Ezekiel
Chapter 16
Asang Khongca Bible (Eas…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
1Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2kami capa, a sak ih panuet thok hmuennawk to Jerusalem han panoeksak ah,
2Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,
3Angraeng Sithaw mah Jerusalem khaeah, Na tacawthaih hoi na tapenhaih loe Kanaan prae ah oh; nam pa loe Amor kami ah oh moe, nam no loe Hit tanuh ah oh.
3A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.
4Na tapenhaih niah na lelung qui aat ai, na thoeng hanah tui nam hluh ai, paloi tui hoiah tui amhlu ai moe, kahni hoi doeh ayaw ai.
4Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.
5Tahmenhaih palungthin hoi to tiah sak hanah, mi mah doeh tahhmenhaih hoiah nang to khen ai; na tapenhaih niah nang loe panuet thok kami ni tih pongah, taw ah ang vah o sut.
5Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.
6Nang khaeah kang zoh naah, athii nang nok puk, athii ahnai hoiah na oh naah, kai mah nang khaeah, Hing ah, Ue, athii ahnai hoi na oh naah, Hing ah, tiah kang naa.
6A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď.
7Lawk ih qamnawk baktiah kang qoengsak, na qoeng tahang moe, na len pacoengah loe kranghoih koek amthoephaih hmuen ah nang coeng; na tahnu to len tahang moe, na sam doeh sai tahang, toe nang loe bangkrai ah ni na oh sut, tiah thui paeh, tiah ang naa.
7Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá.
8Nang khaeah kang zoh moe, kang khet naah, khenah, nang loe palung han koi atue to phak boeh pongah, kahni to ka lak moe, bangkrai ah na ohhaih to kang khuk pae; ue, nang khaeah lokkamhaih ka sak moe, nang hoi lokmaihaih ka sak pacoengah, nang loe kai ih hmuen ah na oh, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
8Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna.
9Tui hoi kang pasaeh, ue, nang ih athii ahnainawk to kahoih ah kang pasaeh pacoengah, situi kang nok.
9I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem.
10A aem kaom khukbuen hoiah kang pathoep moe, moihin khokpanai to kang buensak; puu ngan khukbuen hoiah kang pathoep moe, atho kana khukbuen to kang khuksak.
10Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným.
11Atho kana khukbuen, aoih ih hmuennawk hoiah kang pathoep; na ban ah bantuek kang buensak moe, tahnong ah bungmu kang oihsak.
11Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé.
12Atho kaom thlung to na lupataeh ah kang zaengsak, naa tangkraeng to kang buensak moe, na lu ah sui lumuek kang mueksak.
12Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.
13To tiah sui hoi sumkanglung hoiah kang pathoep; nang loe puu ngan, atho kana khukbuen hoi aem kaom khukbuen to nang khuk; takaw kahoih, khoitui hoi situi to na caak: na krang hoih parai pongah, siangpahrang zu ah na oh.
13A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království,
14Na tungkrang hoih pongah, na krang hoihaih to Sithaw panoek ai kaminawk salakah amthang phaeng; kang paek ih hoihaih mah ni na krang to ang hoihsak, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
14Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.
15Toe na krang hoihaih to na oep moe, na hmin amthanghaih to tangzat zaw kami ah nang coengsak ving; tamquta hoi kholong caeh kaminawk hoiah zaehaih na sak pongah, na krang hoihaih loe nongpa boih han ni oh ving boeh.
15Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé.
16Khukbuennawk to na lak moe, hmuensangnawk to rong congca hoiah na pathoep, to ahmuen ah kaom vai ai hmuen, hmabang ah doeh kaom han ai ih hmuen, zaehaih to tamquta hoiah na sak.
16A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude.
17Kang paek ih khukbuen kahoih, sui hoi sumkanglung to na sinh moe, nangmah hanah nongpa ih krang to na sak pacoengah, to krangnawk to na zae haih.
17Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.
18Aem kaom khukbuen to na lak moe, nihcae to na khuk; kai ih situi hoi hmuihoih to na lak moe, nihcae hmaa ah na tathlang pae.
18Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.
19Kang paek moe, kang pacah ih takaw kahoih, situi hoi khoitui doeh nihcae hmaa ah hmuihoih ah na tathlang pae; to tiah oh, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
19Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.
20To khue ai vop kai hoiah sak ih, na capa hoi na canunawk to na lak moe, krangnawk mah caak hanah angbawnhaih ah na paek. Hae tiah tangzat na zawhhaih loe hmuen tetta ah maw oh?
20Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá,
21Ka caanawk to na hum moe, krangnawk khaeah hmai angbawnhaih sak hanah na paek.
21Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?
22Nawkta nathuem ah loe khukbuen tawn ai bangkrai ah na oh, athii ahnai hoi khosakhaih to na poek ai ah, panuet thok hmuennawk hoi tangzat zawhhaih to na sak.
22K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své.
23Nang loe khosak bing! Khosak bing! tiah Angraeng Sithaw mah thuih, na poeksethaih hmuennawk boih pacoengah,
23Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin,
24nang mah hanah tangzat zawhhaih im to na sak moe, loklam kruekah hmuensang to na sak.
24Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici.
25Lamkrung boih ah hmuensang to na sak, na kranghoihaih to panuet thok ah na sak; kholong caeh kaminawk boih khaeah na phaih to na takaat moe, tamquta hoi zae sakhaih to na pungsak.
25Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila.
26Long taksa bangah kalen, na taengah kaom Izip kaminawk khaeah doeh tangzat to na zawh, kai palungphuisak hanah tangzat zawhhaih na pungsak.
26Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela.
27To pongah khenah, na nuiah misa angcoenghaih ban ka phok moe, na caak ih hmuen to kang pakha pae moe, nang hnuma kami, taksa koehhaih bangah azat panoek thai ai Philistin canunawk khaeah kang paek han.
27Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou.
28Na taksa koehhaih bangah palung khuek tih ai vop pongah, Assyria kaminawk khaeah doeh tangzat na zawh bae vop, ue, nihcae hoi doeh zaehaih to na sak, toe palung khuek na tih ai.
28Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.
29To pacoengah na taksa koehhaih to sang aep aep pongah, Kanaan hoi Khaldian prae karoek to tangzat na zawh; toe palung khuek na tih ai vop.
29A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.
30Tuinuen kasae tangzat zaw nongpata mah sak ih hae hmuennawk hae na sak boih pongah, na palung kawkruk maw thazok boeh, tiah Angraeng Sithaw mah thuih;
30Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté,
31loklam kruekah tangzat zawhhaih im to na sak, lamkrung kruekah hmuensang to na sak; atho na la ai pongah, tangzat zaw kami hoi nang hmong ai;
31Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka,
32toe nang loe a sava nuiah zaehaih sak koeh imthong krah nongpata baktiah ni na oh, to nongpata loe a sava pongah minawk kalah nongpa to koeh kue.
32A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.
33Tangzat zaw kaminawk loe atho hnuk o, toe nang loe na koeh ih kaminawk boih hanah tangqum ah nang paek lat, ahmuen kruek ih kaminawk to angzoh o, zaehaih sak hanah nihcae to na kawk.
33Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.
34To pongah nang loe tangzat zaw kalah nongpatanawk hoi nang hmong ai, toe nang hoi zaehaih sak hanah mi doeh na hnukah bang ai; nang loe atho na la ai, minawk han tangqum na paek lat pongah, nang loe minawk hoi anghmong ai.
34A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak.
35To pongah, Aw tangzat zaw kami, Angraeng ih lok to tahngai ah!
35Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo:
36Angraeng Sithaw mah, Panuet thok hmuen to sak hanah na koeh ih kaminawk, panuet thok krangnawk hoiah zaehaih na sak pongah, bangkrai ah na ohhaih to nam tuengsak boeh, nihcae han na paek ih na caanawk ih athii pongah,
36Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim:
37khenah, kanawm na caenghaih, na palung duek ih kaminawk hoi nang hnuma kaminawk to nawnto ka pakueng boih han; na misa ah angcoengsak hanah na taeng ih kaminawk to ka tacuu boih han, nihcae mah hnuk o hanah na khukbuen to kang khringh pae han, to naah nihcae mah bangkrai ah na ohhaih to hnu o tih, tiah thuih.
37Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou.
38Sava nuiah zaehaih sak moe, athii longsak nongpata baktiah lok kang caek han; uthaih hoi palungphui athii longhaih atho to kang paek han.
38A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.
39To pacoengah nihcae ban ah kang paek han, to naah nihcae mah tangzat na zawhhaih im to na va pae o phaeng ueloe, na hmuensang to na phrae pae o boih tih; khukbuennawk na khring pae o ueloe, atho kana bungmunawk ang lomh pae o pacoengah, nang to tidoeh tawn ai bangkrai ah na prawt o sut tih.
39Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté.
40Nang tuk hanah pop parai kami angzo o haih ueloe, nang to thlung hoi ang vah o pacoengah, sumsen hoiah na thun o tih.
40I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.
41Na imnawk to hmai hoiah thlaek o ueloe, pop parai nongpatanawk mikhnuk ah lok na caek o tih; to naah tangzat na zawh let han ai ah kang sak han, to naah loe nang mah minawk kalah na tlai mak ai boeh.
41Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.
42To naah loe na nuiah palung ka phuihaih to dii tih boeh; uthaih hoi palung ka phuihaih na nuiah ka suem mak ai boeh; palung ka phui mak ai, kang hngai duem han boeh.
42A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,
43Nawkta nathuem ih aninawk to pahnet moe, hae baktih hmuennawk hoi palung nang phui o sak pongah, khenah, na toksakhaih baktih toengah na lu nuiah ka kraksak han, tiah Angraeng Sithaw mah thuih; hae panuet thok hmuennawk boih nuiah kahoih ai zaehaih na sak aep han om ai.
43Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.
44Khenah, palungha lok thui kaminawk boih mah, nang pongah a canu loe amno baktiah oh, tiah hae palungha lok hae thui o tih.
44Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její.
45Nang loe a sava hoi a caanawk panuet nam no ih canu ah na oh; a sava hoi a caanawk panuet, nongpata ih amnawk nongpata ah na oh; nam no loe Hit tanu ah oh moe, nam pa loe Amor acaeng ah oh.
45Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.
46Nam ya nongpata kacoeh loe Samaria kami ah oh, anih hoi a canunawk loe na ohhaih bangqoi bangah oh o; na bantang bangah kaom nam nawk nongpata hoi a canunawk loe Sodom to ni.
46Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.
47Nang loe nihcae caehhaih loklam ah na caeh ai, a sak o ih panuet thok hmuennawk doeh na sah ai; toe to hmuennawk loe tidoeh na ai tetta hmuen ni tiah na poek pongah, nang loe na toksakhaih boih ah nihcae pongah na set kue.
47Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.
48Kai ka hing baktiah, nam nawk nongpata Sodom hoi a canunawk loe, nang mah na canunawk hoi nawnto sak ih hmuen baktiah sah o ai vop.
48Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými.
49Khenah, nam nawk nongpata Sodom zaehaih loe hae tiah oh, anih hoi a canunawk loe amoek o, kamtlai hmoek ah a caak o moe, khosak nawmhaih hoiah a oh o; amtang kaminawk hoi kavawt kaminawk to khenzawn o ai.
49Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.
50Nihcae loe poeksang o moe, ka hmaa ah panuet thok hmuen to sak o; to pongah na hnuk ih baktih toengah nihcae to kam rosak boeh.
50Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo.
51Samaria loe na sak ih zaehaih ahap mataeng doeh sah ai; toe nang loe Sodom hoi Samaria hnik pong alet ah panuet thok zaehaih to na sak, nam nawk nongpata hnik mah sak ih zaehaih loe na sak ih panuet thok zaehaihnawk mah khuk khoep pongah amtueng ai boeh.
51Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.
52Nam nawk nongpata hnik to lok na caek baktih toengah, na sak ih panuet thok zaehaihnawk loe nihnik mah sak ih zaehaih pong nung kue pongah, azathaih to phaw ah; nihnik loe nang pongah toeng hoi kue; ue, nam nawk nongpata hnik mah sak ih zaehaihnawk amtueng ai karoek to zaehaih na sak pongah, palung boenghaih hoiah azathaih to na phawh han oh.
52Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své.
53Toe tamna ah naeh ih Sodom hoi a canunawk, Samaria hoi a canunawk to ka hoih naah, na tamnawk to nihcae hoi nawnto ka hoih let han:
53Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich,
54to naah nihcae to na mongsak ueloe, na sak ih hmuennawk boih ah palung boenghaih hoi azathaih to na tong tih.
54Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením.
55Angmacae ohhaih ahmuen ah, nam nawk nongpata Sodom hoi a canunawk, Samaria hoi a canunawk amlaem o let naah, nang doeh na canunawk hoi na ohhaih ahmuen ah nam laem let tih.
55Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému.
56Jerusalem, nang loe amoek moe, nam nawk Sodom hnaphnaehaih lok to na thuih.
56Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého,
57Toe nang loe kawkrukmaw na set, tito kaminawk boih mah vaihi panoek o boeh: Syria canunawk hoi a taengah kaom kaminawk boih, na taengah kaom Philistin ih canunawk boih mah nang ang hnukma o moe, ang hnap o.
57Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran:
58Vaihi na zaehaih hoi na sak ih panuet thok hmuennawk pongah, tha na zok tih boeh, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
58Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.
59Angraeng Sithaw mah, Lokkamhaih to nang phat taak pongah, na sak ih hmuen hoi kating ah kang pathok han.
59Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu.
60Toe na nawkta nathuem ah nang hoi sak ih lokmaihaih to ka poek moe, nang khaeah dungzan lokmaihaih ka sak han.
60A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.
61To naah na caehhaih loklam to na panoek tih, nam nawk hoi nam ya nongpata kacoeh to na hnuk naah, azathaih na tong tih; na sak ih lokmaihaih thungah athum ai, toe nihnik to na canu ah kang paek han.
61I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.
62Nang hoi lokmaihaih ka sak han, to naah Kai loe Angraeng ni, tiah na panoek tih.
62A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
63Na sak ih hmuennawk boih pongah palung ka phuihaih dip naah loe, kho na poek vawk ueloe, mikhmai na sae tih, azat loiah pakha na ang let mak ai boeh, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
63Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.