Levitikas 5
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Kami maeto loe a hnuk ih hmuen hoi panoek ih hmuen nuiah hnukung ah oh moe, rangpui hmaa ah lokmaihaih sahkung ih lok doeh a thaih; toe thuih han koeh ai nahaeloe, a zaehaih to a nuiah krah tih.
1Zhřešil-li by člověk, tak že slyše hlas zakletí a jsa svědkem toho, což viděl neb slyšel, a neoznámil by, poneseť pokutu za nepravost svou.
2To tih ai boeh loe kami maeto mah kaciim ai hmuen maw, kaciim ai moi maw, to tih ai boeh loe kaciim ai maitaw qok maw, to tih ai boeh loe kaciim ai zok hoi kavak moinawk maw panoek ai pui hoiah sui moeng nahaeloe, to tiah a sak ih hmuen to anih mah panoek let naah, anih loe zaehaih sah kami ah ni om tih boeh.
2Aneb jestliže by se dotkl člověk některé věci nečisté, buďto těla zvěři nečisté, buďto těla hovada nečistého, aneb těla žížaly nečisté, a bylo by to skryto před ním, tedy nečistý bude a vinen jest.
3To tih ai boeh loe kami maeto loe panoek ai ah, kami khae ih ciimcai ai hmuen maw, kami maeto mah sak ih ciimcai ai hmuen maw a sui moeng, toe to tiah a sak ih hmuen to anih mah panoek let naah, anih loe zaehaih sah kami ah ni oh boeh.
3Aneb jestliže by se dotkl nečistoty člověka, jaká by koli byla nečistota jeho, kterouž se poškvrňuje, a bylo by to skryto před ním, a potom poznal by to, vinen jest.
4To tih ai boeh loe kami maeto loe kahoih ai hmuen pongah maw, kahoih hmuen pongah maw, panoek ai pui hoiah lokmaihaih to a sak moeng, toe to tiah a sak ih hmuen to anih mah panoek naah, anih loe zaehaih sah kami ah ni oh boeh.
4Aneb jestliže by se kdo zapřisáhl, vynášeje to rty svými, že učiní něco zlého aneb dobrého, a to o jakékoli věci, o níž člověk s přísahou obyčej má mluviti, a bylo by to skryto před ním, a potom by poznal, že vinen jest jednou věcí z těch,
5Mi kawbaktih doeh to baktih hmuennawk pongah zae ah om nahaeloe, a zaehaih hmuen to taphong han oh.
5Když tedy vinen bude jednou věcí z těch: vyzná hřích svůj,
6A zaehaih hmuen pongah Angraeng khaeah zae angbawnhaih sak hanah, tuucaa tala maw, to tih ai boeh loe maeh tala maw a sin han oh; to pacoengah qaima mah anih hanah zae angbawnhaih sah pae tih.
6A přivede obět za vinu svou Hospodinu, za hřích svůj, kterýmž zhřešil, samici z dobytku drobného, ovci aneb kozu za hřích, a očistíť jej kněz od hříchů jeho.
7Tuucaa sin thai ai nahaeloe, Angraeng khaeah zae angbawnhaih sak hanah, pahuu hnetto maw, to tih ai boeh loe im pahuu hnetto maw sin han oh; maeto hoiah zae angbawnhaih to sah ueloe, kalah maeto hoiah hmai angbawnhaih to sah tih.
7A pakli by s to býti nemohl, aby dobytče obětoval, tedy přinese obět za vinu svou, kterouž zhřešil, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek Hospodinu, jedno v obět za hřích a druhé v obět zápalnou.
8To hmuennawk to qaima khaeah sin ah, anih mah tavaa maeto hoiah zae angbawnhaih to sah pae hmaloe tih, anih mah tahnong to tamet pae poek tih, toe taprawt pat mak ai.
8I přinese je k knězi, a on obětovati bude nejprvé to, kteréž má býti v obět za hřích, a nehtem natrhne hlavy jeho naproti tylu jeho, však nerozdělí jí.
9Zae angbawnhaih athii to hmaicam taengah haeh tih; kamtlai athii loe hmaicam kung ah krai tih; to loe zae angbawnhaih ah oh.
9I pokropí krví z oběti za hřích strany oltáře, a což zůstane krve, vytlačí ji k spodku oltáře; nebo obět za hřích jest.
10To pacoengah sakhaih atawk baktih toengah, qaima mah hnetto haih tavaa hoiah hmai angbawnhaih to sah pae tih; a zaehaih pongah qaima mah zae angbawnhaih to sah pae tih; to naah anih ih zaehaih to tahmen tih.
10Z druhého pak učiní obět zápalnou vedlé obyčeje. A tak očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil, a bude mu odpuštěn.
11Toe pahuu hnetto maw, im pahuu hnetto maw doeh sin thai ai nahaeloe, zae angbawnhaih sak hanah, takaw dip kahoih ephah hato thungah maeto sin moe, paek han oh; zae angbawnhaih ah oh pongah, situi bawh hmah ah loe, hmuihoih doeh a nuiah suem hmah.
11A pakli nemůže s to býti, aby přinesl dvě hrdličky aneb dvé holoubátek, tedy přinese obět svou ten, kterýž zhřešil, desátý díl míry efi mouky bělné v obět za hřích. Nenalejeť na ni oleje, aniž položí na ni kadidla, nebo obět za hřích jest.
12To hmuen loe qaima khaeah sin ah, anih mah takaw dip to ban tamsum maeto la ueloe, Angraeng hmaa ah hmai angbawnhaih sak baktih toengah, hmaicam nuiah hmai hoiah thlaek tih; to loe zae angbawnhaih ah om tih.
12Kterouž když přinese k knězi, tedy kněz vezma z ní plnou hrst svou, pamětné její, páliti to bude na oltáři mimo obět ohnivou Hospodinu, obět za hřích jest.
13To tiah qaima mah anih sakpazaehaih hmuen maeto hanah zae angbawnhaih to sah pae nahaeloe, anih zaehaih to tahmen tih; cang hoi angbawnhaih sak ih baktih toengah, kamtlai angbawnhaih hmuen loe qaima taham ah om tih, tiah a thuih pae.
13I očistí jej kněz od hříchu jeho, kterýmž zhřešil v kterékoli věci z těch, a budeť mu odpuštěn; ostatek pak bude knězi jako při oběti suché.
14Angraeng mah Mosi khaeah,
14Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
15kami maeto mah Angraeng ih hmuenciim maeto ah, poek ai pui hoiah zaehaih to sah moeng nahaeloe, a sak pazae ih hmuen pongah zae angbawnhaih sak hanah, coek koi kaom ai, tuu khongkha thung ih tuu tae maeto hoiah sak ih zae angbawnhaih ah oh pongah, hmuenciim ih shekel tahhaih dan baktih toengah, sui kanglung shekel nazetto maw tito pakoep ah loe, Angraeng hmaa ah sin ah;
15Kdyby člověk přestoupil přestoupením, a zhřešil by z poblouzení, ujímaje věcí posvěcených Hospodinu: tedy přinese obět za vinu svou Hospodinu, skopce bez poškvrny z drobného dobytka, podlé ceny tvé, nejníž za dva loty stříbra, vedlé lotu svatyně, za vinu.
16kaciim hmuen nuiah a sakpazae ih hmuen to pathok let pacoengah loe, to hmuen pangato thungah maeto qaima hanah paek thap pae ah; qaima mah tuu khongkha thung ih tuu tae hoiah anih hanah zae angbawnhaih to sah pae ueloe, a zaehaih to tahmen tih.
16A tak, což zhřešil, ujímaje posvěcených věcí, nahradí, a pátý díl nad to přidá, dada to knězi; kněz pak očistí jej skrze skopce oběti za vinu, a bude jemu odpuštěna.
17Kami maeto mah Angraeng mah sak han ai thuih ih lok to aek moe, zaehaih sah moeng nahaeloe, a sakpazae ih hmuen to panoek ai cadoeh, anih loe zae ah oh boeh pongah, a zaehaih tho to hnu tih.
17Jestliže by pak člověk zhřešil, a učinil by proti některému ze všech přikázaní Hospodinových, čehož by nemělo býti, neznaje toho, a byl by vinen, rovně též ponese nepravost svou.
18Sakpazae angbawnhaih ah oh pongah, sum kanglung phoisa nazetto maw tito pakoep ah loe, coek koi kaom ai, tuu khongkha thung ih tuu tae hoi nawnto qaima khaeah sin ah; anih mah poek ai pui hoiah hmuen to sahpazae cadoeh, anih mah hmuen sakpazae boeh, tito panoek ai pongah, qaima mah anih hanah zae angbawnhaih sah pae nahaeloe, a zaehaih to tahmen tih.
18A přivede skopce bez poškvrny z drobného dobytka vedlé ceny tvé v obět za vinu k knězi. I očistí jej kněz od poblouzení jeho, kterýmž pobloudil a o němž nevěděl, a bude mu odpuštěno.
19To loe zae angbawnhaih ah oh; tangtang ni anih loe Angraeng hmaa ah hmuen sahpazae kami ah oh, tiah a naa.
19Obět za provinění jest, nebo zavinil Hospodinu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.