Skutky apoštolské 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Coptic New Testament
1Muži bratří a otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.
1ⲛⲓⲣⲱⲙⲓ ⲛⲓ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲓⲓⲟϯ ⲥⲱⲧⲉⲙ ⳿ⲉⲧⲁ⳿ⲁⲡⲟⲗⲟⲅⲓⲁ ⳿ⲉⲧⲉⲛⲧⲏⲓ ϣⲁⲣⲱⲧⲉⲛ ϯⲛⲟⲩ
2(Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
2⳿ⲉⲧⲁⲩⲥⲱⲧⲉⲙ ⲇⲉ ϫⲉ ⲁϥⲉⲣⲟⲩⲱ ⲛⲱⲟⲩ ϧⲉⲛ ϯⲁⲥⲡⲓ ⳿ⲙⲙⲉⲧϩⲉⲃⲣⲉⲟⲥ ⲙⲁⲗⲗⲟⲛ ⲇⲉ ⲁⲩⲭⲁⲣⲱⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲡⲉϫⲁϥ
3Já zajisté jsem muž Žid, narozený v Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
3ϫⲉ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⲙⲉⲛ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⲟⲩⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲛⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⲁⲩⲙⲁⲥⲧ ϧⲉⲛ Ⲧⲁⲣⲥⲟⲥ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲔⲩⲗⲓⲕⲓⲁ ⳿ⲉⲁⲩϣⲁⲛⲟⲩϣⲧ ϧⲉⲛ ⲧⲁⲓⲡⲟⲗⲓⲥ ϧⲁⲧⲉⲛ ⲛⲉⲛϭⲁⲗⲁⲩϫ ⳿ⲛⲄⲁⲙⲁⲗⲓⲏⲗ ⲫⲁⲓ ⳿ⲉⲧⲁϥ⳿ⲧⲥⲁⲃⲟⲓ ⳿ⲉ⳿ⲡⲧⲁϫⲣⲟ ⳿ⲛⲧⲉ ⳿ⲫⲛⲟⲙⲟⲥ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲉⲛⲓⲟϯ ⲉⲓⲟⲓ ⳿ⲛⲣⲉϥⲭⲟϩ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲫⲛⲟⲩϯ ⲕⲁⲧⲁ ⳿ⲫⲣⲏϯ ϩⲱⲧⲉⲛ ⳿ⲉⲧⲉⲧⲉⲛⲟⲓ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ⳿ⲛⲑⲱⲧⲉⲛ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⳿ⲙⲫⲟⲟⲩ
4Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
4⳿ⲉⲁⲓϭⲟϫⲓ ⳿ⲛⲥⲁ ⲡⲁⲓⲙⲱⲓⲧ ϣⲁ ⳿ⲉ⳿ϧⲣⲏⲓ ⳿ⲉ⳿ⲫⲙⲟⲩ ⲉⲓⲥⲱⲛϩ ⳿ⲛϩⲁⲛⲣⲱⲙⲓ ⲛⲉⲙ ϩⲁⲛϩⲓⲟⲙⲓ ⲉⲓϩⲓⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⳿ⲉ⳿ⲡ⳿ϣⲧⲉⲕⲟ
5Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
5⳿ⲙ⳿ⲫⲣⲏϯ ⳿ⲉⲧⲉ ⲡⲓ⳿ⲁⲣⲭⲓⲉⲣⲉⲩⲥ ⲟⲓ ⳿ⲙⲙⲉⲑⲣⲉ ⲛⲏⲓ ⲛⲉⲙ ⲛⲓ⳿ⲡⲣⲉⲥⲃⲩⲧⲉⲣⲟⲥ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲏ ⳿ⲉⲧⲁⲓϭⲓ ⲉⲡⲓⲥⲧⲟⲗⲏ ⳿ⲛⲧⲟⲧⲟⲩ ϣⲁ ⲛⲓ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ⲛⲁⲓⲛⲁ ⲇⲉ ⳿ⲉⲆⲁⲙⲁⲥⲕⲟⲥ ⳿ⲉ⳿ⲓⲛⲓ ⳿ⲛⲛⲓⲕⲉⲭⲱⲟⲩⲛⲓ ⳿ⲉⲧⲉ⳿⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲉⲩⲥⲟⲛϩ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉⲒⲉⲣⲟⲩⲥⲁⲗⲏⲙ ϩⲓⲛⲁ ⳿ⲛⲥⲉϯ⳿ⲙⲕⲁϩ ⲛⲱⲟⲩ
6I stalo se, když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
6ⲁⲥϣⲱⲡⲓ ⲇⲉ ⳿ⲙⲙⲟⲓ ⲉⲓⲙⲟϣⲓ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲓϧⲱⲛⲧ ⳿ⲉⲆⲁⲙⲁⲥⲕⲟⲥ ⳿ⲙ⳿ⲡⲕⲱϯ ⳿ⲙⲙⲉⲣⲓ ⳿ⲛⲟⲩϩⲟϯ ϧⲉⲛ ⲟⲩϩⲟϯ ⲁϥⲉⲣⲟⲩⲱⲓⲛⲓ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉϫⲱⲓ ⳿ⲛϫⲉ ⲟⲩⲛⲓϣϯ ⳿ⲛⲟⲩⲱⲓⲛⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ ⳿ⲧⲫⲉ
7I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
7ⲁⲓϩⲉⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲓⲥⲱⲧⲉⲙ ⳿ⲉⲟⲩ⳿ⲥⲙⲏ ⲉⲥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲓ ϫⲉ Ⲥⲁⲟⲩⲗ Ⲥⲁⲟⲩⲗ ⳿ⲁϧⲟⲕ ⳿ⲕϭⲟϫⲓ ⳿ⲛⲥⲱⲓ
8A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, kterémuž ty se protivíš.
8⳿ⲁⲛⲟⲕ ⲇⲉ ⲁⲓⲉⲣⲟⲩⲱ ϫⲉ ⳿ⲛⲑⲟⲕ ⲛⲓⲙ Ⲡϭⲟⲓⲥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛⲏⲓ ϫⲉ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⲡⲉ Ⲓⲏⲥⲟⲩⲥ ⲡⲓⲚⲁⲍⲱⲣⲉⲟⲥ ⲫⲏ ⳿ⲛⲑⲟⲕ ⳿ⲉⲧⲉⲕϭⲟϫⲓ ⳿ⲛⲥⲱϥ
9Ti pak, kteříž se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
9ⲛⲏ ⲇⲉ ⳿ⲉⲛⲁⲩⲛⲉⲙⲏⲓ ⲛⲁⲩⲛⲁⲩ ⲙⲉⲛ ⳿ⲉⲡⲓⲟⲩⲱⲓⲛⲓ ⳿ⲙⲡⲟⲩⲥⲱⲧⲉⲙ ⲇⲉ ⳿ⲉ⳿ⲧ⳿ⲥⲙⲏ ⳿ⲙⲡⲉⲧⲥⲁϫⲓ ⲛⲉⲙⲏⲓ
10I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
10ⲡⲉϫⲏⲓ ⲇⲉ ϫⲉ ⲟⲩ ⲡⲉϯⲛⲁⲁⲓϥ Ⲡϭⲟⲓⲥ Ⲡϭⲟⲓⲥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲏⲓ ϫⲉ ⲧⲱⲛⲕ ⲙⲁϣⲉⲛⲁⲕ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉⲆⲁⲙⲁⲥⲕⲟⲥ ⲟⲩⲟϩ ⲥⲉⲛⲁⲥⲁϫⲓ ⲛⲉⲙⲁⲕ ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲉⲑⲃⲉ ϩⲱⲃ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⳿ⲉⲧⲁⲩⲑⲁϣⲟⲩ ⲛⲁⲕ ⲉⲑⲣⲉⲕⲁⲓⲧⲟⲩ
11A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
11ⲁⲥϣⲱⲡⲓ ⲇⲉ ⳿ⲛϯⲛⲁⲩ ⳿ⲙⲃⲟⲗ ⲁⲛ ⳿ⲛⲧⲉⲛ ⳿ⲡ⳿ⲱⲟⲩ ⳿ⲙⲡⲓⲟⲩⲱⲓⲛⲓ ⳿ⲉⲧⲉ⳿⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲁⲩ⳿ⲁⲙⲟⲛⲓ ⲇⲉ ⳿ⲛⲧⲁϫⲓϫ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲏⲉⲑⲛⲉⲙⲏⲓ ⲁⲓ⳿ⲓ ⳿ⲉⲆⲁⲙⲁⲥⲕⲟⲥ
12Ananiáš pak nějaký, muž pobožný podle zákona, svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,
12ⲟⲩⲁⲓ ⲇⲉ ϫⲉ Ⲁⲛⲁⲛⲓⲁⲥ ⲟⲩⲣⲱⲙⲓ ⲉϥⲉⲣϩⲟϯ ⲕⲁⲧⲁ ⲡⲓⲛⲟⲙⲟⲥ ⲉⲩⲉⲣⲙⲉⲑⲣⲉ ϧⲁⲣⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲉⲧϣⲟⲡ ⳿ⲙⲙⲁⲩ
13Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.
13⳿ⲉⲧⲁϥ⳿ⲓ ⲇⲉ ϣⲁⲣⲟⲓ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁϥ⳿ⲟϩⲓ ⳿ⲉⲣⲁⲧϥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲏⲓ ϫⲉ Ⲥⲁⲟⲩⲗ ⲡⲁⲥⲟⲛ ⳿ⲁⲛⲁⲩ ⳿ⲙⲃⲟⲗ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⲇⲉ ϩⲱ ϧⲉⲛ ϯⲟⲩⲛⲟⲩ ⳿ⲉⲧⲉ⳿⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲁⲓⲥⲟⲙⲥ ⳿ⲉⲣⲟϥ
14I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.
14⳿ⲛⲑⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ Ⲫⲛⲟⲩϯ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲉⲛⲓⲟϯ ⲁϥⲉⲣϣⲟⲣⲡ ⳿ⲛⲥⲱⲧⲡⲕ ⳿ⲉ⳿ⲉⲙⲓ ⳿ⲉⲡⲉⲧⲉϩⲛⲁϥ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲛⲁⲩ ⳿ⲉⲡⲓⲑⲙⲏⲓ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲥⲱⲧⲉⲙ ⳿ⲉⲟⲩ⳿ⲥⲙⲏ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ ⲣⲱϥ
15Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.
15ϫⲉ ⳿ⲭⲛⲁϣⲱⲡⲓ ⲛⲁϥ ⳿ⲙⲙⲉⲑⲣⲉ ϧⲁⲧⲉⲛ ⲣⲱⲙⲓ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⲉⲑⲃⲉ ⲛⲏ ⳿ⲉⲧⲁⲕⲛⲁⲩ ⳿ⲉⲣⲱⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲕⲥⲟⲑⲙⲟⲩ
16A protož nyní co prodléváš? Vstana, pokřti se, a obmej hříchy své, vzývaje jméno Páně.
16ⲟⲩⲟϩ ϯⲛⲟⲩ ⲟⲩ ⲡⲉⲧⲉⲕⲛⲁⲁⲓϥ ⲧⲱⲛⲕ ϭⲓⲱⲙⲥ ⲟⲩⲟϩ ϫⲟⲕⲙⲉⲕ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ ⲛⲉⲕⲛⲟⲃⲓ ⲉⲕⲧⲱⲃϩ ⳿ⲙⲡⲉϥⲣⲁⲛ
17Stalo se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
17ⲁⲥϣⲱⲡⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉⲧⲁⲓⲕⲟⲧⲧ ⳿ⲉⲒⲉⲣⲟⲩⲥⲁⲗⲏⲙ ⲟⲩⲟϩ ⲉⲓⲉⲣ⳿ⲡⲣⲟⲥⲉⲩⲭⲉⲥⲑⲉ ϧⲉⲛ ⲡⲓⲉⲣⲫⲉⲓ ⲁⲓϣⲱⲡⲓ ϧⲉⲛ ⲟⲩⲧⲱⲙⲧ
18I viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
18ⲁⲓⲛⲁⲩ ⳿ⲉⲣⲟϥ ⲉϥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲓ ϫⲉ ⳿ⲁⲙⲟⲩ ⳿ⲛⲭⲱⲗⲉⲙ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ Ⲓⲉⲣⲟⲩⲥⲁⲗⲏⲙ ϫⲉ ⲟⲩⲏⲓ ⲥⲉⲛⲁ ϭⲓⲙⲉⲧⲙⲉⲑⲣⲉ ⳿ⲛⲧⲟⲧⲕ ⲁⲛ ⲉⲑⲃⲏⲧ
19A já řekl jsem: Pane, oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
19⳿ⲁⲛⲟⲕ ϩⲱ ⲡⲉϫⲏⲓ ϫⲉ Ⲡϭⲟⲓⲥ ⳿ⲛⲑⲱⲟⲩ ⲥⲉ⳿ⲉⲙⲓ ϫⲉ ⲛⲁⲓϩⲓⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉ⳿ⲡ⳿ϣⲧⲉⲕⲟ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲁⲓϩⲓⲟⲩ⳿ⲓ ⲕⲁⲧⲁ ⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⳿ⲛⲛⲏ ⲉⲑⲛⲁϩϯ ⳿ⲉⲣⲟⲕ
20A když vylévali krev Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
20ⲟⲩⲟϩ ϩⲟⲧⲉ ⲉⲩⲛⲁⲫⲱⲛ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲙ⳿ⲡ⳿ⲥⲛⲟϥ ⳿ⲛⲤⲧⲉⲫⲁⲛⲟⲥ ⲡⲉⲕⲙⲁⲣⲧⲩⲣⲟⲥ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ϩⲱ ⲛⲁⲓ⳿ⲟϩⲓ ⳿ⲉⲣⲁⲧ ⲉⲓϯⲙⲁϯ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲁⲓ⳿ⲁⲣⲉϩ ⳿ⲉⲛⲓ⳿ϩⲃⲱⲥ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲏ ⳿ⲉⲛⲁⲩϧⲱⲧⲉⲃ ⳿ⲙⲙⲟϥ
21A Pán řekl ke mně: Jdi, neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
21ⲟⲩⲟϩ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲏⲓ ϫⲉ ⲙⲟϣⲓ ϫⲉ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ϯⲛⲁⲟⲩⲟⲣⲡⲕ ⳿ⲉϩⲁⲛⲉⲑⲛⲟⲥ ⲉⲩⲟⲩⲏⲟⲩ
22I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
22ⲛⲁⲩⲥⲱⲧⲉⲙ ⲇⲉ ⳿ⲉⲣⲟϥ ϣⲁ ⲡⲁⲓⲥⲁϫⲓ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲩϭⲓⲥⲓ ⳿ⲛⲧⲟⲩ⳿ⲥⲙⲏ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⲉⲩϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⳿ⲁⲗⲓ ⲫⲁⲓ ⳿ⲙ⳿ⲫⲣⲏϯ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓϫⲉⲛ ⳿ⲡⲕⲁϩⲓ ⲟⲩ ⲅⲁⲣ ⳿ϥⲉⲙ⳿ⲡϣⲁ ⳿ⲛⲱⲛϧ ⲁⲛ
23A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,
23ⲉⲩⲱϣ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲟⲩⲟϩ ⲉⲩⲥⲓϯ ⳿ⲛⲛⲟⲩ⳿ϩⲃⲱⲥ ⲟⲩⲟϩ ⲉⲩⲥⲉⲧ ϣⲱⲓϣ ⳿ⲉⲡⲓⲁⲏⲣ
24Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
24ⲁϥⲉⲣⲕⲉⲗⲉⲩⲓⲛ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲭⲓⲗⲓⲁⲣⲭⲟⲥ ⲉⲑⲣⲟⲩϭⲓⲧϥ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉϯⲡⲁⲣⲉⲙⲃⲟⲗⲏ ⳿ⲉⲁϥϫⲟⲥ ⲉⲑⲣⲟⲩϯ⳿ⲙⲕⲁϩ ⲛⲁϥ ϧⲉⲛ ϩⲁⲛⲙⲁⲥⲧⲓⲅⲝ ϩⲓⲛⲁ ⳿ⲛⲧⲉϥ⳿ⲉⲙⲓ ϫⲉ ⲉⲑⲃⲉⲟⲩ ⳿ⲛⲗⲱⲓϫⲓ ⲥⲉⲱϣ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲙⲡⲁⲓⲣⲏϯ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⲉϫⲱϥ
25A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
25⳿ⲉϩⲟⲧⲉ ⲇⲉ ⳿ⲉⲧⲁⲩϭⲟⲗⲕϥ ϧⲉⲛ ⲛⲓϧⲱⲕ ⲡⲉϫⲉ Ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⳿ⲙⲡⲓⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⳿ⲉⲛⲁϥ⳿ⲟϩⲓ ⳿ⲉⲣⲁⲧϥ ϫⲉ ⲟⲩⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲛⲢⲱⲙⲉⲟⲥ ⳿ⲛ⳿ϥⲉⲣ ⳿ⲡⲕⲉϩⲱⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲙ⳿ⲡϩⲁⲡ ⲁⲛ ⲡⲉⲧⲥϣⲉ ⲛⲱⲧⲉⲛ ⲡⲉ ⳿ⲉⲉⲣⲙⲁⲥⲧⲓⲅⲅⲟⲓⲛ ⳿ⲙⲙⲟϥ
26To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
26⳿ⲉⲧⲁϥⲥⲱⲧⲉⲙ ⲇⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲉⲕⲁⲧⲟⲛⲧⲁⲣⲭⲟⲥ ⲁϥϣⲉ ϣⲁ ⲡⲓⲭⲓⲗⲓⲁⲣⲭⲟⲥ ⲁϥⲧⲁⲙⲟϥ ⲉϥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩ ⲡⲉⲧⲉⲕⲛⲁⲁⲓϥ ⲡⲓⲣⲱⲙⲓ ⲅⲁⲣ ⲟⲩⲢⲱⲙⲉⲟⲥ ⲡⲉ
27A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
27ⲁϥ⳿ⲓ ⲇⲉ ϣⲁⲣⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲭⲓⲗⲓⲁⲣⲭⲟⲥ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⳿ⲁϫⲟⲥ ⲛⲏⲓ ϫⲉ ⳿ⲛⲑⲟⲕ ⲟⲩⲢⲱⲙⲉⲟⲥ ⳿ⲛⲑⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⳿ⲁϩⲁ
28I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.
28ⲁϥⲉⲣⲟⲩⲱ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲭⲓⲗⲓⲁⲣⲭⲟⲥ ϫⲉ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⲁⲓϣⲱⲡ ⳿ⲛⲧⲁⲓⲡⲟⲗⲏⲧⲓⲁ ⲛⲏⲓ ϧⲁ ⲟⲩⲙⲏϣ ⳿ⲛⲕⲉⲫⲁⲗⲉⲟⲛ Ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⳿ⲁⲛⲟⲕ ⳿ⲉⲧⲁⲩⲙⲁⲥⲧ ⳿ⲛϧⲏⲧⲥ
29Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.
29ⲥⲁⲧⲟⲧⲟⲩ ⲟⲩⲛ ⲁⲩϩⲉⲛⲟⲩ ⲥⲁⲃⲟⲗ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲏ ⲉⲧϯ⳿ⲙⲕⲁϩ ⲛⲁϥ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲁ ⲡⲓⲭⲓⲗⲓⲁⲣⲭⲟⲥ ⲉⲣϩⲟϯ ⳿ⲉⲧⲁϥ⳿ⲉⲙⲓ ϫⲉ ⲟⲩⲢⲱⲙⲉⲟⲥ ⲡⲉ ⲟⲩⲟϩ ϫⲉ ⲁϥⲥⲟⲛϩϥ
30Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.
30ⲡⲉϥⲣⲁⲥϯ ⲇⲉ ⲉϥⲟⲩⲱϣ ⳿ⲉ⳿ⲉⲙⲓ ⳿ⲉⲡⲓⲧⲁϫⲣⲟ ϫⲉ ⲉⲑⲃⲉⲟⲩ ⲁⲩⲉⲣⲕⲁⲧⲏⲅⲟⲣⲓⲛ ⳿ⲉⲣⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⲁϥⲃⲟⲗϥ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲟⲩⲟϩ ⲁϥⲟⲩⲁϩⲥⲁϩⲛⲓ ⲉⲑⲣⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓ⳿ⲁⲣⲭⲓⲉⲣⲉⲩⲥ ⲛⲉⲙ ⲡⲓⲙⲁ⳿ⲛϯϩⲁⲡ ⲧⲏⲣϥ ⲟⲩⲟϩ ⲁϥⲉⲛ Ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⳿ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ⲁϥⲧⲁϩⲟϥ ⳿ⲉⲣⲁⲧϥ ⳿ⲛϧⲏⲧⲟⲩ
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.