2 Královská 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1Tedy žena jedna z manželek synů prorockých volala k Elizeovi, řkuci: Služebník tvůj, muž můj, umřel, ty pak víš, že služebník tvůj bál se Hospodina. A teď věřitel přišel, aby vzal dva syny mé sobě za služebníky.
1Sie katinmas kien sie sin mwet ke un mwet palu se el som nu yorol Elisha ac fahk nu sel, “Leum luk, mukul tumuk ah misa. Kom etu lah el mwet na etu in sangeng sin God se, tusruktu oasr mwet se el tuh soemoul nu se, ac inge mwet sac el tuku in usla wen luo nutik tuh eltal in mwet kohs nu sel, in akfalye misa lun mukul tumuk ah.”
2Řekl jí Elizeus: Což chceš, ať učiním? Oznam mi, co máš v domě? Ona řekla: Nemáť služebnice tvá nic v domě, jediné báni oleje.
2Elisha el siyuk, “Mea kom lungse nga in oru nu sum? Fahk nu sik lah mea oasr in lohm sum ah?” Katinmas sac topuk, “Wangin na pwaye, sayen kitin sufa in oil in olive.”
3I řekl: Jdi, vyžádej sobě nádob vně ode všech sousedů svých, nádob prázdných tím více.
3Elisha el fahk nu sel, “Fahla nu yurin mwet tulan lom nukewa, ac ngisrala pisin sufa an selos in arulana pukanten.
4A vejda, zavři za sebou dvéře i za syny svými, a nalévej do všech těch nádob, a kteráž bude plná, rozkážeš ji odstaviti.
4Na kom ac wen luo nutum an utyak nu in lohm an, kaliya srungul an, ac mutawauk nwek sufa an ke oil ah. Pacl se na ma nwanala soko sufa an, srela nu saya.”
5A tak odešla od něho a zavřela dvéře za sebou a za syny svými. Oni podávali jí, a ona nalévala.
5Ouinge mutan sac ac wen luo natul ah utyak nu lohm ah, kaliya srungul ah, eis sufa in oil srisrik soko ah, ac nwek oil uh nu in sufa inge ke pacl se ma wen natul ah sang nu sel.
6I stalo se, že když naplnila ty nádoby, řekla synu svému: Podej mi ještě nádoby. Kterýž odpověděl: Již není více nádob. I přestal olej.
6Ke eltal nwakla nufon sufa uh, mutan sac siyuk lah srakna oasr sufa lula. Sie sin wen natul ah topuk, “Pa na ingan ma safla uh.” Na oil in olive ah tui, tila soror.
7Tedy ona přišedši, oznámila to muži Božímu. On pak řekl: Jdi, prodej ten olej, a spokoj věřitele svého, ty pak s syny svými budeš se živiti z ostatku.
7Na katinmas sac folokla nu yorol mwet palu Elisha, su fahk nu sel, “Kukakunla oil in olive an, sang molela misa lom an nukewa, ac mani ma yolyak ac fal in karingin kom ac wen nutum.”
8Potom stalo se některého času, že šel Elizeus skrze Sunem, kdež byla jedna žena vzácná, kteráž ho pozdržela, aby jedl u ní. A od toho času chodívaje tudy, stavoval se tam, a jídal chléb.
8Sie len ah Elisha el som nu Shunem, acn se ma sie mutan kasrup muta we. Mutan sac tuh solal elan welul mongo. Tukunna pacl sac me, pacl nukewa Elisha el ac som nu Shunem uh el ac som mongo in lohm sin mutan sac.
9Nebo řekla byla muži svému: Aj, nyní vím, že ten muž Boží svatý jest, kterýž často tudyto chodívá.
9Na mutan sac fahk nu sin mukul tumal ah, “Nga lulalfongi na mu mwet se ma fahsri kut na inge el mwet mutal lun God se.
10Medle, udělejme pokojík malý, a postavme tam jemu ložce, stůl, stolici a svícen, aby, když by koli k nám přišel, obrátil se tam.
10Wona kut in musaela sie fukil in oan lucng ke lohm uh, ac kut filiya sie mwe oan ah, sie tepu, sie mwe muta, ac sie lam ah loac, elan ku in muta we pacl nukewa el ac tuku nu yorosr uh.”
11Některého tedy času přišel tam, a všed do toho pokojíku, odpočinul tu.
11Sie len ah Elisha el folokla nu Shunem, ac el fanyak nu ke infukil se sel inge in tuh mongla.
12I řekl Gézi služebníku svému: Zavolej té Sunamitské. Kterýž zavolal jí. I postavila se před ním.
12El fahk nu sel Gehazi, mwet kulansap lal, elan som ac pangonma mutan sac. Ke el tuku ah,
13Přitom řekl jemu: Rci jí nyní: Hle, pečuješ a staráš se o nás všelijak. Co chceš, ať učiním? Máš-li jakou potřebu před králem aneb před hejtmanem vojska? Kteráž řekla: U prostřed lidu svého bydlím.
13Elisha el fahk nu sel Gehazi, “Siyuk sel lah mea nga ku in oru in akfalye kemkatu yohk lal ke mwe kasru lal nu sesr inge. Sahp acnu oasr enenu lal ma nga ku in tafweang nu sel tokosra, ku mwet kol fulat lun un mwet mweun.” Mutan sac topuk ac fahk, “Mwe enenu luk nukewa nga ku na in konauk yurin mwet luk inge.”
14Řekl on: Což tedy mám pro ni učiniti? Odpověděl Gézi: Hle, syna nemá, a muž její starý jest.
14Elisha el siyuk sel Gehazi, “Na fin ouingan, mea nga ac ku in oru nu sel?” Gehazi el topuk, “Kom mu fuka, wangin wen natul, a mukul tumal uh matuoh na.”
15Protož řekl: Zavolej jí. Takž jí zavolal, a ona stála u dveří.
15Elisha el fahk, “Sap elan fahsru.” Na mutan sac tuku twe tu ke mutunoa,
16I řekl: V času jistém vedlé času života chovati budeš syna. Řekla ona: Nechtěj, pane můj, muži Boží, nechtěj se posmívati služebnici své.
16ac Elisha el fahk nu sel, “Pacl se na inge ke yac fahsru uh kom ac sruok wen se nutum inpoum.” Na mutan sac fahk, “We! Leum luk, nunak munas nimet kiapweyu. Kom sie mwet lun God!”
17Zatím počala žena a porodila syna v času jistém vedlé času života, kterýž předpověděl jí Elizeus.
17Na pacl sacna ke yac tok ah, mutan sac oswela tulik mukul se, oana ke Elisha el fahk ah.
18I rostlo dítě. Stalo se pak některého času, že vyšedši k otci svému k žencům,
18In kutu yac tok, ke pacl in kosrani, tulik sac som ke sie lotutang in tuh wi papa tumal, su muta inimae yurin mwet orekma ke kosrani uh.
19Řeklo otci svému: Hlava má, hlava má! I řekl služebníku: Dones jej k matce jeho.
19In kitin pacl ah, tulik mukul sac wola nu sin papa tumal ac fahk, “Ngal insifuk! Ngal insifuk!” Papa sac fahk nu sin sie mwet kulansap lal ah, “Usla tulik se inge nu yurin nina kial ah.”
20Kterýž když ho vzal a přinesl k matce jeho, seděl na klíně jejím až do poledne a umřel.
20Mwet kulansap sac usla tulik sac nu yurin nina kial ah. Nina sac sruokol finyepal nwe ke sun infulwen len, na el misa.
21Tedy ona vstoupivši, položila jej na ložce muže Božího, a zavřevši ho, vyšla.
21Nina sac usalak nu infukil sel Elisha ah, likilya fin mwe oan sac, na el illa ac kaliya srungul ah.
22Potom zavolala muže svého a řekla: Medle, pošli mi jednoho z služebníků a jednu oslici, ať doběhnu až k muži Božímu, a zase se navrátím.
22Na el pangon mukul tumal, ac fahk nu sel, “Sap sie mwet kulansap an in use soko donkey an nu yuruk. Nga ke som nu yorol Elisha, mwet palu. Nga ac sa na foloko.”
23Kterýž řekl: Proč chceš jíti k němu? Dnes není novměsíce, ani sobota. Odpověděla ona: Měj o to pokoj.
23Mukul tumal ac siyuk, “Efu ku kom in som na misenge, ke tia len Sabbath ku len in Kufwen Malem Sasu?” Mutan kial ah fahk, “Mansis.”
24Osedlavši tedy oslici, řekla služebníku svému: Pobádej a běž, a nemeškej se pro mne v jízdě, leč bych rozkázala tobě.
24Ouinge mutan sac sap in akoeyukla donkey soko ah, ac el fahk nu sin mwet kulansap lal ah, “Oru donkey soko an in kasrusr ke kuiyal nufon, ac nimet oru elan kakasrisrikla nga fin tia fahk.”
25A tak jela, až přijela k muži Božímu na horu Karmel. A když ji uzřel muž Boží zdaleka, řekl Gézi služebníku svému: Hle, Sunamitská tamto.
25Ouinge el mukuiyak ac som nu Fineol Carmel, yen Elisha el muta we. Elisha el liyalak ke el srakna fahsr loes liki acn el muta we, ac el fahk nu sel Gehazi, mwet kulansap lal, “Liye, mutan Shunem sac pa tuku ingo!
26Protož nyní běž jí v cestu a rci jí: Dobře-li se máš? Dobře-li se má muž tvůj? Dobře-li se má syn? Ona řekla: Dobře.
26Sulaklak yula nu yorol ac siyuk lah el, ac mukul tumal ac wen natul ah fuka.” Mutan sac fahk nu sel Gehazi mu ma nukewa wona,
27V tom přišla k muži Božímu na horu, a chopila se noh jeho. I přistoupil Gézi, aby ji odehnal. Ale muž Boží řekl: Nechej jí; nebo v hořkosti jest duše její, a Hospodin zatajil to přede mnou, aniž mi oznámil.
27tusruktu ke el tuku nu yorol Elisha, el pasria ye mutal ac sruokya nial. Gehazi el oru elan sinukunulla lukel, tuh Elisha el fahk, “Fuhlella. Kom tia liye lah el arulana asor ac fosrnga insial? A LEUM GOD El tiana fahk kutena ma nu sik kac.”
28Ona pak řekla: Zdaliž jsem žádala syna od pána mého? Zdaliž jsem neřekla, abys mne nešálil?
28Mutan sac fahk nu sel, “Leum luk, ku oasr siyuk luk nu sum ke sie wen? Ya nga tuh tia fahk mu kom in tia kiapweyu?”
29Tedy řekl k Gézi: Přepaš bedra svá, a vezmi hůl mou v ruku svou a jdi. Jestliže potkáš koho, nepozdravuj ho, a jestliže tě kdo pozdraví, neodpovídej jemu, a přijda, polož hůl mou na tvář dítěte.
29Elisha el forla nu sel Gehazi ac fahk, “Sulaklak, eis sikal luk uh ac som. Nimet tui in paing kutena mwet kom osun nu se, ac fin oasr mwet paing kom nimet topuk. Fahsr suwosna nu ke lohm sac, ac sang sikal luk an sukya mutun tulik sac.”
30I řekla matka dítěte: Živť jest Hospodin a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. Protož vstav, bral se za ní.
30Mutan sac fahk nu sel Elisha, “Nga fulahk ke inse pwaye luk nu sin LEUM GOD moul, ac oayapa nu sum, lah nga fah tiana som liki kom!” Ouinge eltal tukeni mukuiyak in folok.
31Gézi pak byl předšel je, a položil hůl na tvář dítěte, ale nebylo hlasu, ani čitelnosti. Pročež vracuje se jemu vstříc, pověděl mu, řka: Neprobudilo se dítě.
31Gehazi el som na meet lukeltal, ac el sang na sikal lal Elisha sukya mutun tulik sac, tuh wanginna pusra ku kutena akul lah tulik sac moul. Na el folokla, sonol Elisha ac fahk, “Tulik sac tiana ngutalik.”
32Všel tedy Elizeus do domu, a aj, dítě mrtvé leželo na ložci jeho.
32Ke Elisha el sun lohm sac, el mukena utyak nu infukil ah, ac liye lah tulik sac misa oan fin mwe oan ah.
33A když všel tam, zavřel dvéře před oběma, a modlil se Hospodinu.
33El kaliya srungul ah, ac pre nu sin LEUM GOD .
34Zatím vstoupiv na lože, zpolehl na dítě, vloživ ústa svá na ústa jeho, a oči své na oči jeho, a ruce své na ruce jeho, a rozprostřel se nad ním. I zahřelo se tělo dítěte.
34Na el ona fin tulik mukul sac, ac oakeang oalul nu ke oalul, mutal nu ke mutal, ac paol nu ke paol. Ke el asrosrelik oan fin tulik sac, na monin tulik sac mutawauk in fusrfusryak.
35A odvrátiv se, procházel se po domě jednak sem jednak tam; potom vstoupiv, rozprostřel se opět nad ním. I kýchalo dítě až do sedmikrát, a otevřelo to dítě oči své.
35Elisha el tukakek ac forfor infukil sac, ac sifilpa som ona fin tulik sac. Ac tulik sac sinacla pacl itkosr, na el ngutalik.
36Tedy zavolav Gézi, řekl: Zavolej Sunamitské. I zavolal jí. A když přišla k němu, řekl jí: Vezmiž syna svého.
36Elisha el pangnol Gehazi ac fahk nu sel elan som pangonma nina kien tulik sac. Ke nina sac el utyak, Elisha el fahk nu sel, “Wen nutum uh pa inge.”
37Kteráž jakž vešla, padla k nohám jeho a poklonila se k zemi. I vzala syna svého a vyšla.
37Mutan sac putati nu ke nial Elisha, ac mutal sun infohk uh. Na el us tulik mukul se natul, ac som.
38Potom Elizeus navrátil se do Galgala. Byl pak hlad v té zemi, a synové proročtí seděli před ním. I řekl mládenci svému: Přistav hrnec veliký, a navař kaše synům prorockým.
38Sie pacl ah, ke oasr sracl lulap in facl sac nufon, Elisha el folokla nu Gilgal. Ke pacl se el luti sie un mwet palu, el fahk nu sin mwet kulansap se lal ah in sang sie tup lulap nu fin e ah, ac orauk sie sup nalos.
39Protož vyšel jeden na pole, aby nasbíral zelin, a nalezl rév polní, a nasbíral z něho tykví polních plnou sukni svou, a přišed, skrájel to do hrnce, aby navařil kaše; nebo neznali toho.
39Sie selos som nu inimae in ituk mahsrik. El liyauk mah orak soko, na el kunesla fahko na pukanten kac. El foloko twe sipsipikya sang nu ke sup sac ac tia etu lah mea se.
40I vylili mužům těm, aby jedli. Stalo se pak, když jedli tu kaši, že zkřikli a řekli: Smrt v hrnci, muži Boží! A nemohli jísti.
40Yuyula sup ah mwet ah in kang, na ke elos tufahna ema elos fahk nu sel Elisha, “Ma inge pwasin!” Ac elos tiana kang.
41Kterýžto řekl: Vezměte mouky. Kteréž nasypav do hrnce, rozkázal vyliti lidu. I jedli, aniž co zlého bylo v hrnci.
41Elisha el siyuk in utuku kutu flao ma yohk kosra, na el okoaung nu in tup sac, ac fahk, “Yakang kutu pac sup an nalos.” Na elos kang tuh wona.
42V tom muž přišel z Balsalisa, kterýž přinesl muži Božímu chleby z prvotin, totiž dvadceti chlebů ječných, a klasů nových nevymnutých. I řekl: Dej lidu, ať jedí.
42Sie pac pacl ah, mwet se tuku Baal Shalishah me ac el use nu sel Elisha srukwal longoul ke bread barley su orekla ke kosrani se meet ke barley in yac sac, oayapa fiten wheat su tufahna kinkinla. Elisha el fahk nu sin mwet kulansap lal elan kiteya un mwet palu sac ke ma inge,
43Odpověděl služebník jeho: Což to mám předložiti sto mužům? Opět řekl: Dej lidu, ať pojedí. Nebo tak praví Hospodin: Jísti budou, a ještě zůstane.
43na mwet kulansap sac siyuk, “Ku mea, kom nunku mu ma inge ac fal nu sin mwet siofok?” Elisha el topuk, “Sang elos in mongo, mweyen LEUM GOD El fahk mu elos ac mongo, na ac srakna oasr luwa.”
44A tak předložil jim, i jedli, a zůstalo ještě vedlé řeči Hospodinovy.
44Ouinge mwet kulansap sac sang mongo inge nu ye mutalos, ac elos nukewa mongoi ac srakna oasr ma lula, oana ma LEUM GOD El fahk.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.