Daniel
Chapter 5
Kralice Bible (1613)
vs Bible Mutal (Kosra…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Daniel 5

Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.
1Sie fong ah, Tokosra Belshazzar el solani sie tausin mwet leum nu ke kufwa se lal, ac elos tukeni nim wain.
2A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
2Ke elos nimnim ah, Belshazzar el sap in utuku cup ac pol ma orek ke gold ac silver ma Nebuchadnezzar, papa tumal, el tuh usla liki Tempul in Jerusalem. Tokosra el sap utuku ma inge tuh el, mwet wal fulat lal, mutan kial kewa, ac mutan kulansap kial kewa, elos in nimnimkin.
3I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
3In pacl sacna ahlu ac cup gold uh utuku, ac elos nukewa tukeni nim wain kac
4Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.
4ac kaksakin god nukewa lalos ma orekla ke gold, silver, bronze, osra, sak ac oayapa eot.
5V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.
5In kitin pacl ah na poun mwet se sikyak, ac mutawauk in sim yen ma mosrweyukla ke fasr pesinka in lohm uh, yen ma kalmen lam uh tolak arulana kalem. Ac tokosra el liye ke lac po sac sim ah.
6Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.
6El arulana sangeng, oru efla mutal ac intwel rarrarak.
7A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.
7El wola ac fahk sie mwet in use mwet inutnut, mwet mwenmen, ac mwet lutlut ke ma oan yen engyeng uh. Ke elos tuku, tokosra el fahk nu selos, “Mwet se fin ku in riti ma simla inge ac fahkma kalmac an nu sik, el ac fah nukumyukyang ke nuknuk sroninmutuk lun leum uh, ac wuleang soko ah gold lun mwet wal, ac el ac fah mwet leum se aktolu in tokosrai se inge.”
8I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.
8Mwet pwapa fulat inkul sin tokosra elos fahsryang nu yorol, tusruktu wangin sie selos ku in riti ma simla uh, ku fahkak kalmac uh nu sin tokosra.
9Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.
9Na fosrnga lal Tokosra Belshazzar oru el efla yohk liki meet ah, ac mwet lal su wal fulat elos nukanla ma elos in oru.
10Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.
10Na Kasra, nina kial tokosra, el lohngak wowon lal tokosra ac mwet wal fulat lal, na el utyak nu yen kufwa uh orek we. El fahk, “Lela in loes moul lun tokosra! Nimet kom arulana fohsak ac efla angan.
11Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,
11Oasr sie mwet in tokosrai lom uh su ngunin god mutal uh oan in el. Ke papa tomom el tuh tokosra, mwet se inge el akkalemye lah el lalkung ac lalmwetmet, ac yohk etauk lal oana etu lun god uh. Ac Tokosra Nebuchadnezzar, papa tomom, el akleumyal fin mwet susfa, mwet inutnut, mwet mwenmen, ac mwet lutlut ke ma oan yen engyeng uh nukewa.
12Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.
12Oasr kain in ku se yorol ma sesa yurin mwet uh, ac el lalmwetmet ac usrnguk in aketeya mweme. El ku pac in akkalemye kas in pupulyuk ac aketeya ma lukma. Ke ma inge kom sapla ac solama mwet se inge, Daniel, su tokosra el tuh sang inel Belteshazzar, ac el ac fah fahkot kalmen ma inge nukewa nu sum.”
13Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?
13In pacl sacna, utuku Daniel nu ye mutal tokosra, ac tokosra el siyuk sel, “Ya kom pa Daniel se inmasrlon mwet Jew ma tokosra, papa tumuk, el tuh use Judah me nu in sruoh ah?
14Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.
14Nga lohng mu ngunin god mutal uh wi kom, ac lah kom usrnguk, lalmwetmet, ac oasr pac etauk lom.
15A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.
15Utuku mwet kasru ac mwet inutnut uh elos in tuh riti ma simla inge ac fahkma kalmac uh nu sik, tusruktu elos tia ku in konauk kalmac uh.
16Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.
16Ac oasr pac lohngya sik mu kom ku in konauk kalmen kas in pupulyuk, ac aketeya ma lukma uh. Kom fin ku in riti ma se simla inge, ac fahkma kalmac uh nu sik, ac fah nukumyukyang kom ke nuknuk sroninmutuk lun mwet leum, ac kom fah wuleang soko ah gold, ac kom ac fah mwet leum se aktolu in tokosrai se inge.”
17Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.
17Ac Daniel el topkol ac fahk, “Sruokyana mwe kite lom an, ku sang lun sie pacna mwet. Tusruktu nga ac fah riti nu sin tokosra ma simla uh, ac akkalemye kalmac uh.
18Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,
18“God Fulatlana El oru tuh papa tomom, Nebuchadnezzar, elan sie tokosra na pwengpeng, ac sang ku ac wal fulat nu sel.
19A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.
19Yoklana pwengpeng lal, pwanang mutanfahl nukewa ac kain in kas nukewa elos sangeng ac rarrar sel. El fin lungse uniya sie mwet, na el uniya na; ac el fin lungse mwet se in moulna, el lela in moul. El ac akfulatye, ku aklusrongtenye, kutena mwet oanalungse lal.
20Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.
20Ke sripen fulatak nankal ac likkeke lal, ac sulallal orekma lal nu sin mwet uh, na sisila el liki nien muta fulat lal, ac tila akfulatyeyuk el.
21Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.
21Lisyukla el liki inmasrlon mwet uh, ac nunak lal tuh ekla oana nunak lun kosro uh. El tuh muta yurin donkey lemnak, mongo mah oana soko ox, ac motul na inima uh, ac wangin ma afinilya liki aunfong uh. Tok, el akilenak lah pwaye, God Fulatlana El nununku tokosrai nukewa lun mwet uh, ac El ku in eisalosyang nu sin kutena mwet su El lungse sang nu se.
22Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.
22“Ac kom, su ma natul, kom ne etu ma inge nukewa a kom tiana akpusiselye nunak lom.
23Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.
23Kom orekma lain Leum God inkusrao, ac orekmakin cup ac pol ma utuku liki Tempul lal. Kom, ac mwet wal fulat lom, mutan kiom kewa ac mutan kulansap kiom nukewa nim wain kac, ac kaksakin god lowos ma orekla ke gold, silver, bronze, osra, sak ac eot — god inge su tia ku in liye ku lohng, ac tia etu kutena ma. Ac kom tiana akfulatye God su ac ku in wotela lah kom ac misa ku moulna, ac su nununku ma nukewa kom oru uh.
24Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.
24Pa ingan sripa se oru God El supwama lac po sac in tuku simusla kas inge uh.
25A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.
25“Pa inge kas ma simla uh: “MENE, MENE, TEKEL, PARSIN.”
26Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.
26Ac pa inge kalmac uh: “MENE pa OAKLA — God El oakla pisen len lula ke tokosrai lom uh, na ac safla pa inge.
27Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.
27“TEKEL pa PAUNIYA — pauniyuki kom tari ke mwe paun uh, ac koneyukyak tuh na kom sufalla.
28Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.
28“PARSIN pa KITALIK — tokosrai lom uh kitakatelik ac itukyang nu sin mwet Mede ac mwet Persia.”
29Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.
29In pacl sacna Belshazzar el sap mwet kulansap lal in nokmulang Daniel ke nuknuk sroninmutuk lun mwet leum, ac in sripisrya soko ah gold ke kwawal. Na el sang in el pa mwet leum aktolu in tokosrai uh.
30V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
30In fong sacna, Belshazzar, tokosra lun Babylonia, el anwuki,
31Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.
31ac Darius mwet Mede, su yac onngoul luo matwal in pacl sac, el eisla tokosrai sac.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.