ʻIsaia 52
Tongan Bible, Revised West VersionTranslation
Tongan Bible, Revised West Version
Kralice Bible (1613)
1Ke ke ʻā, ke ke ʻā; ʻai ho mālohi, ʻE Saione; ʻai ho ngaahi kofu matamatalelei, ʻE Selūsalema, ʻae kolo māʻoniʻoni: koeʻuhi ʻe ʻikai toe hū kiate koe ʻae taʻekamu mo e taʻemaʻa.
1Probuď se, probuď se, oblec se v sílu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy své, ó Jeruzaléme, město svaté; neboť nebude již více na tě dotírati neobřezaný a nečistý.
2Tupeʻi koe mei he efu; tuʻu hake, pea nofo hifo, ʻE Selūsalema: vete koe mei he ngaahi haʻi ʻo ho kia, ʻE ʻofefine pōpula ʻo Saione.
2Otřes se z prachu, povstaň, posaď se, Jeruzaléme; dobuď se z okovů hrdla svého, ó jatá dcerko Sionská.
3He ʻoku pehē ʻe Sihova, “Kuo mou fakatau ʻakimoutolu taʻehatotongi; pea ʻe huhuʻi ʻakimoutolu taʻehapaʻanga.
3Takto zajisté dí Hospodin: Darmo jste sebe prodali, protož bez peněz budete vykoupeni.
4He ʻoku pehē ʻe he ʻEiki ko Sihova, “Naʻe ʻalu hifo ʻi muʻa ʻa hoku kakai ki ʻIsipite ke nofo ai; pea naʻe fakamālohiʻi taʻetotonu ʻakinautolu ʻe he kakai ʻAsilia.
4Nebo takto praví Panovník Hospodin: Do Egypta sstoupil lid můj předešle, aby tam byl pohostinu, ale Assur bez příčiny jej ssužuje.
5“Pea ko eni,” ʻoku pehē ʻe Sihova, “Ko e hā ʻoku ou maʻu ni, koeʻuhi ʻoku ʻave taʻehanoʻuhinga ʻa hoku kakai? Ko kinautolu ʻoku pule kiate kinautolu ʻoku nau fakaioho mamahi ʻakinautolu, ʻoku pehē ʻe Sihova, pea ʻoku kapea maʻu pe ʻi he ʻaho kotoa pē ʻa hoku huafa.
5Nyní tedy což mám činiti? praví Hospodin. Poněvadž jest lid můj zajat darmo, a panovníci jeho k úpění jej přivodí, praví Hospodin. Nad to ustavičně každého dne jménu mému útržka se činí.
6Ko ia ʻe ʻilo ai ʻa hoku huafa ʻe hoku kakai: Pea te nau ʻilo ʻi he ʻaho ko ia, Ko au ia ʻoku folofola. “Vakai, ko au ia.
6Protož poznáť lid můj jméno mé, protož poznáť, pravím, v ten den, že já tentýž, kterýž mluvím, aj, přítomen budu.
7Hono ʻikai fakaʻofoʻofa ʻi he ngaahi moʻunga ʻae vaʻe ʻo ia ʻoku ʻomi ʻae ongoongolelei, ʻaia ʻoku fakahā ʻae melino; ʻaia ʻoku ʻomi ʻae ongoongolelei ʻoe lelei, mo ne fakahā ʻae fakamoʻui; ʻaia ʻoku pehē ki Saione, “ʻOku pule ʻa ho ʻOtua!”
7Ó jak krásné na horách nohy toho, ješto potěšené věci zvěstuje, a ohlašuje pokoj, toho, ješto zvěstuje dobré, ješto káže spasení, a mluví k Sionu: Kralujeť Bůh tvůj.
8ʻE hiki hake ʻae leʻo ʻo ho kau tangata leʻo; pea ʻe fakataha honau leʻo ʻonau hiva: he te nau mamata ko e mata ki he mata, ʻoka toe ʻomi ʻe Sihova ʻa Saione.
8Strážní tvoji hlasu, hlasu pozdvihnou, a spolu prokřikovati budou; neboť okem v oko uzří, že Hospodin zase přivede Sion.
9Ke hā mai ʻi he fiefia, hiva fakataha, ʻakimoutolu ʻae ngaahi potu lala ʻo Selūsalema, he kuo fakafiemālieʻi ʻe Sihova ʻa hono kakai, kuo ne huhuʻi ʻa Selūsalema.
9Zvučte, prozpěvujte spolu pustiny Jeruzalémské; neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, vykoupil Jeruzalém.
10Kuo fakahā ʻe Sihova ʻa hono nima ʻi he ʻao ʻoe ngaahi puleʻanga kotoa pē; pea ʻe mamata ʻe he ngaahi ngataʻanga kotoa pē ʻo māmani ʻae fakamoʻui ʻa hotau ʻOtua.
10Ohrnul Hospodin rámě svatosti své před očima všech národů, aby viděly všecky končiny země spasení Boha našeho.
11ʻAlu ʻakimoutolu, ʻalu ʻakimoutolu, mou ʻalu atu mei ai, ʻoua ʻe ala ki ha meʻa taʻemaʻa; ʻalu ʻakimoutolu mei he lotolotonga ʻo ia; ke maʻa ʻakimoutolu ʻoku mou fua ʻae ngaahi ipu ʻa Sihova.
11Odejděte, odejděte, vyjděte z Babylona, nečistého se nedotýkejte; vyjděte z prostředku jeho, očisťte se vy, kteříž nosíte nádobí Hospodinovo.
12Koeʻuhi ʻe ʻikai te mou ʻalu atu fakavave, pe ʻalu ʻi he hola: he ko Sihova ʻe muʻomuʻa ʻiate kimoutolu; pea ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli ʻe muimui ʻiate kimoutolu.
12Nebo ne s chvátáním vyjdete, aniž s utíkáním půjdete; předcházeti zajisté bude vás Hospodin, a zbéře vás Bůh Izraelský.
13Vakai, ʻe fai fakapotopoto ʻa ʻeku tamaioʻeiki, ʻe hakeakiʻi ia pea fakaongolelei, pea te ne māʻolunga ʻaupito.
13Aj, služebníku mému šťastně se povede, vyvýšen, vznešen a zveleben bude velmi.
14ʻO hangē naʻe ofo ʻae tokolahi kiate ia, he liliu ʻo kovi hono fofonga ʻo lahi hake ʻi he tangata kotoa pē, mo hono sino ʻo lahi hake ʻi he ngaahi foha ʻoe tangata.
14A jakož mnozí se nad ním užasnou, že tak zohavena jest nad jiné lidi osoba jeho, způsob jeho nad syny lidské:
15Ko ia te ne taufuʻi ʻae ngaahi puleʻanga lahi; ʻe tāpuni ʻe he ngaahi tuʻi honau fofonga kiate ia: he ko ia naʻe ʻikai fakahā kiate kinautolu te nau mamata ki ai; pea ko ia naʻe ʻikai te nau fanongo ki ai te nau tokangaʻi.
15Tak zase skropí národy mnohé, i králové před ním zacpají ústa svá, proto že což jim nebylo vypravováno, to uzří, a tomu, o čemž neslýchali, porozumějí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.