Men Korint I 14
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1KOMAIL anane limpok, pil inon ion pai nenin akan, a iet me kajampwal re ’rail, kokopada!
1Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2Pwe me kin lokaia kida nil en wai, kaidin aramaj akan, me a kin lokaia on, a on Kot, pwe jota amen kin dedeki; ari jo, ni nen o a kin lokaia kida me rir akan.
2Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3A me kin kokop, kin padaki on aramaj akan, pwen kamaui, o panau o kamait ir ala.
3Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4A me lokaiaki nil en wai, kin kamaui pein i, a me kin kokop, kin kamaui momodijou.
4Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5I men, komail karoj en aja lokaia ki nil toror, a mak eta, komail en kokopada, pwe me kin kokopada, me lapa jan me kin kaparok ki nil toror, ma a jo kak kajiriwukila, pwe momodijou en kamaukila.
5Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6Ari ri ai kan, ma i pwara won komail, ap lokaia ki nil toror, da katepa on komail, ma I jota kaweweda de kajanjaleda, de kokopada, de padak?
6A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7Iduen meakan, me kin lokolokaia ap jota memaur, ma men kwai de arp jota pan nor pajan, ij me pan kak dedeki, da me ira kauleki?
7Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8O ma koronete pan popeuk pin, ij me pan onopadan mauin?
8Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9A iduen komail, ma komail pan lokaia ki nil toror, ap jota kaweweda, ij me pan dedeki? Pwe omail lokaia pan me mal kot.
9Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10Jon en lokaia toto nan jappa, a jota eu me jo puloi.
10Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11A ma i jaja wewe en lokaia eu, i pan rajon men wai men on me kin kaparok, o me kin kaparok, pan rajon men wai men on ia.
11Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12A pil dueta komail, pwe komail kin anane pai nenin akan, komail ari pil nonki kakairida ni mepukat, pwen kamauie kila momodijou.
12Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13A ma amen lokaia kida nil en wai, i en kapakap ap pil kajiriwukila.
13A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14Pwe ma i wia kapakap ki lokaia nil en wai eu, nen i kin kapakap ap jota katepa on amen.
14Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15Ari, da me i pan wia? I pan kapakap ni nen i ap pil pan kapakap ni ai lamelam; i pan kapina ni nen i ap pil kapina ni ai lamelam.
15Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16A ma koe pan kapaiada ki nen o, iaduen me jota dedeki pan kak inda amen murin om kapina? Pwe a jaja me koe indinda.
16Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17Ei me mau melel om kapikapina, a jota kadepa on me teio.
17Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18I kin danke Kot, pweki i kin lokaiaki nil toror jan komail.
18Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19Ari jo nan momodijou i men kida lep in lokaia limau, me pwili jan ai lamelam jan lep in lokaia nen ni nil toror, pwen padaki on me tei kan.
19Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20Ri ai kan, komail der wiala jeri ni omail lamelam, a ni me jued komail en rajon kijin jeri, a ni omail lamelam komail en unjokela.
20Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21A intinidier nan kapun: Lokaia o kil en aua toror, me I pan lokaiaki on kainok wet, a re pil jota pan duki on ia, me Kaun o kotin majani.
21Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22Nan i me lokaia toror mia, pwen kileledi kaidin me pojon akan, a me jopojon akan; a deideikop kaidin on me jopojon akan, pwe on me pojon akan.
22A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23A ma momodijou pan pokon pena waja kij, o ma karoj pan lokaia ni nil toror, a ma akai ian me jota dedeki, de akai me jopojon, irail jota pan inda, me komail iakalar?
23A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24A ma karoj kin kokop, o amen pan pwarado, me jopojon, o me jota dedeki, karoj pan kajanjale on i dip a, o a pan pakajaui ren karoj.
24Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25Iduen a me rir akan nan monion i pan janjaleda, o a pan tairokedi ni maj a, kaudoki on Kot, o pan inda, melel Kot kotikot re omail.
25A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26Ri ai kan, iaduen komail ni omail pokon pena, kaidin amen amen kin kida pjalm eu? A amen kin kawewe, a amen nil toror, a amen kajanjal eu, a amen kin kajiriwukila; a karoj en wiaui, en kamauiada.
26Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27A ma amen pan wia nil en wai, me ta riamen, de ma me toto, re pan jilimen, a irail pan irok wei a amen en kajirawukila.
27Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28A ma jota men kajiriwuk mia, i en nenenla nan momodijou; a en kajoi on pein i o Kot.
28Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29A riamen de jilimen ren jaukop akan pan kak kaparok, a me tei kan en kajauiada.
29Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30A ma amen, ren me momod waja o, pan diar kajanjal eu, men maj ap pan nenenla.
30Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31A komail karoj kak kokop, irok weida, pwe karoj en padakki o kamaitala.
31Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32A nen en jaukop akan kin duki on jaukop akan.
32Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33Pwe kaidin komoan me pin men Kot, a en popol duen ni momodijou en jaraui akan karoj.
33Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34Omail li akan en nenenla nan momodijou kan, pwe a jota muei on irail, en kaparok; a irail en papa, duen kapun me pil majani.
34Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35A ma irail men aja okotme, irail en kalelapok ren arail warok kan ni deu ’rail, pwe me kanamenok, li en kaparok nan momodijou.
35Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36De majan en Kot tapi jan komail? De a ko won komail eta?
36Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37A ma amen lamelame, me a jaukop amen, de me a nenin, a en aja wewe en me i intinki won komail, pwe mepukat kujoned en Kaun o.
37Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38A ma amen lolepon, i en lolepon.
38Pakli kdo neví, nevěz.
39Ari ri ai kan en inon ion kokop, o ender kainapwi lokaia nil toror.
39A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40A meakaroj en wiaui nin tiak mau o pun.
40Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.