Sunglat 33
Baibal Olcim (Matupi Chin)Translation
Baibal Olcim (Matupi Chin)
Kralice Bible (1613)
1BOEIPA loh Moses taengah, “He lamloh namah cet lamtah nong laeh. Egypt khohmuen lamkah na khuen pilnam te khohmuen la khuen laeh. Te te Abraham taengah, Isaak taeng neh Jakob taengah ka toemngam tih, “Na tiingan taengah ka paek ni,” ka ti nah.
1I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Jdi, vstup odsud, ty i lid, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské do země, kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji,
2Nang mikhmuh ah puencawn kan tueih vetih Kanaan neh Amori khaw, Khitti neh Perizzi, Khivee neh Jebusi khaw ka haek bitni.
2(A pošli před tebou anděla, a vyženu Kananea, Amorea, Hetea, Ferezea, Hevea a Jebuzea,)
3Suktui neh khoitui aka long khohmuen lam khaw na khui ah ka pongpa mahpawh. Pilnam he na rhawn mangkhak aih tih longpueng ah nang kang khap lah ve,” a ti nah.
3Do země oplývající mlékem a strdí. Neboť sám nevstoupím s tebou, proto že lid tvrdé šíje jsi, abych nezahubil tebe na cestě.
4Pilnam loh ol thae he a yaak vaengah nguekcoi uh tih hlang loh a pum dongkah a cangen khaw oi uh pawh.
4A uslyšav lid řeč tuto přezlou, zámutek nesli, aniž vzal kdo okrasy své na sebe.
5Te dongah BOEIPA loh Moses taengah, “Israel ca rhoek te thui pah. Nangmih he rhawn thah pilnam ni. Na khui ah mikhaptok ah vai ka pongpa vetih nang kan thup ve. Na cangen khaw na pum dong lamloh pit laeh. Na taengah mebang ka saii ham khaw ka ming ngawn,” a ti nah.
5Nebo byl řekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv synům Izraelským: Vy jste lid tvrdé šíje; jakž jen jedinou vstoupím mezi vás, zahladím vás. Protož již, slož okrasu svou s sebe, a zvím, co učiniti mám s tebou.
6Te dongah Israel ca rhoek loh a cangen te Horeb tlang ah a dul uh.
6I svlékli s sebe synové Izraelští okrasy své u hory Oréb.
7Moses loh dap te a puen tih rhaehhmuen lamkah a lakhla la rhaehhmuen vongvoel ah amah la a tuk. Te te tingtunnah dap la a khue tih BOEIPA aka dawt boeih loh rhaehhmuen vongvoel kah tingtunnah dap te a paan.
7Mojžíš pak vzav stánek, rozbil jej sobě vně za stany, vzdáliv se od táboru, a nazval jej stánkem úmluvy. Tedy kdokoli hledal Hospodina, ven choditi musil k stánku úmluvy, kterýž byl vně za stany.
8Moses te dap la a caeh vaengah pilnam pum khaw thoo uh tih hlang he amah kah dap thohka ah pai uh. Te vaengah dap khuila a kun hil Moses hnuk te a paelki uh.
8K tomu také, když vycházel Mojžíš k stánku, povstával všecken lid a stál každý u dveří stanu svého, a hleděli za Mojžíšem, dokudž nevšel do stánku.
9Dap khuila Moses a kun van neh cingmai tung ha suntla. Te vaengah dap thohka ah pai tih Moses te a voek.
9Bývalo pak toto, že když vcházíval Mojžíš do stánku, sstupoval sloup oblakový, a stával u dveří stánku, a mluvil s Mojžíšem.
10Dap thohka kah aka pai cingmai tung te pilnam loh boeih a hmuh. Te dongah pilnam te boeih thoo tih hlang he amah kah dap thohka ah ni a bakop uh coeng.
10A všecken lid vida sloup oblakový, an stojí u dveří stánku, povstávali všickni, a klaněli se každý u dveří stanu svého.
11Te vaengah hlang loh a hui a voek bangla BOEIPA loh Moses te a hmai, hmai ah a voek. Te phoeiah rhaehhmuen la mael. Tedae anih kah tueihyoeih Nun capa cadong Joshua tah dap khui lamloh nong pawh.
11A mluvíval Hospodin k Mojžíšovi tváří v tvář, tak jako mluví člověk s přítelem svým. Potom navracel se do táboru, ale služebník jeho Jozue, syn Nun, mládenec, neodcházel z stánku.
12Te phoeiah Moses loh BOEIPA te, “Namah loh kai taengah pilnam he khuen laeh,” na ti ne. Tedae kai taengah nan tueih ham te khaw kai nan ming sak moenih. Te vaengah namah loh, 'Na ming neh kan ming tih ka mik dongkah mikdaithen khaw na hmuh,’ na ti.
12I řekl Mojžíš Hospodinu: Pohleď, ty velíš mi, abych vedl lid tento, a neoznámils mi, koho pošleš se mnou, ještos pravil: Znám tě ze jména, k tomu také nalezl jsi milost přede mnou.
13Na mikhmuh ah mikdaithen ka hmuh van coeng atah na longpuei te kai m'ming sak laeh. Namah kan ming daengah man na mikhmuh ah mikdaithen khaw ka hmuh ve. Namtom he na pilnam la hmuh mai,” a ti nah.
13Již tedy, jestliže jsem jen nalezl milost před tebou, oznam mi, prosím, cestu svou, abych tě poznal, a abych nalezl milost před tebou; a pohleď, že národ tento jest lid tvůj.
14Tedae, “Ka mikhmuh kah he a caeh uh daengah ni nang te kan duem sak eh,” a ti nah.
14I odpověděl: Tvář má předcházeti vás bude, a dámť odpočinutí.
15Te phoeiah amah te, “Na mikhmuh kah te a caeh pawt atah he lamloh kaimih nan khuen pawt mako.
15I řekl: Nemá-liť předcházeti nás tvář tvá, nevyvozuj nás odsud.
16Kai neh na pilnam loh na mikhmuh ah mikdaithen ka hmuh te me nen nim a ming eh. Kaimih taengkah na pongpa nen pawt nim kai neh na pilnam tah diklai hman kah pilnam cungkuem lamloh ka hoep uh tangloeng he,” a ti nah.
16Nebo po čem poznáno bude zde, že jsem nalezl milost před tebou, já i lid tvůj? Zdali ne po tom, když půjdeš s námi, a když odděleni budeme, já a lid tvůj, ode všeho lidu, kterýž jest na tváři země?
17Te dongah BOEIPA loh Moses te, “Ka mikhmuh ah mikdaithen na hmuh tih na ming neh kam ming dongah ol he na thui bangla ka saii bitni,” a ti nah.
17I řekl Hospodin Mojžíšovi: I tu také věc, kterouž jsi pravil, učiním; nebo jsi nalezl milost přede mnou, a znám tě ze jména.
18Te vaengah, “Na thangpomnah te kai m'hmuh sak laem,” a ti nah.
18Řekl opět: Okažiž mi, prosím, slávu svou.
19Te dongah BOEIPA loh, “Ka thennah boeih he na mikhmuh ah ka phoe vetih na mikhmuh ah Yahweh ming he ka doek ni. Ka rhen tueng ni ka rhen vetih ka haidam tueng ni ka haidam eh?,” a ti nah.
19Kterýž odpověděl: Já způsobím to, aby šlo mimo tebe před tváří tvou všecko dobré mé, a zavolám ze jména: Hospodin před tváří tvou. Smiluji se, nad kýmž se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji.
20Tedae, “Ka maelhmai hmuh ham na coeng moenih, hlang loh kai m'hmu mai cakhaw a hing hae moenih,” a ti nah.
20Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal.
21Te phoeiah BOEIPA loh, “Kamah taengkah hmuen ah he lungpang soah khaw pai mai.
21I to řekl Hospodin: Aj, místo u mne, a staneš na skále.
22Tedae ka thangpomnah loh a pah phai vaengah lungpang rhaep ah nang kang khueh ni. Te vaengah ka khum hil nang soah ka kut kang khuk bitni.
22A když tudy půjde sláva má, postavím tě v rozsedlině skály, a přikryji tě rukou svou, dokudž nepřejdu.
23Ka kut ka khoe van neh ka nam na hmuh ni. Tedae ka maelhmai tah tueng mahpawh,” a ti nah.
23Potom odejmu ruku svou, i uzříš hřbet můj, ale tvář má nebude spatřína.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.