Ezra 7
Baibal Olcim (Matupi Chin)Translation
Baibal Olcim (Matupi Chin)
Kralice Bible (1613)
1He kah olka hnukah Persia manghai Artaxerxes kah ram ah Hilkiah koca Azariah kah a ca, Seraiah capa Ezra.
1Po těch pak věcech, za kralování Artaxerxa krále Perského, Ezdráš syn Saraiáše, syna Azariášova, syna Helkiášova,
2Shallum capa Hilkiah, Zadok capa Shallum, Ahitub capa Zadok.
2Syna Sallumova, syna Sádochova, syna Achitobova,
3Amariah capa Ahitub, Azariah capa, Meraioth capa Azariah.
3Syna Amariášova, syna Azariášova, syna Meraiotova,
4Zerahiah capa Meraioth, Uzzi capa Zerahiah, Bukki capa Uzzi.
4Syna Zerachiášova, syna Uzi, syna Bukki,
5Abishua capa Bukki, Phinekha capa Abishua, Eleazar capa Phinekha, khosoih boeilu Aaron capa Eleazar.
5Syna Abisuova, syna Fínesova, syna Eleazarova, syna Aronova, kněze nejvyššího,
6Ezra he Babylon lamloh a mael vaengah Moses olkhueng dongkah a cadaek te amah loh a ming. Te te Israel Pathen BOEIPA loh a paek. A Pathen BOEIPA kut loh anih soah a om dongah a kueknah boeih te manghai loh a taengah a paek.
6Tento Ezdráš vyšel z Babylona, a byl člověk zběhlý v zákoně Mojžíšově, kterýž dal Hospodin Bůh Izraelský, a dal mu král podlé toho, jakž ruka Hospodina Boha jeho byla s ním, všecko, zač ho koli žádal.
7Te vaengah Israel ca rhoek lamkah khaw, khosoih neh Levi lamkah khaw, laa sa neh thoh tawt khaw, tamtaeng rhoek khaw manghai Artaxerxes kah a kum rhih vaengah tah Jerusalem la cet uh.
7Vyšli také synové Izraelští a kněží, i Levítové a zpěváci, vrátní a Netinejští do Jeruzaléma, léta sedmého Artaxerxa krále.
8Manghai kah kum rhih nah hla nga vaengah tah Jerusalem pawk.
8A přišel do Jeruzaléma pátého měsíce. Tenť jest rok sedmý krále Daria.
9Hla khat dongkah lamhmacuek hnin vaengah Babylon lamkah tangtlaeng a tongnah lamloh hla nga dongkah lamhmacuek hnin ah tah Jerusalem ah pawk. A Pathen kah kut tah anih soah then tangloeng.
9Prvního zajisté dne měsíce prvního vyšel z Babylona, a prvního dne měsíce pátého přišel do Jeruzaléma s pomocí Boha svého.
10Ezra he BOEIPA olkhueng thuep ham neh vai ham khaw, Israel khuiah oltlueh neh laitloeknah tukkil ham khaw a thinko cikngae.
10Nebo Ezdráš byl uložil v srdci svém, aby zpytoval zákon Hospodinův i plnil jej, a aby učil lid Izraelský ustanovením a soudům.
11He kah capat catlaep he manghai Artaxerxes loh BOEIPA kah olpaek ol neh Israel ham a oltlueh dongkah cadaek saya, khosoih Ezra taengah a paek.
11Tento pak jest přípis listu, kterýž dal král Artaxerxes Ezdrášovi knězi umělému v zákoně, zběhlému v těch věcech, kteréž přikázal Hospodin, a v ustanoveních jeho v Izraeli:
12Manghai boeih kah manghai Artaxerxes loh vaan Pathen kah oltlueh cadaek khosoih Ezra tah a yoethen pai.
12Artaxerxes, král nad králi, Ezdrášovi knězi umělému v zákoně Boha nebeského, muži zachovalému i Cheenetským.
13Ka ram khui kah a puhlu boeih ham kai lamloh saithainah ka paek coeng. Israel pilnam neh a khosoih rhoek khaw, Levi khaw Jerusalem la caeh ham nang m'puei saeh.
13Ode mne jest přikázáno, kdož by koli v království mém z lidu Izraelského, a z kněží jeho i z Levítů, dobrovolně jíti chtěl s tebou do Jeruzaléma, aby šel.
14He kong dongah Manghai neh anih kah olrhoep parhih taeng lamloh Judah taeng neh Jerusalem taengah na kut dongkah na Pathen oltlueh te thoelh hamla a pat coeng.
14Poněvadž jsi od krále a sedmi rad jeho poslán, abys dohlédal k Judstvu a k Jeruzalému podlé zákona Boha svého, kterýž máš v ruce své,
15Amah kolhmuen Jerusalem kah Israel Pathen taengah manghai neh a olrhoep rhoek loh a puhlu cak neh sui khaw khuen ham om.
15A abys donesl stříbro a zlato, kteréž král a rady jeho dobrovolně obětovali Bohu Izraelskému, jehož příbytek jest v Jeruzalémě,
16Cak neh sui boeih te Babylon paeng pum ah na hmuh bitni. Jerusalem kah a Pathen im ham tah pilnam khaw a puhlu tih khosoih rhoek long khaw a puhlu.
16A všecko stříbro a zlato, kteréhož bys dostal ve vší krajině Babylonské u těch, kteříž by z lidu dobrovolně co obětovati chtěli, i s kněžími, kteříž by dobrovolně obětovali k domu Boha svého, kterýž jest v Jeruzalémě,
17He kong ah tangka nen he vaito, tutal, tuca khaw, a khosaa neh a tuisi khaw tluem tluem lai. Te te Jerusalem ah na Pathen im kah hmueihtuk dongah nawn.
17Abys rychle nakoupil za to stříbro telat, skopců, beránků s suchými i mokrými obětmi jejich, a obětoval je na oltáři domu Boha vašeho v Jeruzalémě.
18Namah taengkah neh na manuca taengkah boeih te tah cak khaw, sui khaw a coih nen te a then la saii lamtah na Pathen kah ngaihnah bangla saii uh.
18A což se koli tobě a bratřím tvým za dobré viděti bude, s ostatkem stříbra a zlata učiniti, vedlé vůle Boha vašeho učiňte.
19Te hnopai te na Pathen im kah thothuengnah ham nang taengah kam paek. Te te Jerusalem kah Pathen taengah cum coeng.
19Nádoby pak, kteréžť jsou dány k službě domu Boha tvého, navrať před Bohem v Jeruzalémě,
20Na Pathen im kah a tloe a ngoe dongah thoh hamla nang soah aka tla te tah manghai cabu im lamkah te thoo mai.
20I jiné věci přináležející k domu Boha tvého. A což by bylo potřebí dáti, dáš z komory královské.
21Manghai Artaxerxes kai kamah lamloh sok paem kah hnokhoem boeih taengah saithainah ka paek. A cungkuem dongah vaan Pathen kah oltlueh cadaek khosoih Ezra nang n'dawt saeh lamtah tluem tluem saii.
21A já, já Artaxerxes král poručil jsem všechněm výběrčím, kteříž jste za řekou, aby všecko, čehož by koli žádal od vás Ezdráš kněz, učitel zákona Boha nebeského, rychle se stalo,
22Cak talent yakhat hil, cangyen kore yakhat hil, misurtui bath yakhat hil, situi bath yakhat neh lungkaehtael toeklek toekna pawt hil tawn saeh.
22Až do sta centnéřů stříbra, a až do sta měr pšenice, a až do sta sudů vína, a až do sta tun oleje, a soli bez míry.
23Vaan Pathen kah saithainah lamkah boeih he vaan Pathen im dongah tluem tluem saii saeh. Balae tih kosi manghai kah ram neh a ca a bo thil eh.
23Což by koli bylo z rozkazu Boha nebeského, nechť rychle spraví k domu Boha nebeského. Nebo proč má býti prchlivost jeho proti království královu i synům jeho?
24Te phoeiah khosoih boeih neh Levi khaw, laasa rhoek khaw, thoh tawt rhoek khaw, tamtaeng rhoek khaw, Pathen im kah tho aka thueng he khaw, mangmu neh hlang mangmu khaw, cawn khaw, amih soah coi ham saithainah om pawh tila namah taengah mingpha saeh.
24Také vám oznamujeme, aby na žádného z kněží a Levítů, zpěváků, vrátných, Netinejských a služebníků v domě Boha toho, platu, cla a úroku žádný úředník nevzkládal.
25Ezra nang khaw na Pathen kah cueihnah rhangneh na kut dongkah aka taemrhai ham neh laitloekung la m'hmoel coeng. Te tlam te a om uh daengah ni sok paem kah pilnam cungkuem taengah neh na Pathen oltlueh aka ming boeih taengah khaw, na ming bangla aka ming pawt taengah khaw lai aka tloek rhoek loh lai a tloek thai eh.
25Přesto, ty Ezdráši, podlé moudrosti Boha svého, kterouž jsi obdařen, nařídíš soudce a rádce, kteříž by soudili všecken lid, jenž jest za řekou, ze všech, kteříž povědomi jsou zákona Boha tvého. A kdo by neuměl, budete učiti.
26Na Pathen kah oltlueh neh manghai kah oltlueh aka vai pawt boeih te tah laitloeknah tluem tluem om saeh. Anih te dueknah nen khaw, haeknah nen khaw, a koe tuuknah nen khaw, pinnah nen khaw saii saeh.
26Kdož by pak koli neplnil zákona Boha tvého a zákona králova, ať se i hned soud vynese o něm, buď k smrti, buďto k vypovědění jeho, neb aby na statku pokutován byl, aneb vězením trestán.
27Mamih napa rhoek kah Pathen Yahweh tah a yoethen pai saeh. Tahae kah bangla Jerusalem kah BOEIPA im te cam hamla manghai kah lungbuei ah a cuen sak.
27Požehnaný Hospodin Bůh otců našich, kterýž dal to srdce královo, aby zvelebil dům Hospodinův, kterýž jest v Jeruzalémě,
28Kai ham khaw manghai neh a olrhoep mikhmuh ah, hlangrhalh manghai kah mangpa boeih taengah khaw sitlohnah a tueng sak. Ka sokah kah ka Pathen BOEIPA kut rhangneh kamah khaw ka moem uh. Te dongah kamah neh aka puei la Israel boeilu te ka coi.
28A naklonil ke mně milosrdenstvím krále i rad jeho, i všech mocných knížat královských. Protož já posilněn jsa rukou Hospodina Boha svého nade mnou, shromáždil jsem z lidu Izraelského přednější, kteříž by šli se mnou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.