5 Mojžíšova 32
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.
1Aw vannawk, tahngai oh, lok ka thuih han vop; Aw long, ka pakha thung ih loknawk hae, tahngai ah.
2Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu,
2Ka patukhaih loe kho baktiah angzo ueloe, ka thuih ih lok doeh dantui baktiah krah tih; aan kahing nuiah kakrah kho baktih, qam nuiah kakrah khotui baktiah om tih;
3Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,
3Angraeng ih ahmin to ka thuih moe, aicae Sithaw lensawkhaih to ka pakoeh han.
4Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.
4Anih loe lungsong ah oh moe, a toksakhaih doeh akoep; a caehhaih loklamnawk loe toeng boih; anih loe loktang Sithaw ah oh moe, hmuen sakpazaehaih tawn ai, anih loe katoeng kami ah oh, toeng ai tiah thuih koi tidoeh om ai.
5Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou, jakáž vzdálena jest od synů jeho.
5Nihcae loe amro o boeh; Sithaw ih caa ah om o ai, amhnong o boeh; nihcae loe oepthok ai moe, poekhaih katoeng ai caa ah ni oh o.
6Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě.
6Aw palunghahaih tawn ai amthu kaminawk, Angraeng loe to tiah maw na sak pathok o han? Anih loe nangcae zaehoikung ampa ah na ai maw oh? Nangcae sahkung hoi caksakkung ah na ai maw a oh?
7Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě.
7Canghnii ih atue to panoek oh loe, kalaem tangcae paroeai atuenawk to poek oh; nam pa to dueng ah, anih mah na patuek tih; kacoehtanawk to dueng oh, nihcae mah na thui o tih.
8Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.
8Kasang koek Sithaw loe Adam ih caa ah kaom kaminawk to tapraek moe, qawk pazet naah, Israel caanawk loe nazetto maw oh o, tiah a khet, to pacoengah kaminawk hanah ramri to pakhoih pae.
9Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho.
9Angraeng ih taham loe, angmah ih kaminawk hae ni; Jokob loe anih ih qawk toepkung ah oh.
10Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého.
10Anih mah tidoeh om ai long karoem, praezaek ah Jakob to hnuk naah, anih to zaeh moe, loklam patuek; angmah ih mikmu baktiah a suek.
11Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:
11Tahmu loe angmah ih tabu to ahuenh moe, a caanawk to pakhraeh hoiah hawh; a caanawk khuk hanah pakhraeh phok moe, pakhraeh hoiah a caanawk lak baktih toengah,
12Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců.
12Jakob loe Angraeng angmah khue mah ni zaeh; anih khaeah prae kalah sithawnawk om o ai.
13Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého,
13Anih to maesang ah anghnutsak moe, prae thung ih thingthai hoiah pacah, cathaeng pong ih khoitui hoiah pacah pacoengah, kamtak parai thlung thung ih situi hoiah pacah;
14Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil.
14kamkhawk maitaw tahnutui, tuu tahnu tui, tuu caa athawk, Bashan ih tuu taenawk, maehnawk, kahoih koek takaw dip hoiah pacah; pacii ih misurtui athii to a naek.
15Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.
15Toe Jeshurun loe thawk hruk moe, khok hoiah pathuih; nang loe na thawk hruk, na qoeng tahang moe, athawk hoiah na koi; to pacoengah anih sahkung Sithaw to caehtaak moe, anih pahlonghaih thlung to tiah doeh sah ai.
16K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.
16Anih to prae kalah sithawnawk hoi utsak moe, panuet thok krangnawk hoiah palungphuisak.
17Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.
17Sithaw ah kaom ai, taqawknawk, panoek ai ih sithawnawk, ampanawk mah zii o ai ih, canghni pangah kaom kangtha sithawnawk khaeah, angbawnhaih to a sak o.
18Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého.
18Nangcae sahkung lungsong to na panoek o ai boeh moe, nangcae cunkung Sithaw doeh na pahnet o boeh.
19To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým,
19To hmuennawk to Angraeng mah hnuk naah, palungphui moe, a capanawk hoi a canunawk to pahnawt sut.
20A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry.
20Nihcae khae hoi mikhmai ka hawk han boeh; nihcae boenghaih kawbang maw om tih, tiah ka khet han; nihcae loe oep kaom ai kami, tanghaih cak ai caa ah oh o.
21Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.
21Sithaw ah kaom ai hmuen hoiah kai utsak hanah a sak o moe, tidoeh angcoeng ai krang hoiah kai palung ang phui o sak; kaimah doeh nihcae to tiah kaom ai kaminawk hoiah ka utsak moe, kamthu acaengnawk hoiah palung ka phuisak toeng han.
22Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor.
22Kai loe hmai baktiah palungphui amngaeh pongah, kahnaem koek hell thung khoek to kangh tih; long hoi thingthainawk boih hmai ka kanghsak han, mae angdoethaih ahmuen khoek to hmai mah kangh tih.
23Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.
23Nihcae nuiah raihaih ka phaksak moe, nihcae kah hanah kaimah ih pala to ka patoh han.
24Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.
24Nihcae loe zok amthlamhaih, kabae hmai mah kanghaih, kanung parai amrohaih hoiah dueh o tih; moi kasannawk ih haa hoi maiphu thungah kaom pahui kasoetui to nihcae khaeah ka patoeh han.
25Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.
25Thendoengnawk, kacuem tanglanawk, nawktanawk hoi sampok mitongnawk hanah loe imthung ah zithaih to om ueloe, tasang bangah sumsen hoiah amro o boih tih.
26Ano, řekl bych: Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,
26Long boeng khoek to nihcae to ka haek moe, kaminawk panoekhaih kang hmatsak han;
27Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.
27toe nihcae ih misanawk loe amoek o ueloe, nihcae mah, Angraeng mah sak ih hmuen tidoeh om ai, kacak kaimacae ih ban hoiah ni ka pazawk o, tiah thuih o moeng tih, tiah ka zit tiah, a thuih.
28Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.
28Nihcae loe poekhaih tawn ai kami, panoekhaih tawn ai kami ah oh o.
29Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.
29Aw nihcae palungha o nahaeloe, hae hmuen hae panoek o ueloe, hnukkhuem ah kawbangah maw om tih, tito panoek o tih, tiah a thuih.
30Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.
30Angmacae ih lungsong mah nihcae to zaw ai moe, Angraeng mah nihcae pahnawt ai nahaeloe, kawbang maw kami maeto mah kami sangto patom thai ueloe, kami hnetto mah kami sang hato cawnsak thai tih?
31Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.
31Aicae ih misanawk lokcaek ah om o cadoeh, nihcae ih thlung loe aicae ih thlung hoiah anghmong ai.
32Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.
32Anih ih misurkung loe Sodom hoi Gomorrah lawk hoi angzo misurkung ah oh; nihcae ih misurthaih loe khaa moe, misur abomnawk doeh khaa parai.
33Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.
33Nihcae ih misurtui loe pahui pui ih kasoe tui hoi pahui sae ih kasoe ah oh.
34Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?
34Hae hmuen loe kai khaeah suek moe, kai ih hmuen pakuemhaih ahmuen ah tacik daeng boeh na ai maw?
35Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.
35Lu lakhaih hoi sakpazaehaih baktih toengah sak pathok lethaih loe kai ih tok ah ni oh; nihcae loe atue phak naah amthaek o tih; nihcae amrohaih atue loe zoi boeh moe, nihcae mah tongh han ih hmuen doeh karangah angzo tih boeh.
36Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.
36Anih ih tamnanawk loe thaboeng o sut boeh, Angraeng mah angmah ih kaminawk to lokcaek ueloe, thongkrah kami hoi kaloih kami maeto doeh om mak ai, tiah panoek naah, a tamnanawk pongah dawnpakhuemhaih tawn tih.
37I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?
37Anih mah, Nihcae ih sithawnawk hoi abuephaih lungsong loe naa ah maw oh?
38Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.
38Angbawnhaih athawk kacaa kaminawk hoi naek hanah bokhaih misurtui nae kaminawk loe naa ah maw oh o boih boeh? Nihcae angthawk o nasoe, nangcae to abomh o nasoe loe, pakaa o nasoe khae, tiah thui tih.
39Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.
39Khenah, Kai loe Sithaw ah Ka oh! Kai pacoengah kalah sithaw roe om ai boeh; Kai mah ka dueksak moe, Kai mah ni ka hingsak let; Kai mah ahma ka caaksak moe, Kai mah ni ka hoihsak let; ka ban thung hoi pahlong thaih kami mi doeh om ai.
40Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.
40Van bangah ban ka payangh moe, kai loe dungzan ah ka hingh baktih toengah,
41Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.
41kampha suidik sumsen to ka taak moe, ka ban hoiah lokcaekhaih to ka sak; ka misanawk to lu ka lak moe, kai hnuma kaminawk nuiah kating ah lu ka lak han,
42Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.
42kai ih palanawk to kami athii ka naeksak moe, ka sumsen to kami ngan ka caaksak han; hum ih kami hoi naeh ih kaminawk ih athii, misa zaehoikung ih lunawk to ka takroek han, tiah lok ka thuih.
43Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj.
43Aw prae kaminawk, Angraeng ih kaminawk hoi nawnto anghoe oh; anih loe a tamnanawk ih athii tho to la ueloe, a misanawk nuiah lu la tih; angmah ih prae hoi kaminawk nuiah palungnathaih tawn tih.
44I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun.
44Mosi loe Nun capa Hoshea hoi nawnto angzoh hoi moe, kaminawk boih mah thaih hanah, hae laa loknawk hae a thuih pae hoi boih.
45A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému,
45Mosi mah Israel kaminawk khaeah hae loknawk thuih pae boih pacoengah,
46Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám, a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je.
46nihcae khaeah, Vaihniah nangcae khae ka thuih ih loknawk boih hae palung thungah pakuem oh; to tiah ni hae ih kaaloknawk hae kahoih ah na pazui o thai boih ueloe, na caanawk khaeah doeh na thui pae o thai tih.
47Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.
47Hae loe nangcae han avang ai hmuen na ai ni; nangcae hinghaih ah ni oh; Jordan vapui nang kat o moe, na toep o han koi prae thungah hae hmuen hae na pakuem o nahaeloe, na hinglung sawk o tih, tiah a naa.
48Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
48To na niah Angraeng mah Mosi khaeah,
49Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným.
49Jeriko vangpui pacoengah kaom, Moab prae Abarim maesang ih Nebo maesom nuiah daw tahang ah loe, Israel kaminawk khaeah qawk ah toep han ka paek ih, Kanaan prae to dan ah;
50A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému.
50nang loe na dawh tahang ih mae nuiah na dueh tih, nam ya Aaron loe Hor mae nuiah duek moe, angmah ih kaminawk amkhuenghaih ahmuen ah angkuem baktih toengah, nang doeh nangmah ih kaminawk amkhuenghaih ahmuen ah nang kuem toeng tih:
51Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.
51nanghnik loe Zin praezaek ah, Meribah-Kadesh ahmuen ih tuipuek taengah, Israel kaminawk hma ah tang han koi kaom ai ah tok to na sak hoi moe, Israel kaminawk hma ah Kai kaciim ah nang suem hoi ai pongah,
52Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.
52prae to kangthla ahmuen hoi khue ni na dan tih; Israel caanawk khaeah ka paek ih prae thungah na kun mak ai, tiah a naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.