1 Královská 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,
1Solomon loh BOEIPA im neh manghai im a sak ham khaw, saii ham a ngaih Solomon kah huengaihnah boeih te khaw cup coeng.
2Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl ukázal v Gabaon.
2BOEIPA he Gibeon ah a taengla aphoe bangla Solomon taengah a pabae la a phoe pah.
3I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho, kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.
3BOEIPA loh anih te, “Ka mikhmuh ah rhennah nan bih bangla na thangthuinah neh na lungmacil khaw ka yaak coeng. Kumhal due ka ming khueh ham na sak im he ka ciim coeng. Te dongah ka mik neh ka lungbuei tah teah hnin takuem om pawn ni.
4A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje:
4Nang khaw na pa David a pongpa bangla thinko kah thincaknah, duengnah neh ka mikhmuh ah na pongpa atah, a cungkuem dongah nang kang uen bangla ka oltlueh neh ka laitloeknah he vai ham ngaithuen.
5Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského.
5Na pa David taengah ka thui tih, 'Israel ngolkhoel dong lamloh nang kah hlang he pat mahpawh,’ ka ti nah bangla na ram kah ngolkhoel te Israel soah kumhal duela ka thoh ni.
6Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:
6Nangmih khaw, na ca rhoek khaw kai hnuk lamloh na mael rhoe na mael tih, na mikhmuh ah kam paek ka olpaek neh ka khosing te na ngaithuen uh pawh, na cet uh tih pathen tloe rhoek te tho na thueng uh, amih te na bawk uh khaming.
7Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy.
7Te vaengah Israel te amamih taengah ka paek khohmuen hman lamloh ka saii vetih ka ming hamla ka ciim im he khaw ka maelhmai lamloh ka hnoo ni. Israel te pilnam cungkuem lakli ah thuidoeknah neh thuinuetnah la om ni.
8Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?
8He im he a sangkoek la om cakhaw he long aka pah boeih tah hal ni. Te vaengah kutving neh, “Balae tih BOEIPA loh he khohmuen taeng neh he im soah he tla a saii,” a ti uh ni.
9Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého, kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci.
9Tedae, 'A napa rhoek Egypt khohmuen lamkah aka khuen amih kah Pathen BOEIPA te a moeng uh, pathen tloe dongla kap uh tih a bawk uh, te rhoek te a bawk uh phoeiah tho a thueng uh. Te dongah BOEIPA loh amih soah he kah yoethae cungkuem he a thoeng sak,’ a ti uh ni,” a ti nah.
10Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský,
10Kum kul a bawtnah a pha vaengah Solomon loh im panit, BOEIPA im neh manghai im te bawt a sak.
11K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské.
11Tyre manghai Khiram loh Solomon te lamphai thing nen khaw, hmaical thing nen khaw, sui nen khaw a cungkuem dongah a kongaih bangla a talong vaengah tah manghai Solomon loh Khiram te Galilee khohmuen ah khopuei pakul a paek.
12I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu.
12Tedae Khiram te Solomon loh anih taengah a paek khopuei sawt ham la Tyre lamloh a caeh vaengah tah a mik ah cop pawh.
13Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.
13Te vaengah, “Ka manuca aw, kai taengah nan paek khopuei rhoek he mebang nim?” a ti nah. Te dongah te rhoek te tahae khohnin duela Kabuul khohmuen la a khue.
14Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata.
14Te vaengah Khiram loh manghai taengah sui talent ya pakul a pat.
15Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla, aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.
15Saldong olka dongah he manghai Solomon loh BOEIPA im neh amah im, vaikhap neh Jerusalem vongtung, Hazor, Megiddo neh Gezer thoh ham ni a doek.
16(Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.)
16Egypt manghai Pharaoh loh cet tih Gezer te a tuuk. Te te hmai neh a hoeh phoeiah khopuei kah khosa Kanaan rhoek te a ngawn. Te phoeiah khopuei te a canu, Solomon yuu taengah maan la a paek.
17A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní,
17Solomon loh Gezer neh a dang Bethhoron te a thoh.
18Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi,
18Tedae Baalath, Tamar neh Tadmor tah khohmuen kah khosoek ah om.
19I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého.
19Rhuengim khopuei boeih, leng khopuei rhoek, marhang caem khopuei he Solomon taengah a om pah. Solomon kah huengaihnah te tah Jerusalem ah, Lebanon ah, a khohung khohmuen tom ah sak hamla a kocuk.
20Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských, Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž nebyli z synů Izraelských,
20Amori, Khitti, Perizzi, Khivee, Jebusi lamkah aka sueng pilnam boeih, amih Israel ca rhoek lamkah pawt te tah,
21Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi, jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne.
21khohmuen ah amih hnukah aka sueng a ca rhoek, amih thup ham te Israel ca rhoek loh noeng uh pawh. Te dongah Solomon loh amih te saldong la a doek tih tahae khohnin duela thotat uh.
22Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho.
22Tedae Israel ca te tah Solomon loh sal la khueh pawh. Amih te caemtloek hlang neh a sal rhoek, a mangpa, a rhalboei, leng mangpa neh marhang caem la om uh.
23Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž dělali.
23Solomon kah bitat soah aka pai mangpa rhoek he ya nga sawmnga lo tih bitat dongah aka thotat pilnam te a taemrhai uh.
24Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také vystavěl Mello.
24Tedae Pharaoh canu tah anih ham a sak pah a im te David khopuei lamloh a paan daengah vaikhap te a sak pah.
25I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům.
25Solomon loh kum khat ah voei thum tah hmueihhlutnah neh rhoepnah te BOEIPA ham a sak pah hmueihtuk dongah a nawn. Te te BOEIPA mikhmuh ah a phum tih im te a cung sak.
26Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber, kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské.
26Solomon manghai loh Eziongeber ah sangpho a saii. Te te Edom khohmuen kah carhaek tuili kaeng kah Elath taengah om.
27A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé na moři, s služebníky Šalomounovými.
27Te vaengah Khiram loh a sal rhoek khaw, tuitunli aka ming sangpho hlang khaw, sangpho dongah Solomon kah sal rhoek taengla a tueih pah.
28Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.
28Te dongah Ophir la a pawk uh vaengah te lamloh sui talent ya li pakul a khuen uh tih manghai Solomon taengla a pawk puei uh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.