ⲚⲒⲠⲢⲀⲜⲒⲤ 16
Coptic New TestamentTranslation
Coptic New Testament
Kralice Bible (1613)
1ⲁϥ⳿ⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉ⳿ⲧⲕ⳿ⲉⲧⲉⲣⲃⲏⲛⲉⲙ ⲗⲩⲥⲧⲣⲁ ⲟⲩⲟϩ ⲓⲥ ⲟⲩⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ⳿ⲉⲛⲁϥⲭⲏ ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⳿ⲉⲡⲉϥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲧⲓⲙⲟⲑⲉⲟⲥ ⳿ⲡϣⲏⲣⲓ ⳿ⲛⲟⲩ⳿ⲥϩⲓⲙⲓ ⳿ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⳿ⲙⲡⲓⲥⲧⲏⲡⲉϥⲓⲱⲧ ⲇⲉ ⲛⲉ ⲟⲩⲉⲓⲛⲓⲛ ⲡⲉ ..
1Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
2ⲫⲁⲓ ⲛⲁⲩⲉⲣⲙⲉⲑⲣⲉ ⲉⲑⲃⲏⲧϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ⲉⲧϧⲉⲛ ⲗⲩⲥⲧⲣⲁ ⲛⲉⲙ ⲓⲕⲟⲛⲓⲟⲛ ..
2Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří.
3ⲫⲁⲓ ⲁϥⲟⲩⲱϣ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲉⲑⲣⲉϥ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲛⲉⲙⲁϥ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁϥⲟⲗϥ ⲁϥⲥⲟⲩⲃⲏⲧϥ ⲉⲑⲃⲉ ⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⲉⲧϣⲟⲡ ϧⲉⲛ ⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲛⲁⲩⲥⲱⲟⲩⲛ ⲅⲁⲣ ⲧⲏⲣⲟⲩ ϫⲉ ⲡⲉϥⲓⲱⲧ ⲟⲩⲟⲩⲉⲓⲛⲓⲛ ⲡⲉ ..
3Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
4ⲉⲩⲕⲱϯ ⲇⲉ ϧⲉⲛ ⲛⲓⲡⲟⲗⲓⲥ ⲛⲁⲩϯ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ⳿ⲉⲧⲟⲧⲟⲩ ⳿ⲉ⳿ⲁⲣⲉϩ ⳿ⲉⲛⲓϩⲱⲛ ⳿ⲉⲧⲁⲩⲥⲉⲙⲛⲏⲧⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗϩⲓⲧⲟⲧⲟⲩ ⳿ⲛⲛⲓⲁⲡⲟⲥⲧⲟⲗⲟⲥ ⲛⲉⲙ ⲛⲓ⳿ⲡⲣⲉⲥⲃⲩⲧⲉⲣⲟⲥ ⲉⲧϧⲉⲛ Ⲓⲗ̅ⲏ̅ⲙ̅.
4A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
5ⲛⲓⲉⲕ⳿ⲕⲗⲏⲥⲓ⳿ⲁ ⲙⲉⲛ ⲟⲩⲛ ⲛⲁⲩⲛⲏⲟⲩ ⳿ⲛⲧⲁϫⲣⲟ ϧⲉⲛ ⲡⲓⲛⲁϩϯ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲁⲩⲛⲏⲟⲩ ⳿ⲛ⳿ⲁϣⲁⲓ ϧⲉⲛ ⲧⲟⲩⲏⲡⲓ ⳿ⲙⲙⲏⲛⲓ ..
5A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den.
6ⲁⲩⲥⲓⲛⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗϩⲓⲧⲉⲛ ϯ⳿ⲫⲣⲓⲕⲓⲁ ⲛⲉⲙ ϯⲭⲱⲣⲁ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲅⲁⲗⲁⲧⲓⲁ ⳿ⲉⲁϥⲧⲁϩⲛⲟ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲠⲓⲡ͞ⲛⲁ̅ ⲉⲑⲟⲩⲁⲃ ⳿ⲉ⳿ϣⲧⲉⲙⲥⲁϫⲓ ⳿ⲙⲡⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲫϯ ϧⲉⲛ ϯ⳿ⲁⲥⲓⲁ ..
6A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii,
7⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉⲛⲓⲙⲁ ⳿ⲛⲧⲉ ϯ ⲙⲩⲥⲓⲁ ⲛⲁⲩϭⲱⲛⲧ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⳿ⲉϣⲉ ⳿ⲉϯⲃⲏⲑⲉⲛⲓ⳿ⲁ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲁϥⲭⲱ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⲁⲛ ⲡⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲡ͞ⲛⲁ̅ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲓⲏ̅ⲥ̅.
7Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův.
8⳿ⲉⲧⲁⲩⲥⲓⲛⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ϯⲙⲩⲥⲓⲁ ⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲉ⳿ⲧⲣⲱⲁⲥ ..
8Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
9ⲟⲩⲟϩ ⲁϥⲟⲩⲟⲛϩ ⳿ⲉⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⳿ⲛϫⲉ ⲟⲩϩⲟⲣⲁⲙⲁ ⳿ⲙⲡⲓ⳿ⲉϫⲱⲣϩ ⲟⲩⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲙⲙⲁⲕⲉⲇⲱⲛ ⲉϥ⳿ⲟϩⲓ ⳿ⲉⲣⲁⲧϥ ⲉϥⲧⲱⲃϩ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲉϥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⳿ⲁⲙⲟⲩ ⳿ⲉ⳿ⲑⲙⲁⲕⲉⲇⲟⲛⲓⲁ ⳿ⲁⲣⲓⲃⲟ⳿ⲏⲑⲓⲛ ⳿ⲉⲣⲟⲛ ..
9I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.
10ϩⲱⲥ ⲇⲉ ⲉⲧⲀⲛⲛⲁⲩ ⳿ⲉⲡⲓϩⲟⲣⲁⲙⲁ ⲥⲁⲧⲟⲧⲉⲛ ⲁⲛⲕⲱϯ ⳿ⲛⲥⲁ ⳿ⲓ ⳿ⲉ⳿ⲑⲙⲁⲕⲉⲇⲟⲛⲓⲁ ⲉⲛⲥⲟϭⲛⲓ ϫⲉ ⳿ⲉⲧⲁ Ⲫϯ ⲑⲁϩⲙⲉⲛ ⳿ⲉϩⲓϣⲉⲛⲛⲟⲩϥⲓ ⲛⲱⲟⲩ ..
10A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.
11ⲉⲧⲁⲛ⳿ⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⳿ⲧⲣⲱⲁⲥ ⲁⲛϣⲉ ⳿ⲛⲭⲱⲗⲉⲙ ⳿ⲉⲥⲁⲙⲟⲑⲣⲁⲕⲏⲡⲉϥⲣⲁⲥϯ ⲇⲉ ⲁⲛ⳿ⲓ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿⳿ⲉⲛⲉⲁⲡⲟⲗⲓⲥ ..
11Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis,
12ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲁⲛ⳿ⲓ ⳿ⲉⲫⲓⲗⲓⲡⲡⲟⲓⲥ ⳿ⲉⲧⲉ ⳿ⲛⲑⲟⲥ ⲧⲉ ϯϩⲟⲩⲓϯ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲧⲟⲓ ⳿ⲛⲧⲉ ⳿ⲑⲙⲁⲕⲉⲇⲟⲛⲓⲁ ⲟⲩⲡⲟⲗⲓⲥ ⳿ⲛⲕⲟⲗⲱⲛⲓⲁ ⲛⲁⲛϣⲟⲡ ⲇⲉ ⲡⲉ ϧⲉⲛ ϯⲡⲟⲗⲓⲥ ⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⳿ⲛϩⲁⲛ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ..
12A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.
13⳿ⲛ⳿ϩⲣⲏⲓ ⲇⲉ ϧⲉⲛ ⲡⲓ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ⳿ⲛⲧⲉ ⲛⲓⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲟⲛ ⲁⲛ⳿ⲓ ⲥⲁⲃⲟⲗ ⳿ⲛϯⲡⲟⲗⲓⲥ ϧⲁⲧⲉⲛ ⳿ⲫⲓⲁⲣⲟ ⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲉⲛⲁⲛⲙⲉⲩⲓ ϫⲉ ⲟⲩⲟⲛ ⲟⲩⲡⲣⲟⲥⲉⲩⲭⲏ ⲛⲁϣⲱⲡⲓ ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲉⲧⲁⲛϩⲉⲙⲥⲓ ⲛⲁⲛⲥⲁϫⲓ ⲛⲉⲙ ⲛⲓϩⲓ⳿ⲟⲙⲓ ⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ..
13V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
14ⲟⲩⲟϩ ⲟⲩ⳿ⲥϩⲓⲙⲓ ⳿ⲉⲡⲉⲥⲣⲁⲛ ⲡⲉ ⲗⲩⲇⲓⲁ ⳿ⲉⲟⲩⲥⲁ⳿ⲛϭⲏϫⲓ ⲧⲉ ⳿ⲛⲧⲉ ⲟⲩⲡⲟⲗⲓⲥ ϫⲉ ⲑⲩⲁⲧⲏⲣⲱⲛ ⲉⲥⲉⲣⲥⲉⲃⲉⲥⲑⲉ ⳿ⲙⲪϯ ⲛⲁⲥⲥⲱⲧⲉⲙ ⲑⲁⲓ ⳿ⲁ Ⲫϯ ⲟⲩⲱⲛ ⳿ⲙⲡⲉⲥϩⲏⲧ ⳿ⲉϯ⳿ϩⲑⲏⲥ ⳿ⲉⲛⲏ⳿ⲉⲛⲁⲣⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ϫⲱ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ..
14Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
15ⲉⲧⲁⲥϭⲓⲱⲙⲥ ⲇⲉ ⲛⲉⲙ ⲡⲉⲥⲏⲓ ⲁⲥϯϩⲟ ⳿ⲉⲣⲟⲛ ⲉⲥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲓⲥϫⲉ ⲁⲧⲉⲧⲉⲛⲟⲡⲧ ⳿ⲉⲟⲩⲡⲓⲥⲧⲏ⳿ⲙⲠ⳪ ⳿ⲁⲙⲱⲓⲛⲓ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲁⲏⲓ ϣⲱⲡⲓ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲥϭⲓⲧⲧⲉⲛ ⳿ⲛϫⲟⲛⲥ ..
15A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás.
16ⲁⲥϣⲱⲡⲓ ⲇⲉ ⲉⲛⲛⲁ ⳿ⲉϯⲡⲣⲟⲥⲉⲩⲭⲏ ⲁⲥ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲁⲛ ⳿ⲛϫⲉ ⲟⲩ⳿ⲁⲗⲟⲩ ⳿ⲙⲃⲱⲕⲓ ⳿ⲉⲟⲩⲟⲛ ⲟⲩⲡ͞ⲛⲁ̅ ⳿ⲛⲣⲉϥϣⲓⲛⲓ ⲛⲉⲙⲁⲥ ⲑⲁⲓ ⳿ⲉⲛⲁⲥϯ ⳿ⲛⲟⲩⲙⲏϣ ⳿ⲛⲉⲣⲅⲁⲥⲓⲁ ⳿ⲛⲛⲉⲥϭⲓⲥⲉⲩ ⲉⲥⲟⲓ ⳿ⲛⲣⲉϥϣⲓⲛⲓ ..
16I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
17ⲑⲁⲓ ⳿ⲉⲧⲁⲥⲙⲟϣⲓ ⳿ⲛⲥⲁ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲛⲉⲙⲁⲛ ⲛⲁⲥⲱϣ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛⲁⲓⲣⲱⲙⲓ ϩⲁⲛ⳿ⲉⲃⲓⲁⲓⲕ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲫϯ ⲉⲧϭⲟⲥⲓ ⲛⲉ ⲛⲁⲓ ⲉⲧϩⲓⲱⲓϣ ⲛⲱⲧⲉⲛ ⳿ⲛⲟⲩⲙⲱⲓⲧ ⳿ⲛⲟⲩϫⲁⲓ ..
17Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení.
18ⲫⲁⲓ ⲇⲉ ⲛⲁⲥⲣⲁ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⳿ⲛⲟⲩⲙⲏϣ ⳿ⲛ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ⳿ⲉⲧⲁϥⲉⲣ⳿ⲙⲕⲁϩ ⳿ⲛϩⲏⲧ ⲇⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁϥⲕⲟⲧϥ ⳿ⲉⲡⲓⲡ͞ⲛⲁ̅ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ϯϩⲟⲛϩⲉⲛ ⲛⲁⲕ ϧⲉⲛ ⳿ⲫⲣⲁⲛ ⳿ⲛⲒⲏ̅ⲥ̅ Ⲡⲭ̅ⲥ̅ ⳿ⲉ⳿Ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϧⲏⲧⲥ ⲟⲩⲟϩ ⲁϥ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϯⲟⲩⲛⲟⲩ ⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲙⲁⲩ ..
18A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle.
19⳿ⲉⲧⲁⲩⲛⲁⲩ ⲇⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲉⲥϭⲓⲥⲉⲩ ϫⲉ ⲁⲥ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϧⲏⲧⲥ ⳿ⲛϫⲉ ⳿ⲧϩⲉⲗⲡⲓⲥ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲟⲩϩⲱⲃ ⲁⲩ⳿ⲁⲙⲟⲛⲓ ⳿ⲙⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲛⲉⲙ ⲥⲓⲗⲁⲥ ⲁⲩⲱϣϯ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲉϯ⳿ⲁⲅⲟⲣⲁ ϣⲁ ⲛⲓⲁⲣⲭⲱⲛ ..
19A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
20ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲉⲛⲟⲩ ϩⲁ ⲛⲓⲥⲁⲧⲏⲅⲟⲩⲥ ⲡⲉϫⲱⲟⲩ ϫⲉ ⲛⲁⲓⲣⲱⲙⲓ ⲥⲉ⳿ϣⲑⲟⲣⲧⲉⲣ ⳿ⲛⲧⲉⲛⲡⲟⲗⲓⲥ ⳿ⲉϩⲁⲛⲓⲒⲟⲩⲇⲁⲓ ⲛⲉ ..
20A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
21ⲟⲩⲟϩ ⲥⲉϩⲓⲱⲓϣ ⲛⲁⲛ ⳿ⲛϩⲁⲛⲕⲉⲕⲁϩⲥ ⲛⲁⲓ ⳿ⲉⲧⲉⲥϣⲉⲛⲁⲛ ⲁⲛ ⳿ⲉϣⲟⲡⲟⲩ ⲟⲩⲇⲉ ⳿ⲉⲁⲓⲧⲟⲩ ⳿ⲉ⳿ⲁⲛⲟⲛ ϩⲁⲛⲣⲱⲙⲉⲟⲥ ..
21A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané.
22ⲟⲩⲟϩ ⲁϥⲧⲱⲛϥ ⳿ⲉ⳿ϩⲣⲏⲓ ⳿ⲡⲉϫⲱⲟⲩ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲙⲏϣ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲓⲥⲁⲧⲏⲅⲟⲩⲥ ⲁⲩⲫⲱϧ ⳿ⲛⲛⲟⲩ⳿ϩⲃⲱⲥ ⲁⲩⲉⲣⲕⲉⲗⲉⲩⲓⲛ ⳿ⲛⲥⲉϩⲓⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲣⲱⲟⲩ ⳿ⲙ⳿ⲡ⳿ϣⲃⲱⲧ ..
22I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
23⳿ⲉⲧⲁⲩϯ ⳿ⲛⲟⲩⲙⲏϣ ⳿ⲛϣⲁϣ ⲛⲱⲟⲩ ⲁⲩϩⲓⲧⲟⲩ ⳿ⲉⲡⲓ⳿ϣⲧⲉⲕⲟ ⳿ⲉⲁⲩϩⲟⲛϩⲉⲛ ⳿ⲉⲧⲟⲧϥ ⳿ⲙⲡⲓⲣⲉϥ⳿ⲁⲣⲉϩ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲛⲥⲱⲛϩ ⳿ⲉ⳿ⲁⲣⲉϩ ⳿ⲉⲣⲱⲟⲩ ϧⲉⲛ ⲟⲩⲧⲁϫⲣⲟ ..
23A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.
24ⲫⲁⲓ ⳿ⲉⲧⲁϥϭⲓ ⳿ⲛⲟⲩϩⲟⲛϩⲉⲛ ⳿ⲙⲡⲁⲓⲣⲏϯ ⲁϥϩⲓⲧⲟⲩ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲓ⳿ϣⲧⲉⲕⲟ ⲉⲧⲥⲁϧⲟⲩⲛ ⲟⲩⲟϩ ⲁϥⲧⲁϫⲣⲟ ⳿ⲛⲛⲟⲩϭⲁⲗⲁⲩϫ ⳿ⲉⲡⲓϣⲉ ..
24Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.
25⳿ⲛ⳿ϩⲣⲏⲓ ⲇⲉ ϧⲉⲛ ⳿ⲧⲫⲁϣⲓ ⳿ⲙⲡⲓ⳿ⲉϫⲱⲣϩ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲛⲉⲙ ⲥⲓⲗⲁⲥ ⲉⲩⲉⲣⲡⲣⲟⲥⲉⲩⲭⲉⲥⲑⲉ ⲛⲁⲩ⳿ⲥⲙⲟⲩ ⳿ⲉⲫϯ ⲛⲁⲩⲥⲱⲧⲉⲙ ⳿ⲉⲣⲱⲟⲩ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲏⲉⲧⲥⲟⲛϩ ..
25O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.
26⳿ⲛⲟⲩϩⲟϯ ϧⲉⲛ ⲟⲩϩⲟϯ ⲁϥϣⲱⲡⲓ ⳿ⲛϫⲉ ⲟⲩⲛⲓϣϯ ⳿ⲙⲙⲟⲛⲙⲉⲛ ϩⲱⲥⲇⲉ ⳿ⲛⲥⲉⲕⲓⲙ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲥⲉⲛϯ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲛⲥⲱⲛϩ ⳿ⲛϯⲟⲩⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲟⲩⲱⲛ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲣⲱⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲓ⳿ⲥⲛⲁⲩϩ ⳿ⲛⲧⲱⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲁⲩⲃⲱⲗ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ..
26A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.
27⳿ⲉⲧⲁϥⲛⲉϩⲥⲓ ⲇⲉ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲣⲉϥ⳿ⲁⲣⲉϩ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲛⲥⲱⲛϩ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁϥⲛⲁⲩ ⳿ⲉⲛⲓⲣⲱⲟⲩ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓ⳿ϣⲧⲉⲕⲟ ⲉⲩⲟⲩⲏⲛ ⲁϥⲑⲱⲕⲉⲙ ⳿ⲛⲧⲉϥⲥⲏϥⲓ ⲉϥⲛⲁϧⲟⲑⲃⲉϥ ⲉϥⲙⲉⲩⲓ ϫⲉ ⲁⲩⲫⲱⲧ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲏⲉⲧⲥⲱⲛϩ ..
27I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
28ⲁϥⲱϣ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ϧⲉⲛ ⲟⲩⲛⲓϣϯ ⳿ⲛ⳿ⲥⲙⲏ ⲉϥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⳿ⲙⲡⲉⲣⲉⲣ ⳿ϩⲗⲓ ⳿ⲙⲡⲉⲧϩⲱⲟⲩ ⲛⲁⲕ ⲧⲉⲛ⳿ⲙⲡⲁⲓⲙⲁ ⲅⲁⲣ ⲧⲏⲣⲟⲩ ..
28I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
29ⲁϥϭⲓ ⲇⲉ ⳿ⲛⲟⲩⲱⲓⲛⲓ ⲁϥϭⲟϫⲓ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁϥϣⲱⲡⲓ ϧⲉⲛ ⲟⲩ⳿ⲥⲑⲉⲣⲧⲉⲣ ⲁϥϩⲓⲧϥ ⳿ⲉ⳿ϧⲣⲏⲓ ϧⲁⲣⲁⲧϥ ⳿ⲙⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲛⲉⲙ ⲥⲓⲗⲁⲥ ..
29A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.
30ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁϥ⳿ⲉⲛⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲱⲟⲩ ϫⲉ ⲛⲁϭⲓⲥⲉⲩ ⲟⲩ ⲡⲉⲧⲥⲉⲙ⳿ⲡϣⲁ ⳿ⲛⲧⲁⲁⲓϥ ϩⲓⲛⲁ ⳿ⲛⲧⲁⲛⲟϩⲉⲙ ..
30I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
31⳿ⲛⲑⲱⲟⲩ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲱⲟⲩ ϫⲉ ⲛⲁϩϯ ⳿ⲉⲠ⳪ Ⲓⲏ̅ⲥ̅ ⲟⲩⲟϩ ⲉⲕ⳿ⲉⲛⲟϩⲉⲙ ⳿ⲛⲑⲟⲕ ⲛⲉⲙ ⲡⲉⲕⲏⲓ ..
31A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
32ⲟⲩⲟϩ ⲁⲩⲥⲁϫⲓ ⲛⲉⲙⲁϥ ⳿ⲙⲡⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛⲧⲉ Ⲡ⳪ ⳿ⲛⲑⲟϥ ⲛⲉⲙ ⲡⲉϥⲏⲓ ⲧⲏⲣϥ ..
32I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.
33ⲟⲩⲟϩ ⲁϥⲟⲗⲟⲩ ⳿ⲛϯⲟⲩⲛⲟⲩ ⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓ⳿ⲉϫⲱⲣϩ ⲁϥϫⲟⲕⲙⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲛⲟⲩⲉⲣϧⲱⲧ ⲟⲩⲟϩ ⲁϥϭⲓⲱⲙⲥ ⳿ⲛⲑⲟϥ ⲛⲉⲙ ⲡⲉϥⲏⲓ ⲧⲏⲣϥ ..
33A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.
34⳿ⲉⲧⲁϥ⳿ⲉⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲉϥⲏⲓ ⲁϥ ⲭⲁ ⲟⲩ⳿ⲧⲣⲁⲡⲉⲍⲁ ϧⲁⲧⲟⲧⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲁϥⲑⲉⲗⲏⲗ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⲛⲉⲙ ⲡⲉϥⲏⲓ ⲧⲏⲣϥ ⳿ⲉⲧⲁϥⲛⲁϩϯ ⳿ⲉⲫϯ ..
34A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.
35ⲉⲧⲁ ⲡⲓ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ⲇⲉ ϣⲱⲡⲓ ⲁⲩⲟⲩⲱⲣⲡ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲥⲁⲧⲏⲅⲟⲩⲥ ⳿ⲛϩⲁⲛⲣⲁⲃⲇⲟⲩⲭⲟⲥ ⲉⲩϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲭⲁ ⲛⲓⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ..
35A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
36ⲁϥⲧⲁⲙⲉ ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⳿ⲉⲛⲁⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲣⲉϥ⳿ⲁⲣⲉϩ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲛⲥⲱⲛϩ ϫⲉ ⳿ⲁ ⲛⲓⲥⲁⲧⲏⲅⲟⲩⲥ ⲟⲩⲱⲣⲡ ϩⲓⲛⲁ ⳿ⲛⲥⲉⲭⲁ ⲑⲏⲛⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϯⲛⲟⲩ ⲟⲩⲛ ⳿ⲁⲙⲱⲓⲛⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲙⲁϣⲉⲛⲱⲧⲉⲛ ϧⲉⲛ ⲟⲩϩⲓⲣⲏⲛⲏ ..
36I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
37ⲡⲁⲩⲗⲟⲥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲱⲟⲩ ϫⲉ ⳿ⲉⲧⲁⲩϩⲓⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲣⲟⲛ ⳿ⲛⲇⲏⲙⲟⲥⲓⲁ ⳿ⲉ⳿ⲁⲛⲟⲛ ϩⲁⲛⲣⲱⲙⲓ ⳿ⲛⲣⲱⲙⲉⲟⲥ ⳿ⲛⲧ⳿ⲉⲛⲉⲣ⳿ⲡⲕⲉϩⲱⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲙ⳿ⲡϩⲁⲡ ⲁⲛ ⲁⲩϩⲓⲧⲧⲉⲛ ⳿ⲉ⳿ⲡ⳿ϣⲧⲉⲕⲟ ⲟⲩⲟϩ ⲥ⳿ⲉϩⲓⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲙⲙⲟⲛ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲛⲭⲱⲡ ⳿ⲙⲙⲟⲛ ⲁⲗⲗⲁ ⲙⲁⲣⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲛⲑⲱⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲛⲥⲉ⳿ⲉⲛⲧⲉⲛ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ..
37Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
38ⲁⲩⲧⲁⲙⲉ ⲛⲓⲥⲁⲧⲏⲅⲟⲩⲥ ⲇⲉ ⳿ⲉⲛⲁⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲓⲣⲁⲃⲇⲟⲩⲭⲟⲥ ⲁⲩⲉⲣϩⲟϯ ⲇⲉ ⳿ⲉⲧⲁⲩⲥⲱⲧⲉⲙ ϫⲉ ϩⲁⲛⲣⲱⲙⲉⲟⲥ ⲛⲉ ..
38Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
39ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲓ ⲁⲩϧⲱⲛϫ ⳿ⲉⲣⲱⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲉⲛⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲁⲩϯϩⲟ ⳿ⲉⲣⲱⲟⲩ ⲉⲑⲣⲟⲩϣⲉⲛⲱⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲧⲟⲩⲡⲟⲗⲓⲥ ..
39A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
40⳿ⲉⲧⲁⲩ⳿ⲓ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗϧⲉⲛ ⲡⲓ⳿ϣⲧⲉⲕⲟ ⲁⲩϣⲉ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉ⳿ⲡⲏⲓ ⳿ⲛⲗⲩⲇⲓⲁ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲉⲧⲁⲩⲛⲁⲩ ⲁⲩϯⲛⲟⲙϯ ⳿ⲛⲛⲓ⳿ⲥⲛⲏⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲁⲩ⳿ⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ .
40I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.