Ieremia 8
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1I KELA manawa, wahi a Iehova, e lawe mai no lakou i na iwi o na'lii o ka Iuda, a me na iwi o na luna, a me na iwi o na kahuna, a me na iwi o na kaula, a me na iwi o ka poe i noho ma Ierusalema, mawaho o ko lakou mau halelua;
1V ten čas, dí Hospodin, vyberou kosti králů Judských, i kosti knížat jejich, i kosti kněží, i kosti proroků, ano i kosti obyvatelů Jeruzalémských z hrobů jejich,
2A e kaulai no hoi lakou ia mau mea i ka la, a i ka mahina, a i na hoku a pau o ka lani, i na mea a lakou i makemake ai, a i hookauwa ai hoi na lakou, a i hahai mamuli o lakou, a i imi ia lakou, a i hoomana ia lakou; aole e hoiliiliia ia mau iwi, aole hoi e kanu hou ia; e lilo lakou i mea kipulu maluna o ka honua.
2A rozmecí je proti slunci a měsíci, i proti všemu vojsku nebeskému, kteréž milují, a kterýmž slouží, a za kterýmiž chodí, a kterýchž hledají, a kterýmž se klanějí. Nebudou sebrány, ani pochovány, budou místo hnoje na svrchku země.
3A e kohoia ka make, aole o ke ola, e na kanaka i koe, o keia poe i hookoeia o keia hanauna hewa, o ka poe i koe ma na wahi a pau a'u i kipaku aku ai ia lakou, wahi a Iehova o na kaua.
3I bude žádostivější smrt nežli život všechněm ostatkům těm, kteříž pozůstanou z rodiny této nešlechetné na všech místech, kdež by koli pozůstali, tam kamž je zaženu, dí Hospodin zástupů.
4A e olelo aku no hoi oe ia lakou, Ke i mai nei o Iehova penei, E hina anei lakou a ala ole mai? E huli aku anei ia, a hoi ole mai?
4Protož díš jim: Takto praví Hospodin: Tak-liž padli, aby nemohli povstati? Tak-liž se odvrátil, aby se nemohl zase navrátiti?
5Heaha ka mea e hoihope ai keia poe kanaka o Ierusalema me ka hoihope mau loa? Hoopaa loa lakou i ka wahahee; hoole lakou, aole e hoi mai.
5Proč se odvrátil lid tento Jeruzalemský odvrácením věčným? Chytají se lsti, a nechtí se navrátiti.
6Hoolohe aku la au, a lohe, aole lakou i olelo pololei: aohe kanaka i mihi i kona hewa, me ka olelo iho, Heaha ka'u i hana'i? Huli no kela mea keia mea i kona aoao, e like me ka lio i holo ino iloko o ke kaua.
6Pozoroval jsem a poslouchal. Nemluví, což pravého jest; není, kdo by želel zlosti své, říkaje: Což jsem učinil? Každý obrácen jest k běhu svému jako kůň, kterýž prudce běží k boji.
7Oia, ua ike no ke setoreka ma ka lani i ka manawa pono: a malama no hoi ke kuhukuku, a me ka manu u, a me ka manuioio i ko lakou wa e hele mai ai: aka, o ko'u poe kanaka, aole ike lakou i ka hoopono o Iehova.
7Ješto čáp u povětří zná nařízené časy své, a hrdlička i řeřáb i vlaštovice šetří času příletu svého, lid pak můj nezná soudu Hospodinova.
8Pehea la oukou e olelo ai, Ua akamai makou, a eia ia makou ke kanawai o Iehova? Aia hoi, ua hoololi ka peni hoopunipuni a ka poe kakauolelo ia mea i wahahee.
8Jakž můžete říci: Moudří jsme a zákon Hospodinův máme? Aj, jistě nadarmo dělá písař péro, nadarmo jsou v zákoně zběhlí.
9E hilahila auanei ka poe akamai, e makau, a e pio. Aia hoi, ua hoole lakou i ka olelo a Iehova: heaha hoi ke akamai iloko o lakou?
9Kohož zahanbili ti moudří? Kdo jsou předěšeni a jati? Aj, slovem Hospodinovým pohrdají, jakáž tedy jest moudrost jejich?
10Nolaila, e haawi aku au i ka lakou poe wahine na hai, a me ko lakou mahinaai no ka poe hou e noho iho ai; no ka mea, ua makee waiwai kela mea, keia mea o lakou, mai ka mea uuku o lakou a i ka mea nui; a mai ke kaula a i ke kahuna, hana no kela mea keia mea ma ka wahahee.
10A protož dám ženy jejich jiným, pole jejich těm, kteříž by je opanovali; nebo od nejmenšího až do největšího všickni napořád vydali se v lakomství, od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
11Ua hoola hapa lakou i ka eha o ke kaikamahine o ko'u poe kanaka, me ka olelo iho, He malu, he malu: aole hoi he malu.
11Nebo hojí potření dcery lidu mého po vrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
12Ua hilahila anei lakou i ka lakou hana ana i ka mea e hoopailua'i? Ole, aole lakou i hilahila iki, aole hoi i ike i ka hoopalaimaka; nolaila lakou e haule ai iwaena o ka poe haule; a ia lakou e hoopaiia'i, alaila lakou e kulaina'i, wahi a Iehova.
12Jsou-liž zahanbováni, proto že ohavnost páchali? Ba ani se co ustydli, ani zahanbiti uměli. Protož padnou, když oni padati budou; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
13Oiaio, e hoopau no au ia lakou, wahi a Iehova; aole e loaa na hua ma ko lakou kumuwaina, aole hoi he fiku ma ka laau fiku, a e mae wale ka lau; a e lilo ia mau mea na ka poe hele mai maluna o lakou.
13Do konce vykořením je, dí Hospodin. Nebude žádného hroznu na vinném kmenu, ani žádných fíků na fíku, ano i list sprchne, a což dám jim, odjato bude.
14No ke aha la kakou e noho malie ai? E hoakoakoa oukou, a e komo iloko o na kulanakauhale i paa i ka pa, a malaila kakou e noho ekemu ole ai; no ka mea, e luku mai o Iehova ia kakou, a e hoohainu mai ia kakou i ka wai o ke au, no ka mea, ua hana hewa kakou ia Iehova.
14Proč my tu sedíme? Shromažďte se, a vejděme do měst hrazených, a odpočineme tam. Ale Hospodin Bůh náš káže odpočívati nám, když vodou jedovatou napojí nás, proto že jsme hřešili proti Hospodinu.
15Kakali kakou i ka malu; aohe pono: a i ka manawa o ke ola, aia hoi, he popilikia!
15Èekej pokoje, ale nic dobrého, času uzdravení, ale aj, hrůza.
16Ua loheia ka hau ana o na lio mai Dana mai; haalulu ka aina a pau no ka uhuuhu ana o ka poe ikaika: no ka mea, ua hiki mai lakou, a ua hoopau lakou i ka aina, a me na mea a pau maloko olaila, i ke kulanakauhale, a me ka poe noho maloko olaila.
16Od Dan slyšeti frkání koní jeho, od hlasu prokřikování silných jeho všecka země se třese, kteříž táhnou, aby zžírali zemi i všecko, což jest na ní, město i ty, kteříž bydlejí v něm.
17No ka mea, aia hoi, e hoouna aku no au i na nahesa, a me na moo pepeiaohao iwaena o oukou, aole hoi lakou e hoowalewaleia, a e nahu mai no lakou ia oukou, wahi a Iehova.
17Nebo aj, já pošli na vás hady nejjedovatější, proti nimž nic neprospívá zaklínání, a štípati vás budou, dí Hospodin.
18I maha no kuu kaumaha, ua maule no ko'u naau iloko o'u.
18Srdce mé ve mně, kteréž by mne mělo občerstvovati v zármutku, mdlé jest.
19Aia hoi, ka leo o ka uwe ana o ke kaikamahine o ko'u poe kanaka, ma ka aina mamao mai; Aole anei o Iehova ma Ziona? Aole anei kona alii iloko ona? No ke aha la lakou i hoonaukiuki mai nei ia'u i ko lakou kii kalaiia, a me na mea lapuwale no kahi e mai?
19Aj, hlas křiku dcery lidu mého z země velmi daleké: Zdali Hospodina není na Sionu? Zdali krále jeho není na něm? Proč mne popouzeli rytinami svými, marnostmi cizozemců?
20Ua hala ka hoiliili ai ana, ua pau no ke kau, aole hoi kakou i hoolaia.
20Pominula žeň, dokonalo se léto, a my nejsme vyproštěni.
21Ua eha au no ka eha ana o ke kaikamahine o ko'u poe kanaka; ua eleele au, ua loohia au i ka pilihua.
21Pro potření dcery lidu mého potřín jsem, smutek nesu, užasnutí podjalo mne.
22Aole anei he nini ma Gileada? aole anei he kahuna lapaau malaila? No ke aha la i loaa ole ai ke ola no ke kaikamahine o ko'u poe kanaka?
22Což není žádného lékařství v Galád? Což není žádného lékaře tam? Proč tedy není zhojena dcera lidu mého?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.