne toki pehē mai kiate au, “ʻOua naʻa ke manavahē, Taniela: he kuo talu ʻae ʻuluaki ʻaho ʻaia naʻa ke tukupau ai ho loto ke ʻilo, pea naʻa ke fakamamahiʻi koe ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua, naʻe ongoʻi hoʻo ngaahi lea, pea koeʻuhi ko hoʻo ngaahi lea kuo u haʻu au.
13Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.
13Ka naʻe taʻofi au ʻe he ʻEiki ʻoe puleʻanga ʻo Peasia, ʻi he ngaahi ʻaho ʻe uofulu ma taha: kae vakai, naʻe haʻu ʻa Maikeli, ko e tokotaha ia ʻoku tuʻu ki muʻa, ke tokoni au; pea ne u nofo ai mo e ngaahi tuʻi ʻo Peasia.
14Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech.
14Pea ko eni, kuo u haʻu ke fakahā kiate koe, ʻae meʻa e hoko ki hoʻo kakai ʻi he ngaahi ʻaho fakamui: he ʻoku kau ʻae meʻa hā mai ki he ngaahi ʻaho lahi.”
15A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem.
15Pea ʻi heʻene lea pehē kiate au, ne u foʻohifo hoku mata ki he kelekele, pea ne u longo pe.
16A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl.
16Pea vakai, ko e tokotaha naʻe hangē ko ha taha ʻi he ngaahi foha ʻoe tangata, naʻe ala mai ki hoku loungutu: pea ne u toki mafaʻa hoku ngutu, ʻo lea, pea ne u pehē kiate ia naʻe tuʻu ʻi hoku ʻao, “ʻE hoku ʻEiki, ko e meʻa ʻi he meʻa hā mai, kuo toe foki mai ʻeku mamahi kiate au, pea ʻoku ʻikai te u kei maʻu ha mālohi.
17Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně?
17He koeʻuhi ʻe faʻa alea fēfē ʻae tamaioʻeiki ʻo hoku ʻEiki ni, mo hoku ʻEiki ni? He ko au eni, naʻe fakafokifā ʻoku ʻikai toe ha mālohi ʻiate au, pea kuo ʻosi foki mo ʻeku mānava.”
18Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne.
18Pea naʻe toe haʻu ha taha ʻo hangē ko ha tangata, ʻo ala mai kiate au, ʻo ne fakamālohi au,
19A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil.
19Pea ne pehē mai ʻe ia, “ʻE tangata ʻofeina lahi, ʻOua naʻa ke manavahē: fiemālie pe koe, pea ke mālohi, ʻio, ke ke mālohi.” Pea ʻi heʻene lea kiate au ne u mālohi, pea ne u pehē, “Ke lea pe ʻa hoku ʻEiki, he kuo ke fakamālohi au.”
20I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne.
20Pea naʻe toki pehē ʻe ia, “ʻOku ke ʻilo hono ʻuhinga ʻo ʻeku haʻu kiate koe; pea ko eni, te u foki atu ke tau mo e tuʻi ʻo Peasia: pea ʻi heʻeku ʻalu atu, vakai ʻe haʻu ʻae ʻeiki ʻo Kalisi.
21Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho.
21Ka te u fakahā kiate koe ʻaia ʻoku tohi ʻi he tohi tapu moʻoni: pea ʻoku ʻikai mo ha niʻihi ʻoku kau mo au ʻi he ngaahi meʻa ni, ka ko Maikeli ko hoʻomou ʻeiki.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.