2 Korintským 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujmež se od všeliké poskvrny těla i ducha, konajíce posvěcení naše v bázni Boží.
1Having therefore these promises, dearly beloved, let us cleanse ourselves from all defilement of the flesh and of the spirit, perfecting sactification in the fear of God.
2Přijmětež nás. Žádnémuť jsme neublížili, žádnému neuškodili, žádného neoklamali.
2Receive us. We have injured no man, we have corrupted no man, we have overreached no man.
3Nepravím toho ku potupě vaší, poněvadž jsem napřed pověděl, že v srdcích našich jste, tak abychom hotovi byli spolu s vámi zemříti i spolu živi býti.
3I speak not this to your condemnation. For we have said before, that you are in our hearts, to die together, and to live together.
4Mnohéť jsem k vám důvěrnosti, mnohoť se vámi chlubím; naplněn jsem potěšením, a rozhojňujiť se v radosti ve všelikém soužení našem.
4Great is my confidence for you, great is my glorying for you. I am filled with comfort: I exceedingly abound with joy in all our tribulation.
5Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie, žádného odpočinutí nemělo tělo naše, ale ve všem souženi jsme byli; měli jsme zevnitř boje, vnitř strachy.
5For also when we were come into Macedonia, our flesh had no rest, but we suffered all tribulation; combats without, fears within.
6Ale ten, jenž těší ponížené, potěšil nás, Bůh, skrze Titův příchod.
6But God, who comforteth the humble, comforted us by the coming of Titus.
7A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti nás, o vašem kvílení, a vaší ke mně horlivé milosti, takže jsem se velmi zradoval.
7And not by his coming only, but also by the consolation, wherewith he was comforted in you, relating to us your desire, your mourning, your zeal for me, so that I rejoiced the more.
8A ačkoli zarmoutil jsem vás listem, nelituji toho, ač jsem byl litoval. Nebo vidím, že ten list, ačkoli na čas, zarmoutil vás.
8For although I made you sorrowful by my epistle, I do not repent; and if I did repent, seeing that the same epistle (although but for a time) did make you sorrowful;
9Ale nyní raduji se, ne že jste zarmouceni byli, ale že jste se ku pokání zarmoutili. Zarmoutili jste se zajisté podle Boha, takže jste k žádné škodě nepřišli skrze nás.
9Now I am glad: not because you were made sorrowful; but because you were made sorrowful unto penance. For you were made sorrowful according to God, that you might suffer damage by us in nothing.
10Nebo zámutek, kterýž jest podle Boha, ten pokání k spasení působí takové, jehož nikdy líto nebude, ale zámutek světa způsobuje smrt.
10For the sorrow that is according to God worketh penance, steadfast unto salvation; but the sorrow of the world worketh death.
11Ano hle, to samo, že jste podlé Boha zarmouceni byli, kterakou v vás způsobilo snažnost, nýbrž jakou omluvu, nýbrž zažhnutí hněvu, nýbrž bázeň, nýbrž žádost vroucí, nýbrž horlivost, anobrž pomstu? A Všelijak ukázali jste se nevinni býti v té příhodě.
11For behold this selfsame thing, that you were made sorrowful according to God, how great carefulness it worketh in you; yea defence, yea indignation, yea fear, yea desire, yea zeal, yea revenge: in all things you have shewed yourselves to be undefiled in the matter.
12A ač psal jsem vám, však ne pro toho jsem psal, kterýž tu nepravost spáchal, ani pro toho, komuž se křivda stala, ale aby vám zjevena byla pilnost naše o vás před obličejem Božím.
12Wherefore although I wrote to you, it was not for his sake that I did the wrong, nor for him that suffered it; but to manifest our carefulness that we have for you
13Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho. Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy, že poočerstven jest duch jeho ode všech vás,
13Before God: therefore we were comforted. But in our consolation, we did the more abundantly rejoice for the joy of Titus, because his spirit was refreshed by you all.
14A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním, nebyl jsem zahanben, ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě, tak i chlouba naše, kteráž byla před Titem, pravá jest shledána.
14And if I have boasted any thing to him of you, I have not been put to shame; but as we have spoken all things to you in truth, so also our boasting that was made to Titus is found a truth.
15A hojněji i srdce jeho jest k vám obráceno, nebo rozpomíná se na poslušenství všech vás, a kterak jste ho s bázní a s strachem přijali.
15And his bowels are more abundantly towards you; remembering the obedience of you all, how with fear and trembling you have received him.
16Raduji se pak, že ve všem mám o vás doufání.
16I rejoice that in all things I have confidence in you.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.