Skutky apoštolské 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,
1Angraeng hnukbang kaminawk to pazih moe, hum han pacaeng, Saul loe kasang qaima khaeah caeh moe,
2A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.
2a caehhaih loklam ah hnuk ih nongpa maw, nongpata maw naeh moe, Jerusalem thongim thungah pakhrak thai hanah, Damaska vangpui ih Sineko ah tarik ih canawk to a hnik.
3A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.
3Anih loe kholong caeh moe, Damaska vangpui phak tom naah, poek ai pui ah van bang hoiah aanghaih mah a taeng boih to toeh pae:
4A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
4anih loe long ah amtimh, Saul, Saul, tipongah Kai nang pacaekthlaek loe? tiah anih han thuih pae ih lok to a thaih.
5A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
5To naah anih mah, Angraeng, nang loe mi aa? tiah a naa. Angraeng mah, Kai loe nang pacaekthlaek ih Jesu: kamsum pathuih loe nang hanah rai parai, tiah a naa.
6A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
6Anih loe tasoeh hoi dawnraihaih hoiah Angraeng, timaw saksak han na koeh? tiah a naa. Angraeng mah anih khaeah, Angthawk ah loe vangpui thungah caeh ah, toah na sak han koi na thui tih hmang, tiah a naa.
7Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.
7Anih hoi nawnto kholong caeh kaminawk loe lokpae ai ah angdoet o sut, lok loe a thaih o, toe mi doeh hnu o ai.
8I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.
8Saul loe long hoiah angthawk tahang; a mik padai naah mi doeh hnu thai ai: toe anih to ban ah patawnh o moe, Damaska vangpui thungah caeh o haih.
9I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.
9Anih loe ni thumto thung mikmaeng, buhcaa ai tui doeh nae ai ah oh.
10Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.
10To naah Anania, tiah ahmin kaom hnukbang kami maeto Damaska vangpui thungah oh; anih ih ahmin loe Anania; Angraeng mah hnuksakhaih hoiah anih khaeah, Anania, tiah kawk; to naah anih mah, Khenah, Angraeng, haeah ka oh, tiah pathim pae.
11A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,
11Angraeng mah anih khaeah, Angthawk ah loe Katoeng, tiah ahmin kaom loklam ah caeh ah, Tarsa vangpui ih Saul, tiah ahmin kaom kami maeto Juda im ah pakrong ah: khenah anih loe vaihi lawkthuih li, tiah a naa.
12A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.
12Anih mah Anania, tiah ahmin kaom kami loe, anih nuiah ban koeng moe, a mik amtuengsak hanah angzoh, tito hnuksakhaih hoiah a hnuk coek boeh.
13I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.
13Anania mah, Angraeng, hae kami mah kawkruk maw Jerusalem ah nang ih kaciim kaminawk pacaekthlaek, tito paroeai kaminawk mah thuih ih lok ka thaih.
14A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.
14Anih loe haeah angzoh moe, nang ih ahmin palawk kaminawk boih naeh hanah, kalen koek qaima khae hoi ih sakthaihaih anah to a tawnh, tiah a naa.
15I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
15Toe Angraeng mah anih khaeah, Caeh ah: anih loe Gentelnawk, siangpahrangnawk hoi Israel caanawk hma ah, Kai ih ahmin phawkung ah ka qoih ih hmuen ah oh:
16Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.
16Ka hmin pongah anih mah kawkruk maw patangkhang tih, tto anih khaeah kam tuengsak han, tiah a naa.
17I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.
17Anania loe caeh moe, imthung ah akun; Saul nuiah ban to koeng moe, kam nawk Saul, haeah nang zoh naah loklam ah nang khaeah kamtueng, Angraeng Jesu mah, na mik to amtueng moe, Kacai Muithla hoi na koi hanah, kai ang patoeh, tiah a naa.
18A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.
18Akra ai ah Saul ih mik hoiah tanga hin kangkhok baktiah krak moe, a mik to amtueng pae roep, anih loe angthawk moe, tuinuemhaih to hnuk.
19A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.
19Buhcaak pacoengah anih loe tha oh let. To pacoengah Saul loe Damaska ah kaom hnukbang kaminawk hoi nawnto atue kasawk ah cam.
20A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.
20Akra ai ah anih mah Jesu loe Sithaw Capa ni, tiah Kri kawng to Sinekonawk ah taphong.
21I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
21Anih ih lok thaih kaminawk boih dawnrai o, Hae kami loe Jerusalem ah kaom Anih ih ahmin kawk kaminawk pacaekthlaek kami, nihcae to naeh moe, kalen koek qaima khaeah thak han ih na ai maw haeah angzoh? tiah thuih o.
22Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.
22Toe Saul loe thacak aep, Damaska vangpui ah kaom Judahnawk ih lok to aek moe, Jesu loe Kri ni, tiah taphong.
23A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.
23Ni kasawk ah akra pacoengah, Judahnawk mah anih hum hanah patoem o:
24Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.
24toe nihcae mah pacaenghaih to Saul mah panoek. Anih hum thai hanah aqum athun khongkha to toep o.
25Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.
25To naah hnukbang kaminawk mah anih to aqum ah lak o, benthang thungah pacaeng o moe, vangpui sipae tapang hoiah anghum o sak tathuk ving.
26Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.
26Saul Jerusalem phak naah, hnukbang kaminawk hoi nawnto angkom hanah a poek: toe hnukbangnawk mah anih to zit o, anih loe hnukbang kami maeto toeng ni, tito tang o ai.
27Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.
27Toe Barnaba mah anih to lak moe, patoeh ih kaminawk khaeah caeh haih, Kawbangah maw Angraeng to loklam ah ka hnuk moe, kawbangah maw Angraeng mah anih khaeah lokthuih pae pacoengah, kawbangah maw zithaih om ai ah Jesu ih ahmin hoiah Damaska vangpui ah tamthanglok a thuih, tito nihcae khaeah thuih pae.
28I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,
28To pacoengah Sual loe nihcae hoi nawnto oh, koeh baktiah Jerusalem ah akun moe, tacawt.
29A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.
29Anih loe misa sae ai ah Angraeng Jesu ih ahmin hoiah lok to thuih, Grik lok apae kaminawk to lok a aek moe, lok a thuih pae: toe nihcae mah anih to hum hanah pacaeng o.
30To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.
30To tamthang to nawkamyanawk mah panoek o naah, anih to Sisaria vangpui ah caeh o haih tathuk, to ahmuen hoiah anih to Tarsa ah patoeh o.
31A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.
31To pacoengah loe Judea prae, Kalili prae hoi Samaria prae thungah kaom kricabunawk boih kamong ah oh o moe, Sithaw bokhaih bangah doeh hmacawn o; Angraeng zithaih hoiah khosak o moe, Kacai Muithla zaehhoihaih rang hoiah kami angpung o.
32Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.
32Piter loe prae maeto pacoeng maeto ah kholong caeh, Lydda vangpui ah kaom kaciim kaminawk khaeah doeh caeh tathuk.
33I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.
33Toah Aeneas, tiah ahmin kaom saning tazetto thung iihkhun nuiah kangsong, ngan dueh nathaih tawn kami maeto a hnuk.
34I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.
34Piter mah anih khaeah, Aeneas, Jesu Kri mah ngan ang tuisak boeh: angthawk ah loe kahni to la ah, tiah a naa. To naah Aeneas loe angthawk roep.
35I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.
35Lydda hoi Sharon ah kaom kaminawk boih mah hnuk o naah, Angraeng khaeah angqoi o.
36Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.
36Joppa vangpui ah loe Tibitha (Dorka, tiah thuih koehhaih ih ni) tiah ahmin kaom hnukbang kami maeto oh: to nongpata loe kahoih hmuen to sak moe, hmuen paekhaih hoi akoep kami ah oh.
37I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.
37To naah, anih loe ngannat moe, duek ving: a qok to tui hoi pasaeh o pacoengah, ranui ih asom ah a suek o.
38A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.
38Lydda vangpui loe Joppa vangpui hoi anghnai daek, hnukbang kaminawk mah, Piter Lydda vangpui ah oh ti, tiah thaih o naah, anih khaeah kami long hnetto patoeh o, nihcae hoi nawnto karangah caeh pae hanah tahmenhaih a hnik o.
39Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.
39To naah Piter loe angthawk moe, nihnik hoi nawnto caeh. A phak naah, anih to im ranui ih asom ah caeh o haih: lamhmainawk boih a taengah angdoet o moe, qah o, nihcae hoi nawnto oh naah Dorka mah sak ih tlangqui hoi kahninawk to patuek pae o.
40I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.
40Piter mah nihcae to imthung hoi tacawtsak boih, khokkhu cangkrawn moe, lawk a thuih; kadueh qok bangah anghae moe, Tabitha, angthawk ah, tiah a naa. To naah nongpata loe mikpadai: nongpata mah Piter to hnuk naah, angthawk moe, anghnut.
41A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.
41Piter mah anih ih ban to patawnh moe, pathawk tahang; kaciim kaminawk hoi lamhmainawk to a kawk moe, nihcae khaeah kahing let nongpata to a paek.
42I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.
42To tamthang loe Joppa vangpui boih ah amthang, paroeai kaminawk mah Angraeng to tang o.
43I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.
43Piter loe Joppa vangpui ah Simon, tiah ahmin kaom, moihin hui kami ih im ah, ni kasawk ah cam.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.