Selemaia 30
Tongan Bible, Revised West VersionTranslation
Tongan Bible, Revised West Version
Kralice Bible (1613)
1Ko e folofola naʻe hoko meia Sihova kia Selemaia, ʻo pehē,
1Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
2ʻOku folofola ʻa Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻo pehē, “Ke ke tohi ʻi he tohi ʻae ngaahi lea kotoa pē kuo u lea ʻaki kiate koe.
2Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil.
3He ʻoku pehē ʻe Sihova, Vakai, ʻoku haʻu ʻae ngaahi ʻaho ʻaia te u toe ʻomi ai ʻae kau pōpula ʻi hoku kakai ko ʻIsileli mo Siuta, ʻoku pehē ʻe Sihova: pea te u pule kiate kinautolu ke nau foki ki honau fonua, ʻaia naʻaku foaki ki heʻenau ngaahi tamai, pea te nau maʻu ia.”
3Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží,
4¶ Pea ko e ngaahi lea eni naʻe folofolaʻaki ʻe Sihova ki ʻIsileli mo Siuta.
4Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:
5He ʻoku pehē ʻe Sihova; “Kuo mau fanongo ki he leʻo ʻoe tetetete, mo e manavahē, kae ʻikai ko e fiemālie.
5Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že není žádného pokoje.
6Mou fehuʻi eni, pea vakai pe ʻoku ai ha tangata ʻoku langā ke fāʻele? Ko e hā ʻoku ou mamata ai ki he tangata taki taha ʻoku ʻai hono nima ki hono kongaloto, ʻo hangē ko e fefine ʻoku langā, pea ʻoku tetea ʻae mata kotoa pē?
6Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost?
7ʻOiauē! He ʻoku lahi ʻae ʻaho ko ia, he ʻoku ʻikai hano tatau: ʻio, ko e ʻaho mamahi ʻo Sēkope; ka ʻe fakamoʻui ia mei ai.”
7Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude.
8He ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, “ʻE hoko ʻo pehē ʻi he ʻaho ko ia, te u maumauʻi ʻae haʻamonga mei ho kia, pea te u motuhi ho ngaahi haʻi, pea ʻe ʻikai te ne toe tauhi ki he kau muli:
8Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci.
9Ka te nau tauhi kia Sihova ko honau ʻOtua, mo Tevita ko honau tuʻi, ʻaia te u fokotuʻu kiate kinautolu.”
9Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému, kteréhož jim vzbudím.
10¶ Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova, “ʻOua naʻa ke manavahē, ʻE Sēkope ko ʻeku tamaioʻeiki; pea ʻoua naʻa ke puputuʻu, ʻE ʻIsileli: koeʻuhi vakai, te u fakamoʻui koe mei he mamaʻo, pea mo ho hako mei he fonua ʻo ʻenau pōpula; pea ʻe tafoki ʻa Sēkope, pea ʻe mālōlō ia, mo fiemālie, pea ʻe ʻikai fakailifiaʻi ia ʻe ha tokotaha.
10Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a nebude žádného, kdo by jej předěsil.
11He ʻoku pehē ʻe Sihova, ʻOku ou ʻiate koe ke fakamoʻui koe: kapau te u fakaʻosi ʻaupito ʻae ngaahi kakai kuo u fakamovete koe ki ai, ka ʻe ʻikai te u fakaʻosi ʻaupito koe: ka te u tautea fakasiʻisiʻi koe, ka e ʻikai te ke hao ʻaupito.
11Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám.
12He ʻoku pehē ʻe Sihova, ʻOku taʻefaʻafakamoʻui ho fakavolu, pea ʻoku kovi lahi ho lavea.
12Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá.
13ʻOku ʻikai ha taha ke langomakiʻi koe, Ke ne nonoʻo ho lavea: ʻoku ʻikai ha vai fakamoʻui kiate koe.
13Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného žádného míti nebudeš.
14Kuo fakangalongaloʻi koe ʻekinautolu kotoa pē naʻe ʻofa; ʻoku ʻikai te nau kumi koe; he kuo u tui ʻaki koe ʻae tā ʻae fili, ʻaki ʻae tautea lahi ʻaupito, koeʻuhi ko hono lahi ʻo hoʻo hia; pea koeʻuhi kuo tupu hoʻo ngaahi angahala.
14Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé.
15Ko e hā ʻoku ke tangi ai koeʻuhi ko hoʻo mamahi? ʻE ʻikai faʻa fakamoʻui ho lavea, koeʻuhi ko hono lahi ʻo hoʻo hia: kuo u fai ʻae ngaahi meʻa ni kiate koe, koeʻuhi kuo tupu ʻo lahi hoʻo ngaahi angahala.
15Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě.
16Ko ia ʻe fakaʻauha ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fakaʻauha koe; pea ʻe ʻave fakapōpula taki taha kotoa pē ʻa ho ngaahi fili; pea ʻe maumauʻi ʻakinautolu kotoa pē ʻoku nau maumauʻi koe, pea ʻe tukuange ki he fakamālohi ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fakamālohi kiate koe.
16A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni, kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež vydám,
17He ʻoku pehē ʻe Sihova, Te u fakamoʻui koe, pea te u fakamoʻui mo ho ngaahi lavea; koeʻuhi naʻa nau ui koe, ‘Ko e liʻaki,’ ʻo pehē,’ Ko Saione eni, ʻaia ʻoku ʻikai kumi ki ai ʻe ha taha.’”
17Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion, není žádného, kdo by ji navštívil.
18¶ ʻOku pehē ʻe Sihova; “Vakai, te u toe liliu ʻae pōpula ʻoe ngaahi fale fehikitaki ʻo Sēkope, pea te u ʻofa ki hono ngaahi nofoʻanga; pea ʻe langa ʻae kolo ʻi hono moʻunga ʻoʻona, pea tuʻumaʻu pe ʻae fale fehikitaki ʻi hono anga muʻa.
18Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven.
19Pea ʻe ʻalu atu mei ai ʻae fakafetaʻi pea mo e leʻo ʻokinautolu ʻoku fakafiefia: pea te u fakatokolahi ʻakinautolu, pea ʻe ʻikai te nau tokosiʻi; pea te u fakaongoongoleleiʻi ʻakinautolu, pea ʻe ʻikai te nau māʻulalo.
19A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi.
20Pea ʻe ʻi ai ʻenau fānau ʻo hangē ko ia ʻi muʻa, pea ʻe fakatuʻumaʻu ʻenau fakataha ʻi hoku ʻao, pea te u tautea ʻakinautolu kotoa pē ʻoku fakamālohiʻi ʻakinautolu.
20A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují.
21Pea ʻe tupu honau houʻeiki ʻi honau faʻahinga, pea ʻe tupu ʻiate kinautolu ʻa honau pule; pea te u pule ke ne ʻunuʻunu mai, pea te ne haʻu kiate au: he ko hai eni naʻa ne ueʻi hono loto ke haʻu kiate au? ʻOku pehē ʻe Sihova.
21A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí přede mne? dí Hospodin.
22Pea te mou hoko ko hoku kakai, pea te u hoko ko homou ʻOtua.
22I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.
23Vakai, ʻoku ʻalu atu ʻae ʻahiohio ʻa Sihova ʻo mālohi lahi ʻaupito, ko e ʻahiohio maʻuaipē: ʻe tō ia ko e fakamamahi ki he ʻulu ʻoe angahala.”
23Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude.
24ʻE ʻikai fakatafoki ʻae houhau kakaha ʻo Sihova, kaeʻoua ke ne fai ia, pea ke ʻoua ke ne fai ki he tuʻutuʻuni ʻa hono loto: te mou ʻilo ʻae meʻa ni ʻi he ngaahi ʻaho ʻamui.
24Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.