Luke 5
Tongan Bible, Revised West VersionTranslation
Tongan Bible, Revised West Version
Kralice Bible (1613)
1Pea pehē, ʻi heʻene tuʻu ʻi he matātahi ʻo Kenesaleti, naʻe lolofi mai kiate ia ʻae kakai ke fanongo ki he folofola ʻae ʻOtua.
1Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského.
2Pea mamata ia ki he vaka ʻe ua ʻoku toka ʻi he veʻe ano: ka kuo ʻalu mei ai ʻae kau toutai ika, ʻonau fō honau ngaahi kupenga.
2I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti.
3Pea heka ia ki he vaka ʻe taha, ʻaia naʻe ʻo Saimone, pea ne kole kiate ia ke tukutuku siʻi mei ʻuta. Pea naʻe nofo hifo ia, ʻo akonaki ki he kakai mei he vaka.
3I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
4¶ Pea kuo hili ʻene lea, pea pehē ʻe ia kia Saimone, “Maʻu atu ki he loloto, pea ʻaʻau homou ngaahi kupenga koeʻuhi kae fusi hake.”
4A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb.
5Pea lea ʻa Saimone, ʻo pehēange kiate ia, “ʻEiki, kuo mau ngāue ʻanepō ʻo ʻaho, ka naʻe ʻikai maʻu ha meʻa: ka ʻi hoʻo fekau te u ʻaʻau ʻae kupenga.”
5I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít.
6Pea kuo nau fai ia, pea nau maʻu ʻae ngaahi ika ʻo lahi ʻaupito: pea kamata mahae honau kupenga.
6A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich.
7Pea nau taʻalo ki heʻenau kaunga toutai ika ʻi he vaka ʻe taha, ke nau haʻu ʻo tokoni ʻakinautolu. Pea naʻa nau omi, ʻo fakapito ʻae vaka fakatouʻosi, pea na kamata ngalo hifo.
7I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly.
8Pea kuo mamata ʻa Saimone Pita, pea fakatōmapeʻe ia ki he tui ʻo Sisu, ʻo ne pehē, “ʻE ʻEiki, ʻalu ʻiate au; he ko e tangata angahala au.”
8To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
9He naʻe ofo ia, mo kinautolu kotoa pē naʻe ʻiate ia, ʻi he ngaahi ika kuo maʻu:
9Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
10Pea pehē foki ʻa Semisi, mo Sione ko e ongo foha ʻo Sepeti, ko e kaunga toutai mo Saimone. Pea pehē ʻe Sisu kia Saimone, “ʻOua ʻe manavahē; ngata heni te ke toutai tangata.”
10A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti.
11Pea kuo ʻomi honau ongo vaka ki ʻuta, naʻa nau liʻaki kotoa pē, ʻo muimui kiate ia.
11A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
12¶ Pea naʻe lolotonga ʻene ʻi he kolo ʻe taha, pea vakai, ko e tangata kuo fonu ʻi he kilia: pea ne mamata kia Sisu, mo tō fakafoʻohifo, ʻo kole kiate ia, ʻo pehē, “ʻEiki, kapau ko ho loto ʻoku ke faʻa fakamaʻa au.”
12I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
13Pea mafao ʻe ia hono nima, ʻo ala ki ai mo ne pehē, “Ko hoku loto: ke ke maʻa koe.” Pea mahuʻi leva ʻiate ia ʻae kilia.
13I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
14Pea ne fekau ia, “Ke ʻoua naʻa tala ki ha taha: kae ʻalu, ʻo fakahā koe ki he taulaʻeiki, mo ke ʻange koeʻuhi ko hoʻo fakamaʻa, ʻo fakatatau mo ia naʻe fekau ʻe Mōsese, ko e fakamoʻoni kiate kinautolu.”
14I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
15Ka naʻe ʻāsili ai ʻae mafola ʻa hono ongoongo: pea naʻe fakataha ʻae kakai tokolahi ʻaupito ke fanongo, pea koeʻuhi ke ne fakamoʻui ʻakinautolu ʻi honau ngaahi mahamahaki.
15Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
16¶ Pea naʻe ʻalu ia mei ai ki he toafa, ʻo lotu ai.
16On pak odcházel na pouště, a modlil se.
17Pea pehē, ko e ʻaho ʻe taha, ʻi heʻene akonaki, naʻe nofo ai ʻae kau Fālesi mo e kau akonaki ʻi he fono, kuo nau omi mei he potu kakai kotoa pē ʻo Kāleli, mo Siutea, mo Selūsalema: pea naʻe ʻi ai ʻae mālohi ʻoe ʻEiki ke fakamoʻui ʻakinautolu.
17I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich.
18¶ Pea vakai, naʻe ʻomi ʻe he kau tangata ʻae tangata ʻi hono mohenga kuo pukea ʻi he mahaki tete: pea naʻa nau feinga pe fēfeeʻi hono lava mai ki loto, ke tuku ʻi hono ʻao.
18A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
19Pea kuo ʻikai te nau ʻilo pe fēfeeʻi hono lava mai ki loto, koeʻuhi ko e kakai, naʻa nau ʻohake ia kituʻa fale, ʻo tukutuku hifo ia ʻi he ʻato ʻi he mohenga ki he haʻohaʻonga, ʻi he ʻao ʻo Sisu.
19A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše.
20Pea kuo mamata ʻe ia ki heʻenau tui, pea ne pehē kiate ia, “Tangata, kuo fakamolemole kiate koe hoʻo ngaahi angahala.”
20Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Èlověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
21Pea fakakaukau leva ʻae kau tangata tohi mo e kau Fālesi, ʻonau pehē, “Ko hai eni ʻoku ne lea fie ʻOtua? Ko hai te ne faʻa fakamolemole ʻae angahala, ka ko e ʻOtua pe?”
21Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
22Ka kuo ʻilo ʻe Sisu ʻenau mahalo, pea lea ia, ʻo pehēange kiate kinautolu, “Ko e hā ʻoku mou femahaloʻaki ai ʻi homou loto?
22Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich?
23He ʻoku faingofua ʻa fē, ke lea, ‘Kuo fakamolemole kiate koe hoʻo ngaahi angahala;’ pe ko e lea, ‘Tuʻu hake ʻo ʻalu?’
23Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
24Ka koeʻuhi ke mou ʻilo ʻoku ʻi he Foha ʻoe tangata ʻae mālohi ʻi māmani ke fakamolemole ʻae angahala,” (pea pehē ʻe ia ki he mahaki tete,) “ʻOku ou pehē atu kiate koe, Tuʻu hake, ʻo toʻo ho mohenga, pea ke ke ʻalu ki ho fale.”
24Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému:) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
25Pea naʻe tuʻu hake leva ia ʻi honau ʻao, pea ne toʻo mai ʻaia naʻe tokoto ai, ʻo ʻalu ki hono fale, mo fakamālō ki he ʻOtua.
25A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
26Pea nau ofo ai kotoa pē, mo nau fakamālō ki he ʻOtua, pea fonu ʻi he manavahē, ʻonau pehē, “Kuo tau mamata ʻi he ʻaho ni ki he ngaahi meʻa foʻou!”
26I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci.
27¶ Pea hili ʻae ngaahi meʻa ni, pea ʻalu atu ia, ʻo ne mamata ki he tangata tānaki tukuhau, ko Livai hono hingoa, ʻoku nofo ia ʻi he tukuhauʻanga; pea ne pehē kiate ia, “Muimui ʻiate au.”
27A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou.
28Pea tukuange ʻe ia ʻae meʻa kotoa pē, ʻo tuʻu hake, pea muimui ʻiate ia.
28A on opustiv všecko, vstav, šel za ním.
29Pea naʻe fai ʻe Livai ʻae kātoanga lahi kiate ia ʻi hono fale: pea naʻe nofo mo kinautolu ʻae kau tānaki tukuhau tokolahi, mo e kakai niʻihi.
29I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
30Ka naʻe lāunga honau kau tangata tohi mo e kau Fālesi ki heʻene kau ākonga, ʻonau pehē, “Ko e hā ʻoku mou kai mo inu fakataha ai mo e kau tānaki tukuhau mo e angahala?”
30Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
31Pea leaange ʻa Sisu, ʻo pehē kiate kinautolu, “ʻOku ʻikai ʻaonga ʻae faitoʻo kiate kinautolu ʻoku mālōlō; ka ki he mahaki.
31I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
32Naʻe ʻikai te u haʻu ke ui ʻae māʻoniʻoni, ka ko e angahala ke fakatomala.”
32Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
33¶ Pea nau pehē kiate ia, “Ko e hā ʻoku faʻa ʻaukai mo lotu ai ʻae kau ākonga ʻa Sione, mo kinautolu foki ʻoe kau Fālesi; ka ʻoku kai mo inu ʻakinautolu ʻoku ʻoʻou.”
33A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
34Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Te mou faʻa pule ke ʻaukai ʻae kāinga ʻoe tangata taʻane, ʻi he kei ʻiate kinautolu ʻae tangata taʻane?
34On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
35Ka ʻe hoko ʻae ngaahi ʻaho ʻe ʻave ai ʻae tangata taʻane ʻiate kinautolu, pea ko e ngaahi ʻaho ko ia te nau toki ʻaukai ai.”
35Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
36¶ Pea lea ʻaki foki ʻe ia ʻae fakatātā kiate kinautolu; “ʻOku ʻikai ha taha te ne monomono ʻaki ʻae kofu motuʻa ha konga ʻoe kofu foʻou; ka pehē, ʻe hae ia ʻe he meʻa foʻou, kaeʻumaʻā ʻoku ʻikai fai tatau ʻae konga foʻou mo e motuʻa kofu .
36Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového.
37Pea ʻoku ʻikai ha taha te ne ʻutu ʻae uaine foʻou ki he ngaahi hina ʻoku motuʻa; telia naʻa hae ʻe he uaine foʻou ʻae ngaahi hina, pea tafe, pea maumau ʻae ngaahi hina.
37A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
38Kae ʻutu ʻae uaine foʻou ki he ngaahi hina foʻou; pea tolonga ai fakatouʻosi.
38Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
39ʻOku ʻikai foki ha tangata kuo inu ʻi he uaine motuʻa pea fili leva ia ki he uaine foʻou; he ʻoku ne pehē, ‘ʻOku lelei lahi ʻa e uaine motuʻa.’”
39A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.