Patukkung 5
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Sithaw imthung ah na caeh naah na khok tangkan to acoe ah; amsoem ai hmuen a sak o tiah panoek ai kamthunawk ih angbawnhaih to sak pae pongah loe, lok tahngaih hanah azom ah.
1Ostříhej nohy své, když jdeš do domu Božího, a buď hotovější k slyšení nežli k dávání obětí bláznů; nebo oni neznají toho, že zle činí.
2Na pakha to rangsak hmah, Sithaw hmaa ah lokthuih hanah, na poekhaih rangsak hmah; Sithaw loe van ah oh moe, nang loe long ah na oh; to pongah na lok to tamsisak ah.
2Nebývej rychlý k mluvení, ani srdce tvé kvapné k vynášení slova před oblíčejem Božím, poněvadž Bůh jest na nebi, a ty na zemi; protož nechť jsou slova tvá nemnohá.
3Kapop ah poek ih hmuen to amang ah hnuk baktih toengah, lokpunghaih mah amthuhaih to amtuengsak.
3Nebo jakož přichází sen z velikého pracování, tak hlas blázna z množství slov.
4Sithaw khae lokkamhaih sak naah, akoepsak ai ah om hmah; anih loe kamthunawk nuiah anghoe ai; lokkamhaih to koepsak ah.
4Když bys učinil slib Bohu, neprodlévej ho splniti, nebo nemá líbosti v blázních. Cožkoli slíbíš, splň.
5Lokkamhaih na koepsak ai pongah loe, lokkamhaih sah ai ah oh to hoih kue.
5Lépe jest, abys nesliboval, než abys slibě, neplnil.
6Na pakha pongah na takpum to zaehaih sahsak hmah; ka sakpazae moeng boeh tiah, van kaminawk hmaa ah thui hmah; na thuih nahaeloe Sithaw palungphui ueloe, na ban hoi sak ih hmuen to amrosak tih.
6Nedopouštěj ústům svým, aby k hříchu přivodila tělo tvé, aniž říkej před andělem, že to jest poblouzení. Proč máš hněvati Boha řečí svou, kterýž by na zkázu přivedl dílo rukou tvých?
7Pop parai amang hoi pop hmoek ah apaeh ih lok loe avanghaih tidoeh om ai; to pongah nang loe Sithaw to zii ah.
7Nebo kdež jest mnoho snů, tu i marnosti a slova mnohá, ale ty Boha se boj.
8Prae thungah kamtang hnaphnaehaih, toenghaih loklam hoi amkhraeng moe, patuk ih lok baktih na ai ah lokcaekhaih hoi athii palonghaih to na hnuk naah, to baktih hmuen pongah dawnrai hmah; angraeng maeto loe angmah pongah kasang kue angraeng mah anih to khet parui, nihnik doeh angmah hnik pongah kasang kue angraeng mah khet parui let bae vop.
8Jestliže bys nátisk chudého a zadržení soudu a spravedlnosti spatřil v krajině, nediv se té věci; nebo vyšší vysokého šetří, a ještě vyšší nad nimi.
9Prae thung ih amekhaih loe kami boih han ih ni, siangpahrang angmah doeh lawk thung hoiah amekhaih to hnuk.
9Zemský pak obchod u všech přední místo má; i král rolí slouží.
10Phoisa palung kami loe phoisa hoiah palungdip mak ai; angraenghaih koeh kami doeh a tawnh ih hmuenmae hoiah palungdip thai mak ai; hae hmuen doeh azom pui ni.
10Kdo miluje peníze, nenasytí se penězi; a kdo miluje hojnost, nebude míti užitku. I to jest marnost.
11Hmuenmae pop naah, patohhaih doeh pop aep; katawn kaminawk mah mik hoiah dan o khue ai ah loe tih amekhaih maw a tawnh o?
11Kde jest mnoho statku, mnoho bývá i těch, kteříž jedí jej. Jakýž tedy má užitek pán jeho? Jediné, že očima svýma hledí na něj.
12Toksahkung loe zetta caa cadoeh kapop ah caa cadoeh, iih nawm pae; angraeng loe hmuenmae tawnh mang, toe iip thai ai.
12Sladký jest sen pracovitému, jez on málo neb mnoho, ale sytost bohatého nedopouští mu spáti.
13Ni tlim ah kasae koek hmuen to ka hnuk; angraengnawk loe a tawnh o ih hmuen to angmacae patang han ih ni patung o.
13Jest přebídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem: Bohatství nachované tomu, kdož je má, k jeho zlému.
14Toe to tiah angraeng kaminawk loe tahamsethaih mah anghmatsak boih; caa nongpa tapen cadoeh, anih mah toep han ih hmuen tidoeh om ai.
14Nebo hyne bohatství takové pro zlou správu; syn, kteréhož zplodí, nebude míti v ruce své ničeho.
15Anih loe amno zokthung hoi bangkrai ah tacawt baktih toengah, bangkrai ah ni amlaem let tih; a toksakhaih to a ban hoi tidoeh sin thai mak ai.
15Jakž vyšel z života matky své nahý, tak zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou.
16Kami loe angmah angzohhaih baktiah, caeh let tih, hae doeh kasae koek hmuen ah ni oh; takhi hanah toksak hae timaw amekhaih oh?
16A toť jest také přebídná věc, že rovně, jakž přišel, tak odjíti musí. Protož jaký užitek míti bude toho, že pracoval u vítr?
17Anih hinghaih aninawk loe khoving thungah laemsak boih; palungsethaih, palungphuihaih, nathaih hoiah ni kho a sak.
17K tomu, že po všecky dny své v temnostech jídal, s mnohým zůřením, nemocí a hněvem?
18Sithaw mah paek ih hinghaih ni setta thungah kami han kahoih, kamsoem ah kaom ka hnuk ih hmuen loe caaknaek moe, tha pathok hoiah hnuk ih toksakhaih atho nuiah poeknawm ah khosakhaih hae ni; to hmuen loe angmah khosakhaih taham ah ni oh roe boeh.
18Aj, toť jsem já spatřil, že dobrá a čistá jest věc jísti a píti a užívati pohodlí ze vší práce své, kterouž kdo vede pod sluncem v počtu dnů života svého, kteréž dal jemu Bůh, nebo to jest podíl jeho;
19Sithaw mah kami boih hanah angraenghaih hoi hmuenmae tawnhhaih to paek; to hmuennawk hoi kanawm ah khosakhaih to paek, angmah ih taham to laksak moe, a toksakhaih pongah anghoehaih to paek; hae hmuen loe Sithaw ih tangqum ah ni oh.
19A že kterémukoli člověku dal Bůh bohatství a zboží, a dopustil, aby užíval jich, a bral díl svůj, a veselil se z práce své, to jest dar Boží.
20Sithaw mah poeknawmhaih palungthin to paek boeh pongah, kalaem tangcae khosakhaih aninawk to poek mak ai boeh.
20Nebo nebude mnoho pamatovati na dny života svého, proto že Bůh jemu přeje veselí srdce jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.