Isaiah 37
Baibal Olcim (Matupi Chin)Translation
Baibal Olcim (Matupi Chin)
Kralice Bible (1613)
1Manghai Hezekiah loh a yaak vaengah a himbai a phen, tlamhni te a bai tih BOEIPA im te a paan.
1I stalo se, když to uslyšel král Ezechiáš, že roztrhl roucho své, a oděl se žíní, a všel do domu Hospodinova.
2Te vaengah a im om Eliakim neh cadaek Shebna, khosoih patong rhoek te tlamhni a khuk tih tonghma Amoz capa Isaiah taengla a tueih.
2I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, a starší z kněží, oblečené v žíně k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.
3Te vaengah a taengah, “Hezekiah loh citcai neh toelthamnah khohnin neh kokhahnah khohnin ni. Camoe om hamla a pha tih a cun ham thadueng a om pawt bangla ka om coeng.
3Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržky i rouhání jest den tento, proto že se přiblížil plod k vyjití, ale není síly ku porodu.
4Khotawt Rabshakeh kah olka te Yahovah na Pathen loh a yaak khaming. Aka hing Pathen veet hamla a boei Assyria manghai loh anih te a tueih coeng. Te ol Yahovah na Pathen loh a yaak coeng dongah a tluung bitni. A meet aka om duen ham khaw thangthuinah neh thothueng laeh,” a ti,” a ti na uh.
4Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj slova Rabsakova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, a pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž slyšel. Protož pozdvihni modlitby za tento ostatek lidu, kterýž se nalézá.
5Manghai Hezekiah kah sal rhoek te Isaiah taengla a pawk uh vaengah,
5I přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.
6amih te Isaiah loh, “Na boei taengah thui pah BOEIPA loh, 'Te ol te rhih boeh, Assyria manghai taengca rhoek loh kai n'hliphen te na yaak uh coeng.
6Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mně rouhali služebníci krále Assyrského.
7Anih te mueihla ka paek vaengah olthang a yaak vetih amah kho la mael bitni. Te vaengah anih te amah kho ah cunghang neh ka cungku sak bitni,’ a ti,” a ti nah.
7Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
8Lakhish lamloh a nong te a yaak vaengah khotawt Rabshakeh khaw mael van dae Assyria manghai loh Libnah a vathoh thil te a hmuh.
8Navrátiv se pak Rabsaces, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna. Nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis),
9Kusah manghai Tirhakah te a yaak coeng lahko. Nang vathoh thil ham ha pawk coeng a ti lah ko. A yaak tangloeng vaengah tah Hezekiah taengla puencawn a tueih tih,
9Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Táhne, aby bojoval s tebou. A však uslyšev to, vždy poslal posly své k Ezechiášovi s těmito slovy:
10“Judah manghai Hezekiah te thui pah. 'Na pangtung thil na Pathen loh nang n'rhaithi boel saeh,’ ti nah. 'Jerusalem khaw Assyria manghai kut dongla pawk mahpawh,’ ti nah.
10Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebude dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.
11Assyria manghai rhoek loh diklai tom te a saii tih amih a thup te namah loh na yaak coeng dongah na loeih uh venim te.
11Aj, slyšels, co jsou učinili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?
12A pa rhoek loh a phae Gozan, Haran, Rezeph neh Telassar kah Eden ca rhoek te amih kah namtom pathen loh a huul a?
12Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili předkové moji, Gozana, Charana, Resefa a syny z Eden, kteříž byli v Telasar?
13Khamath manghai neh Arpad manghai, Sepharvaim khopuei, Hena neh Ivvah manghai te ta,” a ti nah.
13Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?
14Puencawn kut lamkah ca te Hezekiah loh a doe tih a tae. Te phoeiah BOEIPA im la cet tih BOEIPA mikhmuh ah Hezekiah loh a phaih.
14Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečtl jej a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
15Hezekiah tah BOEIPA taengah thangthui tih,
15A modlil se Ezechiáš Hospodinu, řka:
16caempuei BOEIPA Israel Pathen, namah loh cherubim na ngol thil tih, diklai ram boeih soah namah bueng Pathen coeng. Namah loh vaan neh diklai na saii.
16Hospodine zástupů, Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.
17BOEIPA na hna kaeng lamtah hnatun lah. BOEIPA aw na mik dai lamtah hmu van lah. Sennacherib ol te boeih ya van lah. Aka hing Pathen veet hamla hlang a tueih lah ko te.
17Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš, pravím, všecka slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
18Aw BOEIPA, Assyria manghai rhoek loh diklai boeih neh a khohmuen khaw a khah uh coeng.
18Takť jest, Hospodine, žeť jsou pohubili králové Assyrští všecky ty krajiny i zemi jejich,
19Amih kah pathen te hmai ah a pup pah. Te te pathen moenih. Hlang kut kah bibi thing neh lungto mailai ni, te dongah te rhoek khaw milh uh.
19A uvrhli bohy jejich do ohně; nebo nebyli bohové, ale dílo ruku lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.
20Kaimih Pathen Yahovah loh kaimih he anih kut lamloh n'khang pawn saeh. Te vaengah diklai ram pum loh nang namah bueng te BOEIPA la m'ming uh saeh,” a ti nah.
20A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás z ruky jeho, aťby poznala všecka království země, že jsi ty Hospodin sám.
21Te dongah Amoz capa Isaiah loh Hezekiah te a tah tih, “Israel Pathen Yahovah loh, 'Assyria manghai Sennacherib kongah kai taengla na thangthui coeng,’ a ti.
21Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského,
22He ol he BOEIPA loh anih ham ni a thui. Zion nu oila nang te n'hnoelrhoeng tih, n'tamdaeng. Nang hnukah Jerusalem nu loh lu a hinghuen.
22Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě panna, dcera Sionská, potřásá hlavou za tebou dcera Jeruzalémská.
23Unim na veet tih na hliphen dae? Unim ol na huel thil van dae na mik nen tah Israel kah a cim taengah a sang la na huel.
23Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? A proti komus povýšil hlasu, a pozdvihl zhůru očí svých? Proti Svatému Izraelskému.
24Na sal rhoek kah kut loh Boeipa namah te m'veet. Te vaengah ka leng te yet neh Lebanon hlaep kah tlang sang khaw kamah ka yoeng coeng. Lamphai thingsang neh hmaical thinghloe khaw ka top coeng. A khobawt hmuensang kah a cangphill cangngol duup khaw ka pha coeng.
24Skrze služebníky své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých já jsem vytáhl na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu na nejvyšší kraj jeho do lesů a výborných rolí jeho.
25Kamah loh ka rhawt tih tui ka ok. Egypt sokko boeih ka kho kah khopha neh kak sak.
25Já jsem vykopal a pil vody; nebo jsem vysušil nohama svýma všecky potoky míst obležených.
26Hlamat kum lamloh ka nuen te daengrhae daengkhoi la na ya pawt nim. Ka hlom tangtae te ka paan coeng he,” na ti. Te dongah cakrhuek khopuei rhoek khaw hlang aka hnuei lungkuk a thaek bangla na om coeng.
26Zdalis neslyšel, že jsem již to dávno učinil, a ode dnů starých to sformoval? Nyní pak k tomu přivozuji, aby v poušť a v hromady rumu města hrazená obrácena byla,
27Amih khosa rhoek kah a kut toi tih rhihyawp uh. Te dongah khohmuen kah baelhing khaw yahhat la om. Imphu kah sulrham, toian thingsuep neh canghli kah te khaw mawn loh a boh.
27A jejich obyvatelé ruce oslablé majíc, předěšeni a zahanbeni jsouc, byli jako bylina polní, a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo.
28Na om van tih na hlah uh van mai. Na pawk te khaw ka ming ngawn dae kai taengah na tlai hae.
28Sedání pak tvé, a vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti sobě.
29Kai taengah na tlai neh na mongkawt te ka hna la ha pawk coeng. Te dongah ka thisum neh na hnarhong ah ka dueh vetih na ka ah ka kamrhui kam ban ni. Te vaengah nang te kam mael puei vetih longpuei ah na pongpa ni.
29Poněvadž ty se vztěkáš proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá v ústa tvá, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.
30Te phoeiah hekah he nang ham ah miknoek la om ni. Kum khat pong vetih a kum bae ah anboe te caak ham om. Tedae a kum thum dongah tawn lamtah at bal. Misur te phung lamtah a thaih te ca khaw ca kolo van.
30A toto měj za znamení: Budete jísti roku prvního, co samo od sebe zroste, též druhého roku, což se samo od sebe zrodí, třetího pak roku budete síti a žíti a štěpovati vinice, a jísti ovoce jejich.
31Judah imkhui kah rhalyong te khaw a thap vetih a laedil kah a yung aka sueng tah a hman ah a thaih cuen ni.
31Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek zhůru.
32Te vaengah Jerusalem lamkah a meet neh Zion tlang lamkah rhalyong te khaw ha pawk ni. Te tlam te caempuei BOEIPA kah thatlainah loh a saii ni.
32Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a zachovaní z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.
33Te ham te BOEIPA loh a thui tangloeng. Assyria manghai te he khopuei khuila kun pawt vetih thaltang pataeng kap mahpawh. photling nen khaw mah pawt vetih tanglung khaw lun thil mahpawh.
33A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž na ně dotrou pavézníci, aniž udělají u něho náspu.
34Ha pawk nah longpuei long te mael vetih he khopuei khuila ha kun mahpawh. BOEIPA kah olphong coeng ni.
34Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.
35He khopuei he ka tungaep vetih, kamah ham neh ka sal David ham ka khang ni.
35Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.
36Te dongah BOEIPA kah puencawn loh a paan tih Assyria rhaehhmuen ah thawng ya rhet thawng nga te a ngawn pah. Mincang a thoh uh vaengah tah amih te a rhok la boeih duek uh.
36Tedy vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte a pět tisíců. I vstali velmi ráno, a aj, všickni mrtví.
37Te daengah puen uh tih vik cet. Assyria manghai Sennacherib khaw mael tih Nineveh ah kho a sak.
37A tak odjel, anobrž utekl, a navrátil se Senacherib král Assyrský, a bydlil v Ninive.
38Amah a om vaengah a pathen Nisrock im te a bakop thil hatah a ca rhoi Adrammelech neh Sharezer loh cunghang neh a tloek rhoi. Te dongah amih rhoi teArarat kho la poeng rhoi tih ana pa yuengla a capa Esarhaddon te tloep manghai.
38I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.