Daniel 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království.
1Darius el sulela sel elan srisrngiya governor siofok longoul in karingin acn nukewa ma el leumi uh.
2Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála.
2Sayen mwet inge, el sulella Daniel ac mwet luo pac sayal in liyaung orekma lun governor inge, ac in taran pac fahsriyen mwe kasrup lal tokosra uh.
3Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím.
3Tiana paht toko, arulana kalem lah orekma lal Daniel uh wo liki mwet wial ma kol orekma, oayapa governor uh kewa. Ac ke sripen el arulana pisrla ke orekma lal, tokosra el nunkauk elan oakilya Daniel tuh elan leumi tokosrai sac nufon.
4Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království, a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti; nebo věrný byl, aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm.
4Na mwet kol wial, ac governor uh, elos srike in suk mwatal ke ouiyen orekma kunal nu ke tokosrai uh, tusruktu elos tiana konauk kutena sripa ma elos ku in akkolukyal kac, mweyen Daniel el arulana pwaye ac suwohs in orekma lal, ac el tia orala kutena ma sufal ku sesuwos.
5Protož muži ti řekli: Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho.
5Na elos fahk nu sin sie sin sie, “Kut ac tia ku in konauk kutena ma in akkolukyalla Daniel kac, sayen ma nu ke alu lal uh.”
6Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ.
6Ouinge elos som nu yorol tokosra ac fahk nu sel, “Tokosra Darius, lela in loes moul lun Leum Fulat luk!
7Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové.
7Kut nukewa su karingin tokosrai lom uh — mwet kol ke orekma, governor uh, governor akluo uh, ac mwet fulat pac saya — nunak sela tuh tokosra in orala sie ma sap, ac akkeye in arulana ku. Kom in sapkin ouinge, tuh ke lusen len tolngoul, wangin mwet in siyuk ke kutena ma sin kutena god, ku sin kutena mwet, a in siyuk sum mukena ke mwe enenu lal. Mwet se fin kunausla ma sap se inge in fah sisiyang el nu in luf se ma sessesla ke lion uh.
8Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
8Ke ma inge, lela tokosra in orala ma sap se inge ac sainiya, na ac fah akkeyeyuk tuh in sie ma sap lun mwet Mede ac mwet Persia, su ac fah tia ku in ikilyukla.”
9Pročež král Darius vydal mandát a zápověd.
9Ouinge Tokosra Darius el sainiya ma sap sac.
10Daniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval.
10Daniel el ne lohng lah ma sap sac sainiyuki, a el som nu ke twek se ke lohm sel su oasr winto tulwala nu Jerusalem, ac oru oana ke el oru pacl nukewa. El ikasla sie winto ah, ac sikukmutunteyak ac pre nu sin God pacl tolu ke len se.
11Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého,
11Ke mwet lokoalok lal Daniel elos liye lah el pre nu sin God,
12Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
12elos nukewa som nu yorol tokosra in akkolukyal Daniel. Elos fahk, “O Tokosra, kom tuh sainiya ma sap se fahk mu ke inmasrlon len tolngoul, kutena mwet su siyuk kutena ma sin kutena god ku kutena mwet sayom, ac fah sisiyang nu in luf se ma sessesla ke lion.” Ac tokosra el fahk, “Pwaye, ma sap na ku se pa ingan, sie ma sap lun mwet Mede ac mwet Persia, su ac tia ku in ikilyukla.”
13Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, kterýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou.
13Na elos fahk nu sel tokosra, “Daniel, sie sin mwet sruoh Judah, el tia akfulatye tokosra, ku akos ma sap se tokosra el orala ah. El srakna pre pacl tolu ke len se, oana ke el oru pacl nukewa.”
14Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti.
14Ke tokosra el lohng ma inge el arulana supwarla kac, ac sang na kuiyal in suk inkanek in molella Daniel. El srike nwe ke na fongeni.
15Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo.
15Na mwet lokoalok lal Daniel elos foloko nu yorol tokosra ac fahk nu sel, “Tokosra etu na tari lah ke oakwuk lun mwet Mede ac mwet Persia uh, wangin ma sap ma tokosra oakiya ku in ikilyukla.”
16I řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe.
16Ke ma inge tokosra el sapkin in utukla Daniel ac sisiyang el nu in luf se ma sessesla ke lion. Ac el fahk nu sel Daniel, “Lela God lom, su kom arulana oaru in kulansupu, Elan loangekom.”
17A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi.
17Itukyang eot lulap se in afinya mutun luf sac, na tokosra el filiya sil lal sifacna ac sil lun mwet wal fulat lal fin eot sac, tuh in fah wangin mwet ku in ikasulla Daniel.
18I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho.
18Na tokosra el folokla nu inkul fulat sel, ac koflana motulla in fong sac. El tiana mongo, ac tia pacna lela in oasr mwe akpwar orek nu sel.
19Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové.
19Toang na in lutu se tok ah tokosra el sulaklak som nu ke luf sac.
20A jakž se přiblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů?
20Ke el apkuranyang nu kac, el orala pang na elya se ac fahk, “Daniel, mwet kulansap lun God moul! Ku God se lom, su kom arulana moniyuk in kulansup nu se, El molikomla liki lion uh?”
21Tedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky buď živ.
21Ac Daniel el fahk nu sin tokosra, “Lela in loes moul lun tokosra!
22Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.
22God El supwama lipufan lal in tuh kaliya oalin lion uh, oru elos tia ku in ngalisyuwi, mweyen El etu lah wangin ma sufal luk, ac wangin pac ma nga orala koluk nu sum, O Tokosra.”
23Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého.
23Tokosra el arulana enganak, ac sap in amacyak Daniel liki luf sac. Ouinge elos amakunulak ac liye lah wangin kutena ma sikyak nu sel, mweyen el lulalfongi God.
24I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli.
24Na tokosra el sap in sruhu nufon mwet ma tuh akkolukyal Daniel, ac el sap in sisiyang elos, wi mutan kialos ac tulik natulos, nu in luf se ma sessesla ke lion ah. Meet liki na elos sun kapin luf sac, lion uh atuyang nu selos ac kotkoteya nufon sri kaclos uh.
25Tedy Darius král napsal všechněm lidem, národům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.
25Na Tokosra Darius el sim nu sin mwet in mutunfacl nukewa ac kain in kas nukewa fin faclu, ac fahk: “Paing kowos nukewa!
26Ode mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství království mého třásli a báli se před Bohem Danielovým; nebo on jest Bůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani panování jeho až do konce.
26Nga sapkin nu sin mwet in mutunfacl nukewa su nga leumi, tuh mwet nukewa in sangeng ac akfulatye God lal Daniel. “El sie God moul, Ac El fah leum nwe tok. Tokosrai lal fah tiana kunausyukla, Ac ku lal ac fah wangin saflaiya.
27Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů.
27El molela ac loangela; El oru ma usrnguk ac mwenmen In kusrao ac fin faclu. El molella Daniel liki ku lun lion uh.”
28Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu, a v království Cýra Perského.
28Arulana yokyokelik wal lal Daniel in we lal Tokosra Darius, oayapa in we lal Tokosra Cyrus, mwet Persia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.