Skutky apoštolské 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
1Muži bratří a otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.
1E NA kanaka, na hoahanan, a me na makua, e hoolohe mai oukou i ka'u olelo hoakaka ia oukou.
2(Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
2(A lohe lakou i kana olelo ana mai ia lakou ma ka olelo Hebera, hooneoneo loa iho la lakou; a i mai la ia,)
3Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
3He kanaka Iudaio no wau i hanauia ma Tareso i Kilikia, ma keia kulanakauhale nae au i hauaiia'i, ma na wawae o Gamaliela, ua aoia au mamuli o ke kanawai ikaika o na makua: ikaika loa no hoi au i ke Akua, e like me oukou i keia la.
4Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
4Hana ino aku au a make ko keia aoao, me ka paa aku i na kane a me na wahine, a me ka haawi ia lakou i na halepaahao.
5Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
5Ua ike pono ke kahuna nui, a me ka papa a pau o na lunakahiko; na lakou ka'u palapala i loaa mai ai no na hoahanau, a hele au ma Damaseko, e lawe mai i ka poe paa malaila i Ierusalema, i hoopaiia lakou.
6I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
6A i ko'u hele ana a kokoke i Damaseko, i ke awakea, anapu koke mai la ka malamalama nui, mai ka lani mai, a puni au.
7I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
7A hina iho la au i ka lepo, a lohe aku la au i ka leo, i ka i ana mai ia'u, E Saulo, e Saulo, no ke aha la oe e hoomaau mai nei ia'u?
8A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.
8I aku la au, E ka Haku e, owai oe? I mai la kela ia'u, O Iesu no wau no Nazareta, ka mea au e hoomaau mai nei.
9Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
9A ike aku la ka poe me au i ka malamalama, a makau iho la; aole lakou i lohe i ka leo o ka mea i olelo mai ai ia'u.
10I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
10I aku la au, E ka Haku e, heaha ka'u e hana'i? I mai la ka Haku ia'u, E ku, a e hele i Damaseko, a malaila e haiia mai ai ia oe na mea a pau i hoomakaukauia'i nau e hana'i.
11A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
11A i ka hiki ole ana ia'u ke ike, no ka nani o ia malamalama, alakai lima ia'ku au e ko'u poe hoahele, a hiki i Dameseko.
12Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podle zákona, svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,
12A o Anania, he kanaka haipule ma ke kanawai, i hoike pono ia e na Iudaio a pau i noho ilaila,
13Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.
13Oia ka i hele mai ia'u, ku mai, i mai ia'u, E Saulo, e ke kaikaina, e ike oe. Ia hora no ike aku la au ia ia.
14I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.
14I mai la ia, Ua koho mai ke Akua o ko kakou poe kupuna ia oe, i ike oe i kona makemake, a e ike aku hoi i ka Mea pono, a e lohe hoi i ka leo o kona waha.
15Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.
15No ka mea, e lilo ana oe i mea hoike nona i kanaka a pau, ma na mea au i ike ai, a i lohe ai no hoi.
16A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.
16Ano hoi, e aha ana? E ku iluna, e bapetizoia, e holoi aku i kou hewa, a e hea aku i ka inoa o ka Haku.
17Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
17A i ko'u hoi hou ana mai i Ierusalema nei, i ka'u pule ana maloko o ka luakini, loaa ia'u ka hihio;
18I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
18A ike aku la au ia ia i ka i ana mai ia'u, E wiki oe, a e hele koke oe mawaho o Ierusalema nei; no ka mea, aole lakou nei e malama mai i ka mea au e hoike aku ai no'u.
19A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
19I aku la au, E ka Haku e, ua ike no lakou, owau no ka mea i hookomo iloko o ka halepaahao, a hahau aku la maloko o na halehalawai, i ka manaoio aku ia oe:
20A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
20A i hookaheia'i hoi ke koko o Setepano, o kou mea hoike, e ku ana no wau malaila me ka ae aku i kona make, a na'u no i malama ka aahu o ka poe i pepehi ia ia.
21A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
21I mai la kela ia'u, O hele; no ka mea, e hoouna aku ana au ia oe i kahi loihi aku, i ko na aina e.
22I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
22Hoolohe aku la lakou ia ia a hiki i keia hua, alaila hookiekie loa ae la lakou i ko lakou leo, i ae la, E kiola aku ia ia pela, mai ka honua aku; no ka mea, aole ia e pono ke ola.
23A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,
23I ko lakou kahea ana pela, hemo aku la lakou i ko lakou aahu, a kuehuehu aku la lakou i ka lepo iluna ma ka lewa;
24Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
24Kauoha ae la ka lunatausani e kai ia ia iloko o ka pakaua, kauoha ae la, e hoopoipoi ia ia me ka hahau aku, i ike pono ia i ke kumu a lakou i uwauwa'i ia ia.
25A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
25Hikii iho la lakou ia ia i na kaula ill, i aku la o Paulo i kekahi lunahaneri e ku ana ilaila, He mea pono anei ke hahau oukou i ka Roma, me ka hooku ole mai i ka hala?
26To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
26A lohe ka lunahaneri, hele aku la ia a hai aku la i ka lunatausani, i aku la, Heaha kau e hana nei? no ka mea, he Roma keia.
27A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
27Alaila, hele mai la ka lunatausani, i mai la ia ia, E hai mai oe ia'u, he Roma anei oe? I aku la ia, Ae.
28I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.
28I mai la ua lunatausani la, He kumukuai nui ko'u i loaa mai ai ia'u keia kupa ana. I aku la o Paulo, Ua hanauia mai au, pela.
29Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.
29Nolaila haalele koke iho la ka poe hoopoipoi ia ia; a ike ka lunatausani, he Roma ia, makau iho la no ia, no kona hoopaa ana ia ia.
30Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.
30A ia la ae manao iho la ia e ike pono i kona mea i hoopiiia'i e na Iudaio, wehe ae la oia ia ia, a kauoha aku la i ua kahuna nui, a me ka ahalunakanawai a pau, e hele mai, a alakai mai la oia ia Paulo, a hooku iho la ia ia imua o lakou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.