Isaiah 44
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Toe vaihi loe Aw ka tamna Jakob, ka qoih ih, Israel tahngai ah;
1A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil.
2nang sahkung, zok thung hoi omsakkung, hmabang ah nang abom han kaom, Angraeng mah hae tiah thuih;
2Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil.
3tui anghae kami nuiah tui to ka bawh moe, kazaek long nuiah tui to ka ohsak han; na caanawk nuiah ka Muithla to ka bawh moe, na caanawk nuiah tahamhoihhaih ka longsak han.
3Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé.
4Nihcae loe tui taengah amprawk akung baktiah, phrohnawk salakah amprawk o tih.
4I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.
5Kami maeto mah, kai loe Angraeng ih hmuen ni, tiah thui tih; kalah kami mah Jakob ih ahmin hoiah angmah hoi angmah to kawk tih; kalah kami maeto bae mah doeh Angraeng ih kami ni, tiah angmah ih ban ah ca tarik ueloe, Israel, tiah angmah ih ahmin to sah tih, tiah thuih.
5Tento dí: Hospodinův já jsem, a onen nazůve se jménem Jákobovým, a jiný zapíše se rukou svou Hospodinu, a jménem Izraelským jmenovati se bude.
6Israelnawk ih Siangpahrang, nihcae akrangkung misatuh kaminawk ih Angraeng, Sithaw mah hae tiah thuih; Kai loe amtonghaih hoi boenghaih ah ka oh; kai ai ah loe kalah Sithaw roe om ai.
6Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha.
7Canghnii ih kamimawk ka sak nathuem hoi kamtong vaihi khoek to, mi maw hae hmuennawk hae kai hanah kawk moe, thui pae thaih kaom? Om nahaeloe kaom li hmuennawk hoi kaom han koi hmuennawk to nihcae hanah thui noek nasoe.
7Nebo kdo tak jako já ohlašuje a oznamuje to, aneb spořádá mi to hned od toho času, jakž jsem rozsadil lidi na světě? A kdo to, což přijíti má, oznámiti jim mohou?
8Tasoeh o hmah loe, zii o hmah; hae lok hae canghnii ah kang thuih o moe, kang panoek o sak coek boeh na ai maw? Nangcae loe kai hnukungah na oh o. Kai ai ah Sithaw kalah oh maw? Ue, Sithaw kalah om ai, Sithaw ah kaom maeto doeh ka panoek ai, tiah a thuih.
8Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím.
9Krang sah kaminawk loe azom pui ah ni oh o boih; a tawnh o ih hmuennawk doeh atho om ai; nihcae han lok thui kami loe mik a maeng; tidoeh panoek o ai, angmacae azat hanah, angmacae to hnukungah oh o.
9Ti, kteříž formují rytiny, všickni nic nejsou; tolikéž ty milostné jejich nic neprospívají. Èehož ony sobě samy svědectvím jsou; nic nevidí, aniž čeho znají, aby se styděti mohly.
10Mi mah maw kadueh sithaw to sak, to tih ai boeh loe sakcop ih krang loe mi mah maw sak? To krang loe atho tidoeh om ai.
10Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, k ničemu se to nehodí.
11Khenah, anih ih ampuinawk loe azat o boih tih; ban tok sah thaih kaminawk loe tidoeh athum ai kami rumram ah ni oh o; nihcae loe nawnto angcu o boih nasoe loe, angdoe o nasoe; toe nihcae loe zii o ueloe, nawnto azathaih tong o tih.
11Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou.
12Sumdaeng kami loe caki to lak moe, hmai to pangaeh; caki hoiah a daengh; a ban thacakhaih hoiah a daengh; ue, anih loe zok amthlam moe, thazok sut; tui nae ai pongah angpho sut.
12Kovář pochytě železo, dělá při uhlí, a kladivy formuje modlu. Když ji dělá vší silou svou, ještě k tomu lační až do zemdlení, aniž se vody napije, až i ustává.
13Ban toksak kop kami mah qui hoiah tah pacoengah, angmathaih to a quenh; a quenh baktiah angmah patoh ih sum hoiah a sak; kami krang to a soi, kranghoih parai nongpa krang to a sak moe, angmah ih im thungah a suek.
13Tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma.
14Anih mah Sedar thingnawk to pakhruk, saipress thing hoi oak thing doeh pakhruk; tupui thung ih thingnawk salakah a qoengsak, hmaica thing to thling moe, khotui mah qoengsak tahang.
14Nasekaje sobě cedrů, vezme také cypřiš a dub aneb to, kteréž jest nejcelistvější mezi dřívím lesním; i javor štěpuje, a déšť jej k zrostu přivozuje.
15Hnukkhuem ah loe hmaitik han ih thing ah oh; thoemto thing to a lak moe, hmai angawt hanah a tik; ue, takaw to paop; sithaw ah a sak moe, a bok; krang ah a sak moe, a hmaa ah cangkrawn hoiah a bok.
15I bývá člověku k topení; nebo vezma z něho, zhřívá se. Rozněcuje také oheň, aby napekl chleba. Mimo to udělá sobě boha, a klaní se jemu; udělá z něho rytinu, a kleká před ní.
16Thoemto thingnawk to hmai ah a tik; thoemto thing hoiah buh to a thongh; moi to pahaih moe, kamhah ah a caak; ue, hmai to angawt moe, Aha, kai loe hmai ka cenh moe, kabae um ah ka oh boeh, tiah a thuih.
16Èástku jeho pálí ohněm, při druhé částce jeho maso jí, peče pečeni, a nasycen bývá. Zhřívá se také, a říká: Aha, zhřel jsem se, viděl jsem oheň.
17Kamthlai thing hoiah bok hanah sithaw to a sak; akuep tathuk moe, krang to a bok; lawk a thuih moe, Na pahlong ah, nang loe ka sithaw ah na oh, tiah a naa.
17Z ostatku pak jeho udělá boha, rytinu svou, před níž kleká, a klaní se, a modlí se jí, řka: Vysvoboď mne, nebo Bůh silný můj jsi.
18To krangnawk loe tidoeh panoek o ai, tidoeh thaih o ai; mik pasim o pongah, tidoeh hnu o thai ai; palung maengh o pongah, tidoeh thai o kop ai.
18Neznají ani soudí, proto že zaslepil oči jejich, aby neviděli, a srdce jejich, aby nerozuměli.
19Mi mah doeh, Thoemto thing to hmai ah ka tik; ue, to ih hmai kamngaeh nuiah takaw to ka pahaih; moi to ka paaem moe, ka caak; kanghmat hmai saae hoiah panuet thok hmuen ah ka sak moe, to hmuen hmaa ah akuep moe, ka bok hae amsoem maw? tiah palung thungah poek o moe, panoekhaih tawn kami maeto doeh om o ai.
19Aniž považují toho v srdci svém. Není umění, není rozumu, aby kdo řekl: Díl z něho spálil jsem ohněm, a při uhlí jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mám z ostatku jeho ohavnost udělati, a před špalkem dřevěným klekati?
20Anih loe lungtui poep to caak moe, alinghaih palungthin mah loklam to anghmangsak boeh, a hinghaih pahlong thai ai, Ka bantang bangah kaom krang loe alinghaih ah na ai maw oh? tiah thui thai ai.
20Popelem se pase takový, srdce svedené skloňuje jej, aby nemohl osvoboditi duše své, ani říci: Není-liž omylu v předsevzetí mém?
21Aw Jakob, hae hmuenawk hae panoek ah; Aw Israel, nang loe ka tamna ah ni na oh; kai mah ni kang sak; nang loe ka tamna ni; Aw Israel, nang to kang pahnet mak ai.
21Pamatujž na to, Jákobe a Izraeli, proto že jsi ty služebník můj. Já jsem tě sformoval, služebník můj jsi, Izraeli, nebudeš u mne v zapomenutí.
22Na sak o pazaehaih loe kathah tamai baktih, na zae o haihnawk doeh tamai baktiah kang hmatsak boeh; kai mah kang krang o boeh pongah, kai khaeah amlaem oh.
22Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil.
23Aw vannawk, laa to sah oh; Angraeng mah sak pacoeng boeh; long thungah kaom hmuennawk, tha hoi hang oh; nangcae maenawk, Aw taw taqak hoi athung ah kaom thingnawk boih, laa to sah oh; Angraeng mah Jakob to akrang moe, Israel thungah a lensawkhaih to amtuengsak boeh.
23Prozpěvujte nebesa, nebo Hospodin to učinil; zvučte nižiny země, zvučně prozpěvujte hory, les i všeliké dříví v něm, nebo vykoupil Hospodin Jákoba, a v Izraeli sebe oslavil.
24Nangcae akrangkung, zok thungah nangcae omsakkung, Angraeng mah hae tiah thuih; Kai loe hmuen boih sahkung, angmabueng ah van amyuengsakkung; long doeh payuengkung, Angraeng ah ka oh.
24Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.
25Kamro tahmaanawk ih angmathaih to ka phraek moe, hmabang angzo han koi hmuen tahmaa kaminawk to kam thusak boeh; palungha kaminawk ih panoekhaih to amthuhaih ah ka sak pae;
25Rozptyluji znamení lhářů, a z hadačů blázny dělám; obracím moudré nazpět, a umění jejich v bláznovství.
26a tamnanawk ih lok to caaksak moe, angmah ih laicaehnawk mah thuih ih lok acungsakkung mah, Jerusalem loe kami ohhaih ahmuen ah om ueloe, Judah vangpuinawk doeh sah let tih, kamro hmuennawk to ka sak let han, tiah a thuih.
26Potvrzuji slova služebníka svého, a radu poslů svých vykonávám. Kterýž dím o Jeruzalému: Bydleno bude v něm, a o městech Judských: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzdělám.
27Anih mah ni kathuk parai tuinawk khaeah, Kang oh, tiah ka naa moe, vapui tuinawk to ka kangsak han, tiah thuih.
27Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším.
28Cyrus kawng pongah, Anih loe kai ih tuutoepkung ah oh, anih mah ka koehhaih boih akoepsak tih; Jerusalem khaeah, Nang loe sak let ah na om tih; tempul khaeah, nang doehthaih ahmuen to sak amtong ah om tih boeh, tiah thuikung Angraeng ah ka oh, tiah a thuih.
28Kterýž dím o Cýrovi: Pastýř můj, nebo všelikou vůli mou vykoná, a řekne Jeruzalému: Zase vystaven buď, a chrámu: Založen buď.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.