ʻIsikieli 14
Tongan Bible, Revised West VersionTranslation
Tongan Bible, Revised West Version
Kralice Bible (1613)
1Pea naʻe toki haʻu kiate au ʻae niʻihi ʻi he kau mātuʻa ʻo ʻIsileli, ʻonau nofo mai ʻi hoku ʻao.
1Potom přišedše ke mně muži z starších Izraelských, seděli přede mnou.
2Pea naʻe hoko mai kiate au ʻae folofola ʻa Sihova, ʻo pehē,
2I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
3“Foha ʻoe tangata, kuo fokotuʻu ʻe he kau tangata ni honau ngaahi tamapua ʻi honau loto, pea ʻai mo e tūkiaʻanga ʻo ʻenau hia ʻi honau ʻao: ʻoku ngali koā ke fakafehuʻi ha meʻa kiate au ʻekinautolu?”
3Synu člověčí, muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž jim k urážce jest, položili před tváři své. Zdaliž se upřímě radí se mnou?
4Ko ia ke ke lea kiate kinautolu, pea ke pehē kiate kinautolu, “ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; Ko e tangata kotoa pē ʻoe fale ʻo ʻIsileli ʻaia ʻoku fokotuʻu tamapua ʻi hono loto, mo ne ʻai ʻae tūkiaʻanga ʻo ʻene hia ʻi hono ʻao, pea ʻoku haʻu ki he palōfita, Ko au ko Sihova, te u tali ia, ʻo fakatatau mo e tokolahi ʻo ʻene ngaahi tamapua;
4Protož mluv jim a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil před tvář svou, a přišel by k proroku: já Hospodin odpovídati budu tomu, kterýž přišel, o množství ukydaných bohů jeho,
5Koeʻuhi ke u moʻua ʻae fale ʻo ʻIsileli ʻi honau loto ʻonautolu pe, koeʻuhi kuo nau mavahe kotoa pē meiate au, ko e meʻa ʻi heʻenau ngaahi tamapua.
5Abych polapil dům Izraelský v srdci jejich, že se odvrátili ode mne k ukydaným bohům svým všickni napořád.
6¶ “Ko ia ke ke lea ki he fale ʻo ʻIsileli, ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; Fakatomala pea tafoki mei hoʻomou ngaahi tamapua; pea tafoki homou mata mei hoʻomou ngaahi fakalielia kotoa pē.
6Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich, a ode všech ohavností vašich odvraťte tvář svou.
7He ko ia kotoa pē ʻi he fale ʻo ʻIsileli, pe ko e muli ʻoku ʻāunofo ʻi ʻIsileli, ʻaia ʻoku mavahe ʻe ia ia meiate au, ʻo ne fokotuʻu ʻene ngaahi tamapua ʻi hono loto, ʻo ne ʻai ʻae tūkiaʻanga ʻo ʻene hia ʻi hono ʻao, pea ʻoku haʻu ki he palōfita ke fakafehuʻi kiate ia koeʻuhi ko au; Ko au ko Sihova te u tali ia ʻeau pe.
7Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných, kteříž jsou pohostinu v Izraeli, odvrátil se od následování mne, a složil by ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by před tvář svou a přišel by k proroku, aby se mne tázal skrze něho: já Hospodin odpovím jemu o sobě,
8Pea te u fakahangatonu hoku mata ki he tangata ko ia, pea te u ngaohi ia ko e fakaʻilonga mo e lea fakatātā, pea te u motuhi ia mei he lotolotonga ʻo hoku kakai; pea te mou ʻilo ko Sihova au.
8A obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za přísloví, a vytnu jej z prostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.
9Pea kapau ʻe kākaaʻi ʻae palōfita ʻoka lea ʻaki ʻe ia ha meʻa, ko au ia ko Sihova ʻoku fakahalaia ia, pea te u mafao atu kiate ia ʻa hoku nima, pea fakaʻauha ia mei he lotolotonga ʻo hoku kakai ko ʻIsileli,
9Prorok pak, dal-li by se přivábiti, aby mluvil slovo, já Hospodin přivábil jsem proroka toho. Než vztáhnuť ruku svou na něj, a vyhladím jej z prostřed lidu svého Izraelského.
10Pea te nau fua ʻae tautea ʻo ʻenau angahala: ʻe tatau pe ʻae tautea ʻoe palōfita mo e tautea ʻo ia ʻoku kumi kiate ia;
10A tak ponesou nepravost svou. Jakáž pokuta na toho, kdož by se tázal, takováž pokuta na proroka bude,
11Koeʻuhi ke ʻoua naʻa toe ʻalu pehē ʻae fale ʻo ʻIsileli meiate au, pea ʻoua naʻa toe fakalielia ia ʻi heʻenau ngaahi angahala; ka nau hoko ko hoku kakai, pea u hoko au ko honau ʻOtua:” ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua.
11Aby nebloudili více dům Izraelský ode mne, a nepoškvrňovali se více žádnými převrácenostmi svými, aby byli lidem mým, a já abych byl jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.
12¶ Naʻe toe hoko kiate au ʻae folofola ʻa Sihova, ʻo pehē,
12Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
13“Foha ʻoe tangata, ʻoka angahala ʻae fonua kiate au ʻi heʻene fai kovi lahi, te u toki mafao atu ai hoku nima, pea ʻe maumau ʻae falalaʻanga ʻoe mā ʻoku ʻi ai, pea te u tuku ia ke hongea, pea motuhi mei ai ʻae tangata mo e manu:
13Synu člověčí, když by země zhřešila proti mně, dopouštějíc se přestoupení, tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni, a zlámal jí hůl chleba, a poslal bych na ni hlad, a vyhubil z ní lidi i hovada:
14Ka ne ʻi ai ʻae kau tangata ni ʻe toko tolu, ʻa Noa, mo Taniela, mo Siope, ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, ʻe fakamoʻui honau laumālie pe ʻonautolu ʻi heʻenau māʻoniʻoni.
14By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.
15¶ “Kapau te u tuku ʻae fanga manu fekai ke ʻalu fano ʻi he fonua, pea nau maumauʻi ia, koeʻuhi ke hoko ia ʻo lala, pea ʻe ʻikai ʻalu ʻi ai ha tangata telia ʻae ngaahi manu fekai:
15Pakli bych zvěř lítou uvedl na zemi, tak že by ji na sirobu přivedla, a byla by pustá, aniž by kdo přes ni jíti mohl pro zvěř:
16ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, ka ne ʻi ai ʻae kau tangata ko ia ʻe toko tolu, ʻo hangē ʻoku ou moʻui, ʻe ʻikai te nau fakamoʻui honau foha pe ha ʻofefine; ngata pe ʻiate kinautolu ʻe fakamoʻui, ka ʻe ʻauha ʻae fonua.
16Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť tři muži tito u prostřed ní byli, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer. Oni by sami vysvobozeni byli, země pak byla by pustá.
17¶ “Pea kapau te u ʻomi ʻae heletā ke hoko ki he fonua, pea u pehē, Heletā ʻasi atu ki he fonua; kau motuhi mei ai ʻae tangata pea mo e manu:
17Aneb meč uvedl-li bych na zemi tu, a řekl bych meči: Projdi skrz zemi tu, abych vyhubil z ní lidi i hovada:
18ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, ka ne ʻi ai ʻae kau tangata ko ia ʻe toko tolu, ʻe ʻikai te nau fakamoʻui ha foha pe ha ʻofefine, ka ko kinautolu pe ʻe moʻui ʻiate kinautolu.
18Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak tři muži tito byli u prostřed ní, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer, ale oni sami by vysvobozeni byli.
19¶ “Pea kapau te u tuku ʻae mahaki fakaʻauha ki he fonua, pea u lilingi hoku houhau ki ai ʻi he toto, ke motuhi mei ai ʻae tangata pea mo e manu:
19Aneb mor poslal-li bych na zemi tu, a vylil prchlivost svou na ni k zhoubě, aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada:
20Neongo ʻoku hā ai ʻa Noa, mo Taniela, mo Siope, hangē ʻoku ou moʻui, ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua, ʻe ʻikai te nau fakamoʻui ha foha pe ha ʻofefine; ngata ʻi honau laumālie pe ʻonautolu ʻe hao ʻi heʻenau māʻoniʻoni.”
20Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak Noé, Daniel a Job u prostřed ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.
21He ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; “Kae fēfē nai ʻo kau ka tuku atu fakataha ʻae fakamalaʻia ʻe fā ki Selūsalema, ʻae heletā, mo e honge, mo e fanga manu fekai, pea mo e mahaki fakaʻauha, ke motuhi mei ai ʻae tangata mo e manu?
21Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,
22¶ “Kae vakai, ʻe fakatoe ha niʻihi ʻi ai ke fakahaofi, ʻae ngaahi foha mo e ngaahi ʻofefine: vakai te nau ʻomi kituʻa kiate kimoutolu, pea te mou mamata ki honau hala mo ʻenau faianga; pea te mou fiemālie mei he kovi ʻaia kuo u ʻomi ki Selūsalema, ʻio, ʻi he meʻa kotoa pē kuo u fakahoko ki ai.
22A aj, pozůstali-li by v něm, kteříž by toho ušli, a vyvedeni byli, synové neb dcery: aj, i oni musejí jíti k vám, a uzříte cestu jejich a skutky jejich, i potěšíte se nad tím zlým, kteréž uvedu na Jeruzalém, nade vším, což uvedu na něj.
23Pea te nau fakafiemālieʻi ʻakimoutolu ʻoka mou ka mamata ki honau hala mo ʻenau faianga: pea te mou ʻilo ʻoku ʻikai te u fai noa pe ha meʻa ʻi he meʻa kotoa pē ʻaia kuo u fai ki ai,” ʻoku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua.
23A tak potěší vás, když uzříte cestu jejich a skutky jejich. I zvíte, že jsem ne nadarmo učinil všecko to, což jsem učinil při něm, praví Panovník Hospodin.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.