Pukaana 15
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1A LAILA mele aku la o Mose, a me na mamo a Iseraela i keia mele ia Iehova: olelo aku la ia me ka i ana aku, Ia Iehova no wau e mele aku ai, No ka mea, ua hoonani loa oia ia ia iho; Ua kiola oia i ka lio, a me kona mea hooholo iloko o ke kai.
1Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně i s jezdcem uvrhl do moře.
2O Iehova no ko'u ikaika, a me ka'u mele, Oia ko'u hoola, o ko'u Akua hoi ia, E hoomakaukau no wau i wahi nona e noho ai. O ke Akua no ia o ko'u makua, A e mililani aku au ia ia.
2Síla má a píseň jest Hospodin, nebo vysvobodil mne. Onť jest Bůh můj silný, protož stánek vzdělám jemu; onť jest Bůh otce mého, protož vyvyšovati ho budu.
3He kanaka kaua o Iehova, O Iehova no kona inoa.
3Hospodin jest udatný bojovník, Hospodin jméno jeho.
4Ua ka oia i ke kai i na kaakaua o Parao, A me kona poe koa; Ua poho ilalo o ke Kaiula kona poe kaua ma na kaa:
4Vozy Faraonovy i vojsko jeho uvrhl do moře; a nejpřednější hejtmané jeho ztopeni jsou v moři Rudém.
5Ua poipu ka hohonu ia lakou; Poho lakou ilalo me he pohaku la.
5Propasti přikryly je; vpadli do hlubiny jako kámen.
6Ua nani kou lima akau, e Iehova, no ka mana; Na kou lima akau, e Iehova, i paki iho i ka enemi.
6Pravice tvá, Hospodine, zvelebena jest v síle, pravice tvá, ó Hospodine, potřela nepřítele.
7I ka nui o kou nani, ua hoopuehu aku oe i ka poe i ala ku e mai ia oe; Hoouna aku oe i kou huhu, Pau iho la lakou me he opala la.
7A ve mnohé vyvýšenosti své podvrátil jsi povstávající proti tobě; pustils hněv svůj, kterýžto sežral je jako strniště.
8I ka hoohanu ana o kou mau pukaihu, ua hoakoakoaia mai na wai, Ea ae la na wai iluna, me he puu la: Lilo no ka hohonu i mea paa maloko o ka opu o ke kai.
8A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody, stály tekuté vody jako hromada, ssedly se propasti u prostřed moře.
9I iho la ka enemi, E hahai aku no au, E loaa no, a puunauwe aku i ka waiwai pio. E maona auanei ko'u kuko ia lakou, E unuhi au i ko'u pahikaua, A e loaa hou no lakou i ko'u lima.
9Řekl nepřítel: Honiti budu, dohoním se, budu děliti loupeže, nasytí se jimi duše má, vytrhnu meč svůj, zahladí je ruka má.
10Pupuhi no oe me kou makani, Uhi mai la ke kai ia lakou, Poho iho la lakou ilalo i ke kai me he kepau la.
10Povanul jsi větrem svým, i přikrylo je moře; pohlceni jsou jako olovo v prudkých vodách.
11Owai ka mea iwaena o ka poe ikaika e like me oe, e Iehova? Owai kou mea like, ma ka nani o ka hemolele? He mea weliweli ka hoomana aku, Ua hana oe i na mea kupanaha.
11Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty, velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?
12O aku la no kou lima akau, Ale iho la ka honua ia lakou.
12Vztáhls pravici svou, i požřela je země.
13Ma ka lokomaikai no oe i alakai mai ai i na kanaka au i hoolapanai ai; Me kou mana no oe i alakai ai ia lakou i kahi hemolele au i noho ai.
13Zprovodíš v milosrdenství svém lid tento, kterýž jsi vykoupil; laskavě povedeš jej v síle své k příbytku svatosti své.
14E lohe auanei na kanaka, a e makau hoi. E loohia auanei ka poe noho ma Palisetina i ka weliweli.
14Uslyší lidé, bouřiti se budou; bolest zachvátí obyvatele Filistinské.
15Alaila, e weliweli mai na'lii o Edoma, E loohia no hoi ka poe ikaika o Moaba i ka haalulu, E hehee auanei ka poe a pau e noho ana ma Kanaana.
15Tedy zkormoucena budou knížata Idumejská, silné Moábské podejme strach, rozplynou se všickni obyvatelé Kananejští.
16E kau mai no ka makau a me ka weliweli maluna o lakou; No ka nui o kou lima e noho malie lakou me he pohaku la; A hala'e kou poe kanaka, e Iehova, A hala'e na kanaka au i hoolapanai ai.
16Připadne na ně strach a lekání, pro velikost ramene tvého; mlčeti budou jako kámen, dokudž nepřejde lid tvůj, ó Hospodine, dokudž nepřejde lid ten, kteréhožs sobě dobyl.
17Nau no lakou e hookomo, A e hoonoho hoi ia lakou ma ka puu o kou hooilina, I kahi au i hana'i i wahi e noho ai nou, e Iehova, I ke keenakapu hoi a kou mau lima i hookumu ai, e ka Haku.
17Uvedeš je, a štípíš je na hoře dědictví svého, na místě, kteréž jsi k příbytku svému připravil, Hospodine, v svatyni, kterouž utvrdí ruce tvé, Pane.
18E noho alii mau loa aku no o Iehova.
18Hospodin kralovati bude na věky věků.
19No ka mea, hele ae la ka lio o Parao, Me kona kaahaua, a me na hoohololio ona, A iloko o ke kai, A hoihoi mai la o Iehova i na wai o ke kai maluna o lakou; Aka, o na mamo a Iseraela, Hele ae la lakou ma kahi maloo mawaenakonu o ke kai.
19Nebo vešli koni Faraonovi s vozy jeho i s jezdci jeho do moře, a obrátil na ně Hospodin vody mořské, synové pak Izraelští šli po suše u prostřed moře.
20A o Miriama, ke kaula wahine, ke kaikuwahine o Aarona, lawe ae la ia i mea kuolokani ma kona lima, a hahai aku la na wahine a pau mamuli ona, me na mea kuolokai, a me ka hula.
20I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.
21I mai la o Miriama ia lakou, E mele aku oukou ia Iehova, No ka mea, ua lanakila loa oia, Ua kiola oia i ka lio a me kona mea hooholo i ke kai.
21I odpovídala jim Maria: Zpívejte Hospodinu, poněvadž slavně zveleben jest; koně i s jezdcem uvrhl do moře.
22Pela i lawe mai ai o Mose i ka Iseraela, mai ke Kaiula mai, a hele mai la lakou i ka waonahele i Sura; hele mai la lakou maloko o ka waonahele i na la ekolu, aole hoi i loaa ka wai.
22Hnul pak Mojžíš lidem Izraelským od moře Rudého, a táhli na poušť Sur. I šli tři dni po poušti, a nenalezli vod.
23A hiki mai la lakou i Mara; aole hiki ia lakou ke inu i ka wai o Mara, no ka mea, ua mulea ia; no ia mea, i kapaia'ku ai ia o Mara.
23A přišedše do Marah, nemohli píti vod z Marah, nebo byly hořké; protož nazváno jest jméno jeho Marah.
24Ohumu ae la na kanaka ia Mose, i ae la, Heaha la ko makou mea inu?
24Z té příčiny reptal lid na Mojžíše, řka: Co budeme píti?
25Uwe aku la oia ia Iehova; a hoike mai la o Iehova ia ia i kekahi laau, a hooleiia'ku la ia mea e ia iloko o ka wai, hanaia mai la ka wai a ono: malaila ia i hana'i i olelo kupaa no lakou, a i kanawai hoi, a maiaila oia i hoao ai ia lakou.
25I volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin dřevo, kteréž jakž uvrhl do vod, učiněny jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho zkusil.
26I mai la, A i hoolohe mau mai oe i ka leo o Iehova, o kou Akua, a e hana i ka mea pono imua o kona maka, a e hoolohe i ka mea ana e kauoha mai ai, a malama i kona mau kanawai, alaila aole au e kau maluna ou i kekahi o keia mau mai a'u i kau ai maluna o ko Aigupita; no ka mea, owau no Iehova, ka mea hoola aku ia oe.
26A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.
27A hele mai la lakou i Elima, malaila na punawai he umikumamalua, a me na laau pama he kanahiku: noho iho la lakou ilaila ma kahi o na wai.
27I přišli do Elim, kdež bylo dvanácte studnic vod a sedmdesáte palm; i rozbili tu stany při vodách.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.