1 Královská 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil, dával přikázaní Šalomounovi synu svému, řka:
1David kah khohnin loh a duek ham a paan coeng dogah a capa Solomon te a uen tih,
2Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí. Proto posilniž se a měj se zmužile,
2“Kai tah diklai boeih kah longpuei ah ka caeh dongah huel uh lamtah hlang la om laeh.
3A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého, chodě po cestách jeho, a zachovávaje ustanovení jeho, rozkázaní jeho, i soudy jeho i svědectví jeho, jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově, ať by se šťastně vedlo, což bys koli činil, i všecko, k čemuž bys se obrátil,
3Moses kah olkhueng dongah a daek bangla na Pathen BOEIPA kah a kuek te tah, a longpuei ah pongpa ham khaw, a khosing, a olpaek neh a laitloeknah khaw, a olphong khaw ngaithuen ham tuem. Te daengah ni na saii boeih neh na hoihaeng boeih te na cangbam thai eh.
4A aby naplnil Hospodin slovo své, kteréž mi zaslíbil, mluvě: Budou-li ostříhati synové tvoji cesty své, chodíce přede mnou v pravdě z celého srdce svého a z celé duše své, tak mluvě: Že nebude vypléněn po tobě muž z stolice Izraelské.
4Te daengah ni BOEIPA loh a ol te a thoh eh. Te te kai taengah a thui coeng tih, “Kamah mikhmuh kah a longpuei ah, oltak la a thinko boeih neh, a hinglu boeih neh pongpa ham khaw na ca rhoek loh a ngaithuen mak atah, “Na hlang he Israel ngolkhoel dong lamloh khoe boeh,” ti saeh.
5Také i tom víš, co jest mi učinil Joáb syn Sarvie, totiž, co učinil dvěma hejtmanům vojsk Izraelských, Abnerovi synu Ner, a Amazovi synu Jeter, že je zamordoval, dopustiv se vraždy lstivé v čas pokoje, a zmazal krví zrádně vylitou pás svůj rytířský, kterýž měl na bedrách svých, a obuv svou, kterouž měl na nohách svých.
5Te phoeiah Zeruiah capa Joab loh kai soah a saii te khaw, Israel caempuei kah mangpa rhoi, Ner capa Abner taeng neh Jether capa Amasa taengah a saii te khaw na ming bal coeng. Amih rhoi te a ngawn tih rhoepnah khuiah caemtloek thii a cawk pah. Caemtloek thii te a cinghen kah a cihin neh a kho kah a khokhom dongah a hluk.
6Protož zachováš se podlé moudrosti své, a nedáš sstoupiti šedinám jeho v pokoji do hrobu.
6Te dongah na cueihnah bangla saii lamtah a sampok te Saelkhui ah ngaimong la suntlak sak boeh.
7S syny pak Barzillai Galádského učiníš milosrdenství, tak aby jídali spolu s jinými při stole tvém; nebo tak podobně ke mně přišli, když jsem utíkal před Absolonem bratrem tvým.
7Giladi kah Barzillai koca rhoek taengah tah sitlohnah tueng sak lamtah na maya Absalom mikhmuh lamkah ka yong vaengah kai taengah a tawn uh van dongah na caboei dongkah aka ca taengah om uh saeh.
8Hle, máš také v moci své Semei syna Gery Beniaminského z Bahurim, kterýž mi zlořečil zlořečením velikým v ten den, když jsem šel do Mahanaim, ačkoli potom vyšel mi vstříc k Jordánu, jemuž jsem přisáhl skrze Hospodina, řka: Nezabiji tě mečem.
8Na taengkah Bahurim Benjamin koca Gera capa Shimei te ne. Anih loh kai thae m'phoei thil he rhunkhuennah neh n'daeh. Mahanaim la ka caeh nah hnin vaengah kai doe ham amah te Jordan la ha suntla. Tedae anih taengah BOEIPA rhangneh ka toemngam tih, “Nang te cunghang neh kan duek sak mahpawh,” ka ti nah.
9Nyní však neodpouštěj jemu. A poněvadž jsi muž opatrný, víš, jak bys k němu přistoupiti měl, abys uvedl šediny jeho se krví do hrobu.
9Tedae nang hlang cueih loh anih taengah hmil boeh. Anih taengah metla saii ham khaw na ming bitni. A sampok te saelkhui ah a thii neh suntlak sak,” a ti nah.
10A tak usnul David s otci svými, a pohřben jest v městě Davidově.
10Te phoeiah David te a napa taengah khoem uh tih David khopuei ah a up.
11Dnů pak, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
11Israel sokah David a manghai tue he kum sawmli lo. Hebron ah kum rhih manghai tih Jerusalem ah kum sawmthum kum thum manghai.
12I dosedl Šalomoun na stolici Davida otce svého, a utvrzeno jest království jeho velmi.
12Solomon he a napa David kah ngolkhoel dongah a ngol tangloeng daengah a ram khaw rhap cikngae.
13Tedy přišel Adoniáš syn Haggity k Betsabé matce Šalomounově. Kterážto řekla: Pokojný-li jest příchod tvůj? I odpověděl: Pokojný.
13Te vaengah Haggith capa Adonijah te Solomon manu Bathsheba taengah ha pawk tih, “Sading la na pawk ngawn nama?” a ti nah hatah, “Sading la ue,” a ti nah.
14Řekl dále: Mám k tobě řeč. I řekla: Mluv.
14Te phoeiah, “Nang ham ol pakhat ka khueh,” a ti nah hatah, “Thui saw,” a ti nah.
15Tedy řekl: Ty víš, že mé bylo království, a na mne obrátili všickni Izraelští tvář svou, abych kraloval, ale přeneseno jest království na bratra mého, nebo od Hospodina usouzeno mu bylo.
15Te dongah, “Kai hamla ram he om coeng tih ka manghai ham khaw Israel pum loh kai taengla a maelhmai a hooi te na ming. Tedae BOEIPA lamloh anih taengla a pha sak dongah ram he hoilae uh tih ka mana taengla pawk.
16Nyní pak jediné věci žádám od tebe, nechť nejsem oslyšán. Kteráž řekla jemu: Mluv.
16Tedae nang taeng lamkah te huithuinah pakhat ni kam bih coeng. Ka maelhmai he mangthuung tak boeh,” a ti nah vaengah amah te, “Thui lah, thui lah,” a ti nah.
17A on řekl: Rci, prosím, Šalomounovi králi, (neboť neoslyší tebe), ať mi dá Abizag Sunamitskou za manželku.
17Te dongah, “Manghai Solomon te thui pah mai, nang maelhmai te mangthuung tak aih mahpawh. Shunam nu Abishag te kai taengah yuu la m'pae mai saeh,” a ti nah.
18Odpověděla Betsabé: Dobře, jáť budu mluviti o tebe s králem.
18Bathsheba loh, “Then coeng, nang ham te manghai taengah ka thui bitni,” a ti nah.
19Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho,
19Te dongah Adonijah yueng te a taengah thui pah ham Bathsheba te manghai Solomon taengla kun. Manghai khaw anih doe ham thoo tih a taengah a bakop pah. A ngolkhoel dongah a ngol neh manghai manu ham ngolkhoel a phaih pah tih a bantang ah a ngol pah.
20A řekla: Jediné věci neveliké já žádám od tebe, nechť nejsem oslyšána. I řekl jí král: Žádej, matko má, neboť neoslyším tebe.
20Te phoeiah, “Nang taeng lamkah huithuinah te pakhat ca he kam bih ka maelhmai he mangthuung tak boeh,” a ti nah. Manghai loh anih te, “A nu bih saw, na maelhmai te ka mangthuung tak mahpawh,” a ti nah.
21Kteráž řekla: Nechť jest dána Abizag Sunamitská Adoniášovi bratru tvému za manželku.
21Te dongah, “Shunam nu Abishag te na maya Adonijah kah yuu la pae mai,” a ti nah.
22A odpovídaje král Šalomoun, řekl matce své: Proč ty jen žádáš za Abizag Sunamitskou Adoniášovi? Žádej jemu království, poněvadž on jest bratr můj starší nežli já, a má po sobě Abiatara kněze a Joába syna Sarvie.
22Te dongah manghai Solomon loh a manu te a doo tih, “Balae tih Adonijah ham Shunam nu Abishag te na bih. Ka manuca te kai lakah a ham dongah ram he khaw anih ham bih bal saw. Anih ham phoeiah khosoih Abiathar ham neh Zeruiah capa Joab ham khawm ta,” a ti nah.
23I přisáhl král Šalomoun skrze Hospodina, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, že sám proti sobě mluvil Adoniáš řeč tuto.
23Te phoeiah manghai Solomon loh BOEIPA dongah a toemngam tih, “Pathen loh kai taengah saii van saeh lamtah he ol he a hinglu neh a thui pawt atah Adonijah khaw koei van saeh.
24Protož nyní, živť jest Hospodin, kterýž mne utvrdil, a posadil na stolici Davida otce mého, a kterýž mi vzdělal dům, jakož byl mluvil, že dnes umříti musí Adoniáš.
24BOEIPA kah hingnah loh kai n'thoh tih kai he n'ngol sak coeng. A pa David kah ngolkhoel dongah kai n'ngol sak tih a thui bangla ka im a thoh coeng. Adonijah te tihnin ah duek kuekluek saeh,” a ti nah.
25A tak poslal král Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, kterýž udeřil na něj, tak že umřel.
25Te phoeiah manghai Solomon loh Jehoiada capa Benaiah kut te a tueih tih anih sola a cuuk thil dongah Adonijah te duek.
26Abiatarovi knězi také řekl král: Jdi do Anatot k rolí své, nebo jsi hoden smrti. Ale nyní nezabiji tebe, poněvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu před Davidem otcem mým, a snášel jsi všecka ta ssoužení, kteráž snášel otec můj.
26Manghai loh khosoih Abiathar te khaw, “Nang bang hlang kah dueknah ngawn tah, Anathoth kah namah khohmuen la mael laeh. Tedae tihnin ah he nang kan duek sak mahpawh. A pa David mikhmuh ah ka Boeipa Yahovah kah thingkawng te na koh tih a cungkuem neh a pa a phaep uh vaengah na phaep puei dongah,” a ti nah.
27I svrhl Šalomoun Abiatara s kněžství Hospodinova, aby naplnil řeč Hospodinovu, kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo.
27Solomon loh Abiathar te BOEIPA kah khosoih la aka om lamloh a khoe vaengah tah Shiloh kah Eli imkhui ah a thui BOEIPA ol te soep.
28Donesla se pak pověst ta Joába, (nebo Joáb postoupil po Adoniášovi, ačkoli po Absolonovi byl nepostoupil). Protož utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a chytil se rohů oltáře.
28Te vaengah olthang loh Joab te a paan. Joab he Adonijah taengla buung tih Absalom taengah buung pawh. Te dongah Joab te BOEIPA kah dap la rhaelrham tih hmueihtuk ki te a tuuk.
29I oznámeno králi Šalomounovi, že utekl Joáb k stánku Hospodinovu, a že jest u oltáře. Tedy poslal Šalomoun Banaiáše syna Joiadova, řka: Jdi, oboř se na něj.
29Tedae manghai Solomon taengah, “BOEIPA kah dap khuila Joab rhaelrham tih hmueihtuk taengah om ke,” tila a puen pah. Te dongah Solomon loh Jehoiada capa Benaiah te a tueih tih, “Cet lamtah anih te cuuk thil,” a ti nah.
30A když přišel Banaiáš k stánku Hospodinovu a řekl jemu: Takto praví král: Vyjdi, odpověděl jemu: Nikoli, ale tuto umru. V tom oznámil zase Banaiáš králi řeč tu, řka: Takto mluvil Joáb, a tak mi odpověděl.
30Benaiah khaw BOEIPA kah dap khuila kun tih a taengah, “Manghai loh he ni a thui, ha coe laeh,” a ti nah. Tedae, “Pawh heah ka duek eh?,” a ti nah. Te vaengah Benaiah loh manghai te ol a mael tih, “He ni Joab loh a thui tih he tlam ni kai n'doo,” a ti nah.
31Na to řekl jemu král: Učiň, jakž mluvil, a udeř na něj, a pochovej jej, a odejmeš krev nevinnou, kterouž vylil Joáb, ode mne i od domu otce mého.
31Manghai loh anih te, “A thui bangla saii laeh, Anih te cuuk thil lamtah up laeh. Joab loh lunglilungla la thii a long sak te kai taeng lamkah neh a pa imkhui lamloh hnut laeh.
32A navrátí Hospodin krev jeho na hlavu jeho; nebo obořiv se na dva muže spravedlivější a lepší, než jest sám, zamordoval je mečem bez vědomí otce mého Davida, Abnera syna Ner, hejtmana vojska Izraelského, a Amazu syna Jeter, hejtmana vojska Judského.
32Amah lakah ah aka dueng tih aka then hlang panit te a cuuk thil dongah amah thii te BOEIPA loh a lu dongah mael sak saeh. A pa David kah a ming pawt ah Israel kah caempuei mangpa Ner capa Abner khaw, Judah kah caempuei mangpa Jether capa Amasa te khaw cunghang neh a ngawn bal.
33A tak navrátí se krev jejich na hlavu Joábovu, a na hlavu semene jeho na věky, Davidovi pak a semeni jeho, domu jeho a stolici jeho buď pokoj až na věky od Hospodina.
33Amih rhoi thii te Joab lu so neh a tiingan soah kumhal duela mael saeh. Tedae David so neh a tiingan soah khaw, a imkhui so neh a ngolkhoel soah khaw BOEIPA taeng lamkah ngaimongnah he kumhal duela om saeh,” a ti nah.
34A protož vyšed Banaiáš syn Joiadův, obořil se na něj, a zabil jej. A pochován jest v domě svém na poušti.
34Te dongah Jehoiada capa Benaiah te cet tih anih te a cuuk thil. Anih te a duek sak phoeiah khosoek kah amah im ah a up.
35I ustanovil král Banaiáše syna Joiadova místo něho nad vojskem, a Sádocha kněze ustanovil král místo Abiatara.
35Manghai loh anih yueng la caempuei soah Jehoiada capa Benaiah te a khueh tih manghai loh Abiathar yueng la Zadok te khosoih a paek.
36Zatím poslav král, povolal Semei, a řekl jemu: Ustavěj sobě dům v Jeruzalémě, a tu zůstávej a nevycházej odtud ani sem ani tam.
36Manghai loh Shimei te a tah tih a khue. Te phoeiah anih te, “Jerusalem ah namah ham im sa lamtah khosa pahoi, tedae te lamloh melam, melam khaw mop boeh.
37Nebo v kterýkoli den vyjdeš, a přejdeš přes potok Cedron, věz jistotně, že umřeš; krev tvá bude na hlavu tvou.
37Tedae na mop hnin te om tih Kidron soklong te na kat vaengah na ming rhoe na ming bitni. Na duek rhoe na duek vetih na thii te namah lu ah ni a tlak eh?,” a ti nah.
38I dí Semei k králi: Dobráť jest ta řeč. Jakož mluvil pán můj král, takť učiní služebník tvůj. A tak bydlil Semei v Jeruzalémě po mnohé dny.
38Shimei loh manghai taengah, “Ka boei manghai kah a thui bangla ol then te na sal loh a ngai van bitni,” a ti nah. Te dongah Shimei khaw Jerusalem ah kum a yet kho a sak.
39Stalo se pak po třech letech, že utekli dva služebníci Semei k Achisovi synu Maachy, králi Gát. I pověděli to Semei, řkouce: Hle, služebníci tvoji jsou v Gát.
39Tedae kum thum a bawtnah te a pha vaengah tah Shimei kah sal rhoi te Gath manghai Maakah capa Akhish taengla yong rhoi. Te dongah Shimei taengla puen tih, “Na sal rhoi te Gath ah om ke,” a ti nah.
40Pročež vstav Semei, osedlal osla svého, a jel do Gát k Achisovi, aby hledal služebníků svých. I navrátil se Semei, a přivedl zase služebníky své z Gát.
40Te dongah Shimei te thoo tih a laak te a khih. Te phoeiah a sal rhoi toem ham Gath kah Akhish taengla cet. Shimei te cet tih a sal rhoi te Gath lamloh a khuen.
41Povědíno pak Šalomounovi, že odšel Semei z Jeruzaléma do Gát, a že se navrátil.
41Tedae Shimei Jerusalem lamloh Gath la cet tih a mael te Solomon taengla a puen pah.
42Tedy poslav král, povolal Semei a řekl jemu: Zdaliž jsem tě přísahou nezavázal skrze Hospodina, a osvědčil jsem proti tobě, řka: V kterýkoli den vyjdeš, a sem i tam choditi budeš, věz jistotně, že smrtí umřeš? A řekl jsi mi: Dobrá jest ta řeč, kterouž jsem slyšel.
42Te dongah manghai loh Shimei te a tah tih a khue. Te phoeiah anih te, “BOEIPA dongah nang kan toemngam moenih a? Nang te kan rhalrhing sak vaengah, 'Na mop tih melam, melam khaw na caeh hnin ah na duek rhoe na duek ni tila ming rhoe ming laeh,’ ka ti te ta. Kamah taengah, “Ol then te ka hnatun bitni,” na ti.
43Pročež jsi tedy neostříhal přísahy Hospodinovy a přikázaní, kteréž jsem přikázal tobě?
43Te lalah balae tih BOEIPA kah olhlo neh olpaek nang taengah kang uen te na ngaithuen pawh?” a ti nah.
44Řekl také král k Semei: Ty víš všecko zlé, kteréhož povědomo jest srdce tvé, co jsi učinil Davidovi otci mému, ale Hospodin uvedl zase to tvé zlé na hlavu tvou.
44Te phoeiah manghai loh Shimei te, “Namah loh boethae cungkuem te na ming, a pa David taengah na saii te na thinko loh a ming. Te dongah na boethae te BOEIPA loh namah lu ah tlak sak saeh.
45Král pak Šalomoun bude požehnaný, a stolice Davidova stálá před Hospodinem až na věky.
45Tedae manghai Solomon tah a yoethen tih David kah ngolkhoel khaw kumhal due BOEIPA mikhmuh ah cikngae la om ni,” a ti nah.
46I přikázal král Banaiášovi synu Joiadovu, kterýž vyšed, obořil se na něj, tak že umřel. A tak utvrzeno jest království v ruce Šalomounově.
46Manghai loh Jehoiada capa Benaiah te a uen coeng dongah cet tih Shimei te a cuuk thil tih a duek sak. Te phoeiah ram he Solomon kut ah cikngae coeng.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.