Ngāue 21
Tongan Bible, Revised West VersionTranslation
Tongan Bible, Revised West Version
Kralice Bible (1613)
1Pea pehē, kuo mau māvae mo kinautolu, pea mau folau, ʻo mau lā taha ki Kusa, pea ʻi he ʻaho naʻa na feholoi ki Lota, pea mei ai ki Patala:
1Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
2Pea ʻi heʻemau ʻilo ʻae vaka ʻoku folau ki Finesi, naʻa mau heka ai, ʻo ʻalu.
2I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
3Pea ʻi heʻemau kite ki Saipalo, naʻa mau tuku ia ki he toʻohema, kae folau ki Silia, pea mau tūʻuta ki Taia: he ko e potu ia ke hifo ai ʻae uta ʻae vaka.
3A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
4Pea naʻa mau ʻilo ai ʻae kau ākonga, pea mau nonofo ʻo ʻaho fitu: pea naʻa nau pehē kia Paula ʻi he Laumālie, ke ʻoua naʻa ʻalu hake ia ki Selūsalema.
4A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
5Pea kuo ʻosi ʻae ngaahi ʻaho ko ia, naʻa mau ʻalu ʻo fononga ʻi homau hala; pea naʻe moimoiʻi ʻakimautolu ki he tuaʻā kolo ʻekinautolu kotoa pē, mo honau uaifi mo ʻenau fānau: pea naʻa mau tuʻulutui ʻi he matātahi, ʻo lotu.
5A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
6Pea kuo mau māvae mo kinautolu, pea mau heka ki vaka; kae foki ʻakinautolu ki honau ʻapi.
6A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
7Pea ne mau folau mei Taia ki Tolimease, pea ngata ai ʻemau folau, pea naʻa mau feʻiloaki mo e kāinga, pea mau nonofo mo kinautolu ʻi he ʻaho pe taha.
7My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
8Pea pongipongi hake, ko kimautolu ʻae kau fononga ʻo Paula, naʻa mau ʻalu, ʻo aʻu atu ki Sesalia: pea mau hū ki he fale ʻo Filipe ko e ʻevangeliō, ko e tokotaha ia ʻi he toko fitu; pea naʻa mau nonofo mo ia.
8A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho.
9Pea naʻe maʻu ʻe he tangata ko ia ʻae ʻofefine tāupoʻou ʻe toko fā, pea naʻe kikite ʻakinautolu.
9A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
10Pea ʻi heʻemau nofo ʻo ʻaho lahi ai, naʻe ʻalu hifo mei Siutea ʻae palōfita ʻe tokotaha, ʻoku hingoa ko ʻAkapusi.
10A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
11Pea kuo haʻu ia kiate kimautolu, pea ne toʻo ʻae noʻo ʻo Paula, ʻo ne haʻi ʻaki hono nima mo hono vaʻe ʻoʻona pē, mo ne pehē, “ʻOku pehē ʻe he Laumālie Māʻoniʻoni, ʻE pehē hono haʻisia ʻe he kakai Siu ʻi Selūsalema ʻae tangata ʻoku ʻoʻona ʻae noʻo ni, ʻonau tuku ia ki he nima ʻoe Senitaile.”
11Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
12Pea ko kimautolu naʻa mau fanongo ki he ngaahi meʻa ni, mo kinautolu ʻoe potu ko ia, naʻa mau kole ke ʻoua naʻa ʻalu hake ia ki Selūsalema.
12A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
13Ka naʻe pehē ʻe Paula, “Ko e hā eni ʻoku mou fai, ʻo fetāngihi ke fasi ai hoku loto? He ʻoku ou te u ke ʻoua ʻe haʻisia pē, kae mate foki ʻi Selūsalema, koeʻuhi ko e huafa ʻoe ʻEiki ko Sisu.”
13Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
14Pea ʻi he ʻikai tui mai ia, naʻa mau tuku, ʻo mau pehē, “Ke fai pe ʻae finangalo ʻoe ʻEiki.”
14A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
15Pea kuo hili ʻae ngaahi ʻaho ko ia, pea mau fakamaʻopoʻopo meʻa, ʻo fononga hake ki Selūsalema.
15Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
16Pea naʻa mau ō mo e niʻihi ʻoe kau ākonga mei Sesalia, pea naʻa nau ʻave ʻakimautolu kia Nesoni mei Saipalo, ko e ākonga motuʻa, ke mau nonofo mo ia.
16A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
17Pea kuo mau ʻalu atu ki Selūsalema, naʻe maʻu fiefia ʻakimautolu ʻe he kāinga.
17A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
18Pea pongipongi hake, naʻa mau ō mo Paula kia Semisi; pea naʻe kātoa ʻae kau mātuʻa kotoa pē.
18Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
19Pea kuo ne feʻiloaki mo kinautolu, pea ne fakamatala lahi ʻae ngaahi meʻa kuo fai ʻe he ʻOtua ʻi he kakai Senitaile ʻi heʻene ngāue.
19Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
20Pea kuo nau fanongo ki ai, pea nau fakamālō ki he ʻEiki, mo nau pehē kiate ia, “ʻOku ke vakai, ʻe kāinga, ki he ngaahi toko mano ʻoe kakai Siu ʻoku tui; pea ʻoku nau pikitai kotoa pē ki he fono:
20A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona.
21Pea kuo nau fanongo kiate koe, ʻoku ke ako ki he kakai Siu kotoa pē ʻoku feangai mo e hiteni ke nau liʻaki ʻa Mōsese, ʻo pehē, ke ʻoua ʻe kamu ʻenau tamaiki, pe muimui ki he ngaahi meʻa kuo tuʻutuʻuni.
21Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
22Pea ko e hā ai ʻe fai? koeʻuhi ʻe kātoa mai ʻae fuʻu kakai: he tenau fanongo kuo ke haʻu.
22Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
23Ko eni, ke ke fai ʻaia ʻoku mau tala atu kiate koe: ʻOku ʻiate kimautolu ʻae kau tangata ʻe toko fā kuo nau fai ʻae fuakava;
23Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
24Pea ke ʻave ʻakinautolu, pea mou fakamaʻa mo kinautolu, pea ke totongi maʻanautolu, ka nau fafai honau ʻulu: pea ʻe ʻilo ai kotoa pē, ko e ngaahi meʻa kuo nau fanongo ai kiate koe, ko e launoa pē; ka ʻoku ke angimui koe, mo ke fai ki he fono.
24Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
25Pea koeʻuhi ko e ngaahi Senitaile ʻoku tui, kuo mau fakamaau mo tohi ke ʻoua te nau fai meʻa pehē, ka ke nau taʻofi ʻakinautolu mei he meʻa kuo feilaulau ʻaki ki he ngaahi tamapua, mo e toto, mo e meʻa kuo sisina, pea mo e feʻauaki.”
25Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
26Pea naʻe toki ʻave ʻe Paula ʻae kau tangata, pea ʻi he ʻaho naʻa na feholoi, ne ne fakamaʻa ia mo kinautolu, pea ne hū ia ki he falelotu lahi, ke fakahā ʻae ngaahi ʻaho ʻoe fakamaʻa, kaeʻoua ke fai ha feilaulau maʻanautolu taki taha kotoa pē.
26Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
27Pea kuo tei kakato ʻae ʻaho ʻe fitu, pea ko e kau Siu mei ʻEsia, ʻi heʻenau mamata kiate ia ʻi he falelotu lahi, naʻa nau ueʻi ʻae kakai kotoa pē, ʻo puke ia,
27A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
28Mo nau kalanga, ʻo pehē , “ʻAe kau tangata ʻIsileli, tokoni mai: Ko eni ʻae tangata, ʻoku ne ako kovi ki he kakai kotoa pē ʻi he potu fulipē ki he kakai ni, mo e fono, mo e potu ni: pea kuo ʻomi foki ʻe ia ʻae kau Kiliki ki he falelotu lahi, pea kuo ne ʻuliʻi ʻae potu tapu ni.”
28Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa.
29(He kuo nau tomuʻa mamata kiate ia mo Talofimo mei ʻEfesō ʻi he kolo, pea naʻa nau mahalo kuo ʻomi ia ʻe Paula ki he falelotu lahi.)
29Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
30Pea naʻe maveuveu ʻae kolo kotoa pē, ko e feleleʻi ʻae kakai ʻo fakataha: pea naʻa nau puke ʻa Paula, mo toho ia mei he falelotu lahi: pea tāpuni leva ʻae ngaahi matapā.
30Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
31Pea ʻi heʻenau fai ke fakapoongi ia, naʻe haʻu hono tala ki he pule ʻoe kau tau, kuo maveuveu ʻa Selūsalema kotoa pē.
31A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
32Pea ʻave leva ʻe ia ʻae kautau mo e kau ʻeikitau, pea nau feleleʻi hifo kiate kinautolu: pea kuo nau mamata ki he pule mo e kau tau, naʻe tuku ʻenau haha ʻa Paula.
32Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
33Pea toki ʻalu atu ʻo ofi ʻae pule ʻoe tau, pea ne puke ia, mo ne fekau ke haʻi ʻaki ia ʻae ukamea fihifihi ʻe ua; mo ne fehuʻi pe ko hai ia, pea ko e hā ʻae meʻa kuo ne fai.
33Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
34Pea fekalangaʻi ʻe he kakai ʻaki ʻae meʻa kehekehe: pea ʻi he ʻikai te ne faʻa ʻiloʻi hono moʻoni, ko e meʻa naʻa ne fekau ke ʻave ia ki he fale lahi ʻoe kau tau.
34V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
35Pea ʻi heʻene hoko ki he hala ki ʻolunga, naʻe fua hake ia ʻe he kau tau, he kuo feʻohofi mai ʻae kakai.
35A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
36He naʻe muimui ʻae fuʻu kakai, mo nau kalangaekina, Ke ʻave ia.
36Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej!
37Pea ʻi he fai ke tataki ʻa Paula ki he fale lahi ʻoe kau tau, naʻa ne pehē ki he pule ʻoe kau tau, “ʻE lelei ʻeku lea atu kiate koe?” Pea pehē ʻe ia, “ʻOku ke ʻilo ʻae lea fakaKiliki?”
37A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
38ʻIkai ko ʻIsipite ko ia ʻa koe, ʻaia naʻe fakatupu maveuveu ʻi muʻa, mo ne tataki ki he toafa ʻae kau tangata fakapō ʻe toko fā afe?”
38Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
39Ka naʻe pehē ʻe Paula, “Ko e tangata Siu au ʻo Tasusi, ʻi Silisia, ko e tangata au ʻoe kolo ongoongo: pea ʻe, tuku ke u lea atu ki he kakai.”
39I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
40Pea kuo ne tuku ia ke ne lea , pea tuʻu ʻa Paula ʻi he hala ki ʻolunga, ʻo ne taʻalo ʻaki hono nima ki he kakai. Pea nau fakalongo, naʻa ne lea atu ʻi he lea fakaHepelū, ʻo pehē,
40A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.