I. Na Lii 3
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1HOOHUI ae la o Solomona me Parao ke alii o Aigupita, a lawe ae la oia i ke kaikamahine a Parao, a lawe mai ia ia i ke kulanakauhale o Davida, a paa ia ia kona hale iho, a me ka hale o Iehova, a me ka pa o Ierusalema a puni.
1Spříznil se pak Šalomoun s Faraonem králem Egyptským, nebo pojal dceru Faraonovu a uvedl ji do města Davidova, dokudž nedostavěl domu svého, a domu Hospodinova i zdi Jeruzalémské vůkol.
2Mohai aku la nae na kanaka ma na wahi kiekie, no ka mea, aole i kukuluia ka hale no ka inoa o Iehova a hiki ia mau la.
2Toliko lid obětoval na výsostech, proto že nebyl vystaven dům jménu Hospodinovu až do těch dnů.
3Ua aloha aku no hoi o Solomona ia Iehova, e hele ana ma na kauoha a Davida kona makuakane, mohai aku la nae oia a kuni aku la hoi i ka mea ala ma na wahi kiekie.
3Nebo miloval Šalomoun Hospodina, chodě v přikázaních Davida otce svého, a toliko na těch výsostech obětoval a kadil.
4Hele aku la ke alii i Gibeona e kaumaha aku malaila, no ka mea, he wahi kiekie nui no hoi ia; hookahi tausani mohaikuni ka Solomona i mohai ai ma kela kuahu.
4Protož šel král do Gabaon, aby tam obětoval; ta výsost zajisté byla největší. Tisíc obětí zápalných obětoval Šalomoun na tom oltáři.
5A ma Gibeona i ikeia'ku ai o Iehova e Solomona, ma ka moe uhane i ka po, a olelo mai la ke Akua, E noi mai oe i ka'u mea e haawi aku ai ia oe.
5Ukázal se pak Hospodin v Gabaon Šalomounovi ve snách noci té, a řekl Bůh: Žádej začkoli, a dám tobě.
6I aku la o Solomona, Nui mai la kou lokomaikai i kau kauwa ia Davida ko'u makuakane, e like me kona hele ana imua ou ma ka oiaio, a me ka pololei, a me ke kupono o ka naau ia oe; a ua malama hoi oe i keia lokomaikai nui nona, i kou haawi ana mai i keiki nana e noho maluna o kona nohoalii, me neia i keia la.
6I řekl Šalomoun: Ty jsi učinil s služebníkem svým Davidem, otcem mým, milosrdenství veliké, když chodil před tebou v pravdě a v spravedlnosti, a v upřímnosti srdce stál při tobě. Ovšem zachoval jsi jemu zvláštní toto milosrdenství, že jsi dal jemu syna, kterýž by seděl na stolici jeho, jakž se to dnes vidí.
7Ano hoi e Iehova ko'u Akua, ua hoolilo mai oe i kau kauwa nei i alii ma kahi o Davida ko'u makuakane: he keiki uuku wale no au: aole ike au i ka hele aku, aole hoi i ka hoi mai.
7Ačkoli pak nyní, ó Hospodine Bože můj, ty jsi ustanovil služebníka svého králem místo Davida otce mého, já však jsa velmi mladý, neumím vycházeti ani vcházeti.
8A iwaeua konu kau kauwa nei o kou poe kanaka, au i koho mai ai, he lahuikanaka nui aole hiki ke helu, aole e pau i ka heluia no ka lehulehu loa.
8Služebník, pravím, tvůj jest u prostřed lidu tvého, kterýž jsi vyvolil, lidu velikého, kterýž nemůže ani sečten ani sepsán býti pro množství.
9Nolaila, e haawi mai oe i naauao i kau kauwa nei e hoomalu i kou poe kanaka, i hiki ia'u ke hookaawale mawaena o ka pono a me ka hewa; no ka mea, owai la ka mea e hiki ia ia ke hooponopono i kou lahuikanaka he nui loa me neia.
9Dejž tedy služebníku svému srdce rozumné, aby soudil lid tvůj, a aby rozeznal mezi dobrým a zlým; nebo kdo bude moci souditi tento lid tvůj tak mnohý?
10Pono iho la ka olelo imua o ka Haku, o ko Solomona noi ana i keia mea.
10I líbilo se to Hospodinu, že žádal Šalomoun za tu věc.
11Olelo mai la ke Akua ia ia, No kou noi ana mai i keia mea, aole i noi mai i na la he nui nou, aole hoi i noi mai i waiwai nui nou, aole hoi i noi mai e make kou poe enemi; aka, ua noi mai oe i naauao nou i ike i ka hooponopono;
11A řekl jemu Bůh: Proto že jsi žádal věci takové, a neprosils sobě za dlouhý věk, aniž jsi žádal sobě bohatství, aniž jsi žádal bezživotí nepřátel svých, ale žádal jsi sobě rozumnosti, abys slýchati uměl rozepře,
12Eia hoi, ua hana no au e like me kau olelo; eia no hoi, ua haawi aku au i ka naau akamai a me ka ike nou, i ole mea i like ai me oe mamua ou, aole hoi mahope aku ou e ku mai ai kekahi e like me oe.
12Aj, učinil jsem vedlé řeči tvé, aj, dalť jsem srdce moudré a rozumné, tak že rovného tobě nebylo před tebou, ani po tobě aby nepovstal rovný tobě.
13A ua haawi hou aku au ia oe i ka mea au i noi ole mai ai, i ka waiwai nui, a me ka hanohano, i ole mea like me oe iwaeua o na lii i kou mau la a pau.
13K tomu i to, začež jsi nežádal, dal jsem tobě, totiž bohatství a slávu, tak aby nebylo rovného tobě žádného mezi králi po všecky dny tvé.
14A ina e hele oe ma ko'u mau aoao, a e malama mai i ko'u mau kanawai, a me ka'u mau kauoha, e like me ka hele ana o Davida kou makuakane, alaila e hooloihi aku au i kou mau la.
14Přes to jestliže choditi budeš po cestách mých, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako chodil David otec tvůj, prodlím i dnů tvých.
15Ala ae la o Solomona, aia hoi, he moe uhane. A hele mai la ia i Ierusalema, a ku iho la imua o ka pahuberita o ka Haku, a kaumaha aku la i na mohaikuni, a kaumaha aku la i na mohaihoomalu, a hana hoi ia i ka ahaaina na kana mau kauwa a pau.
15A když procítil Šalomoun, a aj, byl sen. I přišel do Jeruzaléma a stál před truhlou smlouvy Hospodinovy, a obětoval oběti zápalné a oběti pokojné; udělal také hody všechněm služebníkům svým.
16Alaila hele mai la na wahine moe kolohe elua i ke alii, a ku mai la laua imua ona.
16Tedy přišly dvě ženy hokyně k králi, a stály před ním.
17A olelo aku la kekahi wahine, E kuu haku, e noho ana maua me keia wahine ma ka hale hookahi, a hanau keiki au me ia iloko o ka hale.
17I řekla jedna z těch žen: Prosím, pane můj, já a žena tato bydlíme v jednom domě. I porodila jsem u ní v témž domě.
18Eia kekahi, i ke kolu o ka la mahope mai o ko'u hanau ana, hanau mai la keia wahine kekahi; aohe mea e me maua iloko o ka hale, o maua wale no ka iloko o ka hale.
18Potom stalo se dne třetího po porodu mém, že porodila také žena tato, a byly jsme spolu. Nebylo žádného cizího s námi v domě, kromě nás dvou v témž domě.
19Make iho la ke keiki a keia wahine i ka po, no ka mea, ua moe ae oia nei maluna ona.
19Umřel pak syn ženy této v noci, nebo spěci, udávila ho.
20A ala ae la ia i ka waena o ka po, a lawe aku la i ka'u keiki mai kuu aoao aku, i ka wa i hiamoe ai kau kauwawahine, a hoomoe iho ia ia ma kona poli, a hoomoe mai la hoi i kana keiki make ma ko'u poli.
20A vstavši o půl noci, vzala syna mého ode mne, když spala služebnice tvá, a položila jej v lůnu svém, a syna svého mrtvého položila do lůna mého.
21A i kuu ala ana i kakahiaka e hanai i kuu keiki i ka waiu, aia hoi, ua make; aka, i ko'u nana ana ia ia i ke ao, aia hoi, aole ia o ka'u keiki a'u i hanau ai.
21Ale když jsem vstala ráno, abych přikojila syna svého, a aj, mrtvý. Na kteréhož když jsem ráno pilněji pohleděla, a aj, nebyl syn můj, kteréhož jsem porodila.
22A olelo ae la kekahi wahine, Aole, aka, na'u no ke keiki ola, a nau ke keiki make; a olelo ae keia, Aole, aka, nau ke keiki make, a na'u no hoi ke keiki ola. Pela no i olelo ai ua mau wahine la imua o ke alii.
22I řekla žena druhá: Není tak, ale syn můj jest ten živý, a ten mrtvý jest syn tvůj. Ona pak řekla: Nikoli, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý. A tak se hádaly před králem.
23I mai la ke alii, ke i mai nei kekahi, Na'u keia keiki ka mea ola, a nau ke keiki make; a ke i mai nei keia, Aole, aka, nau ke keiki make, a na'u no ke keiki ola.
23I řekl král: Tato praví: Ten živý jest syn můj, a syn tvůj jest ten mrtvý. Tato zase praví: Neníť tak, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý.
24Olelo mai la hoi ke alii, E lawe mai i ka pahikaua ia'u. A lawe aku la lakou i ka pahikaua ma ke alo o ke alii.
24Protož řekl král: Přineste mi meč. I přinesli meč před krále.
25Kauoha mai la ke alii, E mahele i ke keiki ola i elua, a e haawi i kekahi hapalua i kekahi, a i kekahi hapalua i kekahi.
25Tedy řekl král: Rozetněte to dítě živé na dvé, a dejte jednu polovici jedné, a polovici druhou druhé.
26Alaila olelo aku ka wahine nana ke keiki ola i ke alii, no ka mea, ua hu ke aloha o kona naau i kana keiki, i aku la hoi ia, E kuu haku, e haawi i ke keiki ola ia ia nei, aole loa e pepehi ia ia. Aka, olelo mai kela, Aole ia ia'u, aole hoi ia oe, e mahele ae ia ia.
26Ale žena, jejíž syn byl ten, kterýž živ zůstal, mluvila králi, (nebo pohnula se střeva její nad synem jejím), a řekla: Prosím, pane můj, dejte jí nemluvňátko to živé, a nikoli nezabijejte ho. Druhá pak řekla: Nechť není ani mně ani tobě, rozetněte.
27Kauoha mai la ke alii, i mai la, E haawi aku i ke keiki ola ia ia la, aole loa e hoomake ia ia; oia kona makuwahine.
27K čemuž odpovídaje král, řekl: Dejtež této dítě to živé, a nikoli nezabijejte ho, onať jest matka jeho.
28A lohe ae la ka Iseraela a pau i ka hooponopono ana a ke alii i hana'i, a weliweli lakou imua o ke alii; no ka mea, ua ike lakou, o ke akamai o ke Akua ka iloko ona e hooponopono ai.
28Tedy uslyšavše všickni Izraelští soud tento, kterýž vynesl král, báli se krále; nebo viděli, že moudrost Boží jest v srdci jeho k vykonávání soudu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.