Abakuk
Chapter 2

Abakuk

Kralice Bible (1613)
vs Baibala Hemolele (…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Abakuk 2

Kralice Bible (1613)
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
1Na stráži své státi budu, a postavím se na baště, vyhlédaje, abych viděti mohl, co mluviti bude ke mně Bůh, a co bych odpovídati měl po svém trestání.
1MALUNA o ko'u wahi kiai ke ku nei au, A maluna o kahi paa ke hoonoho ia'u iho, A e nana ae au e ike ai i ka mea ana e olelo mai ai no'u, A i ka mea a'u o pane aku ai no kuu hoakaka ana.
2I odpověděl mi Hospodin, a řekl: Napiš vidění, a to zřetelně na dskách, aby je přeběhl čtenář,
2Olelo mai o Iehova ia'u, i mai la, E kakau oe i ka mea i ikeia, A e kakau hoi ia ma na papa pohaku, I hiki ka mea heluhelu e hoholo.
3Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.
3No ka mea, o ka mea i ikea no ka manawa maopopo ia; A ke lalelale nei i ka hope, aole ia e hoopunipuni; Ina e hookauluaia oia, e kali oe ia ia. No ka mea, e hiki io mai no ia, aohe ia e hookaulua.
4Aj ten, kdož se zpíná, tohoť duše není upřímá v něm, ale spravedlivý z víry své živ bude.
4Aia hoi, o ka mea hookiekie, aole pono kona naau iloko ona; Aka, o ka mea pono, e hoolaia oia ma kona manaoio.
5Ovšem pak více opilec, nešlechetnost a pýchu provodě, neostojí v příbytku; kterýž rozšiřuje jako peklo duši svou, jest jako smrt, kteráž se nemůže nasytiti, byť pak shromáždil k sobě všecky národy, a shrnul k sobě všecky lidi.
5A he oiaio, o ka waina, ua hoopunipuni ia; O ke kanaka haaheo, aole ia i noho malie, Ua hoakea oia i kona makemake, e like me ka luakupapau, A ua like oia me ka make, aole ia e ana: Hoakoakoa oia nona iho i na lahuikanaka a pau, A ua houluulu nona iho i na kanaka a pau.
6Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou, a světlých slov i pohádek o něm? A neřeknou-liž: Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své, (až dokud pak?) a obtěžuje se hustým blátem?
6Aole anei e hapai o keia poe a pau i mele nona, A i wahi olelo hoino nona, a e i aku, Auwe ka mea e hoomahuahua i ka waiwai, aohe nona! Pehea ka loihi! o ka mea e hoonui ana maluna ona i ka aie!
7Zdaliž nepovstanou rychle, kteříž by tě hryzli, a neprocítí, kteříž by tebou smýkali? A budeš u nich v ustavičném potlačení.
7Aole anei e ku koke mai ka poe e nahu mai ia oe, A e ala mai ka poe e hookaumaha ia oe? A e lilo oe i pio no lakou.
8Proto že jsi ty zloupil národy mnohé, zloupí tě všickni ostatkové národů, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
8No ka mea, ua hoopio oe i na lahuikanaka he nui, O ke koena a pau o na kanaka e hoopio lakou ia oe, No ke koko o kanaka, a no ka hana ino i ka aina, I ke kulanakauhale, a me ka poe a pau e noho ana iloko ona.
9Běda tomu, kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na místě vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpečenství.
9Auwe ka mea kuko i ka waiwai pono ole no kona hale, I hookiekie ai oia i kona punana iluna, I hoopakele ai ia ia iho mai ka mana o ka hewa mai!
10Uradils se k hanbě domu svému, abys plénil národy mnohé, a zhřešil sobě samému.
10Ua kuka oe i ka mea hilahila no kou hale, Ma ka hooki ana i na kanaka he nui, Ua hana hewa aku hoi oe i kou uhane.
11Nebo kamení ze zdi křičeti bude, a suk z dřeva posvědčovati bude toho.
11No ka mea, e kahea mai ka pohaku mai ka paia mai, A o ke kaola laau e pane mai no ia.
12Běda tomu, kterýž staví město krví, a utvrzuje město nepravostí.
12Auwe ka mea kukulu i ke kulanakauhale me ke koko, O ka mea hookumu i ke kulanakauhale me ka hewa!
13Aj, zdaliž to není od Hospodina zástupů, že, o čemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo, oheň zkazí.
13Aia hoi, na Iehova o na kaua anei keia, e hooluhi na kanaka iloko o ke ahi, A e hookaumaha ia lakou iho no ka mea ole?
14Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře.
14No ka mea, e hoopihaia ka honua i ka ike i ka nani o Iehova, E like me na wai i hoopiha ai i na moana.
15Běda tomu, kterýž napájí bližního svého, přičiněje nádoby své, tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.
15Auwe ka mea hoohainu i kona hoalauna, A e ninini i kou mea e wela ai ia ia, i ona oia, i nana aku ai oe i ko lakou olohelohe!
16Sytíš se potupou, proto že jsi slavný. Píti budeš i ty, a obnažen budeš; obejdeť k tobě kalich pravice Hospodinovy, a vývratek mrzutý na slávu tvou.
16E hoopihaia oe i ka hilahila no ka nani, E inu hoi oe, a e hoike i kuu okipoepoe ole: O ke kiaha o ka lima akau o Iehova e hiki mai no ia ia oe, A o ka luai hilahila e uhi mai i kou nani.
17Nebo nátisk Libánu a zhouba zvěři, kteráž ji děsila, přikryje tě, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
17No ka mea, o ka hana ino ia Lebanona e uhi mai ia oe, Me ka luku o na holoholona, i hooweliweli ia lakou, No ke koko o kanaka, a no ka hana ino i ka aina, I ke kulanakauhale, a me ka poe a pau e noho ana iloko ona.
18Co prospívá rytina, že ji vyryl řemeslník její? Slitina i učitel lži, že doufá učinitel v účinek svůj, dělaje modly němé?
18Heaha ka pono o ke kii, i ka manawa i kalaiia oia e ka mea nana ia i hana? A o ke kii hooheheeia, a me ka mea ao i ka wahahee? A o ka mea nana i hana i kona kii, ua hilinai ia maluna ona, ma ka hana ana i akua lapuwale?
19Běda tomu, kterýž říká dřevu: Prociť, a kameni němému: Probuď se. On-liž by učiti mohl? Pohleď na něj. Obloženť jest zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha.
19Auwe ka mea olelo i ka laau, E ala mai! A i ka pohaku leo ole, E ku iluna! Oia ke ao mai! Aia hoi, ua uhiia oia i ke gula a me ke kala, Aka, aohe hanu iki iloko ona.
20Hospodin pak v chrámě svatosti své jest, umlkniž před oblíčejem jeho všecka země.
20Aia no o Iehova iloko o kona luakini hoano; E hamau imua ona, e ka honua a pau.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.