Selemaia 17
Tongan Bible, Revised West VersionTranslation
Tongan Bible, Revised West Version
Kralice Bible (1613)
1“Kuo tohi ʻae hia ʻa Siuta ʻaki ʻae peni ukamea, pea mo e mata ʻoe taiamoni: kuo tongi ia ʻi he kakano ʻo honau loto, pea ki he ngaahi nifo ʻo homou ngaahi ʻesifeilaulauʻanga.
1Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,
2ʻI he lolotonga ʻae manatuʻi ʻe heʻenau fānau ki heʻenau ngaahi ʻesifeilaulauʻanga mo e ngaahi vao tapu mo e ʻakau lau maʻuiʻui ʻi he ngaahi moʻunga māʻolunga.
2Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.
3ʻE hoku moʻunga, ko e meʻa kotoa pē ʻi hoʻo ngoue mo hoʻo koloa kotoa pē te u foaki ke vetea, pea mo ho potu māʻolunga kotoa pē koeʻuhi ko e angahala, ʻo aʻu ki hono ngataʻanga ʻo ho fonua kotoa pē.
3Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.
4Pea ʻe hiki koe mei he tofiʻa, ʻaia naʻaku foaki kiate koe; pea te u pule ke ke tauhi ki ho ngaahi fili ʻi he fonua ʻoku ʻikai te ke ʻilo: koeʻuhi kuo mou tutu ʻae afi ʻi hoku houhau, ʻaia ʻe vela ʻo taʻengata.”
4A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.
5¶ ʻOku pehē ʻe Sihova; “Ke malaʻia ʻae tangata ʻoku falala ki he tangata, pea ʻoku ne nima ʻaki ʻae kakano, pea kuo mole hono loto meia Sihova,
5Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
6Koeʻuhi ʻe hangē ia ko e mohuku mae ʻi he toafa, pea ʻe ʻikai te ne mamata ʻoka haʻu ʻae lelei; ka te ne nofo pe ʻi he ngaahi potu laʻā ʻoe toafa, ʻi he fonua lala taʻehanokakai.
6Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.
7“ʻOku monūʻia ʻae tangata ʻoku falala kia Sihova, pea ko hono ʻamanaki leleiʻanga ʻa Sihova.
7Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
8Koeʻuhi ʻe hangē ia ko e ʻakau kuo tō ʻi he veʻe vai, ʻoku totolo atu hono ngaahi aka ki he vaitafe, pea ʻe ʻikai te ne ʻilo ʻae pupuha, ka ʻe mata pe hono lau; pea ʻe ʻikai vaivai ʻi he faʻahitaʻu laʻā, pea ʻe ʻikai fakangata hono fua.
8Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.
9¶ “ʻOku kākā lahi taha pe ʻae loto ʻi he ngaahi meʻa kotoa pē, pea ʻoku fungani kovi: ko hai te ne faʻa ʻilo ia?
9Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
10Ko au Sihova ʻoku ou vakili ʻae loto, ʻoku ou hakule ʻae ngaahi mahalo, ke foaki ki he tangata taki taha ʻo fakatatau mo ʻene ngaahi ʻulungāanga, pea tatau mo e fua ʻo ʻene faianga.”
10Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
11ʻO hangē ko e manupuna ʻoku fōfoaʻi ʻae ngaahi fua naʻe ʻikai te ne fakatō; ʻe pehē foki ia ʻoku tānaki koloa taʻetotonu, ʻe ʻalu ia mei ai ʻi he lolotonga ʻo hono ngaahi ʻaho, pea ʻe vale ia ʻi hono ikuʻanga.
11Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.
12¶ Talu mei he kamataʻanga ko e nofoʻanga fakaʻeiʻeiki fakasanisani mo māʻolunga ʻae potu ʻo hotau fale tapu.
12Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.
13ʻE Sihova, ko e ʻamanaki leleiʻanga ʻo ʻIsileli, ʻe mā ʻakinautolu kotoa pē ʻoku liʻaki koe, pea ʻe tohi ki he kelekele ʻakinautolu ʻoku ʻalu meiate koe, koeʻuhi kuo nau liʻaki ʻa Sihova, ko e matavai ʻoe ngaahi vai moʻui.
13Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.
14ʻE Sihova, ke ke faitoʻo kiate au, pea te u moʻui; fakamoʻui au, pea te u moʻui: he ko koe ʻoku ou fakafetaʻi ki ai.
14Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.
15¶ Vakai, ʻoku nau pehē kiate au, “Ko e fē ʻae folofola ʻa Sihova? Tuku ia ke hoko mai.”
15Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.
16Pea ko au, naʻe ʻikai te u tuku vave ʻeku muimui kiate koe: pea ʻoku ke ʻafioʻi naʻe ʻikai te u manako ki he ʻaho fakailifia; ko ia naʻe haʻu mei hoku loungutu naʻe ʻi ho ʻao ʻoʻou.
16Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.
17ʻOua naʻa ke ʻiate au ko e fakailifia; ko koe ko ʻeku ʻamanaki leleiʻanga ʻi he ʻaho ʻoe kovi.
17Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.
18Tuku ke mā ʻakinautolu ʻoku fakatangaʻi au, kaeʻoua naʻa tuku au ke u mā: tuku ke nau manavahē, kaeʻoua naʻa tuku au ke u manavahē: ʻomi kiate kinautolu ʻae ʻaho ʻoe mamahi, pea fakaʻauha ʻaki ʻakinautolu ʻae fakaʻauha lahi.
18Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.
19¶ Naʻe pehē ʻe Sihova kiate au, “ʻAlu ʻo tuʻu ʻi he matapā ʻoe fānau ʻa hoku kakai, ʻaia ʻoku hū ai ʻae ngaahi tuʻi ʻo Siuta, pea mo ia ʻoku nau ʻalu ai kituʻa, pea ki he ngaahi matapā kotoa pē ʻo Selūsalema;
19Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,
20Pea ke lea kiate kinautolu, ʻo pehē, Mou fanongo ki he folofola ʻa Sihova, ʻakimoutolu ko e ngaahi tuʻi ʻo Siuta, pea mo Siuta kotoa pē, pea mo e kakai kotoa pē ʻo Selūsalema, ʻoku hū ʻi he ngaahi matapā ni.
20A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:
21ʻOku pehē mai ʻe Sihova; Mou tokanga kiate kimoutolu, pea ʻoua naʻa fua ha kavenga ʻi he ʻaho tapu, pe ʻomi ia ʻi he ngaahi matapā ʻo Selūsalema;
21Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
22Pea ʻoua naʻa ʻave ha kavenga kituʻa mei homou ngaahi fale ʻi he ʻaho tapu, pea ʻoua naʻa fai ha ngāue, kae fakahaohaoa ʻae ʻaho tapu, ʻo hangē ko ia naʻaku fekau ki hoʻomou ngaahi tamai.
22Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.
23Ka naʻe ʻikai te nau talangofua, pe fakatokanga honau telinga ke ongoʻi, ka naʻe fakakekeva honau kia, koeʻuhi ke ʻoua naʻa nau fanongo, pe maʻu ʻae akonaki.
23(Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)
24ʻOku pehē ʻe Sihova, ʻe hoko ia ʻo pehē, kapau te mou tokanga lahi kiate au, ke ʻoua naʻa ʻomi ha kavenga ʻi he ngaahi matapā ʻi he ʻaho tapu, kae fakahaohaoa ʻae ʻaho tapu, ke ʻoua naʻa fai ha ngāue ʻi ai:
24Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,
25Pea ʻe toki hū ʻi he ngaahi matapā ʻoe kolo ni ʻae ngaahi tuʻi mo e houʻeiki ʻoku nofo ʻi he nofoʻa fakatuʻi ʻo Tevita, ʻo heka ʻi he ngaahi saliote, pea mo e ngaahi hoosi, ko kinautolu mo honau houʻeiki, ko e kau tangata ʻo Siuta: pea mo e kakai ʻo Selūsalema: ʻe tuʻumaʻu ʻo taʻengata ʻae kolo ni.
25Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.
26Pea te nau haʻu mei he ngaahi kolo ʻo Siuta, pea mei he ngaahi potu ofi ki Selūsalema, pea mei he fonua ʻo Penisimani, pea mei he ngaahi toafa, pea mei ne ngaahi moʻunga, pea mei he potu tonga, ʻo ʻomi ʻae ngaahi feilaulau tutu, mo e ngaahi feilaulau, mo e ngaahi feilaulau meʻakai, mo e meʻa namu kakala, ʻo ʻomi ʻae ngaahi feilaulau fakafetaʻi, ki he fale ʻo Sihova.
26I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.
27Pea ka ʻikai te mou fanongo kiate au ke fakahaohaoa ʻae ʻaho tapu, pea ʻoua naʻa fua ha kavenga, ʻo hū mo ia ki he ngaahi matapā ʻo Selūsalema ʻi he ʻaho tapu, pehē te u toki tutu ʻae afi ki hono ngaahi matapā, pea ʻe fakaʻauha ʻaki ia ʻae ngaahi fale fakaʻeiʻeiki ʻo Selūsalema, pea ʻe ʻikai ʻaupito tāmateʻi ia.”
27Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.