Izajáš 37
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1I stalo se, když to uslyšel král Ezechiáš, že roztrhl roucho své, a oděl se žíní, a všel do domu Hospodinova.
1Hezekiah siangpahrang mah to lok to thaih naah, angmah ih kahni to asih moe, buri kahni to angkhuk pacoengah, Angraeng im thungah a caeh.
2I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, a starší z kněží, oblečené v žíně k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.
2Siangpahrang im khenzawnkung Eliakim, ca tarik kami Shebna hoi kacoehta qaimanawk doeh kazii to angzaengsak moe, Amoz capa tahmaa Isaiah khaeah patoeh.
3Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržky i rouhání jest den tento, proto že se přiblížil plod k vyjití, ale není síly ku porodu.
3Nihcae mah anih khaeah, Hezekiah mah hae tiah thuih; Vaihni loe raihaih ni, thuitaekhaih ni, ahminsethaih niah oh; nawkta tapenhaih atue to phak boeh, toe nawkta tapen han thacak ai baktiah oh.
4Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj slova Rabsakova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, a pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž slyšel. Protož pozdvihni modlitby za tento ostatek lidu, kterýž se nalézá.
4Kahing Sithaw to kasae thuih hanah, Assyria siangpahrang mah a tamna misatuh angraeng Rabshakeh to patoeh boeh, anih mah thuih ih lok to na Angraeng Sithaw mah thaih nasoe, na Angraeng Sithaw mah thaih ih lok baktih toengah danpaek tih hmang; to pongah kanghmat kahing kaminawk hanah lawkthui oh, tiah a thuih, tiah a naa o.
5I přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.
5Hezekiah ih tamnanawk loe Isaiah khaeah caeh o.
6Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mně rouhali služebníci krále Assyrského.
6Isaiah mah nihcae khaeah, Nangmacae angraeng khaeah thui pae oh, Angraeng mah hae tiah thuih; Assyria siangpahrang ih tamnanawk mah kai kasae ang thuih o, toe nihcae ih lok pongah zithaih tawn o hmah.
7Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
7Khenah, a nuiah poek amkhraihaih palungthin to ka patoeh han, to naah anih mah tamthang to thaih ueloe, a prae ah amlaem ving tih; anih to angmah prae ah sumsen hoi ka dueksak han, tiah a thuih, tiah na angraeng khaeah thui pae oh, tiah a naa.
8Navrátiv se pak Rabsaces, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna. Nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis),
8Assyrian siangpahrang loe Lakhis hoiah amlaem moe, Libnah vangpui to a tuk li, tiah Rabshakeh mah thaih naah, to ahmuen ah a caeh.
9Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Táhne, aby bojoval s tebou. A však uslyšev to, vždy poslal posly své k Ezechiášovi s těmito slovy:
9To naah Ethiopia siangpahrang Tirhakah mah Assyria siangpahrang Sennakharib to tuk hanah amsak boeh, tiah a thaih. Anih mah to lok to thaih naah, Hezekiah khaeah laicaehnawk to patoeh moe,
10Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebude dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.
10Judah siangpahrang Hezekiah khaeah hae tiah thui pae oh; Jerusalem loe Assyria siangphrang ban ah paek mak ai, tiah na oep o ih na Sithaw mah, na ling o hmah nasoe.
11Aj, slyšels, co jsou učinili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?
11Khenah, Assyria siangpahrangnawk mah praenawk boih to tuk moe, phraek boih boeh, tiah na thaih o boeh; nang loe na loih tih maw?
12Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili předkové moji, Gozana, Charana, Resefa a syny z Eden, kteříž byli v Telasar?
12Kam panawk mah pazawk tangcae, Gozan acaeng, Haran acaeng, Rezeph acaeng hoi Telassar ah kaom Eden acaengnawk loe prae kaminawk ih sithaw mah pahlong o maw?
13Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?
13Hamath siangpahrang, Arpad siangpahrang, Sepharvaim vangpui, Hena vangpui, Ivah vangpui uk siangpahrangnawk loe naa ah maw oh o boeh? tiah a thuih pae.
14Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečtl jej a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
14Hezekiah mah laicaehnawk khae ih ca to lak moe kroek; to pacoengah Angraeng im ah caeh tahang moe, to ca to Angraeng hmaa ah a khramh.
15A modlil se Ezechiáš Hospodinu, řka:
15Hezekiah mah Angraeng khaeah hae tiah lawkthuih;
16Hospodine zástupů, Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.
16Cherubimnawk salakah anghnu, Aw misatuh kaminawk ih Angraeng, Israel Sithaw, long siangpahrang ukhaih praenawk boih ukkung, Sithaw loe, nang khue ni; long hoi van doeh nangmah ni na sak.
17Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš, pravím, všecka slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
17Aw Angraeng, na naa to patueng ah loe tahngai ah; Aw Angraeng, na mik to padai ah loe, khenah; Sennakherip mah thuih ih kahing Sithaw kasaethuihaih loknawk boih to tahngai ah.
18Takť jest, Hospodine, žeť jsou pohubili králové Assyrští všecky ty krajiny i zemi jejich,
18Aw Angraeng, Assyria siangpahrangnawk mah hae kaminawk hoi praenawk to amrosak boih moe,
19A uvrhli bohy jejich do ohně; nebo nebyli bohové, ale dílo ruku lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.
19nihcae ih sithawnawk to hmai thungah vah pae o; to sithawnawk loe Sithaw tangtang na ai ni, thing hoiah maw, thlung hoiah maw, kami mah sak cop ih hmuen ah oh o pongah, nihcae mah paro pae o boeh.
20A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás z ruky jeho, aťby poznala všecka království země, že jsi ty Hospodin sám.
20Aw Angraeng kaicae ih Sithaw, Nang khue ni, Angraeng Sithaw, tiah long nui ih prae kaminawk boih mah panoek o thai hanah, vaihi anih ban thung hoiah na pahlong ah, tiah lawk a thuih.
21Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského,
21To pacoengah Amoz capa Isaiah mah Hezekiah khaeah laicaeh patoeh; Israel Angraeng Sithaw mah hae tiah thuih; Assyria siangpahrang Sennakherip kawng pongah kai khaeah lawk nang thuih pongah,
22Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě panna, dcera Sionská, potřásá hlavou za tebou dcera Jeruzalémská.
22anih kawng pongah Angraeng mah hae tiah thuih; Zion canu kacuem tangla mah nang to ang patoek moe, ang pahnui thuih boeh; Jerusalem canu mah nang hanah lu ang haek thuih boeh.
23Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? A proti komus povýšil hlasu, a pozdvihl zhůru očí svých? Proti Svatému Izraelskému.
23Minawk kasae kathui, patoekhaih tawn kami nang loe mi aa? Mi maw na hang thuih moe, amoekhaih mik na padai thuih? Ciimcai Israel Sithaw ni nam oek thuih boeh to!
24Skrze služebníky své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých já jsem vytáhl na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu na nejvyšší kraj jeho do lesů a výborných rolí jeho.
24Na tamnanawk mah Angraeng to khet patoek o moe, pop parai hrang lakoknawk hoiah maesang nuiah ka dawh moe, Lebanon mae nuiah doeh ka dawh boeh; kasang koek Sidar thing hoi hmaica thing doeh ka pakhruk han, kasang koek ahmuen, thingthai kapop taw thungah ka kun han.
25Já jsem vykopal a pil vody; nebo jsem vysušil nohama svýma všecky potoky míst obležených.
25Tui to takaeh moe, ka naek boeh; ka khokpadae hoiah Izip prae ih vapui tuinawk to ka kangsak boih boeh, tiah na thuih.
26Zdalis neslyšel, že jsem již to dávno učinil, a ode dnů starých to sformoval? Nyní pak k tomu přivozuji, aby v poušť a v hromady rumu města hrazená obrácena byla,
26Hae baktih hmuennawk loe canghnii ah ka sak moe, canghnii hoi boeh ni ka ohsak boeh, tiah na thaih ai maw? Nang loe vaihi kacak vangpui parokung, thlung tapophaih ahmuen ah omsakkung ah kang ohsak boeh.
27A jejich obyvatelé ruce oslablé majíc, předěšeni a zahanbeni jsouc, byli jako bylina polní, a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo.
27To pongah vangpui kaminawk loe thazok o boeh, poek anghmang o moe, palungboeng o sut boeh; nihcae loe lawk ih phroh baktih, qam kahing baktih, imphu nui ih phroh kahing baktih, qoeng khuek ai ah kazaem cang baktiah oh o.
28Sedání pak tvé, a vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti sobě.
28Toe na ohhaih ahmuen, na caehhaih hoi nang zohhaih, kai palung nang phui thuihaih doeh ka panoek.
29Poněvadž ty se vztěkáš proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá v ústa tvá, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.
29Kai palung nang phui thuihaih hoi misa ah nang suekhaih to ka thaih pongah, na hnah ah cakoih, na pahni ah sumboeng to kang kaeksak moe, nang zohhaih loklam hoiah kam laemsak let han.
30A toto měj za znamení: Budete jísti roku prvního, co samo od sebe zroste, též druhého roku, což se samo od sebe zrodí, třetího pak roku budete síti a žíti a štěpovati vinice, a jísti ovoce jejich.
30Aw Hezekiah, nang han angmathaih ah kaom hmuen loe hae tiah oh; vaining saning loe angmah koeh ah kamprawk thingthai qumponawk to na caa tih, amla ah doeh to thung hoiah tacawt patoeng thingthai to na caa vop tih; saning thumto naah loe cangti to tuh oh loe, aat oh, misur takhanawk to sah oh loe, athainawk to caa oh.
31Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek zhůru.
31Misa thung hoi kaloih, kanghmat Judah imthung takohnawk loe atlim ah tangzun to sah o ueloe, anui ah athaih tacawt let tih.
32Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a zachovaní z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.
32Kanghmat kaminawk loe Jerusalem hoiah angzo o tih, kaloih kaminawk doeh Zion mae hoiah angzo o tih; misatuh kaminawk ih Angraeng thacakhaih mah to hmuen to acungsak tih.
33A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž na ně dotrou pavézníci, aniž udělají u něho náspu.
33To pongah Assyria siangpahrang kawng pongah Angraeng mah hae tiah thuih; anih loe hae vangpui thungah akun mak ai, kalii doeh kaat mak ai; vangpui hmaa ah pakaahaih hmuen hoiah angzo mak ai, vangpui takuihaih long khaw doeh takae mak ai.
34Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.
34Anih loe angmah angzohhaih loklam hoiah amlaem let tih; vangpui thungah akun mak ai, tiah Angraeng mah thuih.
35Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.
35Kaimah hoi ka tamna David pongah, hae vangpui hae pakaa moe, ka pahlong han, tiah thuih, tiah a naa.
36Tedy vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte a pět tisíců. I vstali velmi ráno, a aj, všickni mrtví.
36To pacoengah Angraeng ih vankami loe Assyria kaminawk ataihaih ahmuen ah caeh moe, kami sang, cumvai qui tazet, sang pangato a hum pae; akhawnbang khawnthaw ah angthawk o naah loe, khenah, kami qok cing ah oh.
37A tak odjel, anobrž utekl, a navrátil se Senacherib král Assyrský, a bydlil v Ninive.
37To pongah Assyria siangpahrang Sennakherip loe to ahmuen hoiah tacawt moe, hnuk amlaem ving pacoengah, Nineveh vangpui ah khosak.
38I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.
38To pacoengah angmah ih tempul thungah a sithaw Nisrok to a bok li naah, a caa Adrammelek hoi Sharezer mah sumsen hoiah takroek hoi moe, Armenia prae ah cawn hoi taak ving; to pacoengah a capa Esarhaddon to anih zuengah siangpahrang ah oh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.