Jakob 3
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Nawkamyanawk, patukkung ah na oh o boih hanah poek o hmah, aicae loe karai kue lokcaekhaih a tong o tih, tito panoek oh.
1Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
2Aicae boih paroeai hmuen sakpazaehaih a tawnh o. Lokthuih pazae ai kami loe, kakoep kami ah oh moe, takpum boih angsum thaih kami ah oh.
2V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.
3Khenah, lok tahngaih thai hanah, aicae mah hrang ih tahmawh to a moem pae o; to naah ni hrang ih takpum boih paqoi thaih.
3An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
4Palongpuinawk ho khen oh, len o parai e, takhi kaham mah koeh baktiah hmuh thaih, toe palongpui mongkung mah loe amonghaih cung tetta hoiah ni a caeh koehhaih baktiah paqoi.
4An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
5To baktih toengah palai doeh takpum thungah kaom hmuen tetta ah ni oh, toe amoek parai. Khenah, tetta hmai mah taw to kangh boih!
5Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
6Palai loe hmai ah oh moe, long zaehaih ah oh: to baktih toengah palai loe aicae takpum thungah oh moe, takpum to amhnongsak boih, takpum hmai kangsak hanah, hell hmai thungah kraksak.
6A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného.
7Moi kasannawk, tavaanawk, pahuinawk hoi tuipui thungah kaom moinawk boih mongsak thaih:
7Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí;
8toe palai loe mi kawbaktih mah doeh pazawk thai ai; thuitaek thai ai ih kasae ah oh moe, duekhaih kasoe ah oh.
8Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
9Aicae mah ampa Sithaw to palai hoiah pakoeh moe, Sithaw hoi kanghmong ah sak ih kaminawk doeh aicae mah palai hoiah pasoih o.
9Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
10Pakha maeto thung hoiah tahamhoihhaih hoi tangoenghaih to tacawt. Nawkamyanawk, hae tiah oh han om ai.
10Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
11Tuibap maeto thung hoiah tui kaluep hoi tui kakhaa tacawt thai maw?
11Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu?
12Nawkamyanawk, thaiduetkung mah Olive thaih athaih thai maw? To tih ai boeh loe misurkung mah thaiduet thaih athaih thai maw? Tuibap maeto thung hoiah tui kaluep hoi tui kakhrum tacawt thai ai.
12Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže.
13Nangcae thungah palungha kami hoi panoekhaih tawn kami oh maw? Om nahaeloe palunghahaih tuinom hoiah tacawt kahoih a toksakhaih to amtuengsak nasoe.
13Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
14Toe na palung thungah kasae uthaih maw, misa angcoeng koehhaih maw om nahaeloe, amoek o hmah loe, loktang lok aek hanah lok amlai o hmah.
14Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě.
15To baktih palunghahaih loe ranui bang hoiah angzo ai, long hoiah angzo palunghahaih, taksa koehhaih hoiah angzo palunghahaih, taqawk khae hoiah angzo palunghahaih ah ni oh.
15Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská.
16Uthaih hoi misa angcoenghaih kaom ahmuen ah loe, khosak anghmanghaih hoi congca kasae sakhaih to oh.
16Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé.
17Toe ranui bang hoi angzo palunghahaih loe, hmaloe koekah ciimcai moe, angdaehhaih, poeknaemhaih, kami tlim ah khosakhaih, palungnathaih hoiah koi pacoengah, athaih kahoih to athaih, mikhmai khethaih om ai, angsak cophaih doeh om ai.
17Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
18Angdaehhaih sah kaminawk loe toenghaih thingthai atii to monghaih hoiah haeh o.
18Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.