I. Samuela 20
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1HOLO aku la o Davida mai Naiota i Rama aku, a hele mai, a i mai la imua o Ionatana, Heaha la ka'u i hana'i heaha ko'u hewa, heaha KO'U hala imua o kou makuakane, i imi mai ai ia i kuu ola?
1V tom utíkaje David z Náiot, kteréž jest v Ráma, přišel a mluvil před Jonatou: Což jsem učinil? Jaká jest nepravost má? A jaký jest hřích můj před otcem tvým, že hledá bezživotí mého?
2I mai la oia ia ia, Aole loa; aole oe e make: aia hoi, aole e hana ko'u makuakane i ka mea nui, aole hoi i ka mea liilii, ke hai ole mai oia ia'u; no ke aha la ko'u makuakane i huna'i i keia mea ia'u? Aole pela.
2Kterýž řekl jemu: Odstup to, neumřeš. Aj, nečiníť otec můj ničeho ani velikého ani malého, čehož by se mi nesvěřil. Jak by tedy otec můj tajil to přede mnou! Neníť toho.
3Hoohiki aku la o Davida, i aku la, Ua ike pono kou makuakane i ka loaa ana ia'u o ke aloha imua o kou maka; a ua olelo iho, Aole e hoike keia mea ia Ionatana, o kaumaha ia: aka, he oiaio, ma ke ola o Iehova, a me ke ola o kou uhane, hookahi kapuwai wale no i koe iwaena o'u a me ka make.
3Nadto přisáhl také David, (to promluviv: Dobřeť ví otec tvůj, že jsi laskav na mne, protož myslí: Nechť neví o tom Jonata, aby neměl zámutku). Nýbrž jistě, živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, že sotva jest kročej mezi mnou a mezi smrtí.
4Olelo aku la o Ionatana ia Davida, O ka mea a kou naau e i mai ai, o ka'u ia e hana aku ai ia oe.
4Odpověděl Jonata Davidovi: Pověz, čehokoli žádáš, a učiním tobě.
5I mai la o Davida ia Ionatana, Aia hoi, apopo ka malama hou, a he pono ia'u e noho pu me ke alii i ka ahaaina: aka, e kuu mai oe ia'u, a huna au ia'u iho ma ke kula, a hiki i ke ahiahi o ka po akolu.
5I řekl David Jonatovi: Aj, zítra bude novměsíce, kdyžto já mám obyčej sedati s králem k jídlu; protož propusť mne, a skryji se na poli až do třetího večera.
6Ina paha i ike kou makuakane i ko'u nalo ana, alaila e i aku oe, Ua noi ikaika mai o Davida ia'u e holo ia ma Betelehema i kona kulanakauhale; no ka mea, ilaila ka mohai makahiki no ka ohana a pau.
6Jestliže by se zvláštně na mne ptal otec tvůj, řekneš: Prosil mne velice David, aby sběhl do Betléma města svého; nebo obět výroční tam míti má všecka jeho rodina.
7Ina paha i olelo mai ia peneia, Ua pono; ina na maluhia kau kauwa: aka, ina paha i huhu nui mai ia, he oiaio, ua ino kona manao ana mai.
7Řekne-liť: Dobře, pokoj služebníku tvému; pakliť se rozzlobí, věz, žeť se doplnila zlost jeho.
8No ia mea, e hana mai i kau kauwa me ke aloha; no ka mea, ua hookomo mai oe i kau kauwa iloko o ke kuikahi me oe ma o Iehova la: ina paha he hewa iloko o'u, nau no wau e pepehi; no ke aha la oe e lawe aku ai ia'u i kou makuakane?
8A tak učiníš milosrdenství s služebníkem svým, poněvadž jsi v smlouvu Hospodinovu uvedl služebníka svého s sebou. Pakliť jest na mně nepravost, zabí mne sám; nebo k otci svému proč bys mne vodil?
9I aku la o Ionatana, Aole loa ia mea ia oe: no ka mea, ina paha i ike pono wau, ua ino ka manao ana o ko'u makuakane e hele mai maluna ou, aole anei au i hai aku ia oe?
9I řekl Jonata: Odstup to od tebe; nebo zvím-liť to jistotně, že by se doplnila zlost otce mého, aby přišla na tě, zdaliž neoznámím tobě toho?
10I mai o Davida ia Ionatana, Nawai la wau e hai mai? Pehea la, ke olelo pakike mai kou makuakane ia oe?
10Řekl také David Jonatovi: Kdož mi oznámí, jestliže odpoví tobě otec tvůj něco tvrdě?
11I aku la o Ionatana ia Davida, Ea, e hele kaua iwaho ma ke kula, A hele aku la laua ma ke kula.
11Odpověděl Jonata Davidovi: Poď, vyjděme na pole. I vyšli oba na pole.
12I aku la o Ionatana ia Davida, E Iehova ke Akua o ka Iseraela, aia e ninau pono aku au i ko'u makuakane i kekahi manawa i ka la apopo, a ia la aku paha, aia hoi, he mea pono no Davida, a e hoouna ole aku au iou la, a e hai ia oe;
12Opět řekl Jonata Davidovi: Hospodin Bůh Izraelský, (hned jakž porozumím na otci svém, okolo tohoto času zítra neb pozejtří, an bude dobře s Davidem, jestliže nepošli tehdáž k tobě, a neoznámím-liť),
13E hana mai o Iehova ia Ionatana pela, a nui aku hoi: ina paha i makemake ko'u makuakane e hana ino ia oe; alaila e hai aku au ia oe, a e hookuu aku ia oe e hele oe me ke aloha; a o Iehova pu kekahi me oe, e like me ia mamua me ko'u makuakane.
13Toto učiň Hospodin Jonatovi a toto přidej. Pakliť se bude líbiti otci mému uvésti zlé na tebe, takéť i to zjevím tobě a propustím tě; i půjdeš v pokoji, a Hospodin budiž s tebou, jakož byl s otcem mým.
14Aole i ko'u manawa e ola ana wale no oe e hoike mai ia'u i ka lokomaikai o Iehova, i make ole ai au;
14A zdaliž i ty, dokud jsem živ, neučiníš se mnou milosrdenství Hospodinova, ano bychť i umřel,
15Aka, mai hooki oe i kou lokomaikai i ko'u hale i na manawa a pau; aole hoi i ka manawa e hookiia'i na enemi a pau o Davida, mai ke alo aku o ka honua.
15Tak že neodvrátíš milosrdenství svého od domu mého až na věky, zvláště tehdáž, když Hospodin vypléní nepřátely Davidovy, jednoho každého se svrchku země.
16A kuikahi iho la o Ionatana me ko ka hale o Davida, [i ka i ana,] Na Iehova e imi mai ia ma ka lima o ko Davida poe enemi.
16A tak učinil Jonata smlouvu s domem Davidovým, řka: Vyhledávejž Hospodin toho z ruky nepřátel Davidových.
17A hoohiki hou aku la o Ionatana me Davida, no kona aloha ia ia; no ka mea, ua aloha no oia ia ia, e like me ia i aloha ai i kona ola iho.
17Ještě i přísahou zavázal Jonata v lásce odměnné k sobě Davida; nebo jakož miloval duši svou, tak jej miloval.
18I aku la o Ionatana ia ia, Apopo ka mahina hou; a e ikeia kou nalo ana, no ka mea, e ikeia kou noho kaawale.
18I řekl mu Jonata: Zítra bude novměsíce, a bude se ptáti na tebe, když prázdné bude místo tvé.
19A i ka po akolu, e iho wawe oe a hiki ma kahi au i pee ai i ka la o ka hana ana, a e noho oe ma ka pohaku o Ezela:
19Do třetího tedy dne skrývaje se, sstoupíš rychle a přijdeš k tomu místu, na kterémžs se byl skryl, když se to jednalo, a pobudeš u kamene pocestných.
20A e pana aku au i na pua ekolu ma ka aoao, e like me ka pana ana'ku i ka hoailona.
20A já tři střely vystřelím po straně k němu, směřuje sobě k cíli.
21Aia hoi, e hoouna aku au i kekahi keiki e hele e imi i na pua. A ina paha e olelo akaka aku au i ke keiki, Aia na pua ma keia aoao ou, e lawe ia mau mea; alaila e hele mai oe: no ka mea, he pomaikai nou, aohe mea ino, ma ke ola o Iehova.
21Potom hned pošli pachole a dím: Jdi, shledej střely. Jestliže prostě řeknu služebníku: Hle, střely za tebou blíže sem, přines je, tedy přiď, nebo jest pokoj tobě, a neníť žádného nebezpečenství, živť jest Hospodin.
22Aka, ina e olelo aku au i ke keiki peneia, Aia na pua ma o aku ou; alaila e hele e aku oe: no ka mea, na Iehova oe i Hoouna aku ai.
22Pakli takto řeknu pacholeti: Hle, střely jsou před tebou dále, tedy odejdi, nebo propustil tě Hospodin.
23A ma ka mea a kaua i kamailio ai, aia hoi, o Iehova no iwaena o kaua i ka manawa a pau.
23Řeči pak této, kterouž jsme mluvili já a ty, aj, Hospodin svědek bude mezi mnou a mezi tebou až na věky.
24A pee iho la o Davida ma ke kula: a hiki mai ka mahina hou, noho iho la ke alii e ahaaina ai.
24A tak skryl se David na poli. Byl pak novměsíce, i sedl král za stůl k jídlu.
25Noho iho ke alii maluna o kona noho, me ia i ka manawa mamua, maluna o ka noho ma ka paia: a ku ae la o Ionatana, a noho iho la o Abenera ma ka aoao o Saula, a ua kaawale ko Davida wahi.
25A seděl král na stolici své, jakž obyčej měl, na stolici u stěny, ale Jonata povstal. Sedl také Abner podlé Saule, a místo Davidovo zůstalo prázdné.
26Aka, aole o Saula i olelo iki ia la: no ka mea, manao iho la ia, ua hiki mai kekahi mea ia ia, ua haumia oia; oiaio, ua haumia oia.
26A však toho dne Saul nic neříkal, nebo myslil: Něco se mu přihodilo, buď že čistý jest neb nečistý.
27A ia la ae, oia ka po alua o ka malama, ua kaawale ko Davida wahi; ninau aku la o Saula ia Ionatana i kana keiki, No ke aha la i hele ole mai ai ke keiki a Iese i ka ahaaina inehinei a i keia la?
27Stalo se pak nazejtří, druhého dne novměsíce, že opět prázdné bylo místo Davidovo. I řekl Saul Jonatovi synu svému: Proč nepřišel syn Izai ani včera ani dnes k jídlu?
28I mai la o Ionatana ia Saula, Ua noi ikaika mai o Davida ia'u, e hele ia ma Betelehema.
28Odpověděl Jonata Saulovi: Velice mne prosil David, aby šel do Betléma.
29A i mai la ia, Ke noi aku nei au ia oe, e kuu mai oe ia'u e hele, no ka mea, he mohai ohana no makou ma ke kulanakauhale, a ua kauoha mai kuu kaikuaana ia'u; ano hoi, ina ua loaa ia'u ke aloha i kou maka, e ae mai oe ia'u e hele koke aku au e ike i ko'u mau hoahanau: oia ka mea i hele ole mai ai ia i ka papaaina o ke alii.
29A řekl: Odpusť mne, prosím, nebo obět má míti rodina naše v městě, a bratr můj sám rozkázal mi přijíti; nyní tedy, nalezl-li jsem milost před očima tvýma, nechť se odtrhnu, prosím, abych navštívil bratří své. Tou příčinou nepřišel k stolu královskému.
30Alaila hoaia ka inaina o Saula ia Ionatana, i aku la ia ia, E ke keiki paakiki, kekee, aole anei au i ike, ua koho aku oe i ke keiki a Iese, i mea hilahila nou, a me ka hilahila o kahi huna o kou makuwahine?
30I rozhněval se Saul náramně na Jonatu, a řekl jemu: Synu převrácený a urputný, zdaliž nevím, že jsi zvolil sobě syna Izai k hanbě své, i k hanbě a lehkosti matky své?
31No ka mea, i na la a pau o ke ola ana o ke keiki a Iese maluna o ka honua, aole e hookupaaia oe a me kou aupuni: ano hoi, e hoouna aku oe, a e lawe mai ia ia io'u nei, no ka mea, e pono no ia ke make.
31Nebo po všecky dny, v nichž bude živ syn Izai na zemi, nebudeš upevněn ty, ani království tvé. Protož hned pošli a přiveď jej ke mně, nebť jest hoden smrti.
32Olelo mai la o Ionatana ia Saula i kona makuakane, i mai la ia ia, No ke aha la e pepehiia'i oia? heaha kana i hana'i?
32Odpověděl Jonata Saulovi otci svému, a řekl jemu: Proč má umříti? Což jest učinil?
33Hou aku la o Saula i ka ihe ia ia e pepehi ia ia: no ia mea, ike iho la o Ionatana i ka manao ana o kona makuakane e pepehi ia Davida.
33I hodil Saul kopím na něj, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, že uložil otec jeho zabiti Davida,
34Ku ae la o Ionatana mai ka papaaina mai me ka huhu wela, aole ia i ai i ka ai i ka lua o ka la o ka malama, no kona kaumaha ia Davida, no ka mea, ua olelo hoino kona makuakane ia ia.
34Vstal od stolu Jonata, rozpálen jsa hněvem, a nejedl toho druhého dne novuměsíce pokrmu, nebo bolestil pro Davida, a že ho tak zlehčil otec jeho.
35A i kakahiaka ae, hele aku la o Ionatana ma ke kula i ka manawa i oleloia ai me Davida, a me ia pu kekahi keiki.
35Protož stalo se ráno, že vyšel Jonata na pole k času uloženému Davidovi, a pachole malé s ním.
36I aku la ia i kona keiki, E holo, e imi i na pua a'u e pana aku ai. A i kona holo ana, pana aku la ia i ka pua ma o aku ona.
36Tedy řekl pacholeti svému: Běž a shledej střely, kteréž já vystřelím. I běželo pachole, a on střílel daleko před něj.
37A hiki aku la ke keiki ma kahi o ka pua a Ionatana i pana aku ai, kahea aku la o Ionatana i ke keiki, i aku la, Aole anei ma o aku ou ka pua?
37Když pak přišlo pachole až k cíli, k němuž střílel Jonata, volal Jonata za pacholetem a řekl: Zdaliž není střely před tebou tam dále?
38Kahea aku la o Ionatana mahope o ke keiki, E lalelale, e wiki, mai kali oe. Hoiliili ae la ke keiki o Ionatana i na pua, a hoi mai i kona haku.
38Opět volal Jonata za pacholetem: Rychle pospěš, nestůj. A tak sebravši pachole Jonatovo střely, vrátilo se k svému pánu.
39Aole ike iki ua keiki la: o Ionatana laua o Davida wale no ka i ike ia mea.
39(Pachole pak nic nevědělo, toliko Jonata a David věděli, co se jedná.)
40Haawi aku la o Ionatana i kana mea kaua ma kona keiki, i aku la ia ia, O hele, a lawe aku ma ke kulanakauhale.
40I dal Jonata braň svou pacholeti, kteréž s ním bylo, a řekl jemu: Jdi, dones do města.
41A hala aku la ke keiki, ku ae la o Davida ma ke kukuluhema, a haule iho la ilalo ke alo ma ka honua, a kulou iho la ekolu kulou ana: honi iho la laua kekahi i kekahi, a uwe pu laua, a nui aku la ka Davida.
41A když odešlo pachole, vstal David s strany polední, a padna na tvář svou k zemi, poklonil se třikrát; a políbivše jeden druhého plakali oba, až Jonata Davida pozdvihl.
42I aku la o Ionatana ia Davida, O hele me ka malu, no ka mea, ua hoohiki kaua a elua ma ka inoa o Iehova, i ka i ana ae, O Iehova no iwaena o'u a o oe, a iwaena hoi o ko'u hua a o kou hua i ka manawa a pau. Ku ae la ia, a hele aku la; a hoi aku la o Ionatana ma ke kulanakauhale.
42I řekl Jonata Davidovi: Jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu Hospodinovu, řkouce: Hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky.
no verse 43 in this text
43A tak vstav David, odšel, Jonata pak navrátil se do města.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.