Pláč
Chapter 2

Pláč

Kralice Bible (1613)
vs Asang Khongca Bibl…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Pláč 2

Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Jak hustým oblakem prchlivosti své přikryl Pán dceru Sionskou! Shodil s nebe na zem slávu Izraelovu, aniž se rozpomenul na podnože noh svých v den prchlivosti své.
1Angraeng mah palungphuihaih hoiah Zion canu to ayaw hmoek boeh; Israel kranghoihaih loe van hoi long ah vah tathuk boeh; palung a phuihaih niah a khok koenghaih doeh panoek ai boeh.
2Sehltil Pán beze vší lítosti všecky příbytky Jákobovy, zbořil v prchlivosti své ohrady dcery Judské, udeřil jimi o zem, v potupu uvedl království i knížata její.
2Jakob ohhaih ahmuennawk boih loe, Angraeng mah tahmenhaih tawn ai ah paaeh boih boeh; palungphuihaih hoiah Judah canu abuephaih to long ah vah pae phaeng boeh; prae hoi ukkung angraengnawk to panuet thok ah a sak boeh.
3Odťal v rozpálení hněvu všecken roh Izraelův, odvrátil zpět pravici svou od nepřítele, a rozpáliv se proti Jákobovi jako oheň plápolající, pálí do cela vůkol.
3Palungphuihaih nung parai pongah Israel ih takii to takroek pae boih boeh; misa hma ah a thacakhaih bantang ban to azuh pae ving boeh; a taeng boih ka kangh hmai palai baktiah, Jakob imthung to kangh boih boeh.
4Natáhl lučiště své jako nepřítel, postavil pravici svou jako protivník, i zbil všecky nejzdařilejší z lidu, a vylil do stánku dcery Sionské jako oheň prchlivost svou.
4Misa baktiah angdoet moe, bantang ban hoiah kalii to anueng; palung koi kaom kaminawk to a hum boih; Zion canu ih kahni im nuiah palungphuihaih to hmai baktiah a kraih thuih.
5Učiněn jest Pán podobný nepříteli, sehltil Izraele, sehltil všecky paláce jeho, zkazil ohrady jeho, a rozmnožil v lidu Judském zámutek a žalost.
5Angraeng loe misa baktiah oh moe, Israel to paaeh boih boeh; siangpahrang ohhaih ahmuennawk doeh paaeh boih boeh; anih ih sipaenawk doeh a phraek pae boih moe, Judah canu palungsethaih hoi qahhaih to thap pae aep boeh.
6Mocí zajisté odtrhl jako od zahrady plot svůj, zkazil stánek svůj, v zapomenutí uvedl Hospodin na Sionu slavnost a sobotu, a v prchlivosti hněvu svého zavrhl krále i kněze.
6Kahni im to takha thung ih buk baktiah a phraek pae moe, anih amkhuenghaih ahmuennawk doeh phraek pae boih; Zion ah sak ih poihnawk hoi Sabbathnawk to Angraeng mah pahnetsak boeh; palungphui parai pongah, siangpahrang hoi qaima doeh patoek pae boeh.
7Zavrhl Pán oltář svůj, v ošklivost vzal svatyni svou, vydal v ruku nepřítele zdi a paláce Sionské; křičeli v domě Hospodinově jako v den slavnosti.
7Angraeng mah anih ih hmaicam to vah pae moe, anih ih hmuenciim doeh panuet pae boeh; siangpahrang im tapangnawk to misa ban thungah paek pae ving boeh; poihsakhaih niah kaom atuen baktiah, Angraeng imthung ah hang o buk boeh.
8Uložiltě Hospodin zkaziti zed dcery Sionské, roztáhl šňůru, a neodvrátil ruky své od zhouby; pročež val i zed kvílí, a spolu mdlejí.
8Zion canu ih sipae to phraek pae hanah Angraeng mah khokhan boeh; anih mah tahhaih qui to payuengh moe, phraek han thuih boeh, anih loe ban azuk ving mak ai; abuephaih ahmuen hoi sipaenawk loe palungboeng o moe, nawnto qah o.
9Poraženy jsou na zem brány její, zkazil a polámal závory její; král její i knížata její mezi pohany. Není ani zákona, proroci také její nemívají vidění od Hospodina.
9Anih ih khongkhanawk loe long ah krak rup boeh; thok takraenghaih thingnawk doeh adaem moe, a khaeh boih boeh; angmah ih siangpahrang hoi angraeng capanawk loe Gentel kaminawk salakah oh o; ukhaih daan to om ai boeh; nihcae ih tahmaanawk doeh Angraeng khae hoi hnuksak ih hmuen to tawn o ai boeh.
10Starší dcery Sionské usadivše se na zemi, mlčí, posýpají prachem hlavy své, a přepasují se žíněmi panny Jeruzalémské, svěšují k zemi hlavy své.
10Zion canu kacoehnawk loe long ah anghnut o moe, angam o sut boeh; angmacae lu nuiah maiphu to ang phuih o moe, buri kazii to angzaeng o; Jerusalem ih tangla cuemnawk doeh long ah akuep hoiah oh o.
11Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé, a vykydla se na zem játra má, pro potření dcery lidu mého, když i nemluvňátka a prsí požívající na ulicích města se svírají.
11Kai kaminawk ih canu to duek pongah mikkhraetui long moe, mik amtueng ai boeh; poek angpho sut boeh moe, kai ih pathin doeh long ah ka kraih awk boeh; nawkdinawk hoi tahnu nae nawktanawk doeh thazok o moe, vangpui loklamnawk ah angsong o sut boeh.
12A říkají matkám svým: Kdež jest obilé a víno? když se jako zraněný svírají po ulicích města, a vypouštějí duše své na klíně matek svých.
12Nihcae mah amnonawk khaeah, Naa ah maw takaw hoi misurtui to oh? tiah naa o; ahmaa kacaa baktiah thazok o moe, vangpui loklamnawk ah angsong o sut naah, amno saoek nuiah nawkta hinghaih qui to apet.
13Kohoť za svědka přivedu? Koho připodobním k tobě, ó dcero Jeruzalémská? Koho tobě přirovnám, abych tě potěšil, panno dcero Sionská? Nebo veliké jest jako moře potření tvé. Kdož by tě zhojiti mohl?
13Aw Jerusalem canu, timaw kang hnuksak han? Tih hoiah maw kang patah han? Nang pathloephaih tih hoiah maw kang patah han? Aw tangla cuem Zion canu, nam rohaih loe tuipui baktiah kawk; mi mah maw na hoisak thai tih?
14Proroci tvoji předpovídali tobě lživé a ničemné věci, a neodkrývali nepravosti tvé, aby odvrátili zajetí tvé, ale předpovídali tobě těžkosti, oklamání a vyhnání.
14Nang ih tahmaanawk loe tidoeh avang o ai, amthuhaih ih hmuen ni ang hnuk pae o; misong ohhaih na loih o hanah, na sak pazae o ih hmuen to nihcae mah hnu o ai; amsoem ai hnuksakhaih hoi loklam amkhraenghaih ni ang hnuk pae o.
15Všickni, kteříž jdou cestou, tleskají nad tebou rukama, diví se a potřásají hlavou svou za tebou, dcero Jeruzalémská, říkajíce: To-li jest to město, o němž říkávali, že jest nejkrásnější a utěšením vší země?
15Na taengah caeh kaminawk boih mah nang han ban ang tabaeng o thuih; Jerusalem canu to pahnuih o thuih moe, lu ang haek o thuih; hae maw krang hoih koek long pum anghoehaih vangpui? tiah a thuih o.
16Všickni nepřátelé tvoji rozdírají na tebe ústa svá, hvízdají a škřipí zuby, říkajíce: Sehlťme ji. Totoť jest jistě ten den, jehož jsme očekávali; jižtě nastal, vidíme.
16Na misanawk boih mah nang han pakha ang angh o thuih; ang pahnuih o thuih moe, haa ang kaek o thuih; anih loe ka paaeh o boih boeh; hae ni ka zing o roe; ka khet o moe, ka hnuk o boeh, tiah a thuih o.
17Učinil Hospodin to, což byl uložil, splnil řeč svou, kterouž přikazoval ode dnů starodávních, bořil bez lítosti, a obveselil nad tebou nepřítele, povýšil rohu protivníků tvých.
17Angraeng loe sak han thuih ih lok baktih toengah sak moe, canghnii ah a thuih ih lok to koepsak boeh; tahmenhaih tawn ai ah paro boeh; na nuiah misa to anghoesak moe, na misanawk to takii tacawtsak tahang boeh.
18Vykřikovalo srdce jejich proti Pánu. Ó ty zdi dcery Sionské, vylévej jako potok slzy dnem i nocí, nedávej sobě odpočinutí, aniž se spokojuj zřítelnice oka tvého.
18Nihcae loe Angraeng khaeah palung thung hoi hang o; Aw Zion canu ih tapang, aqum athun tava baktiah na mikkhraetui to long nasoe; anghak hmah, na mik doeh anghaksak hmah.
19Vstaň, křič v noci, při počátku bdění, vylévej jako vodu srdce své před oblíčejem Páně; pozdvihuj k němu rukou svých za život dítek svých svírajících se hladem, na rohu všech ulic, a rci:
19Qum ah angthawk ah loe hang ah; Angraeng hma ah na palungthin tui baktiah krai ah; lamkrung kruekah thazok na caanawk to hing o thai hanah, angmah khaeah na ban to payangh ah.
20Pohleď, Hospodine, a popatř, komu jsi tak kdy učinil? Zdaliž jídají ženy plod svůj, nemluvňátka rozkošná? Zdaliž mordován býti má v svatyni Páně kněz a prorok?
20Aw Angraeng, khenah, mi khaeah maw hae tiah na sak, tito poek ah. Nongpata mah a caanawk to caa tih maw? Qaima hoi tahmaa doeh Angraeng hmuenciim ah hum o tih maw?
21Leží na zemi po ulicích mladý i starý, panny mé i mládenci moji padli od meče, zmordoval jsi je, a zbil v den prchlivosti své bez lítosti.
21Nawkta hoi mitongnawk loe loklam ah angsong o sut boeh; kacuem kaimah ih tangla hoi thendoengnawk doeh sumsen hoiah amtimh o boeh; palung na phuihaih niah nihcae to na hum; tahmenhaih tawn ai ah na hum.
22Svolal jsi jako ke dni slavnosti z vůkolí ty, jichž se velice straším, a nebylo v den prchlivosti Hospodinovy, kdo by ušel neb pozůstal. Kteréž jsem na rukou pěstovala a vychovala, ty nepřítel můj do konce zhubil.
22Poihsakhaih niah kaminawk kawk baktih toengah, zit kaom kaminawk mah kai to ang ven o khoep boeh; Angraeng palungphuihaih niah mi doeh loih mak ai, mi doeh anghmat mak ai; ka pacah ih kaminawk doeh ka misa mah paro boih boeh.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.